Navrch huj, boty zuj: recenze Echochrome

Originalita je sůl světa: bez nových nápadů bychom neměli ani pazourek. Jen jestli zaplacená cena není někdy přehnaná.
70

Echochrome

Platforma: PSP
Výrobce: SCEJ

  • Novátorství musí být
  • Brzy orosený mozek
  • Dílko pro vytříbené estéty …
  • … kterých nebude mnoho
  • Časové limity
  • Místy jen dvoumilimetrové figurky
  • Hodně námahy, málo motivace

Solidní a především docela normální logický rychlík v přehnaně exkluzivním kabátě. Pro studenty matfyzu povinnost, pro zbytek na vlastní nebezpečí.

Herní karta

EchochromeNa obalu hry Echochrome je fešná dívčina, jíž se z hlavy líhnou komiksové bubliny s jakýmisi hranolkovitými propletenci. A pozadí je duhově barevné. Jeden vážně neví, co má čekat, tedy krom toho, že dívčina vypadá prima a duhové kruhy kolem její hlavy navozují vidinu něčeho psychedelicky pohodového. Leč barevná teorie a černobílý strom života. Ve skutečnosti se totiž jedná o jakousi dosti netradičně pojatou logickou hru.

Začíná se tutoriálem a hráč nevěřícně zírá na nevelkou bílou konstrukci uprostřed bodavě bělostného displeje s bílou, asi tak půl centimetru vysokou zmenšeninou kloubové figuríny pro výtvarníky, samočinně pochodující po konstrukci sem a tam. Bílé objekty na bílém pozadí mají samozřejmě černé, nitkovité obrysy. Panáček se činí v rámci svých možností, v základu odkoukaných z reálného světa, takže Echochromenapříklad nechodí hlavou dolů nebo kolmo vzhůru.

Hlavní potíž hry je paradoxně ve svobodě.

Když na své pouti narazí na překážku či mezeru, otočí se a maže zpátky. Do toho smyčcový kvartet hude salónní vážnou hudbu a náměsíčně hypnotický ženský hlas vysvětluje, co a jak. Prý jsme se dostali do zvláštního světa, v němž panují specifické zákony. Přesněji pět zákonů, z nichž každý má v názvu adjektivum „perspektivní“. Máme tu tedy perspektivní cestování, přistání, existenci, absenci a skok.

Přihořívá? Soudím, že ne. Nuže, perspektivní cestování je založeno na tom, že nespojitá cesta se může stát opticky spojitou, pokud celou scénu nahlížíme pod správným úhlem. To má zajisté filosofické konsekvence, v praxi hry to ale jednoduše Echochromefunguje tak, že co se nějakým způsobem jeví, i tak opravdu je, přičemž program napomáhá tím, že když se dva konce nespojité stezky díky optickému klamu dotknou, slije je skutečně dohromady - nikoli „natvrdo“, ale jen na tak dlouho, dokud trvá úhel pohledu, pod nímž vypadají spojené.

Kdo pořád nechápe, může si pomoci třeba pohledem na noční oblohu, kde hvězdy, tvořící souhvězdí, jsou pro nás blízko u sebe, ve skutečnosti ale často dál, než hvězdy na protilehlých „koncích“ oblohy. Echochrome ovšem na rozdíl od astronomů, kteří často vůbec souhvězdí neznají a nevědí, proč by se takovým nepravdivým nesmyslem měli zabývat, pracuje právě s oním zdáním – to je jeho realita.

EchochromePerspektivní přistání je o tom, že co je na displeji nahoře, je nahoře jaksi absolutně a může padat na to, co je na displeji pod tím, ač jde z hlediska normální perspektivy o „vepředu a vzadu“. To už se dá jen těžko přiblížit, aniž byste měli hru před sebou. Pomůže mrknout na díla výtvarných čarodějů prostoru, jakými byli Oscar Reutersvärd nebo širokému publiku mnohem bližší a tudíž Echochromu vzdálenější M. C. Escher.

