Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neverwinter Nights 2 - nejlepší RPG roku?

  12:07aktualizováno  3:04
Konečně vyšlo toužebně očekávané pokračování jednoho z nejoblíbenějších RPG posledních let. Vyvstává otázka, jak se dokázalo popasovat s obrovskou konkurencí v podobě Oblivionu a Gothicu 3. My to víme. Vy po přečtení naší recenze také!

Neverwinternights2 Rok 2006 bude v učebnicích herní historie zapsán jako hodně RPG pozitivní. Aby v rámci dvanácti měsíců vyšly tři skutečně obrovské a publikem třeskutě očekávané hry na hrdiny – to jsme tu už dlouho neměli. Na jednu stranu jde pochopitelně o radostnou zprávu, na té druhé však logicky vyvstává otázka, kdo to všechno bude hrát. Po nádherně graficky zpracovaných pláních TES IV: Oblivion mnozí pobíhají dodnes, a to už uplynulo více jak půl roku od vydání. O skutečně chytlavém a snad ještě monstróznějším Gothicu 3 ani nemluvě. Neverwinter Nights 2 tak přichází dost možná v dobu, kdy mu hrozí nebezpečí, že zapadne nebo se mu aspoň nedostane takových ovací, jako v běžně hubenějších letech. Byla by to škoda. Jde totiž poněkud odlišnou cestou, než je ta, kterou vytyčili zmínění obři a dlouhodobí okupanti mnoha harddisků. Cestou jinou, ne však nutně horší!

Důležitá je de facto absolutní kontrola nad hrdiny, s nimiž se v důsledku toho také o hodně lépe sžívá.

Oproti dnes uctívaným RPG, jež ohromují grafikou a zároveň neskutečnou volností, vrací se Neverwinter Nights 2 ke kořenům a je závislé na pravidlech Dungeons and Dragons. Staví na jeho fragmentech, přesto se mu daří tuto původně Neverwinternights2 pen-and-paper hru plnohodnotně převést do nového věku informačních technologií. Velkou roli sice hraje kostka, ale hází s ní počítač – výsledek je pak patrný na provedené akci, pokud byste snad chtěli přesnější informace, není problémem se podívat na kratičké zprávy zprůhledňující to, co se na obrazovce vlastně děje. Důležitá je de facto absolutní kontrola nad hrdiny, s nimiž se v důsledku toho také o hodně lépe sžívá.

Tvorba postavy zahrnuje bezmála vše, co nabízí DaD edice 3.5. K dispozici stojí 16 ras a 12 povolání, nově například Warlock. Hloubka vývoje charakteru daleko přesahuje všechna novodobá RPG, vždyť jaké z nich může nabídnout 27 schopností, stovky kouzel či hlavních a vedlejších talentů, které jsou na sobě nejrůznějšími způsoby provázány. Správným upgradováním statistik a schopností zůstala i možnost dosáhnout naprostého mistrovství v daném povolání, takže z Paladina s trochou snahy klidně vykřešete hotové svatého válečníka. V nejlepší tradici není problémem ani míchání tříd – kdo by si nepřál mít válečného mnicha, popřípadě zloděje se silnou magií v kapse? Neverwinternights2

Začátek příběhu se pozvolna odehrává v malé rybářské vesničce, kde se v podstatě nic neděje, což je ideální podklad pro tutorial, který postupně přejde v první kapitolu hry, kdy dojde k nočnímu přepadení sídla. Zahnat neznámé nepřátele není takový problém, ale otevírá se otázka, co to bylo zač a za jakým účelem cháska útočila. Odpověď by mohlo přinést město Neverwinter, kam se samozřejmě vydáte. Už po cestě ale narazíte na první úkoly, které vás uvrhnou do více jak padesát hodin trvajícího dobrodružství.

Dobrodružství sice vede skrz zdánlivě rozsáhlý kraj, ovšem hráč z něj vidí pouze určité výstřihy. Svět totiž není soudržný, jako v Oblivionu nebo Gothicu, nýbrž se skládá z takzvaných modulů, tedy exteriérů, interiérů budov, případně dungeonů, které nejsou nijak přehnaně veliké. Navíc nejsou spojeny plynule, ale pomocí cestovní mapy. Důvod je prozaický. V podobě Neverwinter Nights 2 si kupujete Neverwinternights2 především mocný editor, k němuž singleplayerová linie slouží víceméně coby demonstrace. Byl to právě editor, který z prvního dílu udělal jedno z nejdéle žijících RPG. V pokračování je ještě propracovanější, funguje však v podstatě stejně. Moduly se zaplňují přehršlem disponibilních objektů, postav či dialogů. A z prozaického důvodu, aby byl komplexní nástroj zjednodušen na takřka každému přístupnou míru, musely být učiněny jisté kroky ve věci jeho flexibility. Důsledkem toho je kupříkladu fakt, že v domech či kobkách vždy narazíte pouze na pravoúhlé prostory.

