Budovatelské strategie byly vždycky nejméně početným žánrem, a tak se každý nový přírůstek v této kategorii počítačových her očekává s velkým napětím. Ovšem Patrician II byla taková výjimka, o které se moc nemluvilo a ani moc nevědělo. Přitom se záhy po svém vydání v Německu, odkud také pocházejí autoři této hry, stala hitem.
Nuže, co vás v Patricianovi II čeká? Středověk čtrnáctého i patnáctého století a námořní obchod. Ten je stěžejním prvkem hry. Vy jakožto jeden z obchodníků této doby máte na začátku jednu loď a své sídlo v nějakém městě. Každé město něco produkuje a něco požaduje. Vaším úkolem je levně nakoupit a o poznání dráž prodat. Vše se odehrává v oblasti Severního a Baltského moře, takže budete se svými loděmi pendlovat například mezi Londýnem, Hamburgem, Rigou a Gdaňskem. Třebas v Hamburgu se hlavně dělá pivo, které se taky dá levně koupit. Pak stačí s nákladem plout například do severnějších oblastí, kde pivo se značným ziskem prodáte. Celkem můžete obchodovat se zhruba dvaceti druhy zboží, a to například s vínem, vlnou, konopím, masem a látkami.
Jenomže ve skutečnosti nestačí jenom něco koupit za pakatel a potom doufat, že zboží někdy a někde prodáte. Totiž jestliže má nějaké město zrovna dostatek toho druhu zboží, za které
by normálně dalo spousto peněz, nemůžete se ziskem počítat, protože vám za ono zboží moc nenabídne. Nicméně každé město vždy něco potřebuje. Třeba zmiňovaný Hamburg sice produkuje pivo (proto nemá cenu jej sem dovážet a prodávat), ale neustále trpí nedostatkem masa, a proto se do Hamburgu vyplatí plout s loděmi plnými naporcovaných krav a prasátek, neboť je vykupuje za slušnou cenu. Jednoduše řečeno – s poptávkou roste cena, za kterou prodáváte, a jestliže nějaké město samo například loví ryby, klesá cena, za jakou je nakupujete.
V praxi nákup a prodej vypadá zhruba tak, že se svou lodí plujete městy a když se zdá cena za nějaké zboží výhodná, nakoupíte pár kusů. Plujete dál a v nějakém jiném městě, pokud se vám výkupní cena bude zdát dobrá, zboží prodáte. Proto se často stává, že jste s kontem skoro na nule, leč na lodích a ve skladech máte zboží v hodnotě sta tisíc. Časem člověk přijde na to, co se kam vyplatí dovážet a co se kde vyplatí kupovat. Plavba z města na západním kraji mapy do města na kraji východním trvá několik dnů a námořníci na vašich lodích nepracují zadarmo, takže se cesty do vzdálenějších končin nemusí pokaždé vyplatit. Navíc koráby časem chřadnou, a tak se musí sem tam nechat opravit. Hra probíhá v reálném čase a
jakmile někam loď pošlete, můžete hru zrychlit. Když kocábka dosáhne svého cíle, hra se sama přepne do normální rychlosti, takže nemusíte zdlouhavě čekat, než vaše loď dopluje tam, kam má.
K přepravě zboží slouží samozřejmě lodě, jichž je hned několik typů, navíc každou lze v přístavu nechat vylepšit. Každá loď má nějakou kapacitu, potřebné množství posádky, rychlost a zbraně. Ty využijete v boji s jednookými piráty, kteří se na vás, máte-li loď narvanou k prasknutí všelijakým zbožím, slétávají jak mouchy na... no na to, na co mouchy sedávají. V momentě, kdy vás piráti napadnou, se hra přepne z pohledu na hlavní mapu (když tak se mrkněte na obrázek číslo dvě) do pohledu „bojového“ (screenshot pět), kde se s piráty v reálném čase mydlíte. Jenomže boje neprobíhají jako v normální RTS - klik na jednotku, bum, bum, bum a je hotovo, ale například rychlost lodí ovlivňuje to, jestli plují proti, nebo s větrem v zádech a jak těžký vezou náklad. Navíc střelba z kanónů je dosti nepřesná, neboť chvilku trvá, než koule vyletí z děla a dopadnou na hladinu, kde by v tom nejlepším případě měla zrovna proplouvat pirátská loď. Nejlepší je se proto přivalit k nepříteli, vyhodit lana a pustit se do bitvy mezi námořníky. Obvykle vítězí ta loď, jejíž
námořníci mají lepší výzbroj. Odměna za vyhranou bitvu v podobě ukořistěného plavidla se dá ve městě za patřičný peníz prodat. V počátečních fázích hry mají ale piráti lepší lodě, takže nezbývá nic jiného než vzít nohy na ramena a utéct do bezpečí.
