Psát o nových dílech sportovních sérií od EA Sports sice možná vypadá jako absolutní pohodička, ale ve skutečnosti jde
o poměrně obtížný a nevěčný úkol. Zvláště, když se nacházíme již na konci aktuální generace konzolí. Zaprvé je totiž o hrách od EA obecně známo, že se poměrně velmi svědomitě drží pravidla „mírný pokrok v mezích zákona“, a zadruhé jsou ale přesto, či spíše právě proto, tak masivně oblíbené, že tím pádem nějaký „typický hráč her od EA“ zkrátka neexistuje, což je víceméně dáno tím, že tyto hry hrají ve výsledku prakticky všichni. Pro koho tedy psát recenzi? Pro někoho, kdo se dvakrát do měsíce účastní progamingových klání, nebo pro někoho jiného, kdo si PS2 pořídil teprve vloni k Vánocům? Tradičně se tedy budeme snažit trefit se někam doprostřed.
Velkým lákadlem pro každého hokejového fanouška je zcela jistě přítomnost naší Extraligy.
Letošní ročník NHL je do značné míry typický a jelikož se jedná již o šestý díl pro současnou generaci konzolí, konečně jsme si i my uvědomili, že taktika se vůbec nemění. Pomineme-li ročník 2005, jenž přinesl trošku zřejmější změny oproti
svému předchůdci, probíhá to každý rok zhruba takto. V průběhu léta člověk dostane možnost seznámit se s nadcházejícím dílem a je seznámen s aktuálními změnami. Ty vypadají veskrze dobře, a tak se našinec těší na podzimní plnou verzi, aby po několika zápasech nadšeného hraní zjistil, že je to v podstatě opět to samé. Letošní NHL 07 je pak do značné míry ideálním příkladem právě napsaného.
Vzhledem k tomu, že i samotní lidé z Electronic Arts letos asi již cítili, že by další obměna téhož již nemusela motivovat zdejší hráče k tomu, aby opět i letos sáhli do šrajtofle pro slušnou řádku stovek, šli na to tentokrát od lesa. Nalákat nás tak chtějí
stejně jako v ročníku 2000 mluvenou češtinou. Zatímco tehdy ovšem šlo pouze o krátké anonce Petra Vichnara před zápasem,
tentokrát se jedná o lokalizaci kompletní. Vedle Petra Vichnara tentokráte ale do nahrávacího studia zasedl i Robert Záruba a je to letos právě on, kdo v českém komentáři hraje Prim, zatímco Petr Vichnar plní roli komentátora druhého, jenž je zároveň i jakýmsi pozorovatelem dění na ledě a případně i následným glosátorem.
Nám se tato hra docela líbí, ale je možné, že jsme jediní.
A jak tedy český dabing dopadl? No, jak se to vezme. Pakliže budeme kvalitu zdejšího komentování srovnávat s tím, co slýcháme při přenosech extraligových zápasů v rámci studia Bully, pak budeme velice zklamáni. Komentář se nám bude zdát trhaný, málo věcný, kouskovaný, místy i nepřesný a celý takový nedodělaný. Vypálit tedy ze sebe větu „Proboha, vždyť to televiznímu přenosu není vůbec podobné“ tedy může každý bez váhání, aniž by riskoval, že se nějak výrazně ztrapní. Na druhou stranu je ale možné to brát i jinak. Je potřeba si uvědomit, že české namluvení se muselo do posledního zbytku
přizpůsobit tomu, co nabízí programový kód, takže ve výsledku můžeme být ještě opravdu rádi, že se sem podařilo natěsnat názvy klubů i hráčů ve dvou pádech a některé hlášky v rámci možností přizpůsobit českému prostředí. S tím, jaké věty kdy hra vybere nemohli ti, kdo český dabing připravovali, natož pak sami komentátoři, cokoliv dělat. Proto se tedy holt čas od času (naštěstí ale nijak zvlášť často) stane, že komentátoři zahlásí něco, co není zas až tak úplně na místě a podobně. V této souvislosti pak je ale potřeba si uvědomit i to, že pokud řekne někdo něco česky, tak to rodilý Čech okamžitě dokáže vyhodnotit,
zatímco když komentátor plácá nesmysly v anglické verzi, našinec se na to moc nesoustředí a je mu až na ty nejokatější bláboly v podstatě úplně jedno, o čem že je to v té angličtině vlastně řeč.