Svět totiž není soudržný, jako v Oblivionu nebo Gothicu, nýbrž se skládá z takzvaných modulů, tedy exteriérů, interiérů budov, případně dungeonů, které nejsou nijak přehnaně veliké.

Tím ovšem nechci nikterak snižovat kvalitu singleplayerové kampaně, jen je třeba vzít v potaz zmíněnou situaci a podle toho ke hře přistupovat. Pak si ji rozhodně užijete. Zřejmě největším minusem herního systému tak zůstává neustálé nahrávání byť sebemenších lokací, jako jsou třeba vnitřky domů. Venkovní prostory nicméně působí překvapivě živě, přestože designéři příliš nepopustili uzdu své fantazii. Takže ke každému dungeonu se nejdříve musíte propracovat lesem nebo bažinatou cestou. Hodně mi chyběla funkce přeskočení již prošlých lokací, v důsledkuNeverwinternights2 čehož musíte často zbytečně probíhat pustým územím.

Přestože si na začátku vytvoříte jen vlastní postavu, neznamená to, že zůstanete osamoceni. Přesně naopak. Příběh vás svede dohromady s až dvanácti dalšími postavami, které pochopitelně nemůžete všechny vzít s sebou. Přichází tak nutnost selektovat – pomáhat vám mohou pouze tři z nich, přičemž každý druh je naprosto jedinečnou osobností s různými slabostmi i přednostmi, ať už se týkají jejich samotné duše či toho, co dokáží v boji nebo rozhovorech. Každá z postav přichází se svým vlastním příběhem a problémy, jejichž řešení ve hře můžete, ale nemusíte dát prostor. Osobně mi ale mnozí parťáci přímo přirostli k srdci a nebál bych se prohlásit, že právě oni tvoří velkou část kouzla hry. Dochází mezi nimi ke špičkování, ale výjimkou nejsou ani momenty emočně velice vypjaté (dojde i na nějaký ten románek), ale i hodně veselé. Všechny dialogy jsou ke všemu skvěle namluvené, což husté atmosféře jedině přidává.

Neverwinternights2 Je vidět, že hru tvořili stejní tvůrci jako Knights of the Old Republic 2. Mnoho prvků je podobných, tím nejvýraznějším a pro hru nejatraktivnějším je bezesporu smýšlení jednotlivých postav, které se pohybuje na širokém spektru od hodného po zlé. Hra pozorně sleduje vaše chování v každičké, byť sebemenší situaci – při skoro všech dialozích máte možnost odpovědět jak si zákon žádá, nebo se zachovat podle. Budete lidi utiskovat, či jim pomáhat? Jak se zachováte, když vám bude nabízena odměna – přijmete ji, nebo odmítnete. Tato mini rozhodnutí v zásadě nemají na průběh hry vliv, jde jen o vítané zpestření. Nicméně jakmile dosáhnete Neverwinteru, budete muset učinit nezvratné rozhodnutí. Od té chvíle variuje mnoho podstatných detailů vyprávění. Hlavní příběh a místa, která navštívíte sice zůstanou stejná, ale změní se kupříkladu rozhovorové protějšky a cíle. Jako dobrý hlídač tak budete pronásledovat zloděje, jako jejich příslušník naopak podplácíte patroly a nakonec jim podpálíte centrálu.

Zřejmě největším minusem herního systému tak zůstává neustálé nahrávání byť sebemenších lokací, jako jsou třeba vnitřky domů.

Mnohé se dá ovlivnit rozhovory, cinkot meče a ryk nepřátel je však přeci jenNeverwinternights2 silnějším domlouvacím prostředkem. A vězte, že v Neverwinter Nights 2 ho budete užívat velmi často. Zapomeňte na akční drcení tlačítek, zde se bojuje ryze takticky. Je jen na vás, jaký způsob preferujete. Ten zdejší sice může působit nepřirozeně a zdlouhavě, po čase ale pochopíte, že máte mnohem širší možnosti, než kdyby byl řešen jakkoliv jinak. Postavy ovládáte nepřímo zadáváním příkazů, které ony pak vykonají. Tedy zadávat můžete jen tomu rekovi, kterého právě ovládáte, o ostatní se stará umělá inteligence. S tou jsou ale docela problémy, které se pohříchu projeví především v důležitých bojích, kdy nectí vaší taktiku, přeskakuje od jednoho nepřítele ke druhému a je tak efektivní jen na naprosté minimum. Ve většině soubojů, jež jsou jednoduché, to není vážnější problém, nicméně v ostatních případech budete děkovat za pauzovací funkci, která hru pozastaví a dovolí vám rozdělit rozkazy podle vlastního gusta.