V průběhu hry se postupně mění i její náplň. Zatímco zpočátku máte jednu, případně několik lodí a sami obchodujete, postupně začnete formovat lodě do konvojů pod velením kapitánů. Jim můžete koráby plně svěřit tím, že nastavíte co, kde a za jakou maximální cenu mají koupit a zase co, kde a za jakou minimální cenu mají prodat. Hra se tak v pozdějších dobách urychluje, takže zaručeně výdělečné cesty tak můžete ponechat kapitánům. Ti se následně stanou veledůležitou součástí expedic do neprobádaných končin Středozemního moře, kde lze nalézt plno měst a oblastí, které s vámi budou obchodovat. Během několika let začnou ve vašem domovském městě vyrůstat manufaktury (k tomu se dostaneme) a později, už jako boháč, se nevyhnete rozšíření svých aktivit do dalších měst. Další roky se nesou ve znamení politiky, neboť mají-li vás lidé rádi, budete zvoleni primátorem, kdy se už hra dostává do naprosto jiné roviny, protože už třeba budete muset čelit útokům na město. Vrcholem je zvolení do funkce jakéhosi předsedy obchodníků, a to už se ale dostáváme do naprosto
odlišné dimenze. A právě tohle vás na Patricianovi II dostane v pozitivním i negativním smyslu. Hra sice neustále přichází s něčím zcela novým, což leckoho u hry udrží velmi dlouho, navíc Patrician II obsahuje plno drobnůstek (no povězte, už jste se v nějaké hře ženili?), dokonce je všechno postaveno na reálném a historickém základu (pokud nebudete udržovat kontakty s církví, budete prohlášení za kacíře, nebo vás nařkne z toho, že jste řekli, že Země je kulatá). Jenomže, než se do hry dostanete, tedy „naučíte se ji hrát“, uplynou dva tři dny a vězte, že neustále studovat stostránkový manuál a zkoumat co a jak funguje tři dny v kuse, zrovna moc zábava není. Vraťme se ale k popisu hry.
Jakmile do nějakého města dopluje vaše loď, můžete do něj nakouknout, a to prostřednictvím pohledu jaký známe z her od společnosti Impressions (Caesar 3, Pharaoh a Zeus). Jestli čekáte rozsáhlá a obrovská města, budete zklamáni. Třebas takový Londýn má jenom dva tisíce obyvatel a vypadá jako nějaká malilinkatá vesnice. Přitom už v roce 1086 byl v Anglii proveden soupis všech vlastníků půdy a jejich majetku, z čehož se zjistilo, že v Londýně tehdy žilo asi osm tisíc lidí. A to jsme někdy v jedenáctém století, a ne ve století čtrnáctém, kdy se Patrician II odehrává. Takže se budete muset spokojit s malými osadami,
ovšem jestli má město dostatek všeho zboží a pracovních příležitostí, začne se rozrůstat, a tak se i zvyšuje odbyt. Ve všech městech stojí kromě obytných domků pár významných budov: v hostinci najímáte námořníky, nakupujete zbraně a setkáváte se s podsvětím; na radnici dostanete plno důležitých informací; v přístavu zadáváte zakázky na stavbu lodí a v kostele máte možnost nakrmit chudé nebo přispět penězi na jeho vylepšení.
Budování si užijete více než dost. Vlastnit svoje vlastní manufaktury, farmy atp. (každá budova slouží k produkci určitého typu zboží) stojí docela hodně. Jednak stavba trvá a ukousává velké sumy z pokladny, tak i něco stojí samotný provoz – peníze i materiál, ze kterého produkt vzniká. Výroba například vlastního medu však má jednu velkou výhodu – platíte jenom za provoz a materiál, takže vás výroba jednoho kusu vyjde celkově levněji něž jeho nákup v nějakém městě.
