Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Operation Flashpoint – válčení po česku

  12:00aktualizováno  10. července 10:25
Nejočekávanější česká hra všech dob je po nekonečných (oficiálních) čtyřech letech vývoje hotová. Již zanedlouho poputují do prodejen krabice se hrou, na kterou se těší statisíce hráčů po celém světě. Není tedy divu, že jsme velkou část tohoto týdne strávili v sídle Bohemia Interactive u monitoru, myši, pěti reproduktorů a projekčního plátna.

BonusWeb doporučuje! Operation Flashpoint

Již několik let se na české herní scéně opakoval stále stejný obrázek – nejprve optimistické ohlášení data vydání Flashpointu a pak méně optimistická informace o nutnosti přidání dalších jednotek / předělání enginu / předělání umělé inteligence / předělání 3D modelu Pragy „vejtřasky“ následovaná nenápadnou notickou o odsunutí vydání. Trable s vývojem Operation Flashpoint, změny vydavatelů a několikerá přejmenování jsou notoricky známé, takže není divu, že začalo přibývat skeptiků, podle kterých měl vývoj ustrnout a vyšumět do ztracena. Před několika málo měsíci však přišla první pořádná odpověď vývojářů – hratelné demo. Ačkoliv trpělo jistými nedostatky, stáhly si jej do této doby necelé tři miliony hráčů. Tohle číslo jasně ukázalo, jak moc je hra očekávaná, a tak není divu, že její dokončení uvítala herní komunita s nadšením. Proto jsme i my bez váhání přijali pozvánku a strávili několik dní u review verze hry přímo v sídle Bohemia Interactive v pražských Košířích (první dojmy popisující spoustu herních vymožeností najdete na této stránce).

Ačkoliv by se mohl Flashpoint z prvních obrázků jevit jako bohapustá 3D střílečka, není tomu tak. Operation Flashpoint Skalní fanoušci 3D akcí by ve vlastním zájmu měli dát od této hry ruce pryč – jinak jim je brzy někdo ustřelí. Je neuvěřitelné, jak dobře dokázali tvůrci vystihnout válečnou atmosféru – představte si, že ležíte se samopalem kdesi v křoví, blíží se k vám skupinka deseti vojáků, zezadu slyšíte rachot BVP a tanků, ale posily nikde. . Ne, nemůžete se po vzoru Trautmana s Rambem hrdě postavit ruské přesile. Nemůžete se ani potají odplazit někam do bezpečí – kruhové obklíčení se kolem vás neprodyšně uzavřelo. Můžete dělat pouze jediné – tiše ležet a čekat na smrt. Konečnou, nevyhnutelnou. Již pět minut je jasné, že se k vám nepřátelé dostanou a zabijí vás. A vy s tím nemůžete dělat vůbec nic. Žádný happy-end, žádný náhlý příjezd americké tankové brigády, nepřiletí ani žádný Super- či Palmexman. Máme totiž před sebou komplexní simulátor pěšáka na moderním bojišti. Teprve ve Flashpointu si uvědomíte zoufalou situaci vojáka ve válce – smrt je ve většině případů pomalá a nevyhnutelná. Na smrt sice odevzdaně čekáte dlouhé minuty, ale umírání samotné je záležitostí jednoho dobře mířeného výstřelu z nepřátelského samopalu. Válka je prostě absurdní...

