Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Němci se bouří proti simulátoru útěku z východního Německa na západ

aktualizováno 
Hra, v níž za východoněmeckou pohraniční stráž kulkami zastavujete utečence, znovu otevírá téma etiky a umění v digitálním médiu.

Akční hra "1378(km)" způsobila v Německu pořádný poprask. Jeden tým hráčů se v ní snaží uniknout na svobodu přes nechvalně známou Berlínskou zeď, respektive anonymní místo na hranici východního a západního Německa, zatímco druhý tým mu v tom brání.

"Je to výsměch obětem. Střílení u zdi nebyla žádná hra," zaznělo z úst Theodora Mettrupa z Asociace pro oběti komunistické diktatury. Ředitel Nadace Berlínské zdi Axel Klausmeier hru přímo odsoudil jako nevkusnou.

Velký útěk z Východního Německa

Berlínská zeď

Hratelnost 1378(km) lze s trochou nadsázky přirovnat k populární on-line střílečce Left 4 Dead. Na rozdíl od politicky korektních infikovaných "zombies" se ale uprchlíky snaží dostat pohraniční stráž.

Jablkem sváru je mezi příznivci a zastánci historické zasazení hry. Samotný název hry poukazuje na délku hranice mezi východním a západním Německem. Hra měla původně vyjít na dvacetileté výročí připojení východního NDR ke Spolkové Republice Německo.

1378(km) běží na enginu Half-Life 2, přičemž na hranici se utká až 16 hráčů. A že je zájem hráčů značný, dokazuje pád herních serverů pouhou hodinu po prosincovém uvedení na trh.

Berlínská zeď

Postavená 13. srpna 1961, byla nejznámějším symbolem studené války, rozdělení Berlína, Německa a Evropy. Zeď měla celkovou délku 165 km. Berlínská prokuratura roku 2000 udala počet 86 prokazatelně usmrcených lidí při snaze překročit zeď. V této době vychází Pracovní skupina 13. srpen (podle data stavby zdi) z nejméně 238 obětí. Jiná kritéria používá Ústředí úřad pro vládní a spolkovou kriminalitu, který uvádí 262 obětí.

Zdroj: cs.wikipedia.org

1378(km) je dílem třiadvacetiletého Jense M. Stobera z Karlsruheské univerzity umění a designu. Hra přitom není pouhou nestrannou inscenací a nabízí komentář odsuzující pohraniční stráž skrze epilog z roku 2000.

I přes poukázání na amorálnost střelby do přebíhajících civilistů, se Stoberovi dostalo mezi krajany zdrcující kritiky.

Video: 1378 km - Teaser-Trailer

Výsměch obětem a špatný vkus

Ironií osudu debata vřela v Německu loni v říjnu, tedy v době, kdy se videoherní svět zaobíral relativně podobnou kauzou týkající se přítomnosti Talibanu ve hře Medal of Honor.

"Ve výsledku je to jenom střílečka z pohledu první osoby, což je z důvodů historického kontextu nepřijatelné," ohradil se jeden z mluvčích znechucené společnosti, Dietrich Wolf z Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur, státem financované organizace studující dopad komunistického rozdělení na sjednocené Německo.

Kontroverze si nakonec vynutila odložení hry na prosinec a její přezkoumání, jehož výsledkem byla tvrdá změna ratingu na 18 let. K dobru společnosti lze ale přičíst fakt, že hra vyšla v nepozměněné podobě. Zmíněný Medal of Honor o takovém štěstí mluvit nemůže.

"Velká část kritiky je zapříčiněna zvoleným médiem, tedy počítačovou hrou," vyjádřil se k odporu sám Stober. "Počítačové hry jsou jako médium často rychle odsuzované, aniž by je kritici blíže prozkoumali, což je ostatně i případ mého projektu. Jeho cílem bylo umožnit mladé generaci přístup k informacím o nedávné německé historii přes médium, které je jim blízké. (…) Ve hře mám sám kontrolu nad svým chováním a akcemi, na rozdíl třeba od dokumentárního filmu."

Stober dále vyjádřil omluvu rodinám obětí, kterých by se téma mohlo dotknout. Svého studenta se zastal profesor Adam Rafinski z Karlsruheské univerzity. Vyjádřil totiž přesvědčení, že 1378(km) je vážná hra určená k zamyšlení, nikoliv k prvoplánovému pobavení.

Celá kauza opět dokazuje, že médium videohry je ze svého principu výrazně kontroverznější než film či literatura.

Reklama památníku lákala do Lidic na vypalování

Na otázku, jak by česká veřejnost reagovala na podobné hry zabývající se například vyhlazením Lidic, odpověděla kauza z roku 2006. Vedení památníku Lidice spustilo, ve snaze přilákat mladší návštěvníky, kontroverzní reklamu, která byla postavená na fiktivní hře simulující vypálení vesnice nacisty.

Hráč teprve při výběru zbraně poznal, že to není hra. Na obrazovce se totiž objevil nápis: "Na co si to tu hraješ?! V Lidicích to nebyla hra, ale realita". Kontroverzní reklama byla po zdrcující kritice předčasně stažena.

Je komentář reálných událostí budoucností her, nebo spíše jejich zhoubou? Na vaše názory se těšíme v diskuzi.

Autor:


Témata: Half-life, simulátor


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.