Zapnete přístroj, provedete nezbytná nastavení a odemknete úvodní obrazovku. Následuje zděšení: mačkáte tlačítka, kroutíte analogovými páčkami, ale nic se neděje. Zkusmo se dotknete obrazovky, která svižně reaguje na doteky prstem. Je to nezvyklé, ale základní menu na PS Vita se ovládá výhradně skrze dotykovou obrazovku. Ale zvyknete si rychle.
PS Vitafakta PS Vita vychází 22. února 2012. Sony nabídne dva modely: wi-fi za 6 290 Kč a wi-fi + 3G za 7 590 Kč. Paměťová karta není součástí balení. Rozměry přístroje jsou 182 × 18,6 × 83,5 mm. OLED displej o úhlopříčce pět palců zobrazí rozlišení 960 × 544 pixelů. |
Sony vytvořilo pohledné, ale především funkční uživatelské rozhraní. Vznášející se bubliny představují aplikace, které se řadí do bloků po deseti. Další blok se zobrazí posunutím prstu po displeji svisle dolů. Bubliny lze přeskupovat podle libosti, stačí chvilku podržet prst na kterékoliv z nich, podobně jako u iPhone.
Posunutím prstu do strany se objeví jakési karty minimalizovaných aplikací. Podobně jako u konkurenčního 3DS ale lze mít spuštěnou pouze jednu "velkou" aplikaci. Karta může obsahovat odkaz na web, manuál a samozřejmě rámeček, v němž vidíme miniaturu minimalizované aplikace. Poklepáním ji zvětšíme. Minimalizovanou aplikaci zavřeme pomocí ohnutého pravého růžku pohybem, jenž připomíná otočení stránky či listu papíru. Je to praktické: Vitu obvykle držíme oběma rukama, aplikaci snadno zavřeme pravým palcem.
Pokud jsme ve hře, minimalizaci provedeme pomocí PlayStation tlačítka v levém dolním rohu. Tím se přesuneme na kartu. Pokud tlačítko stiskneme ještě jednou, objeví se všechny minimalizované aplikace v podobě přehledných záložek, přičemž na levé straně je vždy návrat do hlavního menu a vespod odkazy. Mimochodem, aplikace signalizují i piktogramy v informačním proužku ve vrchní části displeje (zcela v pravém horním rohu jsou upozornění). Po dalším stisknutí PlayStation tlačítka se přesuneme do výchozího menu s bublinami.
Dole PS Vita, nahoře aktuální konkurent 3DS od Nintenda, uložený v rozšíření, které přidává druhý kruhový ovladač. Sony se oproti Nintendu poučilo, Vita má dvě analogové páčky už v základu. 3DS s rozšířením vypadá neohrabaně a ztrácí svoji kompaktnost.
Sony v tomto případě odvedlo dobrou práci: rozhraní je intuitivní, logicky uspořádané a velmi rychlé. S možnostmi zařízení hráče seznámí aplikace Welcome Park pomocí interaktivních hříček.
On-line, tedy jsem
Sony si hodně slibuje od on-line funkcí, které ale v době psaní textu nebyly povětšinou aktivní. Nemohli jsme tak vyzkoušet ani nakupování přes síť Sony, ani různé sociální funkce.
Otestovali jsme alespoň internetový prohlížeč, který se v kombinaci s velkým displejem a vysokým rozlišením mohl stát silnou zbraní Sony. Ale nestal, alespoň prozatím. I na rychlém wi-fi připojení totiž načítá a vykresluje stránky nepříjemně pomalu. Není to nepoužitelné, jako třeba u konkurenčního Nintenda 3DS, ale doba pokročila a i u průměrných chytrých telefonů jsme zvyklí na lepší výsledky. Zkusili jsme se přihlásit přes webové rozhraní do Gmailu, což se sice podařilo, ale ne všechny prvky navigace fungovaly tak, jak měly. Také mapová aplikace, která využívá Google, se vykresluje pomalu.
Doufejme v brzké zlepšení prostřednictvím aktualizace.
