Herní řada Mortal Kombat si vždy razila svou vlastní svéráznou cestu. Na rozdíl od sérií jako Soul Calibur, Virtua Fighter nebo Tekken až tak pečlivě nelpěla na realističnosti pohybů ani na (někdy až zběsilé) dynamičnosti, ale spíše sázela na tři aspekty – zábavu, krev a černý humor. Už první díl (1993) nabídl roztomilé trhání končetin, trupů a hlav, což bylo jedním z hlavních důvodů, proč si Mortal Kombat vysloužil označení „kultovní“ a svou pozici s každým vydaným pokračováním posiloval. Svou pověst trošku pošramotil nepříliš vyvedeným čtvrtým dílem (1998), který sice nabídl například možnost využít zbraň jakéhokoliv bojovníka, ale přechod z 2D do 3D prostředí se nevyvedl tak, jak by si autoři a hráči přáli. Naštěstí vše bylo odpuštěno s vydáním Mortal Kombat: Deadly Alliance (poprvé určeného jen pro konzole). Duchovní otec série Ed Boon a jeho tým nastavili laťku hodně, ale hodně vysoko. Přestože k dokonalosti ještě několik málo krůčků chybělo, fanoušci i kritika přijali tento titul s nadšením. Není divu, dočkali jsme se takových nevídaných novinek jako jsou dva bojové styly beze zbraně a jeden se zbraní pro každou postavu. Komerční úspěchy naznačily, že série se vydala správným směrem. A to jen potvrdil zatím poslední díl, Deception.
Ve velmi stylovém a dynamickém intru se dozvíme, že obávaný bývalý vládce Outworldu, Onaga, známý také jako Dračí král (ano, jeho armádu se Shang Tsung a Quan Chi snažili vzkřísit v Deadly Alliance) znovu povstal. Což se samozřejmě nelíbí ani dvojici čarodějů, ale ani Raidenovi, který si je vědom, jakou hrozbou Onaga je. Proto tito tři bývalí rivalové spojí své síly, aby Dračího krále zničili. Ale nepodaří se a krutý
vládce je rozhodnut za každou cenu získat zpět nejen Outworld, ale podrobit si i ostatní říše.
Během své cesty budete ovládat bojovníka Shujinka a sledovat jeho život v rozmezí několika desítek let.
Příběh, to je další aspekt, který odlišuje Mortal Kombat od svých konkurentů. Zatímco ve většině ostatních bojovek je děj odsunut na vedlejší kolej, Mortal Kombat mu věnuje velkou pozornost. Každá z postav má svou nezaměnitelnou roli a své osobní důvody, proč se zapojuje do krvavých bitek. Ať už jsou to emocionální pohnutky nebo klasická touha záchrany světa (popřípadě jeho podrobení). Nenajdete žádnou jinou bojovku, která by disponovala tak propracovaným vesmírem v němž většina charakterů nabízí nejen atraktivní minulost, ale také je součástí složitého spletence vztahů. Je tak mnohem jednodušší oblíbit si určitý charakter a věřte, že každý si svého favorita jistě najde. Určitě je z čeho vybírat, k dispozici je více než 20 charakterů. Ať už těch klasických jako je Mileena, Sub-Zero, Jade, Nightwolf, Raiden, Scorpion, Liu Kang nebo Sindel, novějších jako Li Mei, Bo´Rai Cho či Kenshi nebo těch, kteří mají premiéru, jako jsou Kira, Shujinko, Hotaru nebo Dairou.
Pokud budete chtít odhalit z příběhu ještě víc, tak se můžete pustit do klasického Arcade módu, jehož systém není ničím až tak výjimečný – postupně porážíte zručnější a zručnější soupeře, až v konečné fázi stanete tváří v, nevím jak to nazvat, tvář Dračímu králi (který je samozřejmě pěkně tuhý zabiják). Pokud se vám podaří porazit Onagu, dozvíte se něco (ve formě statických obrázků) z osudu svého bojovníka. Ale
jestli máte chuť na trošku hlubší studium universa Mortal Kombat, připravili autoři takzvaný Konquest mód, což je v podstatě jednodušší adventura. Ta nejen, že slouží ke zpestření herního systému, ale především funguje jako tutoriál (při jeho hraní se vžijete do role většiny bojovníků přítomných v Deception a nejen jich). Během své cesty budete ovládat bojovníka Shujinka a sledovat jeho život v rozmezí několika desítek let. Rada bohů ho pověřila úkolem nalézt šest mocných artefaktů (z nichž je každý přítomen v jiné říši – Outworld, Netherrealm, Realm of Chaos, Realm of Order, Earthrealm a Edenia), které se v nesprávných rukou mohou stát klíčem k ovládnutí všech plánů existence. Nemusíte se bát toho, že by byl děj příliš lineární. Narazíte na desítky a desítky postav (z nichž s většinou lze komunikovat) a hned několik postranních úkolů. Strach nemusíte mít ani ze „záseků“, protože místo, kam se máte vydat je vždy označeno opravdu výrazně.
