Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vzpomínka na 90. léta Miner Wars 2081 je promarněná příležitost

aktualizováno 
Malá nezávislá studia se často pouštějí do projektů, na něž si velké společnosti netroufnou, protože se bojí, že se hra pak nezaplatí. Keen Software si ovšem se svým vesmírným simulátorem Miner Wars 2081 bohužel ukousli mnohem větší sousto, než na jaké stačí.
40

Miner Wars 2081

Platforma: PC
Výrobce: Keen Software House (PC)

  • Základní premisa je originální a zábavná
  • Extrémní obtížnost, která hráče nijak neodměňuje
  • Absence pořádného multiplayeru
  • Špatná grafika
  • Mizerná optimalizace, dlouhé nahrávací časy

Mohlo to být parádní vesmírné dobrodružství, ale není. Ani zdaleka.

Herní karta

I když Miner Wars nejsou nijak krásnou hrou, mají své momenty, při nichž se budete jen kochat výhledem z kokpitu. | foto: Petr Zelený, iDNES.cz

Starší hráči dodnes se slzou v oku vzpomínají na letité klasiky z devadesátých let Descent (retro článek) nebo Freespace. Byly to vesmírné simulátory, které byly sice tvrdé a nemilosrdně trestaly každou chybu, ale na druhou stranu nabízely návykovou hratelnost. A hlavně byly férové, a tak jste při jejich hraní nikdy neměli pocit podrazu. Smrt byla vždy jen vaše chyba a ne nějaká podpásovka.

Proto jsme se na Miner Wars 2081 těšili. Měl to být přesně tento druh simulátoru ze staré školy, který vám sice nic nedaruje, ale když máte energii a trpělivost, za čas investovaný do hry se vám odmění parádní hratelností a skvělými zážitky. To se však nestalo, a tak na jazyku zůstává jen pachuť ze zbytečně promarněné šance.

Po stranách jsou k vidění rotační kulomety, základní zbraň. Použití zbraní

Po stranách jsou k vidění rotační kulomety, základní zbraň. Použití zbraní rozšiřují různé druhy munice, jako celek je ale arsenál předvídatelný.

Loď vaší parťačky Madelyn slouží jako jakási mobilní základna, kde se dají

Loď vaší parťačky Madelyn slouží jako jakási mobilní základna, kde se dají pořídit základní zásoby.

Škoda je to o to větší, že premisa tohoto vesmírného simulátoru je originální a zábavná a jako kulisa funguje výborně. V roce 2070 se totiž lidstvo pokusilo o zkrocení sluneční energie přímo v otevřeném vesmíru. Solární panely na polích už asi nestačily.

Jenže se něco pokazilo. Snaha osedlat si sluneční paprsky totiž rozvrátila prostředí v naší sluneční soustavě a všechny větší objekty se rozletěly na miliony kousků. Ze všech planet, měsíců i větších asteroidů tak katastrofa vyrobila vesmírný štěrk. Vcelku zůstaly jen menší skály volně poletující vzduchoprázdnem.

Ve vesmíru není nic než válka

Většina lidstva pochopitelně zahynula, část zbylých vesmírných kolonistů pak zabily rozsáhlé solární bouře. A ti, co zbyli, se začali jako psi rvát o zbytky planet a nerostné suroviny. Mocnosti si rozdělily sféry vlivu a nevynechají jedinou příležitost, jak poslat těm ostatním do kožichu pár raket.

Kampaň pro jednoho hráče tak startuje masivním útokem ruských jednotek na euroamerickou vesmírnou základnu. Záhy se ukáže, že Rusové jdou po údajných mimozemských artefaktech a vy jako hlavní hrdina musíte být vždy o krok napřed, jinak z vás novodobí komunisté mrknutím oka vyrobí zmrzlou mrtvolu plující vakuem.

Autoři se hráčům při extrémně dlouhých nahrávacích časech snaží hráčům

Autoři se hráčům při extrémně dlouhých nahrávacích časech snaží hráčům namluvit, že za ně může zničitelné prostředí. Pravděpodobnější ovšem je špatná optimalizace.

Základna pirátů ukrytá uvnitř asteroidu se právě musí bránit náletu sovětských

Základna pirátů ukrytá uvnitř asteroidu se právě musí bránit náletu sovětských jednotek. Což v praxi znamená, že ji proti početným letkám bráníte sami.