Hry jsou skvělé
Sony vsadila na výkonné zařízení, na kterém si zahrajete špičkově vyhlížející hry. Rozdíl v grafice mezi Vitou a 3DS je viditelný na první pohled, důležitější jsou ale hry. A tady vypadá rozjezd a nabídka her lépe pro Vitu. Co naplat, Nintendu chybí více silných titulů. Daní za opulentní herní zážitek jsou ale delší nahrávací časy, jenže ty se nevyhnou ani graficky pokročilým hrám na 3DS (Resident Evil: Revelations) či mobilech (Infinity Blade II).
Vyzkoušeli jsme futuristické závodní šílenství Wipe-out 2048, které potěší především milovníky rychlosti a akce. Některé pasáže vypadají až neskutečně. Dále jsme rozehráli Uncharted: Golden Abyss, kapesní dobrodružství novodobého Indiana Jonese.
Zaujalo nás, jak hra umně využívá všech možností přístroje. Například šplhat po římsách můžete jak prostřednictvím analogové páčky a tlačítka, tak pouhými tahy prstem po displeji. Funguje to i pro většinu ostatních akcí. Držet se jednou rukou na kameni, druhou střílet, posléze přeskočit na druhou stranu a sešplhat dolů, to zní složitě, ale provedení je elegantní a intuitivní. Recenze na obě hry vám na BonusWebu nabídneme samostatně.
Jako tablet nebrat
Vitu k počítači propojíte přes USB. Po prvním připojení se nainstalují ovladače, Vita se zobrazí jako další disková jednotka a z té nainstalujete Content Manager Assistant. To je jednoduchá aplikace, prostřednictvím které určíte adresář pro hudbu, video a obrázky. Soubory nahrajete až na Vitě. Nepohodlné je, že Vita v režimu, kdy nahráváte hudební obsah, seřadí písničky v jednom adresáři. Pokud vyberete všechny, není problém, po nahrání jsou správně ve svých adresářích i s obaly. Horší je, pokud při nahrání chcete vybrat jen určitá alba, vybírat je jednotlivě by bylo nepohodlné. Snad jsme jen něco přehlédli.
Integrovaný fotoaparát není příliš kvalitní.
Co se fotoaparátu týče, neočekávejte zázraky, s obrázky v rozlišení 640 × 360 se Vita řadí na úroveň low-endových telefonů. Po systémové aktualizaci Vita nahraje i video. Na druhou stranu, kamera je zde především pro hry využívající takzvanou rozšířenou realitu, na což podobný výkon pohodlně stačí. Do Vity samozřejmě můžete nahrát obrázky z PC nebo PS3 a prezentovat je kamarádům nebo rodině na slušném displeji. Právě integrace s PlayStation 3 by měla být další silná deviza Vity.
Horší už je to s výdrží akumulátoru. Pokud používáte wi-fi či 3G, můžete se s Vitou odebrat k nabíječce i po třech hodinách non-stop hraní. Problém s výdrží mají ovšem i konkurenční 3DS a špičkové telefony, což ale není omluva.
PS Vita se skvěle hodí pro to, pro co je určena: hraní her. A na velkém pětipalcovém OLED displeji vypadají skvěle. Z hlediska ovládání nabízí, oproti konkurenci, již v základu dvě analogové páčky, s nimiž se lépe hrají 3D hry. Pokud si chcete na cestách užít hry, které se blíží těm na dnešních velkých konzolích, je Vita přesně pro vás.
Zklamáni nebudou ani spokojení vlastníci předchozího PSP. Jistě, brzy se objeví telefony a tablety, které Vitu předčí výkonem. Jenže Vita je platforma, která by měla pár let vydržet. Druhou mocnou zbraní jsou tlačítka: hrát například bojovou hru na pouze dotykových zařízení není ono. Na druhou stranu, spokojení příležitostní hráči nebudou mít moc důvodů si Vitu pořizovat.
V druhé části recenze rozebereme on-line funkce, podíváme se, jestli se daří hrám využívat například spodní dotykové plochy přístroje a nabídneme zkušenosti po dlouhodobém používání.