Je příjemným překvapením, jak pečlivě je mód Konquest promyšlený. Nejen, že vám jeho dohrání zabere pěkných pár hodin (a to i bez plnění vedlejších misí), ale všechny fanoušky potěší i to, že během svého dobrodružství potkají mnoho charakterů ze všech dosud vyšlých her. Šest světů je navíc slušně propracovaných a jejich kompletní prozkoumání vás zaměstná na dlouhou dobu. Ale rozhodně stojí za to. Na určitých místech se totiž nacházejí truhlice v nichž jsou ukryty různé poklady. Nejen peníze, ale také klíče, které slouží k otevírání rakví v Kryptě. Některé arény,
postavy a jiné bonusy, totiž nelze získat jinak, než že najdete správný klíč. Zní to sice zajímavě, ale současně je to také jeden z největších záporů celé hry. Někdy je totiž poměrně problematické najít danou truhlici. Nejen, že jsou občas velmi dobře skryty, ale některé z nich se objevují jen v určitou dobu! Z toho vyplývá jediné, pokud chcete získat všechny charaktery a arény, nezbývá vám, než se spolehnout na návod (na internetu je jich k dispozici hned několik).
Hra Mortal Kombat Deception je dělaná s cílem pobavit a to se jí daří prvotřídně.
Mortal Kombat Konquest není jediný mód, který je nám nabízen. Připraveny jsou ještě další dva. Které sice nejsou původní, ale to neznamená, že by nebyly zábavné. Prvním z nich jsou šachy. Ale neděste se, že by jste byli nuceni příliš zaměstnávat své mozkové závity. Jde totiž o variaci na stařičkou hru Archon. Figurky jsou sice rozestavěny na šachovnici podle pravidel, stejně tak se mohou pohybovat jen do určitých směrů, ale vyhrát neznamená obklíčit krále, tak aby nemohl táhnout, ale jednoduše stačí ho porazit v souboji (a v případě zručnosti k tomu stačí i obyčejný pěšák). Pokud přece jen máte chuť na trošku logiky, tak je tu mód Puzzle. Ani ten není originální, ale inspiroval se hrou Super Puzzle Fighter. Ta pro změnu využívá podobný (i když ne totožný) systém jako Tetris. Vaším úkolem je na sebe naskládat, co nejvíce stejně barevných kostiček a pokud na ně dopadne logo draka, pak nejen, že krychličky zmizí z vašeho herního pole, ale navíc přibudou vašemu soupeři. Jako zpestření slouží miniaturní bojovníci, kteří v případě, že se hráči zadaří, zaútočí na soupeřova válečníka. Je na místě
poznamenat, že karikatury herních postav se opravdu podařily a jsou vážně roztomilé (a to i v případě, když si utírají vnitřnosti, které je postříkaly).
I přes bohatou nabídku herních modů nebyl o novinky ošizen ani ten standardní Arcade, o kterém už jsme se zmínili. Ten se od Mortal Kombat Deadly Alliance dočkal také několika vylepšení (samozřejmě nemluvím o systému hraní). Nejdříve k tomu, co zůstalo totožné – pro každou z postav byly zachovány dva bojové styly a jedna zbraň. Těšit se můžete i na fatality. Jejich počet byl ale rozšířen, a tak má každá postava k dispozici dvě. Tak, to bychom měli. Teď k oněm novinkám. Tou hlavní je interaktivita arén. Zapomeňte na omezující silové pole z předchozího dílu, volnost je tentokráte mnohem větší. Bojiště jsou ve valné většině případů několikapatrová, takže není velký problém soupeře shodit (což, ale fatálně neovlivní výsledek zápasu, protože pád neubere příliš zdraví) a vyskytují se v nich i smrtelné pasti (bodáky, buchary, padající sochy, piraně …). Ty už mají nebezpečnější následky. Jestliže se vám podaří protivníka do nějaké nástrahy nalákat (dokopat), tak je vítězství v kole jasné (ono je to v celku logické, mastný flek rozmačkaný pod kamennou sochou by vás asi příliš neohrozil). Ani toto ale není zase tak úplně původní, protože podobný systém arén nabídla už série Dead or Alive. Pokud hledáte stoprocentně původní nápad, tak se také dočkáte, jmenuje se Hara Kiri. Ano, je to název pro rituální sebevraždu není tomu jinak ani v Mortal Kombat Deception, jestliže se náhodou stane, že jste poraženi, nemusíte čekat na to, až vás vítěz roztrhá na kusy,
ale stačí vymačkat správnou kombinaci a váš hrdina spáchá (samozřejmě příjemně krvavou) sebevraždu.
Další novinkou je i to, že Mortal Kombat Deception je možno hrát on-line. Naneštěstí jsme tuto věc neměli možnost vyzkoušet, ale i tak jsme si vědomi toho, že díky tomu vstupuje hra do nové dimenze. Je přece jen mnohem příjemnější změřit si své schopnosti a um s živou osobu (i z druhé strany zeměkoule) než jen porážet umělou inteligenci. A není k tomu ani potřeba přemlouvat sousedovic kluka, teď už vám bude stačit jen kvalitní připojení k internetu a Network Adapter.