Cestou samozřejmě potkáte spoustu vedlejších postav, které jsou ovšem jen předvídatelnými karikaturami. Je tu například vědec poustevník, který žije daleko od civilizace v poli ledových asteroidů, nebo pirátka se směšným přízvukem.

I když honba za mimozemskými artefakty není ani zdaleka tak originální jako rozpad celé planetární soustavy na kusy, pořád je to dostatečný důvod pro hraní, pokud vám hra nabízí kvalitní zážitek.

A to je bohužel u Miner Wars 2081 dost problém. Tenhle vesmírný simulátor je totiž až neuvěřitelně tuhý. I na lehkou obtížnost tak nejspíš poprvé zemřete přibližně minutu po rozjetí kampaně. A pak znovu. A znovu.

Sluší se říct, že bez pořádného tutoriálu je takovéhle "uvítání" více než nešťastné. Nejdříve se leknete, pak vás popadne vztek. A pokud máte výbušnou povahu, o pět minut později už Miner Wars odinstalujete.

Ve vesmíru tě nikdo neuslyší křičet

Klasiky z devadesátých let také trestaly každou chybu, ale alespoň nerozdávaly podpásové údery. Miner Wars se však nějaké té nesportovní rány rozhodně nebojí a i když se budete snažit postupovat pomalu a obezřetně, každých pár minut na vás vysype skvadru nepřátelských stíhaček, které z vaší lodi oloupou pancíř za čtyři vteřiny.

Nejhorší na tom je, že se nemáte na útoky předem jak připravit, protože uvnitř asteroidů je tolik chodeb a větracích šachet, že se nepřátelé klidně můžou vyloupnout pár metrů od vás a než se otočíte, už máte loď pořádně děravou.

Všichni nepřátelští piloti navíc nejspíš mají vystudované i večerní kurzy ostrostřelectví, protože vás trefí neomylně i na půl kilometru. A to je s extrémní obtížností kombinace, která potěší opravdu jen minimum hráčů.

Do všudypřítomných asteroidů se dá vrtat a vytěžené minerály pak prodat. Ale

Do všudypřítomných asteroidů se dá vrtat a vytěžené minerály pak prodat. Ale jaksi k tomu není důvod.

Odhodlání hrát dále oslabují i neuvěřitelně dlouhé nahrávací časy, které následují po každé smrti. Autoři se nám sice snaží při čekání namluvit, že je to kvůli kompletní zničitelnosti herního prostředí, ale když se na vašem PC načítá rychleji třetí Far Cry nebo Assassin's Creed, což jsou mnohem lépe vypadající hry s obrovským otevřeným světem, tak se prostě nezbavíte dojmu, že za dlouhým nahráváním je spíš mizerná optimalizace herního enginu.

Nemluvě o tom, že to zničitelné prostředí je v podstatě k ničemu a při průchodu kampaní se většinou stejně omezíte na odstřelení nějaké mříže nebo zamčeného poklopu. Provrtávat si vlastní cestu je tu totiž zbytečné, zdlouhavé, nudné a vůbec na pendrek.

Jako bodlák mezi tulipány

Tohle všechno by se dalo překousnout, kdyby Miner Wars 2081 měly alespoň nějaký pořádný multiplayer, kde byste si mohli vrtat do asteroidů, obchodovat s ostatními hráči a stavět si vlastní základnu.

Fotogalerie

Jenže multiplayer tu je jen ve formě kooperace v kampani, a to vás vzhledem k výše vypsaným chybám tak akorát parádně namíchne. Třešničkou na plesnivém dortu je i to, jak hra vypadá.

Miner Wars totiž nepřipomínají staré klasiky jen herními mechanismy, ale i svým vzhledem. Je pochopitelné, že textury asteroidů žádnou soutěž krásy nevyhrají, ale aby hra běžela mizerně i na výkonných sestavách, to je vážně zlo.

Vzato kolem a kolem to zkrátka vypadá, že Keen Software vydali nedodělanou hru, která mohla být skvělá, ale místo toho její potenciál pohřbila lavina zbytečných chyb a nedodělků. Třeba se to po vydání několika patchů zlepší, ale v současnosti jsou Miner Wars jen stínem toho, čím by být mohly. A je to škoda.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

40 %

Čtenáři

36 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 141 čtenářů





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.