Obyvatelstvo ve městech se dělí celkem na tři vrstvy. Vy se musíte starat o blaho lidu ve svém domovském městě, zejména o blaho těch společensky nejvyšších (což se dá zajistit dovozem luxusnějšího zboží), neboť právě oni hlavně rozhodují o vaší politické kariéře. Lid
si lze také naklonit stavbou studen, nemocnic, cest i obytných domků. Ve městech se dá dělat ještě spousta dalších věcí – třeba můžete prodat podíl ve své společnost nebo se například stát členem cechu a získat tak pár výhod.
Přestože je Patrician II nesmírně složitá hra, která navíc obsahuje tuny nápadů a plno zajímavých věcí, obsahuje přehledný tutorial, který vás však seznámí jen s úplnými základy. A tak složitější fáze hry musíte pochopit z výukové kampaně, v jejímž průběhu dostáváte pár rad, jak se co nejdříve dostat do další mise, což představuje povýšení v domovském městě na jakousi vyšší obchodnickou „hodnost“, čehož dosáhnete větším majetkem a přízní obyvatel. Jinak Patrician II nabízí jen jednu kampaň, ta je ovšem docela dlouhá a rozsáhlá. Poslední a asi nejlepší možností je klasická hra, kdy si zvolíte domovské město, cíl, za jak dlouho jej máte splnit, a obtížnost. Z toho už je patrné, že Patrician II můžete hrát do aleluja, protože to je hra prakticky nekonečná. Samozřejmostí je multiplayer o maximu osmi hráčů.
O umělé inteligenci se moc mluvit nedá, protože se svými soupeři se ve hře moc nepotkáte. Občas ve městech zahlédnete jejich lodě; sami staví manufaktury a sami se starají o blaho
obyvatel. Prostě a stručně – dělají totéž, co vy. V počátečních fázích si jich není ani třeba všímat, ale později, když přichází ke slovu politika, už ano. Musíte být prostě lepší než oni, což ovšem není zrovna jednoduché – záleží ovšem na obtížnosti.
K technickému zpracování jen velmi krátce – není co vytknout. Města vypadají jako živá, je vidět, že se autoři činili, neboť každé město vypadá kapánek jinak, a to díky trochu rozlišné architektuře. Vše běhá až v rozlišení 1280x1024. Není si jednoduše na co stěžovat, navíc se třeba melodie odlišují podle krajin, v jakých se zrovna pohybujete. Na závěr ještě musí padnout zmínka o ovládání, ke kterému netřeba nic dodávat, protože v rámci komplikovanosti hry nemá chybu – díky němu se třeba automatizuje nákup a prodej zboží, takže vám z krku odpadá jedna starost. O důležitých věcech (třeba že vaše nová loď už vyplula na moře nebo kolik vás tento týden budou stát výplaty a provoz manufaktur) jste informováni prostřednictvím dopisů. Ještě jedna poznámka na okraj. Na sestavě odpovídající minimálním požadavkům si moc srandy neužijete, spíše než o procesor jde o RAM paměť – 64 MB je opravdu minimum.
I na nejnižší obtížnost je Patrician II docela tuhá záležitost, čímž se dostáváme k tomu, že Patrician druhý je sice hra skvělá, leč ne pro každého. Leckoho odradí počáteční mírná komplikovanost, která se táhne celou hrou, neboť v jejím průběhu přichází nové a nové nápady i se mění její náplň, a tak se člověk musí seznamovat s dalšími prvky. Patrician II rozhodně není pro začátečníky, kdo byl ale odkojen Transport Tycoonem, bude počáteční obchodnickou a budovatelskou částí nadšen. Jenomže politickou část mohli autoři klidně vynechat, nic by se nestalo, a aspoň by měl člověk pocit, že nehrajete ultra složitý mix obchodnicko-politicko-budovatelské strategie.
Sečteno, vynásobeno a podtrženo – Patrician II je po všech stránkách vydařená hra, nicméně je v mnoha místech až zbytečně podrobná a zachází do detailů, bez nichž by se dalo klidně obejít. Pokud vás bavil Transport Tycoon, bude vás bavit i Patrician II (ale takový nářez jakým byl Transport Tycoon nečekejte). A jestli je na vás složitostí systému hry třebas Zeus: Master of Olympus nebo Startopia tak akorát, raději u svých oblíbených her zůstaňte.
| Patrician II | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
