|
|
Sportování na počítačích je poměrně oblíbenou zábavou těch, jejichž tělesná konstituce nedovoluje podobné hrátky provozovat v reálném životě. Nějakou tou "NHLkou" či "FIFou" si ale občas rádi herní život zpestří i ti, kdo se jinak neostýchají prohnat pořádně mičudu po trávníku či gumový kotouč po ledě. Přeci jen – ne každý z nás má to štěstí stát se vrcholovým sportovcem, kolem kterého se budou motat agenti ze všech jen trochu významnějších klubů, a ne každý má také chuť si deseti či dvaceti lety ve špičkových soutěžích zmasakrovat tělo. Oč příjemnější je posadit se k monitoru a vychutnat si atmosféru boje o nejvyšší příčky pěkně v klidu vlastního pokoje a pohodlí křesla před počítačem. Není tedy divu, že se fotbalové, hokejové, ale i jiné simulace prodávají jako po másle.
Zvykli jsme si, že když se řekne "hokej na počítači", musí se zároveň jedním dechem říci i "série NHL od EA Sports". Na
prstech jedné ruky by se daly spočítat pokusy o konkurenci v této výsadní doméně
amerického herního giganta (matně se mi vybavuje jen nemastný neslaný Actua Hockey a o něco lepší hokej od Fox
Interactive) a nevypadá to, že by se tento stav měl v nejbližší budoucnosti nějak měnit. I když se vám to možná bude po
deseti letech hegemonie jediného titulu (ano, první díl NHL vyšel už v roce 1993, to to letí…) neuvěřitelné, byly doby, kdy
ani sportovní fanoušci nenarušovali truchlivou atmosféru konce prázdnin nadšeným očekáváním nového hokeje. Série NHL
existovala jen v myšlenkách nejvýše postavených šéfů EA, a to ještě kdo ví jestli, a stovky spokojených hráčů pařily
jednoduchou, nepříliš propracovanou, ale překvapivě chytlavou gamesku Face Off!.
Tu vydala v roce 1989 malá firmička MindSpan (ta sice není příliš známá, ale vězte, že měla prsty v řadě vynikajících
sportovních her – mimojiné kupříkladu Joe Montana Football, baseballová série Hardball a asi nejznámější
Winter & Summer Challenge publikované pod Accolade), distribuci zajistil Activision. Už z titulní strany krabice, na
které nalezneme dva peroucí se borce, je jasné, že jde o hru primárně určenou americkému publiku. Hokej ve Face Off!
je tak méně taktický a mnohem větší důraz je kladen na akci.
Opominout pak nesmíme ani pěstní souboje, pěkně zpracované a na rozdíl kupříkladu od série NHL mnohem méně otravné a o
poznání hratelnější.
Hrát můžete buď jednoduchý exhibiční zápas, kdy si vyberete svůj tým, soupeře a nastavíte něco málo vlastností (obtížnost, ovládáte brankáře, či nikoliv, ovládáte střídání, chcete / nechcete pěstní souboje apod.). O poznání propracovanější je režim sezóny, kdy si vyberete družstvo, nastavíte parametry ligy (kdo s kým a za kolik – jaký bude počet zápasů, jakým stylem se bude hrát play-off apod.) a následně si ji projdete se vším všudy. Před každým zápasem se ještě můžete rozhodnout, zda ho chcete hrát, či necháte počítač spočítat výsledek, stejně tak dílčí atributy, které jste mohli nastavovat u exhibičního zápasu, mohou doznat změn. Tok stále stejných ligových zápasů je jednou za sezónu přerušen all-stars utkáním, jinak je to jen o hraní, hraní, hraní a zase hraní (a občasném sledování statistik), takže se podívejme, jak takový zápas ve Face Off! vypadá.
Utkání začíná tak, jak utkání v hokeji obvykle začínají – uprostřed ledové plochy se sestaví do příslušné
formace zahajovací pětky obou týmů, rozhodčí vhodí puk mezi připravené hokejky středních útočníků a vše vypukne naplno. Buly
je ve Face Off! zpracováno poměrně zajímavým způsobem – v horní části obrazovky se otevře okno na místě, kde bývá
obyčejně zobrazováno skóre. V něm vidíte hokejku svoji a hokejku oponenta a je na vás, abyste ji mačkáním či držením klávesy
Enter v pravý okamžik přiblížili k vhozenému puku a vyšťouchli ho na správnou stranu. Běda ale, pokud se snad ukvapíte a
strčíte hokejku do kruhu příliš brzy – to pak budete muset vhazování opustit a povinnost získat kotouč přenecháte svému
pravému či levému křídlu.
