Tak už je to tady. Do prodeje se dostala dlouho očekávaná a snad nejvíce kontroverzní herní konzole všech dob - Xbox. Pomineme-li teď úvahy o tom, kdy se dostane i do našich končin, kolik zde bude stát a jaktože někteří "vydřiduši" (zdravíme řetězec Best Buy) nasadili cenu o sto dolarů vyšší než je doporučovaná, existuje zde jedna neméně zajímavá otázka - dokáže vůbec Microsoft z Xboxu "vyždímat" nějaký ten zisk? A kolik vlastně bude muset do začátku vydat ze své kapsy?
Než se začněme pouštět do počítání, stálo by za to srovnat si všechna fakta - za prodejní cenu 299 dolarů získá novopečený majitel Xboxu lehce modifikované PC s 733 MHz procesorem na bázi mobilního Celeronu, modifikovaným nForce coby čipsetem motherboardu, grafickým procesorem NV25 (vyspělejším než NV20 u GeForce3), vyspělým zvukovým APU s podporou Dolby Digital 5.1 a spol., 64 MB DDR RAM, 8GB (v některých verzích 10 GB) pevným diskem s modifikovaným firmware, 5x DVD-ROM mechanikou a jedním vibračním ovladačem. Ačkoliv taková hardwarová výbava nemusí vypadat ve srovnání s dnešními výkonnými PC příliš impozantně, má Xbox dvě obrovské výhody - "papírovou" ztrátu dohání faktem, že jde o proprietární technologii, pro kterou se dají hry lépe optimalizovat (a která se nemusí zajímat o nějakou zpětnou kompatibilitu s dvacet let starými šunkami), ale tou největší výhodou je cena. Přeci jenom - jinde než v černé bedně s velkým X tyhle komponenty za necelých 12 000 Kč neseženete. A právě více než příznivá cena je zároveň tím největším rizikem, které na sebe musel Microsoft vzít.
Když se na veřejnost poprvé dostala informace o předpokládané koncové prodejní ceně nového Xboxu, pustilo se několik analytiků do spekulací, kolik vlastně stojí výroba podobného zařízení. Optimistické prognózy se pohybovaly kolem 350 dolarů, ty pesimistické pak stoupaly až k pěti stům. Po určitém "vykrystalizování" se většina z nich shodla na tom, že Microsoft musí každý americký Xbox, který prodá v rozmezí několika měsíců od jeho uvedení na trh, dotovat částkou 150 dolarů. Tedy každý nadržený Američan, který si teď užívá Xboxu, dostal od společnosti Billa Gatese a jeho melody boys dárek v hodnotě lehce přes pět tisíc korun (mimochodem - Vreco také, a ani za to nikomu nepoděkoval). Ztráta, kterou musí Microsoft při náběhu nové konzole akceptovat, se dá přibližně spočítat vynásobením předpokládaných prodejů za dané období cifrou sto padesáti dolarů. Pokud tedy chtějí mít autoři Xboxu v dohledné době řádově desetimilionovou hráčskou základnu, vyjde je podle mínění analytických firem tahle "legrace" na více než miliardu (cca 1,5 mld) dolarů (je jasné, že "dotace" bude postupem času klesat, možná i úplně zanikne - přeci jenom půjdou ceny komponent během let silně dolů). Další gigantickou položku tvoří marketing nové konzole. Jak již Microsoft několikrát přiznal, do propagace Xboxu investuje v průběhu dvou let další půlmiliardu (stále se bavíme v dolarech). Celkové výdaje, které bude muset Microsoft ze své kapsy vypustit jenom na krytí počátečnách ztrát, tak dosahují astronomických dvou miliard dolarů, tedy přibližně 75 miliard korun (za tolik by se dalo pořídit solidní nadzvukové stíhací letectvo malého středoevropského členského státu NATO).
Proč tedy Microsoft Xbox vlastně za oněch 299 dolarů prodává, když na něm "prodělává kalhoty"? Je to podobné, jako když mobilní operátoři dotují své telefonní přístroje, aby ke své síti "uvázali" co nejvíce uživatelů, kteří pak za své hovory platí nemalé částky. V případě Xboxu je dotovaným mobilním telefonem konzole a hovory nabírají hmatalelnou podobu coby CD, či DVD s hrami. Při desetimilionové hráčské základně, ceně jedné hry kolem padesáti dolarů (budgetový trh zatím neexistuje, pomimene-li slevy v řádu jednotek dolarů za "méně povedené" startupové tituly) a dvoumiliardové investici je nutné, aby si každý majitel Xboxu po dobu jeho životnosti zakoupil v průměru pět až deset her ročně (v závislosti na procentech, která se Microsoftu z každého titulu odvádí). Takový počet originálních titulů není nereálný ani pro našince, natož pro Američany nebo hráče ze západní Evropy. Cokoliv nad tuto hranici (spolu s poplatky za licencování periferních zařízení) znamená pro Microsoft nemalý zisk (a proto je tak důležité, aby byl na tuhle platformu dostatek kvalitních her). V neposlední řadě je zde také nepřímý užitek v podobě získání určitého podílu na trhu. Xbox totiž podle všeho nebude jedinou konzolí, kterou kdy Microsoft vyrobí (byť byly první "zaručené zprávy" a "fotografie" Home Station neověřenou fámou). Právě získání co možná největšího počtu majitelů prvního Xboxu citelně ulehčí pozici pro případného nástupce. Pro srovnání není potřeba chodit daleko, vždyť právě skvělý komerční úspěch PSX napomohl současnému boomu PS2 - majitelé PSX mají reálnou představu, co v případě PS2 kupují, a navíc díky zpětné kompatibilitě mohou hrát i starší hry, do kterých investovali nemalý peníz. I taková "pomoc" se dá ocenit určitou hodnotou, kterou lze přičíst k ziskům z Xboxu.
Je nadevše jasné, že se Microsoft nebude pouštět do předem ztraceného projektu, a že mají jeho manageři k dispozici mnohem detailnější analýzy než "kupecké počty" lidí zvenčí. Faktem však rovněž zůstává, že si ony masivní investice s relativně vysokou mírou rizika může dovolit jen málokterá společnost - a právě tady ukazuje Microsoft svou sílu. Máme se tedy do budoucna na co těšit...