Perspektivní existence a absence jsou dvě strany téže mince a současně zrcadlový obraz perspektivního cestování. Jestliže cestování využívá principu, že co se jeví, tak i je, existence a absence jsou založeny na tom, že co se nejeví, není. Stezka je nenapravitelně přerušena, případně obsahuje černou díru, takže se panáček vrací nebo padá? Nezoufejte: natočte scénu tak, aby ten prapodivný sloup, co se tam neužitečně poflakuje v prostoru, mezeru nebo díru opticky zakryl. A hle: panáček za ním v pohodě prochází na druhou stranu! Připomíná to pověry o pštrosech, případně Echochromepohled na globální oteplování z Hradčan: nebezpečí, které není bezprostředně vidět, prostě není - a basta.

No a konečně perspektivní skok je opakem perspektivního přistání: zatímco stoupnout na černý flek znamená spadnout dolů, vstup na bílý flek katapultuje postavu vzhůru – opět bez ohledu na všednodenní perspektivu, takže to, co je z hlediska perspektivy vepředu, je zde reálně nahoře, čistě proto, že se to nachází nahoře na displeji.

Není jiné odměny než v pocitu, že jste zvládli.

Aby to celé mělo kapku šťávy, čekají na hráče úkoly, a to trojího druhu: Sólo, Pár a Druzí. Nejprve si řekněme, že v konstrukci nejste sami, ale nacházejí se tam dva Echochromedruhy černých figur: stojící a chodící. Při Sólu je úkolem jednoduše vrážet do stojících a tím je vymazávat z lokace, což je při Druhých modifikováno tím, že se současně s vrážením do stojících máte vyhýbat chodícím. To se samozřejmě často nepovede a dochází i k nežádoucím kolizím, což ale není potrestáno hůř než návratem o kus zpět, a tedy nemilým zdržením.

No a Pár spočívá v tom, že máte postupně vymazat z levelu všechny figurky včetně „sebe“ a to tak, že srážkou dvou figur stejné „barvy“ vznikne jediná figura šedá - a srážkou šedých prázdno. V okamžiku, kdy už v lokaci nezbývá žádná figurka, je splněno. U Sóla a Druhých je ovšem pravidlem, že po vražení do poslední povinné figurky dostanete nášup ve formě nových cílů v obzvlášť vypečených pozicích. A to všechno na čas, přičemž ten defaultně na displeji neběží a když si ho dvojím stisknutím „Selectu“ vyvoláte do pravého horního rohu displeje, uhání od nuly nahoru. EchochromeTrochu vám usnadním pátrání: tam, kde mi limit vypršel, činil čas pět minut.

A konečně hra nabízí tři herní módy: Volnou formu, Ateliér a Plátno. Plátno je velmi dobře fungující editor vlastních úrovní, Volná forma předloží k řešení náhodně vybraný level a v Ateliéru je forma ještě volnější, neboť si volíte level sami dle své chuti. Hlavní potíž hry je tak paradoxně právě ve svobodě, protože všechny levely jsou otevřené hned od začátku - co by pak ale mělo nutit hrát pořád dál?

V přehledu levelů máte u každého hlavolamu vypsané tři výše zmíněné disciplíny, Sólo, Pár a Druzí, a vedle nich prázdné čárky. Když hlavolam vyřešíte, zobrazí se na místě prázdných čárek dosažený nejlepší čas. Takže vyplňujete prázdná místa u svobodně zvolených levelů dosaženými časy a – toť vše. Není jiné odměny než té ve Echochromevás samotných, v pocitu, že jste to zvládli.

Obtížnost hlavolamů je vyjádřena písmeny od A po L, přičemž za každým písmenem se skrývá osm lokací, jež můžete projít ve třech módech. Z toho vychází, pokud dobře počítám, 168 úloh. To by vám mělo nějakou dobu vydržet – asi tak pět let, proložených studiem matematicko fyzikální fakulty. Pěkné na hře je, že se postupně učíte v jejím „světě“ žít a rozšiřujete zásobu užitečných triků, takže za chvíli třeba zvládáte skákat svým vzdáleným cílům přímo na hlavu – a v tu chvíli dostanete level, kde je cíl „pod stříškou“, takže můžete začít s vymýšlením triku od píky.