Tolik k nejsilnějšímu zážitku z celé hry, který navždy změní představy většiny z nás o válce. Příjemné rozhodně je, že si před tím, než dojde k podobnému epilogu, Operation Flashpoint užijete i trochu toho bojování s realistickým arzenálem všeho druhu. Zbraně, které budete v misích potkávat, jsou opravdu rozmanité – od „klasických“ útočných M-16 (i s podvěsným granátometem) či AK-47 (v několika modifikacích), přes protitanková RPG, LAV či AT-4, speciální modely samopalů s tlumiči (Hechler-Koch, AK-47 verze SU), kulometů (M60, PK), naprosto dokonalé ostřelovací pušky (M21 je podle mě nejlepší flinta ve hře), až po bižuterii v podobě granátů, světlic nebo výbušnin. Všechny zbraně se chovají přesně jako jejich reálné předlohy – lze je nastavit na různé režimy střelby, musí se u nich vyměňovat zásobníky a také mířidla odpovídají skutečnosti (alespoň podle mých zkušeností s reálnými lehkými kulomety a M-16kami). Výzbroj lze libovolně měnit – pokud se vám tedy například zalíbila AK-47 SU, která mrtvému příslužníku Specnaz již nebude k ničemu, není nic jednoduššího, než mu ji sebrat i se zásobníky. Prohledávání mrtvol a cílená eliminace nepřátel kvůli získání určitého typu výzbroje se stane denním chlebem (například takový kulometčík s PK bude vždy lákavým cílem – z kopce nad vesnicí se dá dole rozpoutat menší peklo). S přibývajícími zkušenostmi se nepostradatelnou výbavou stane i dalekohled a noktovizor – pomohou totiž předcházet mnoha nepříjemným překvapením.

Operation Flashpoint - technika Operation Flashpoint - technika Operation Flashpoint - technika

Kapitolu samu pro sebe představuje design jednotlivých misí. Bude to možná znít divně, ale většinu času jsem měl dojem, že hraji pěchotní variantu Starlancera. I trojice ostrovů Flashpointu je plná animovaných meziscén, dějových zvratů, náhlých změn rozkazů, zdánlivě nelogických „politických rozhodnutí“ i adrenalinových momentů, kdy jste proti přesile úplně sami a na ozbrojenou konfrontaci s nepřítelem můžete s klidem zapomenout. Operation Flashpoint Stačí vzpomenout zážitky z první části kampaně na ostrově Everon – po úspěšném dobytí vesnice dostanete na večer volno, takže se jenom potloukáte kolem a povídáte si s kolegy. Náhle je vyhlášený poplach, velitel vás nažene do obrněného transportéru a vysadí kousek za táborem na kraji lesa. Téměř okamžitě na vás zaútočí skupinka nepřátel a donutí vás zavolat posily. Teprve s nimi pak boj vyhrajete. V noci je čas na další úkol – obsadit sousední vesničku. Když se pod rouškou tmy občas proříznuté ostrou září světlice konečně probijete až k domům a vítězství je na dosah, dostanou všechny jednotky příkaz k okamžité evakuaci z ostrova. Nasednete na korbu náklaďáku a vydáte se k pobřeží. Cestou jste však přepadeni a auto je zničeno. Nezbývá než nepřítele podporovaného obrněnými transportéry eliminovat a zavolat transportní helikoptéru. Když však zakrouží nad vaší pozicí, objeví se v paprscích ranního slunce Hind, který Blackhawka zničí a vaši formaci rozežene po okolních lesích. V následující misi se za rozbřesku musíte dostat sami na evakuační shromaždiště. Les a přilehlá pole však systematicky pročesávají hlídky a nad hlavami létá vrtulník (trochu to připomíná honičku průzkumáků z filmu „Copak je to za vojáka“). Co takhle zkusit improvizovat, ve vrbičkách zmizet pátrací rojnici, pokusit se ukrást traktor a předstírat zemědělské práce? Snad to vyjde...

