Někteří z hráčů si možná pamatují, jak dlouhé bylo čekání na Diablo 2 po vydání skvělé jedničky. Jenže mezi těmito dvěma díly bylo časové rozpětí pouhé tři roky. Na Diablo 3 přitom čekáme už deset let. A další dva roky si ještě asi počkáme.
Aby vývojářské studio Blizzard tuto dobu nějak pokrylo a udrželo hráče v napětí, uvolňuje postupně informace o svém klenotu. Nedávno jsme se dočkali odhalení postavy démonického lovce.
Spolu s ním byl představen také nový systém vývoje postavy, což je v případě Diabla velmi choulostivá změna. Třetí díl dává zapomenout na klasický talentový strom, který známe z předchůdců.
Každá z postav se může naučit celkem 30 aktivních schopností. Toto číslo je ale dost radikálně omezeno možností používat pouze sedm z nich najednou. Políčka pro schopnosti navíc nejsou k dispozici hned od začátku, ale je třeba je nejprve odemknout.
Vypadá to jako nepříjemné omezení, ale ruku na srdce: kolik schopností jste ve druhém dílu najednou využívali? Navíc bude možné vrátit zpět nevhodné kombinace pomocí speciálních svitků a zvolit nové.
Postup na novou úroveň přinese jeden bodík, kterým si odemknete buď novou schopnost, nebo rozšíříte účinnost některé ze stávajících. A to až na pátý stupeň.
Kromě aktivních talentů disponuje každá třída až 30 pasivními schopnostmi, kterými zvedáte základní hodnoty postavy. Je to šikovné nahrazení klasického rozdělování bodíků přímo do atributů. Pasivní schopnosti vylepšujete pouze na lichých úrovních a jsou nevratné.
Důležitým herním elementem je nově talisman, který najdete v inventáři. Je možné do něj vkládat nejrůznější trofeje z monster, jako jsou zuby nebo kosti. Ty pak vylepšují vlastnosti, například šanci na kritický úder či trefu. Do talismanu se vejde až pět trofejí. Získáte je buď ze zabitých nepřátel, nebo jako odměnu za splněný úkol. Tak je to ostatně se všemi předměty.
Z Diabla 2 se vrací drahokamy, kterými můžete osadit předměty. Třeba takový topaz v brnění zvýší výdrž hrdiny. Novinkou Diabla 3 jsou však klenotníci ve městech, u kterých si můžete vytvořit drahokamy vlastní. To poslouží k dodatečné individualizaci hrdiny, která vyšponuje motivaci k dlouhodobému hraní.
K tomu si připočtěte známé runy, kterými si přizpůsobíte účinnost jednotlivých kouzel. Například ničivá runa přidá ohnivému šípu explozivní potenciál. S pomocí některých run je možné změnit dokonce typ poškození kouzla, například z ohně na jed. Za to budete děkovat především ve chvílích, kdy zjistíte, že určitá monstra jsou imunní vůči některým útokům.
Z dosud viděných úrovní je možné vyčíst, že těmi atraktivnějšími jsou překvapivě temné kobky, které se Blizzardu daří plnit zajímavými detaily. Například nejrůznějšími pastmi, kterými se nemusíte nechat polapit pouze sami, ale do nichž můžete nalákat i tupá monstra.
Naopak venkovní areály zatím nevypadají zcela přesvědčivě. Zdají se být prostorově příliš omezené a často z bodu A do bodu B poběžíte například skálami vytyčenou cestou. Tady by to chtělo ještě zapracovat.
Ve světě Diabla 3 mnohem častěji narazíte (oproti předchůdci) na městečka a vesničky. I postav v nich bude mnohem více. Když některým z nich splníte přání, poskytnou vám zajímavé služby. S tím souvisí skutečnost, že ze hry mizí městské portály. Hra už nebude tak centralizovaná kolem jednotlivých měst.
Rovněž úkolů bude více, a to jak povinných, tak dobrovolných. Tím se Diablo 3 víc přiblíží klasickým hrám na hrdiny. Podle všeho si ale autoři nedělají příliš velké starosti s návrhem úkolů, většinou se nesou v duchu rutiny zabíjení množství nepřátel a poctivého sbírání předmětů.
Propracované úkoly ale od Diabla 3 nikdo nečeká. Zato šťavnaté bitky ano. A ty ve hře jsou, byť pro příznivce taktiky to opět není. Mlácení klikáním do nepřátel má i po letech své kouzlo, které je tentokrát podpořeno ještě zničitelným prostředím. Padá omítka, lámou se sloupy nebo se prorážejí zídky.
O skvělou atmosféru se starají rovněž povedené vložené sekvence. Budete sledovat třeba duchařskou scénu z minulosti. Král Leoric (pozdější král kostlivců) nechává useknou hlavu své ženě. Na spoušti gilotiny je arcibiskup Lazarus, starý známý z Diabla. Atmosféra by se dala krájet, i když to celé vidíte standardně shora. Nacházet budete také dokumenty a kresby, jež vám ozřejmí historii světa.
Vedle klasického kooperativního módu až pro čtyři hráče se můžete těšit na PvP arény (PvP: player vs. player, tedy hráč proti hráči), kde bojujete proti jiným hráčům, a to buď v týmech nebo jeden na jednoho. Do arén lze vstoupit i z příběhového režimu, protože hra bude neustále napojena na platformu Battle.net. Po vstupu vám systém vybere vhodné protivníky i parťáky, to znamená podobně zkušené, a jde se na věc.
Z dosavadních zkušeností se ale zdá, že arénové bitky nebudou ničím více než krátkodobým zpestřením. Už jen proto, že dosáhnout vyvážení mezi jednotlivými třídami je prakticky nemožné, natožpak odlišně vyvinutými v podání hráčů.
Blizzard zjevně opět připravuje po všech stránkách vybroušený produkt. Takový, se kterým budou hráči rádi trávit celé měsíce, možná i roky. Takovou hru není možné spíchnout za standardní dva roky. Péče musí být mnohem větší, už jen proto, že očekávání jsou takřka nerealistická.