Odkud vítr vane

Maurits Cornelits Escher - WaterwallMaurits Cornelis Escher (1898-1972), nizozemský kreslíř a grafik, je široce znám, protože ve svých paradoxních dílech, založených na zobrazování nemožného, zůstal věrný přístupné figurální tvorbě. Inspiroval se však mimo jiné starým arabským uměním, jež kvůli islámskému zákazu figurálních motivů vypilovalo složité prolínání abstraktních útvarů k ve své době nevídané dokonalosti. Jeho odkaz se těší i velkému zájmu matematiků.

Penroesův trojúhelníkOscar Reutersvärd (1915-2002), švédský grafik, byl průkopníkem zobrazování nemožných objektů. Na rozdíl od jiných zůstal soustředěn na čisté geometrické formy. Vytvořil přes dva a půl tisíce nemožných objektů, z nichž některé se staly pojmy v matematice, jako například Penroseův trojůhelník.

EchochromeKolem hry se po světě dočtete spoustu alespoň dle mého názoru zavádějících informací, takže si dovolím pár subjektivních korekcí. Například tu údajně máme „úžasnou hudbu“. To považuji za dosti nadnesené tvrzení. Hidekimu Sakamotovi slouží rozhodně ke cti, že podle všeho neměl nějaké přehnané ambice a chtěl svým hudebním doprovodem hlavně „nerušit“, což se mu povedlo dobře. I to však závisí na hudebním vzdělání posluchače – pokud nemá kladný vztah k vážné hudbě, bude ho z produkce smyčcového kvarteta, místy doplněného o pěvkyni, nepochybně brzy brnět hlava.

Závidím Sakamoto-sanovi optimismus, s nímž v rozhovoru říká „klasická hudba se mi zdála jako nejlepší volba, protože je univerzální“. No a pokud má hráč k muzikantům ve fraku vztah naopak velmi kladný, rovněž se pocit setkání s něčím „úžasným“ nedostaví, protože jde o příjemně plynoucí, leč banální novoklasiku, asi jako když se Echochromejinak geniální Sir Paul McCartney snaží prosadit i coby skladatel oratorií a Sir Libor Pešek mu to z dobrých důvodů odmítá hrát.

Dále tu prý máme „úžasnou originalitu“. O tom se rovněž dá pochybovat – minimalistická stylizace je sice určitě zajímavá, až odtažitě krásná, ale logický rychlík, který se pod ní skrývá, je jednoduše pěkně promyšlený logický rychlík, navíc s ne dost silným tahem v komíně. Což je jedním z důvodů, proč po prvním zapnutí přístroje tak dlouho trvá, než se člověk exkluzivním kabátem prokouše až na tělo gamesky a pochopí, oč vlastně jde.

Obdobně tajemnou atmosféru, jakou nás hra snaživě zalévá, by bylo možné vybudovat kolem jakékoli jiné puzzloidní záležitosti, leč autory logických rychlíků to obvykle nenapadne, což asi JE určitým plusem pro Echochrome. Rovněž prostorové Echochromehrátky ale nejsou nic vzácného a baví nás na všech platformách od Super Paper Maria, přes Crush po Portal.

Ať tak, či onak, hra určitě stojí za pozornost a žádné nedostatky nad rámec toho, co jsem už vylíčil, jsem nenalezl. Ovládání není co vyčítat, zato hbitosti svých prstů a mozku ano. Osobně si titul rozhodně hodlám pořídit do sbírky kuriozit, ale stejně jistě nikoli za novinkovou cenu. O ní totiž předpokládám, že strmost jejího poklesu zkopíruje prudkost křivky, jíž roste obtížnost filigránských levelů.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

70 %

Čtenáři

64 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 56 čtenářů

  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Vypadají zajímavě, datum je nejasné. Stihne těchto 20 her letošní vydání?

Máme za sebou teprve první čtvrtletí letošního roku, takže u spousty her pořád není jasné přesné...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...