Operation Flashpoint

Dobrá, probojovali jsme se do Zetoru a šineme si to dvacítkou po vyjetých kolejích do hor orat brambor. Nelze než blahořečit vývojářům, že Flashpoint pojali jako válku „se vším všudy“, a že je tedy možné používat libovolné dostupné vozidlo ve hře – stačí jen k němu dojít a v menu vybrat příkaz pro nastoupení. Jejich ovládání je silně zjednodušené – v postatě se omezuje jenom na funkční volant, brzdu s plynem, tachometr, palivoměr a klakson. Nemusíte však pořád jenom řídit – dost často se povezete na korbě náklaďáku nebo v útrobách obrněného transportéru. Jindy na vás zbude pozice střelce (třeba v tanku nebo vrtulníku), nebo velitele vozidla. Jednotky v autech, transportérech, či helikoptérách však nejsou nesmrtelné – s trochou cviku se dá doslova „vystřílet“ posádka třeba z kabiny nákladního Uralu, kde je za sklem jak ve výloze. Jenom se musí celá akce provést rychle – jinak závozník vyběhne z auta, vyhodí ze dveří mrtvolu řidiče, nasedne za volant a zmizí v dáli i s pěti tunami kvalitní ruské oceli na michelinkách. Ostatně skvělý trénink v ovládání většiny bojových vozidel a helikoptér představuje jedenáctka samostatných misí – v nich se dá vyzkoušet téměř vše střelbou z jedoucího jeepu počínaje a velením tanku konče.

Realistické zpracování válečného konfliktu vyžaduje i pokročilou umělou inteligenci, a to jak protivníka, tak (zejména) spoluhráčů. Operation Flashpoint Obojí je ve Flashpointu na solidní úrovni, ale nejvíce to pocítíte u spolubojovníků. Postup několikačlenné jednotky dokáže počítačový velitel skvěle organizovat – plánuje pohyb přískoky mezi úkryty z vegetace, přiděluje cíle a (po předchozím prozkoumání terénu dalekohledem) informuje, že je oblast čistá. Medik (oproti demu již celkem obstojně) pendluje mezi zraněnými vojáky, kulometčíci z úkrytu podporují útok a „obyčejní vojáci“ kryjí protitankové síly při útocích. Jakmile se však z volné krajiny dostanete do zástavby, stanou se z kolegů krvelačné bestie, které sprintem probíhají ulicemi a střílejí po všem, co se hýbe. Ne že by podobnou taktiku rychlých přesunů a razantního útoku speciální jednotky nepoužívaly, ale co je moc, to je moc. Podobné mise se vyznačují dvěma vlnami úmrtnosti – nejprve přijdou o život „sprinteři“, a pak přesila protivníka převálcuje i vaši pozici. Škoda také místy až příliš stoických reakcí na mrtvé kolegy – zatímco u „sólových“ misí si můžete být jisti poplašnými sirénami, kdykoliv necháte cizí mrtvolu ležet nezamaskovanou, při hromadnějších bojích není nouze o situace, kdy postupně eliminujete celé pěchotní družstvo. Vojákům z nějakého neznámého důvodu nedojde, že by neměli chodit tam, kde již teď leží solidní hromádka čerstvě provrtaných proletářů. Na druhou stranu musím znovu pochválit skvěle zpracované „zmatení“ při ostřelování z dálky – nejprve padnou všichni k zemi, odplazí se do bezpečí, naskáčou do obrněné techniky a za praskotu stromků a keřů vyrážejí vstříc kempujícímu vrahovi.

Operation Flashpoint - denní cyklus Operation Flashpoint - denní cyklus Operation Flashpoint - denní cyklus

Když se tak dívám na grafiku Flashpointu, napadá mne jedno přirovnání – v dobách, kdy počítačovým monitorům kraloval první díl Need For Speed, se našlo stále dost lidí, kteří jezdili Test Drive III. Důvod byl nasnadě: ve vizuálně dokonalém NFS jste neměli možnost výběru – mimo hlavní silnice krajina neexistovala. Podobně je na tom i Flashpoint ve srovnání se špičkovými 3D hrami. Operation Flashpoint Při pohledu na jednotlivé stromy či keře se neubráníte uštěpačným poznámkám, ale jakmile se dostanete do obrovského lesa, kde v dálce mezi kmeny občas vykoukne silueta vojáka, poznáte ten rozdíl. A co teprve až zjistíte, že podobné krajiny jsou tu doslova stovky hektarů, jako stvořených pro kilometrové „kondiční procházky“ nebo jízdy - pak už byste neměnili ani za nic. Našince rovněž potěší české reálie – krajina jako by z oka vypadla kopcovité vrchovině kdesi na jihu Čech, domky a cedule působí domáckým dojmem a vrcholem všeho je situace, kdy vběhnete do baráku a zjistíte, že jste v obyčejné hospodě s kamny, stoly, rozhlasem a výčepem (jenom vrchní chybí). Obrovskou předností hry jsou detailní 3D modely vozidel a fantastické světelné efekty, zejména purpurová záře při východu a západu slunce, která dává všem předmětům až kýčovitý nádech.

