Společně se sloganem „Jelen za všechny, všichni za medvěda“ vtrhne již dnes do kin animovaný film Lovecká Sezóna (v originále Open Season) a jak tomu tak už u očekávaných snímků bývá zvykem (v případě těch animovaných dvojnásob), tak i v tomto případě jsme se dočkali herní verze. Ta je určena těm nejmenším a nese se v duchu plnění nejrůznějších úkolů, ve kterých vám budou pomáhat přátelští zástupci zvířecí říše.
Příběh kopíruje svou předlohu, a přináší tak příběh civilizací zhýčkaného medvěda Booga. Ten si žije spokojeným civilizačním životem spolu se správkyní národního parku Beth. Jednoho dne se však seznámí s ulítlým jelenem Elliotem a jeho život začne nabírat nové obrátky. Společně se totiž pokusí získat nějaké sladkosti z místního supermarketu a jsou přistiženi a uspáni šerifem. Boogova městská idylka tak končí nečekaným probuzením v divoké přírodě. Dobrodružství plné gagů a roztomilých zvířátek tak může začít. Open Season je hra určená pro opravdu nejmenší děti, ve věku tří až šesti let, a nemůžeme ji tedy srovnávat s posledními díly populárních sérií Jak a Ratchet, které jsou přeci jenom svým obsahem určené
dospělejším hráčům.
Hlavními hrdiny hry jsou stejně jako ve filmu Boog a Elliot.
Open Season ale není klasická hopsačka, i když mnohé prvky tohoto žánru v sobě obsahuje. Hlavními hrdiny hry jsou stejně jako ve filmu Boog a Elliot, i když první housle hraje především první jmenovaný. Hra za něj se nese v pomalejším a rozvážnějším tempu, což přijde vhod právě malým hráčům, kteří nemají ještě dostatečně vyvinuté reflexy a sžití s ovládáním pro ně není záležitost okamžiku. Tempo Open Season mladičkým pařánkům nahrává do karet. Hra se pomalinku rozjíždí, aby zrychlila přesně v okamžiku, kdy se i ti nejmladší dokonale adaptují na zdejší herní interface. Boog navíc disponuje relativně mnoha vlastnostmi, takže by hra mohla být i rozmanitá. Je však tomu opravdu tak?
Zpočátku bude vaším úkolem obvykle dojít z bodu A do bodu B, kde vezmete předmět X a odnesete ho do cílové lokace C.
K tomu, abyste nezabloudili, vám navíc dopomůže celá řada ukazatelů, které budou dospělým připadat naprosto zbytečné, ale
jejich přítomnost ve hře má vzhledem k cílové skupině svoje odůvodnění. Příběh se odehrává prostřednictvím in-game sekvencí, ze kterých budete dění sledovat z pohledu vlastních očí na rozdíl od samotné hry, která je snímána z pohledu třetí osoby. Pokud se tak bude například odehrávat rozhovor mezi několika postavami, tak se budete moci bez problému rozhlížet a sledovat, co se vlastně děje.
Díky cílové skupině by přílišné bloudění bylo jistě na škodu, ale linearitou dosáhli tvůrci přesného opaku.
Stejným způsobem vám bude zadáno několik úkolů. Ty však nebudete potvrzovat tlačítky pro ano a ne, nýbrž kýváním hlavou prostřednictvím analogové páčky. Originální a pro malé hráče i jistě zábavné. Boog je schopen přenášet různé druhy předmětů a především přátel z řad fauny. Ti mu pak budou vždy rádi nápomocni. K tomu si však s nimi musí medvídek Boog nejdřív
vybudovat přátelství. Jak jistě tušíte, tak pomoci jim, je ten nejlepší způsob. Pokud tak zbavíte veverek otravných lovců, či
přinesete bezzubému bobrovi protézu, tak si můžete být jistí jejich vděčností a následnou ochotou vám pomoci. U každého zvířete má pomoc samozřejmě jinou podobu. Veverky spustí na nepřátelské lovce oříškovou kanonádu, bobři rádi vše přehlodají,
kachny dokáží z výšky shazovat předměty, tchoři svým zápachem odpudí doslova vše živé a o králících si můžete přečíst v infoboxu. Samotný Boog přitom dokáže vyděsit nepřítele ohromným řevem, vtipně se maskovat pomocí větviček, vyčenichat skryté předměty či v pozdějších fázích hry i plavat. Ve hře můžete nalézt celou kupu předmětů, které navíc slouží k vylepšení Boogových schopností. Řev se tak stane děsivější, čich citlivější atd. Druhá hratelná postava – jednorohý jelen Elliot - sice není vybavená takovým množstvím schopností, ale je daleko rychlejší, dokáže skákat a pomocí provokujícího tanečku i vylákat protivníka.
|
Ve hře je dohromady 25 misí, přičemž se v nich dočkáte kromě schovávání, řešení jednoduchých hádek i závodů a střelby. Nestřílí se však zbraněmi, nýbrž obvykle zvířaty, či předměty, které nikoho vážně nezraní. Pokud tedy chcete pořídit svému potomkovi
nenásilnou hru, tak pro vás máme jednoho adepta.
Design levelů se nese v až možná příliš lineárním stylu. Díky cílové skupině by přílišné bloudění bylo jistě na škodu, ale linearitou dosáhli tvůrci přesného opaku. Bůhvíjak potěšující není ani délka hry. My jsme Open Season dohráli za tři hodiny, přičemž si myslíme, že u dětí pod šest let se tato doba určitě prodlouží alespoň dvakrát, ale na druhou stranu rozhodně netvrdíme, že je náš odhad správný. Ostatně jak dlouho může šestileté dítě hrát hru, kteréu dospělý pokořil za tři hodiny? Nicméně i šest hodin je zatraceně málo. Co ale životnost na chvíli prodlouží, je sedm různých miniher. Obvykle jde o rychlé mačkání tlačítek, včasné skákání, či máchání analogovými páčkami. Minihry jsou určeny pro jednoho až čtyři hráče. Ke dvěma zástupcům zvířecí říše,
přibude do party zmiňovaná Beth a lovec Shaw. Bohužel žádná z miniher nezabaví na více jak několik minut, potažmo okamžiků.
Jejich přítomnost tedy bereme jen jako krátkodobé rozptýlení, nic více. I tak však jejich přítomnost potěší.
Grafika je dostatečně pestrobarevná, aby zaujala všechny věkové kategorie. Postavy mají sice méně polygonů a celkově postrádá hra mnoho detailů z verzí pro výkonnější systémy, ale barevné spektrum vše vynahrazuje. Co už je horší, je plynulost hry. Framerate je silně nestabilní a mnohdy klesá i pod únosnou mez. Jak nepříjemné to může být v jistých situacích, není jistě nutné příliš zdůrazňovat.
|
Zábava pro malé hráče
Krátká životnost| Open Season | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
