O pojmem "online hra" jste zřejmě se zřejmě už setkali, stejně jako s podivnou zkratkou MMORPG - Massively Multiplayer Online Roleplaying Game. Skvělé hry, říká jedna strana, nehratelné blbosti, vykřikuje ta druhá. Obyvatelé druhého tábora z větší části nevěří úspěšnosti softwarového produktu, za který se musí platit a to nejen jednorázově, ale opakovaně každý měsíc, bez vyhlídky na dokončení celé hry nebo dokonce s možností naprostého hráčského fiaska. Navíc je obsah hry závislý na libovůli jakýchsi návrhářů ve Spojených státech a veškerá technická podpora se v našem regionu týká tří, maximálně čtyř titulů - a to jen teoreticky. Pětiletá životaschopnost online hry je vzhledem třeba k Lemmings minimální. Proč to hrát. Povýšenečtí majetní zastánci prvního tábora nemusí předříkávat jasnou obhajobu: za své peníze dostanou budoucnost herního průmyslu. Jediné, co kromě kreditní karty potřebují je rychlé internetové připojení, slušný počítač a spousty času. A to synci a dcerky kapitalistů obvykle mívají, jakožto i cílevědomí jedinci, ale to je téma k diskusi. Co je to tedy online RPG, jak to funguje a proč to hrát?
diagram 1: vlevo online hra, vpravo LAN hra
Jednak je zapotřebí neustále aktivní (zapnutý-online) centrální server, na kterém je umístěn herní svět, tj. krajina, domy, počítačové potvory, poklady v jeskyních a tak dále. V okamžiku S spuštění serveru začínají počítačové potvory žít, synchronizují se jednotlivé události v herním světě (například rasová nenávist potvor, které se v případě setkání začnou automaticky mlátit) a rozeběhne se také herní ekonomika. Herní ekonomika v zásadě funguje na základě určitého množství peněz, které koluje mezi hráči a obchodníky (NPC) a po čase vytvoří autonomní součást virtuálního života, podobnou newyorské burze cenných papírů. V této chvíli server běží samostatně, bez hráčů. V okamžiku O, který je od S vzdálen několik měsíců plných programovnání a modelování, jsou otevřeny brány prvním testerům. Nyní se podívejte na první diagram. Tři hráči-testeři se v něm připojí na herní server. Jeden hráč je z Korey, druhý z Kanady, třetí ze Švédska. Všichni dostanou definovaného avatara a jejich úkolem je prověřit stabilitu připojení, softwaru a herní logiky. Korejec hraje dvě hodiny a odpojí se ve chvíli, kdy sopka poblíž herního hradu Aaaargh! vybuchuje. Vrátí se ke hře až druhý den, připojí se a vidí krajinu zdevastovanou výbuchem, který je už minulostí. Takovému kontinuálnímu stavu věcí se říká perzistence a odlišuje online RPG od her po lokální síti (LAN). LAN hra má navíc omezený počet hráčů (4 nebo 8) zatímco v online hře se setkávají stovky lidí. Je tu ještě jeden rozdílný žánr: online RPG není web-based hra!
diagram 2: vlevo online RPG Dark Age of Camelot, vpravo web-based Melior Annis
Ano, to co vám říkali šeptem do ucha, je pravda: za online hry se platí každý měsíc. V současnosti čítá obvyklá cena za jeden měsíc hraní (bez zvýhodněných platebních programů) čítá něco mezi deseti a třinácti dolary. Maximálně 350 korun za měsíc není tolik! Poplatky pokrývají:
Od roku 1996 mají poplatky tendenci mírně stoupat i přes neustálou nespokojenost hráčů. Měsíční poplatek nezaručuje jen otevření bran do virtuálního světa na dalších třicet dní, s jeho pomocí se vnitřní události hýbou kupředu a svět jako takový drží pohromadě. Klasický příklad pochází z Dark Age of Camelot, kde probíhá permanentní konflikt tří království. Skrz speciální hrady-přestupní stanice se obyvatelé jednoho království mohou dostat na nepřátelské území, kde s trochou štěstí obsadí protivníkovu pevnost a rozšíří tak své barvy. Neustálé konflikty rychle prověřují, které herní povolání je v boji nejvýhodnější a hráči si pak podle logiky zdravého rozumu začnou vybírat právě tato povolání a hra se stane nevyváženou. Proto jsou tu civilní supervizoři, kteří udržují vyrovnaná povolání anebo navrhují těžší potvory pro hráče na vysoké úrovni. Perzistence se netýká jen vývoje skriptovaných událostí (výbuch sopky), ale také neustálému ladění světa podle chování hráčů. A to bývá často vandalské. Ti lidé, kteří se za oponou grafiky starají o Rubi-Ka, Britannii, Shrouded Isles anebo galaxii, si peníze zaslouží.