Hra Mortal Kombat Deception je dělaná s cílem pobavit a to se jí daří prvotřídně. Vyvarovala se chyb předchozích dílů a bere si z nich jen to nejlepší. A nejen z nich. Inspiraci očividně našla i v jiných herních řadách. Zapomeňte na to, jak je to (ne)morální a nechte se unášet na vlně krvavé zábavy, tentokráte i on-line. Samozřejmě v případě, že vás nenadchnula původní Deadly Alliance a jste spíše „tekkenista“ nebo „virtualfighterista“ (to je hrozné slovo), tak asi chápete, že Deception není pro vás. Ale jestli už vás nebaví to, že kolo můžete rozhodnout v pár vteřinách, ale máte spíše chuť na trošku taktiky, tak určitě vyzkoušejte Mortal Kombat Deception. Díky pomalejšímu tempu, několikaúrovňovým arénám a smrtelným pastem je možnost si své bojové postupy promyslet a nejen se
pokoušet, co nejrychleji aplikovat kombo, které by nedovolilo soupeři ani vydechnout.
A právě tento aspekt se nyní poněkud vytratil, čímž série pozbyla jednu ze svých nejvýraznějších insignií.
Náš všemocný redakční vůdce mě upozornil, že se nemám při hodnocení nechat unést a já se snažím jeho radou řídit (i když je to hodně těžké), a tak uděluji hodnocení 80%. To, ale platí pro standardní hráče, kteří se k bojovkám nedostanou tak často. Ti, kteří propadli sériím Tekken, Soul Calibur nebo Virtua Fighter, by si asi měli 10% odečíst, protože Mortal Kombat Deception nenabízí tak širokou škálu pohybů (na druhou stranu si to vynahrazuje množstvím postav a třemi styly pro každou z nich) ani superrychlé tempo. Fanoušci Mortal Kombat by si zase měli dalších deset procentuální bodů ke konečnému výsledku přičíst, protože šestý díl je jeden z nejlepších, který dosud vyšel.
|
Druhá strana mince: Michael MlynářVyšel nový Mortal Kombat. Pro mnohé hráče svátek, pro jiné možná spíše zklamání. Přiznám se, že jako příznivec bojovkového žánru obecně se v tito chvíli musím přidat k té druhé skupině. Proč? Jednoduše proto, že Mortal Kombat: Deception je pro mě zkrátka zklamámí. Po velice solidní Deadly Alliance jsem opravdu čekal více. Deception je totiž z mého pohledu jen lehce přepracovaný předchozí díl, pričemž si vůbec nejsem jist, zdali jsou ony změny ku prospěchu věci. V prvé řadě již MK zdaleka není tak frenetickou mlátičkou jako dříve. Tedy ne že by se z něj stala vyloženě klidná selanka, ale máme-li toto, řekněme zpomalení hry, brát jako pokus o přiblížení hry realitě, případně jiným famózním bojovkám, musíme jedním dechem dodat, že nevyšel. MK se vždy vyznačoval tím, že kašle na jakýkoli realismus a snaží se být bojovkou „jako za starých časů“, což bylo ostatně jeho největší devizou. Byl zkrátka vždy takovou odlehčenější, ovšem nikoli méně zábavnou, variantou všech těch realistických Tekkenů a Virtua Fighterů, což z něj vždy v kombinaci s hektolitry krve dělalo skvělou záležitost a vlastně i takovou kapitolku samu pro sebe. A právě tento aspekt se nyní poněkud vytratil, čímž série pozbyla jednu ze svých nejvýraznějších insignií. A právě toto je bez jakýchkoli diskusí velká škoda a nezachrání to v mých očích ani slušná řádka změn, či novinek, které v tomto kontextu působí spíše jen jakási z nouze ctnost. Jak již psal Honza, ani nové minihry nejsou nikterak nové, a obě jsme již někde viděli. Přepracovaný Konquest je sice fajn, ale ti, kdož si tento režim poctivě prolezli již minule, z něj zase až tak na větvi nebudou. A rozbitelné objekty, respektive neohraničené arény? Ale, taky docela v pořádku, ale pokud byste čekali, že to dodá boji na taktičnosti jako třeba právě ve Virtua Fighterovi, budete zase zklamáni. Dokonce se dle mého soudu nejedná ani o tak atraktivní zpestření, jako v sérii DoA. Pokud člověka soupeř z arény vykope, tak to spíš jen naštve. Z nového Mortal Kombatu mám zkrátka dosti rozporuplné pocity. Jako fanoušek série si Mortal Kombat: Deception zcela jistě pořídím, ale jako fanoušek bojovek obecně jsem prostě zklamán. Nemůžu si pomoci. Lehce pozměněná Deadly Alliance ostatně ani nic jiného než zklamání asi vzbuzovat nemůže.
| Mortal Kombat: Deception | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