Klady a zápory

Plus Vynikající příběh s propracovanými charaktery
Plus Taktický bojový systém
Plus Komplexní editor

Mínus Chudší prostředí
Mínus Bugy spojené především s AI

Cena 899 Kč
EN Anglicky

V průběhu dlouhého a napínavého dobrodružství narazíte na mnoho překvapivých detailů, které z Neverwinter Nights 2 dělají skvělou hru. Tím zřejmě největším je vlastní pevnost. Hrad, který v jednom z úkolů dobudete, si smíte ponechat coby základnu, kterou ale musíte také bránit před nájezdníky. Nově si taky můžete tvořit vlastní předměty, kouzla či nejrůznější flakónky. K tomu slouží rozsáhlý repertoár nejrůznějších přísad, z nějž budou mít mnozí určitě velkou radost.

Co naopak vůbec nepotěší, jsou nepřehledná a v mnoha případech úplně zbytečná menu, jejichž procházení je dost frustrující. Neustále je rovněž potřeba si pohrávat s kamerou, poněvadž ideální pohled tu zřejmě neexistuje. Graficky hra zrovna neohromí a oproti Oblivionu i Gothicu 3 zaostává, především pak mnohá prostředí jsou až příliš chudá. Na efekty i pohyby postav se pak dívá celkem hezky, ale to rozhodně nemůže ospravedlnit hrozivou hardwarovou náročnost, která naopak drží se zmíněnými, lépe vypadajícími RPG krok, což je velká chyba optimalizace. Zamrzí i časté bugy, ale to už je u velkých her na hrdiny holt špatným zvykem.

Nicméně jakmile dosáhnete Neverwinteru, budete muset učinit nezvratné rozhodnutí. Od té chvíle variuje mnoho podstatných detailů vyprávění.

Sám považuji Neverwinter Nights 2 za důstojného a vyrovnaného konkurenta jak Oblivionu, tak Gothicu. Nenabízí sice krásný volný svět, ale zato disponuje výborně vyprávěným příběhem s mnoha krásně zpracovanými postavami, hlavně ve vaší partičce. Drží se starých dobrých postupů a nijak zvlášť neexperimentuje, což pro někoho může být plusem, pro jiného zase zbytečným staromilstvím. A nezapomínejte na editor, jehož prostřednictvím fandové s největší pravděpodobností rozšíří herní dobu o tisíce hodin! Podle kvality přídavků si k výslednému hodnocení připočtěte libovolný počet bodů.

Autor:




Nejčtenější

Antihrdinové
Hrdina, nebo padouch? Vybíráme nejlepší herní antihrdiny

Během herní historie jsme měli možnost zahrát si za spoustu hlavních postav, které z nekonečné řady klasických klaďasů nějakým způsobem vybočovaly. Podívejme...  celý článek

Shadow Warrior (PS4)
Stáhněte si nového Shadow Warriora zdarma. Ale pospěšte si, čas běží

Nabídka, která se neodmítá. Vynikající akční hra z roku 2013 je po omezenou dobu k mání zdarma v internetovém obchodě Humble Bundle. Nepromeškejte tuto...  celý článek

Bojovnice Cammy ze Street Fightera 5
Až příliš sexy kostým. Soutěžící musel změnit své bojovnici oblečení

Postava Cammy ze série Street Fighter je na televizní vysílání zřejmě až příliš sexy. Na turnaji vysílaném stanicí ESPN proto musel jeden ze soutěžících změnit...  celý článek

Obal prvního Dooma je nezapomenutelný
Tajemství odhaleno. Předlohou „Doomguye“ je samotný John Romero

Slavný vývojář John Romero se na svém blogu pochlubil tím, že právě on se stal předlohou slavného „Doomguye“, který zdobil obal prvního dílu kultovního Doomu.  celý článek

Albion
RETRO: V Albionu se herní doba nepočítala na hodiny, ale na měsíce

Připomeňte si s námi fantastickou hru na hrdiny, kterou u nás hrál snad každý, kdo měl v půli devadesátých let počítač.  celý článek

Další z rubriky

Blackwood Crossing
RECENZE: Blackwood Crossing vypadá jako špičkový animák od Pixaru

Dětství sourozenců Finna a Scarlett bylo poznamenané tak dramatickými událostmi, že navždy změnily chod jejich životů. Celý Blackwood Crossing je jejich...  celý článek

Hearthstone: Journey to Un’Goro
RECENZE: Hearthstone: Journey to Un’Goro je plný nových nápadů i nudy

Karetní expanze Hearthstone: Journey to Un’Goro přidává zajímavé herní mechanismy, ale i prvky z minula, které bychom oželeli.   celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.