Zatímco v počátcích herního průmyslu se strategie objevovaly spíše jen sporadicky, v poslední době představují - alespoň na platformě PC - žánr nejpočetnější. S tím je ale spojená i silná komercionalizace těchto titulů, zjednodušování herního systému, kopírování nápadů, minimální invence a nezřídka i krátká herní doba. Přesto se čas od času objeví nějaký projekt, který nám doslova vyrazí dech svou nečekanou komplexností a propracovaným herním systémem. Společnost DreamCatcher Interactive nám hodlá již na jaře tohoto roku přinést jeden z takovýchto titulů - tahovou strategii SuperPower od vývojářů z kanadské společnosti GolemLabs. Tato hra, která je ve vývoji již nějaký ten čásek (pod názvem Defcon, jehož se však nakonec museli tvůrci vzdát) a skoro celý loňský rok procházela rozsáhlým betatestováním, si jistě zaslouží pozornost každého milovníka "hard-core" strategií, a tak jistě nebude na škodu si o ní říci něco bližšího.
Svým žánrovým zařazením spadá SuperPower mezi tahové strategie, ale podle toho si obrázek neuděláte. Neexistuje totiž snad žádný titul, který by se svým herním systémem SuperPower byť jen blížil. SuperPower totiž v žádném případě netroškaří a chce nám přinést co nejkomplexnější pohled na svět. Děj této hry je zasazen do devadesátých let 20. století a vy sami se ocitnete v roli hlavního představitele jednoho ze 140 států. Vaším hlavním úkolem bude dosáhnout čtyř různých cílů - udržet se u moci, stabilizovat ekonomiku svého státu, vypořádat se s případnými vnitřními nepokoji a teroristy a na závěr ještě
maličkost - docílit celosvětové dominance. U některých her by tyto úkoly možná nebyly nic těžkého (ostatně každý z milovníků strategií dohrál Civilization alespoň desetkrát), ale v SuperPower to taká legrace nebude.
Stejně jako v mnohých podobných hrách, i zde najdeme část ekonomickou, bojovou a politickou. Ona ekonomická nás asi ničím příliš nepřekvapí, ale to neznamená, že by pro vás starání se o ni neznamenalo žádnou výzvu. Pokud budete např. hrát za nějakou rozvojovou zemi, pak bude úkol stabilizace ekonomiky rozhodně tvrdým oříškem. Podívejme se ale raději na část politickou, protože ta nabízí mnohem více zajímavých a hlavně originálních prvků. Tvůrci se zde totiž rozhodli, že jejich hra musí být schopna simulovat veškeré jevy, k nimž ve skutečnosti dochází, a dát vám možnost jich plně využít. Kromě tradičních aliancí, výměny technologií a podobných záležitostí se ke slovu dostanou i takové drobné vychytávky, jako je dosazení loutkové vlády na cizí trůn, teroristické akce na vlastní obyvatelstvo, které svedeme na nepřátelský stát, a podobně.
V žádné strategii pochopitelně nesmějí chybět boje. SuperPower sice není tím typem hry, v níž byste mohli zvítězit způsobem "postav co nejsilnější armádu a znič každého, kdo se ti postaví na odpor", ale i tak se na "pokračování diplomatických jednání jiným způsobem" dostane. A i ve zdejším bojovém systému spočívá další netradiční prvek. Pracovníci
společnosti GolemLabs totiž do své hry zakomponovali více jak čtyři tisíce různých typů jednotek a každý z národů tak má přesně ty, jež jsou v jeho skutečné armádě. I průběh bojů je mírně netradiční - nemáte totiž nad svou armádou plnou kontrolu, jen zadáte rámcové příkazy a pak sledujete, jak vaši vojáci vaše rozkazy plní. Samozřejmě, že můžete boj přerušit a rozdat nové pokyny, ale ty nemusejí být vyplněny podle vašich představ - záleží na komunikační linii, na morálce a síle vašich mužů, na jejich případné převaze, aktuální pozici a dalších faktorech.
Zde bychom mohli s naším článkem pomalu končit, protože jsme probrali všechny zásadní prvky většiny strategií, ale u SuperPower musíme udělat výjimku. Musíme se totiž ještě zmínit o zdejší umělé inteligenci, jíž jsou vybaveny ostatní zdejší státy. Ta totiž není založena na běžných algoritmech, ale využívá teorií tzv. neuronových sítí. To znamená, že se počítačem řízené země budou učit ze svých chyb, že budou vnímat vaše kroky a řídit se jimi, dokonce budou i předcházet možným problémům, jež by mohly v jejich teritoriu nastat. A zde raději pro dnešek skončíme. O hře SuperPower bychom totiž mohli mluvit ještě dlouho - natolik je zdejší herní systém komplexní a zajímavý. Raději se ale nechejme překvapit, protože už za pár měsíců by se do prodeje měla dostat finální verze a pokud se naše předpoklady splní, pak se bude jednat o hru, která sice osloví jen hard-core stratégy, těm se ale zapíše do paměti natrvalo.