A ještě jednou Češi sobě. Druhým velkým lákadlem pro každého hokejového fanouška je zcela jistě přítomnost naší Extraligy. Ta se sice jmenuje ještě po loňském sponzorovi a i v sestavách se neprojevily úplně všechny změny, ale i tak je to
určitě krok, jenž je potřeba pochválit. Zahrát si za Montreal Canadiens nebo NY Rangers je určitě moc fajn, ale určitě minimálně stokrát lepší je zahrát si za svůj oblíbený domácí klub. Čověka to u hry rozhodně dokáže udržet déle než jen aby klasicky odehrál jednu sezonu, vyhrál Stanley Cup a pak už jen znuděně čekal na další ročník. Vítkovicím se letos v úvodu sezóny vůbec nedařilo, ale zdá se, že první výhra znamenala obrat k lepšímu. Navíc výhra v duelu s odvěkým úhlavním nepřítelem Spartou. Nedokážeme si představit ostravského fanouška, jenž je zároveň i majitelem PS2, který by po takovémto zápase nezapnul mašinu a nezopakoval si tento zápas i s ovladačem v ruce. Česká Extraliga je v NHL 07 prostě fajn.
|
Dabing je ve výsledku z našeho pohledu taky docela fajn, ale s tím ostatním si už zase až tak moc jistí nejsme. Když jsme hráli letošní NHL poprvé, zdálo se nám všechno ostatní taky fajn, ale je potřeba si přiznat, že je to již tradičně zapříčiněno tím, že hokej v redakci válíme vždy tak od podzimu do
Vánoc a pak se již objeví jiné kousky na krácení odpočinku po obědě, a tak nám pak zase za půl roku přijde další díl hokeje docela
fajn :-). Po zhruba měsíci hraní tak tedy musíme zkonstatovat, že co se týče hratelnosti, je letošní ročník do značné míry stejný jako ten předchozí a změny, které zde nastaly, jsou spíše kosmetického rázu. Zpočátku se sice může zdát, že byl oslaben vliv one-timerů, respektive se zlepšila hra počítačem řízených obránců, ale časem člověk zjistí, že to není zase až tak úplně pravda. Co se týče práce obránců, to je v pořádku, svůj prostor pokrývají dost svědomitě, ale když se člověk hodně snaží, respektive začne to zkoušet stále znovu a znovu, tak nakonec ten gól z one-timeru nakonec stejně jednou padne, ať už tam obránci jsou nebo ne. Pokud si tedy chcete hru sami zhnusit, budete puk stále tahat po straně a přihrávat ho před branku.
Přitom ale hra nabízí celkově dost slušné možnosti. Zaprvé si lze tempo, pravidla a další věci nastavit, takže si celkový herní projev můžete do značné míry přizpůsobit obrazu svému, a zadruhé je hra napsána tak, že ve vcelku realistické míře
zpracovává různé herní možnosti a varianty, takže se zde dá i vcelku dobře kombinovat, bránit červenou čáru a podobné věcičky.
Co je to ale platné, když stejně většina hráčů bude zkoušet ony (ne)oblíbené one-timery? Je to zkrátka škoda. Jedinou výraznější změnu k lepšímu tak letos zaznamenal puk, který udělal další krok k vlastní autonomitě. Díky tomu zůstane kotouč často (čti: v realistické míře) třeba osaměle trčet někde uprostřed kluziště, zatímco hráči, kteří samozřejmě neumějí změnit směr na pětníku, se k němu ze všech sil snaží dostat. Reálně tak tím pádem působí i různé góly po skrumážích před brankou, kdy gólman puk nevidí.
|
Čeština
Téměř neviditelné změny| NHL 07 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