diagram 3: zábavnost v závislosti na úrovni
Základní princip online her zůstává stejný: z chudáka hrdinou. Když si malá holčička hraje s panenkou, má nejdříve v rukou kus plastiku s umělými vlasy a kuličkami namísto očí. Dejte jí dost času a uvidíte malou holčičku s princeznou skoro jako z masa a kostí. Starat se o něco osobního patří k základním potřebám lidského druhu (chlapi mají auta, že) a sledovat vývoj vlastní postavy v offline hře patří k těm důvodům, proč hrajeme RPG. Online hra nabízí o dimenzi víc: chlubte se svojí postavou před ostatními, předvádějte se a buďte nejlepší. Bez komunikace by něco takového nešlo. Předvádíte se tedy stejným dílem úspěchem ve hře a stejným dílem svou řečnickou dovedností - v angličtině. A nemyslete si, ono není marné si občas zatrénovat. K faktoru "barbienky" se přičítá faktor dobyvatele - kdykoliv bude místo, které jste nenavštívili a kdykoliv bude předmět, který jste nezískali, kdykoliv bude nějaký hráč lepší než vy. V diagramu 3 je vidět, jakou přitažlivost má hra na různých úrovních. Nikdy neklesne pod šedesátku, ačkoliv od padesátého levelu vykazuje mírnou stagnaci danou zdánlivou nepřemožitelností avatara. Na šedesátce hráč zjišťuje, že zdaleka nepřemožitelný není. Kolem osmdesáté úrovně si uvědomuje, že nezbylo příliš míst k prozkoumání a náročných potvor k vybíjení a stává se buď seniorem online světa anebo začne s novou postavou nové povolání. (tabulka znázorňuje ideální hru, kde je nejvyšší dosažitelná úroveň 100 a čas na získání každého dalšího levelu je konstantní, což je v praxi pochopitelně nesmysl). Cyklus se uzavírá, online hra nekončí, maximálně omrzí - a to je největší nebezpečí ze strany vývojářů. Přestanou se o hru starat a dopustí její vyčpění.
diagram 4: komiksová konverzace v Ultima Online a chatové okno v Earth and Beyond
Nebojte se mluvit. Jednak za vás mluví činy (když zachraňujete v Ultima Online postřeleného bojovníka před harpyjí, tak není třeba příliš mluvit) a pak je online angličtina zúžena na online žargon a všeobecně známé výkřiky. Když jste schopni naučit se říkat po ránu "dejte mi noviny a žvýkačky," tak zaručeně zvládnete "heal me!", "help!" a "I am from Czech republic". Nikdo nepotřebuje abyste dokázali odlišovat čas průběhový minulý od normálního minulého, stačí podrobně a s deseti nesrozumitelnostmi problém vysvětlit a on se někdo chápavý najde. Pokaždé. Množství hráčů na jednom serveru není určující jako měřítko socializace. I kdybych jich bylo 3000 (průměr u populárních online her), potkáte jich v jednom okamžiku maximálně padesát a povídat si bude možná s pěti-šesti? V poslední době vychází najevo zájem českého publika o placené online hry, a tak se formují vlastenecké spolky - guilda nebo klan - z czh.front.cz (Czech heroes), kde je dobré hledat průvodce nebo mecenáše z jakéhokoliv oblíbeného online světa.
diagram 5: rozdíl ve vyprávění událostí a příběhů v offline a online hře
Dobrá zpráva zní: není třeba být neustále online a monitorovat situaci. Jednorázové události se neopakují, zato jsou ohlášeny týdny předem a zájemci si mohou vyhradit čas a ty opakované události se podle názvu opakují: častěji či výjimečně, nedají se při troše snahy prošvihnout. A vůbec není třeba držet krok s příběhem nebo vývojem světa. Stačí pobíhat po okolí, mlátit potvory, prodávat zbraně a plnými doušky si užívat levelování. Časem vám to stejně nedá a zapojíte se do světotvorných událostí. Krom toho příběh jako takový neexistuje. Nejdete zabít nejmocnějšího černokněžníka, najít nejcennější poklad, nastolit vládu pořádku a spravedlnosti nebo anarchie a bezpráví - všechny tyto události jsou zakomponovány do hry tak, aby jejich splněním neztratil hráč motivaci k další aktivitě. Po několika týdnech hraní naleznete několik známých, se kterými budete společně plnit questy a navíc je groupování zvýhodňované speciálními bonusy. Profesní specializace uvnitř skupiny a univerzální pravidla hry pak definitivně ruší nutnost komunikace. Výše zmíněné se týká klasických online RPG, nikoliv The Sims Online.
Konkrétní přínos online her je diskutabilní. Viděli jsme vztahy zničené Everquestem. Viděli jsme vztahy založené na Everquestu. Viděli jsme herní narkomany. Viděli jsme soucit a bolest s člověkem na tisíce kilometrů vzdáleným. Prožili jsme si romance, flirty, lásky, nenávist, posedlost, mamonářství, shovívavost, morálku, čest, sebeobětování, pokecání, hádky, nové nápady, přátelství, které se jako vlna vylévalo na břeh reality a zase sklouzávalo do virtuálního moře... online hry nabízejí totéž, co skutečný život. Online RPG je hrou o přežití a sebezdokonalování a komunikaci.
avatar - zosobnění hráče v herním světě - třeba Pacman!
groupování - spojování do skupiny zvýhodněné group-bonusy
marketing - lidé fungující na matici "kolik z toho můžeme vytřískat?!"
NPC - non player character neboli počítačová postava
offline hra - hra, která staví na hře jednoho hráče v izolovaném prostředí
perzistence - události na hráče nečekají, hráč je musí dohonit
PR mašinérie - svinstvo: chcete se zeptat, jestli je Earth&Beyond online hra a odpověď "ano" je profiltrována deseti úřady než k vám dorazí
web-based - zejména strategie, hra nejčastěji statická, hratelná v internetovém prohlížeči