Obrovská plocha kvalitně zpracované krajiny si však vybírá svou daň v hardwarových nárocích. Největší problém budou mít majitelé slabých a průměrných strojů s volbou vhodného kompromisu mezi viditelností a detaily (ve sniperských misích je možnost vidět půl kilometru před sebe nezbytná). Co se doporučených konfigurací týče, nezbývá než vřele doporučit minimálně 128 MB RAM a Operation Flashpoint kvalitní 3D kartu (jen pro srovnání – na plné detaily a maximální viditelnost je v 800x600x32bit potřeba přibližně 800 MHz procesor, 256 MB RAM a GeForce 2 GTS). Škoda jen, že právě kvůli hardwarové náročnosti tvůrci oželili možnost ničení většiny budov a stromů. Je absurdní, když ve hře, která při zranění nohy nedovolí vojákovi stát, jejíž zvuky blížících se transportérů dokáží nahnat strach a která simuluje i roztřesenou mušku zasáhnutého snipera, můžete s tankem v plné rychlosti najet do zdi a zarazit se o ni. Pohled na Abrams, který si efektně klestí padesátikilometrovou rychlostí cestu nízkými jehličnany, aby se s hlasitým „BUM“ zastavil o třiceticentimetrový kmen vzrostlého smrku je absurdní. Nedotažené poškození je největší skvrnou na jinak skvěle padnoucím kabátu hry.

Již krátce po vydání dema začaly skupinky nadšenců připravovat první uživatelské mise a vytvářet fanouškovskou základnu, která již u několika jiných titulů dokázala dohnat (a místy i překonat) věhlas původní hry - stačí připomenout Half-Life. Totálních konverzí Flashpointu se však v dohledné době rozhodně nedočkáme, ale díky přiloženému editoru se dá očekávat vznik několika tisícovek nových misí. Jejich tvorba je relativně jednoduchá – stačí si vybrat jeden ze čtyřech ostrovů, umístit na něj jednotky s příslušnou výzbrojí, vybrat počasí a dotvořit scénář.

Operation Flashpoint - editor Operation Flashpoint - multiplayer Operation Flashpoint - editor

Obrovská variabilita hry je nejvíce cítit v multiplayeru. Kromě „klasických“ bojových módů (týmy proti sobě, všichni proti všem, tým proti počítači) tu existují i netradiční volby - názvy některých map (Paintball, GrandPrix, Duel...) dávají tušit, že autorům nechyběl ani smysl pro humor. Představte si, že se posadíte do žluté stodvacítky, váš kamarád si vezme modrou a už si to tůrujete po úzké silničce s motory o obsahu 1198 ccm vytočenými až do Operation Flashpoint extrémů (zemědělské povahy mohou v editoru nahradit škodovky traktory či jinou mechanizací). Pro dokonalý zážitek z multiplayeru se však rozhodně vyplatí investovat do kvalitních sluchátek s mikrofonem. Hlasové dorozumívání je mnohem efektivnější než pracné klikání rozkazů.

