Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Herní průmysl na tradiční hráče plive, inovace je mu ukradená

aktualizováno 
Herní průmysl během posledních let zažil masivní úpadek. Nikoliv po stránce ekonomické, nýbrž po té obsahové. Astronomické rozpočty vedly manažery k minimalizaci rizik, což svázalo ruce inovaci. Současné trendy též směřují k zjednodušování a tituly jsou si v zásadě velmi podobné. Hráče ze staré školy to pak pochopitelně vede k frustraci.

Úspěch série Call of Duty vedl k vývoji mnoha válečných akcí bez špetky nápadu.

Znechucení řady z nich neplyne z pouhé nostalgie, ale významně se na něm podílí proměna herního průmyslu. O dekádu dříve kupní sílu tvořili především skalní hráči. A jejich zvyky odpovídaly nadšení pro hobby. Třeba tomu, co projevují modeláři.

Názor

Tento článek odráží pouze mínění jeho autora. Redakce Bonuswebu se v názorech na současný herní průmysl neshodne.

Hráči se aktivně zajímali o dění na scéně, pravidelně kupovali herní časopisy a hry pro ně představovaly výzvy plné možností. Ještě před deseti lety se na hráče často nahlíželo jako na podivíny, co u počítače div neprovádějí satanistické rituály. A ačkoliv jsem sám spadal do tuhého hráčského jádra, před nehráči jsem o tom raději nehovořil.

Hry se však tiše začaly přesouvat do středního proudu a popularita konzolí významně stoupala. S rostoucím počtem prodaných kusů se pochopitelně zvyšovaly i rozpočty. A rostoucí pasivitu většinového hráče začal dohánět agresivní marketing.

Medal of Honor: Warfighter

Vyprázdněnost válečných stříleček vyvrcholila titulem Medal of Honor: Warfighter.

Konzole pak nabízely herní zkušenost podobnou zařízení od Applu. Hledělo se na jednoduchost obsluhy a zjednodušovaly se i herní principy.

Dřívější tituly oproti tomu často překypovaly možnostmi. A to v takové míře, že hráč v úvodu mohl tápat i hodiny. Dynamiku titulů bylo mnohdy třeba pochopit metodou pokus-omyl. Právě v tomto ohledu vývojáři ušli veliký kus cesty. A hráče dnes často učí s elegancí i lehkostí.

Jenže odměnou za náročnou učící křivku byly hry plné pestrých možností. A s rostoucí popularitou herního průmyslu takových titulů neustále ubývá.

Dnes se zpravidla využívá principu nejnižšího společného jmenovatele. Velkorozpočtové tituly tak musí být přístupné i pro matky od rodin, které místo televize omylem zapnuly konzoli.

Řada hráčů ze staré školy pak logicky trpí. Z her se mnohdy vytrácí výzva a proměňují se spíše v interaktivní filmy, které hráče ženou jedním koridorem a po návštěvě kuchyně již směrová šipka ukazuje další cestu. Proti vkusu nic, ale alternativy jsou momentálně vzácným zbožím.

Natural Selection 2

Akce Natural Selection 2 je pýchou nezávislé scény.

Záchrana je na obzoru

Budoucnost naštěstí vypadá lákavě. S rostoucí popularitou digitálních distribucí totiž vzkvétá i nezávislá scéna. A ačkoliv se její počátky pojí především s primitivní grafikou, rozpočty i ambice některých vývojářů mezitím značně vzrostly.

Nejen domněnky

Quake

V létě 2012 jsme zkoumali první díl střílečky Quake. A retro recenze dokázala, že hra ani šestnáct let po vydání neztratila své kouzlo (čtěte pohled zpět).

Řada alternativních projektů se navíc těší z nebývalého úspěchu. Jmenovat lze například hopsačky Limbo či Super Meat Boy, kterých se prodalo přes jeden milion kopií. A hráčské peněženky též dobývají nezávislé projekty známých vývojářů. K tomu přispěl zejména současný trend komunitou sponzorovaných her (více o trendu).

Drobné úspěchy však slaví i méně známí vývojáři. Například neotřelá sci-fi akce Natural Selection 2, které se v prvním týdnu prodalo přes 144 tisíc kopií. Podobné hry dokazují, že kvalitní tituly lze vyvinout i bez absurdních rozpočtů a velkolepého marketingu.

Herní svět nelze vnímat jen černobíle. Nejsou zde jen nezávislé týmy o dvou vývojářích a obrovská studia se stovkami zaměstnanců. Na vzestupu je také kategorie středně velikých týmů třeba o dvaceti vývojářích.

Minecraft

Nezávislá hra Minecraft prodala přes devět milionů kopií a její autor již vydal i titul jiné společnosti.

Jejich existenci umožnilo komunitní financování i masivní úspěchy nezávislých studií. Například titul Minecraft prodal přes devět milionů kopií (více o hře) a jeho autor dnes pro nezávislá studia vytváří vydavatelskou platformu.

Právě středně veliké týmy tak skýtají naději pro náročné hráče. Jistě, jednou za čas se objeví i povedené velkorozpočtové tituly. Jedná se však o světlé výjimky, které hardcore hráče dlouhodobě neuspokojí.

A menší týmy dobře chápou, že každý titul nepotřebuje hudební doprovod od věhlasných skladatelů, ani dialogy namluvené hollywoodskými herci.

Šetřit se dá na mnoha úrovních. Ať už stylizovanou grafikou, využíváním technologií jako Unreal Development Kit nebo Unity, či použitím předpřipravených zvukových i grafických knihoven.

Nižší rozpočty pak vyžadují menší počet prodaných kusů a riziko v podobě inovací je tak přijatelnější. Taková hra se nemusí líbit alespoň milionu hráčů. Mnohdy stačí "jen" desítky tisíc přívrženců.

V následujících letech tak budou na vzestupu projekty s jasně vymezenou hráčskou základnou a bez ambicí zalíbit se každému. A paradoxně právě tyto projekty díky své originalitě mohou slavit značný komerční úspěch.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.