Samotná hra se ovládá velice jednoduše – pomocí kurzorových šipek se pohybujete po ledové ploše, jedinou akční klávesou je pak Enter. Pokud ho jen krátce stisknete, přihrajete nejbližšímu spoluhráči, pokud ho chvíli podržíte, vystřelíte. Rychlé dvojité zmáčknutí pak znamená, že jakmile cílový hráč přihráčvku obdrží, okamžitě vám puk vrátí nazpátek.
Hra nadále probíhá tak, jak už tomu v hokeji bývá, puk se sune z jedné strany na druhou a vy i protivník se snažíte dostat do
co nejvýhodnější pozice pro ohrožení branky. Dojde-li k tomu, že získáte chvilku prostor v útočné třetině (nejlépe mezi
kruhy) a pokusíte se vystřelit, hra se přepne do jiného grafického módu, ve kterém vykukujete svému hráči těsně zpoza
zad. Zde je na vás, abyste rychle zamířili na tu stranu branky, kde zrovna nestojí brankář, a vypustili dělovku hodnou Bretta
Hulla. Když se vám to povede, můžete začít slavit (každý pamětník si jistě vzpomene na pouhé dvě nezapomenutelné melodie,
které se střídají po vstřelených gólech…), pokud ne, nic vám nebrání zkusit to zase za chvíli.
Stejná situace pochopitelně může nastat i na opačné straně. To pak máte možnost ovládat šipkami vlevo a vpravo pohyb vlastního gólmana a přivést s jeho pomocí útočníka soupeřícího týmu doslova k šílenství…
Druhou speciální situací, která vás může v průběhu zápasu potkat, je ta, kdy faulujete oponenta či naopak,
a oběma aktérům prasknou nervy a rozhodnou se utkat v pěstním souboji. To se hra přepne do bočního pohledu (podobně jako v
bojovkách typu Mortal Kombat) a vy máte možnost pomocí dvou útočných a dvou obranných kláves zdecimovat příliš
dotěrného protivníka.
Ještě než si na závěr dnes probíraný Face Off! zhodnotíme, dovolte mi malou poznámku směrem ke statistikám. Ačkoliv první pohled na tabulky neprozradí žádnou nesrovnalost, sestavy jednotlivých týmů nejvyšší kanadsko-americké soutěže obsahují zcela zcestná jména, což není pochopitelně způsobeno ničím jiným, než jen prostým faktem, že MindSpan nesehnali přílušnou licenci. Autoři tak byli nuceni vycucat si jména z prstu – a zajímavostí v této souvislosti je, že využili dokonce i svých vlastních, kupříkladu Mike Benna (jeden z programátorů) se nachází ve Vancouveru jako centr prvního útoku (je to logické vzhledem k tomu, že MindSpan v tomto kanadském městě sídlí a jeho členové jsou zapřisáhlými fanoušky tohoto klubu).
Hraní Face Off! je až překvapivá zábava, a to obzvláště v multiplayeru, kde především pěstní
bitky získávají rapidně na náboji a dynamičnosti. Je jasné, že hra z roku 1989 už mnohým z vás nic neřekne – budete ji
považovat za stereotypní (což je), jednoduchou (což také je) a příliš akční – přesto myslím, že do zlatého fondu sportovních
her patří, i kdyby jen z toho důvodu, že každý, kdo měl v té době a ještě na počátku 90. let minulého století počítač PC,
minimálně o tomto klasickém hokeji slyšel. A v době neomezené vlády EA Sports a jejich série NHL určitě nezaškodí,
když si připomeneme, že nejen EA uměli udělat skutečně dobrou simulaci našeho národního sportu. Ne, že bychom chtěli proti
kvalitě jejich her nějak výrazně protestovat, ale konkurence je užitečná záležitost a kde není, tam dochází ke stagnaci.
Kdyby se MindSpan (stále ještě existují a pilně pracují) rozhodli vrátit ke svým hokejovým kořenům, vůbec bychom se
nezlobili...
K Face Off! se nám toho i přes nespornou snahu mnoho sehnat nepodařilo. Vezměte tedy zavděk stránkou se stručným profilem společnosti MindSpan a homepage tohoto týmu.