Obrovský rozsah a variabilita hry se nedají celé popsat v jedné, byť dlouhé recenzi. Neustále se totiž při hraní setkáváme s něčím novým – je více než pravděpodobné, že detailní průzkum hry zabere nějaký ten měsíc. Ona atmosféra skutečného válečného konfliktu, skvělá spolupráce s počítačem řízenými spoluhráči a neskutečně detailně zpracovaná krajina několika desítek kilometrů čtverečných však představují naprostý průlom v žánru pěchotních her. Operation Flashpoint má i přes některé drobné nedostatky ty nejlepší předpoklady stát se nejúspěšnější českou hrou a snad i nejprodávanějším „válečným simulátorem“ všech dob. Toho si jsou ostatně vědomy i vydavatelské společnosti – podle zpráv z důvěryhodného zdroje je nynější bombastická propagace Medal of Honor ze strany Electronic Arts reakcí na dění kolem Flashpointu (připomeňme, že to byli právě lidé z Electronic Arts, kteří před časem odmítli vydat Flashpoint s odůvodněním, že válečné hry nemají šanci uspět na trhu). Stejný zdroj nám také naznačil, že si Codemasters vývojáře z BIS podle všeho podrží i pro druhý díl. Skvělá práce, pánové...

Jenom poznámka na okraj: Tvůrci hry nezapřou hokejového ducha - na začátku kampaně se v rádiu ozývá zpráva, že Československo porazilo Kanadu 5:3 a stalo se Mistrem světa pro rok 1985.

Operation Flashpoint
Výrobce: Bohemia Interactive Studio
Vydavatel ve světě: Codemasters
Vydavatel v ČR: Bohemia Interactive, kompletně v češtině, 999,- Kč
Hratelná demoverze: anglická + česká verze - BonusWeb.cz
Oficiální homepage: www.flashpoint1985.com
Minimální konfigurace: Procesor 400 Mhz, 96 MB RAM, 16 MB 3D karta
Doporučená konfigurace: Procesor 700 MHz, 256 MB RAM, 32 MB DDR 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Skvělá hra, která přibližuje širokému publiku pocity pěšáka na moderním bojišti. Ohromující rozsah, detailní zpracování i solidní umělá inteligence. Nejlepší česká hra všech dob.
Hodnocení 91%

Autor:




Nejčtenější

Bojovnice Cammy ze Street Fightera 5
Až příliš sexy kostým. Soutěžící musel změnit své bojovnici oblečení

Postava Cammy ze série Street Fighter je na televizní vysílání zřejmě až příliš sexy. Na turnaji vysílaném stanicí ESPN proto musel jeden ze soutěžících změnit...  celý článek

Shadow Warrior (PS4)
Stáhněte si nového Shadow Warriora zdarma. Ale pospěšte si, čas běží

Nabídka, která se neodmítá. Vynikající akční hra z roku 2013 je po omezenou dobu k mání zdarma v internetovém obchodě Humble Bundle. Nepromeškejte tuto...  celý článek

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode
Notně krvavý trailer představuje Zombie Mode pro Call of Duty: WW2

Kombinace druhé světové války a zombies snad ani nemůže dopadnout špatně, přesto je první trailer na oblíbený Zombie Mode pro letošní Call of Duty ještě lepší,...  celý článek

Albion
RETRO: V Albionu se herní doba nepočítala na hodiny, ale na měsíce

Připomeňte si s námi fantastickou hru na hrdiny, kterou u nás hrál snad každý, kdo měl v půli devadesátých let počítač.  celý článek

Obal prvního Dooma je nezapomenutelný
Tajemství odhaleno. Předlohou „Doomguye“ je samotný John Romero

Slavný vývojář John Romero se na svém blogu pochlubil tím, že právě on se stal předlohou slavného „Doomguye“, který zdobil obal prvního dílu kultovního Doomu.  celý článek

Další z rubriky

Blackwood Crossing
RECENZE: Blackwood Crossing vypadá jako špičkový animák od Pixaru

Dětství sourozenců Finna a Scarlett bylo poznamenané tak dramatickými událostmi, že navždy změnily chod jejich životů. Celý Blackwood Crossing je jejich...  celý článek

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Kona
RECENZE: Na tajuplnou detektivku Kona jen tak nezapomenete

Soukromý detektiv Carl Faubert přijíždí do bezútěšného severního Quebecku, aby řešil případ, na který do smrti nezapomene. A vy, pokud máte rádi netradiční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.