|
|
Logické hry mají svoje nejlepší léta za sebou – zní to trochu nespravedlivě, ale je to tak. Jejich odkaz zůstává zakořeněn v našich vzpomínkách, o jejich dnešní podobu se starají téměř výhradně tvůrci amatérští (což se automaticky nerovná špatné hře!), kteří je distribuují zdarma či za drobný poplatek. Kvalita kolísá do obou extrémů. Pokud nejste úplným nováčkem, možná si pamatujete, že kdysi, před více jak třemi lety, vyšle přívětivá česká logická hra Berušky. Pokud ne, pouze připomínám, že recenzi si můžete přečíst na "Plných hrách" zde a pokud se vám zalíbí, rovnou si ji stáhněte. Pokud se podrobně podíváme na obrázky prvního dílu, zjistíme, že graficky se jedná o hru s poněkud schematickou 2D grafikou. Její kouzlo však leží jinde – hráč se zhostí ovládání až několika drobných berušek. Úkol zní snadno, ale snadný není – cílem je dovést všechny svěřené berušky k východu, jenže... Jenže v cestě 
z bludiště ven hráči brání sudy, kameny, naopak mu pomáhají krumpáče a různé předměty. A hra se stala úspěšnou...
Berušky II od prvního dílu nerozeznáte – fakticky se jedná o úplně jiné hry s tím, že zůstávají berušky v roli hlavních hrdinů a námět logické hry. V prvním případě dochází ke změně v distribuci – zatímco první díl si mohl každý zahrát zdarma, ten druhý půjde regulérně do obchodu. Divíte se? Mají Berušky 2 vůbec nějakou šanci v dnešní době? Na tuto otázku zatím odpověď neznám, nicméně jsem si jist, že svoji cílovou skupinu si druhý díl najde – předpoklady k tomu má. Již na první pohled lze zaznamenat mohutný posun grafického zpracování, poněvadž v druhém díle se vše skví v pohledné 3D grafice. Tvůrci se dušují, že se přechod do 3D je pouze logickým evolučním posunem, jenž jim navíc zabezpečí i nové možnosti. A opravdu – již obyčejné 2D dokázalo zavařit, ovšem s třetím rozměrem se může stát, že se vám samým přemýšlením přehřejí mozkové závity a shoří na popel. V některých okamžicích 
jsem k tomu neměl daleko...
Zprvu se vyplatí přečíst si krátký manuál a nastavit co nejpříjemnější ovládání. Manuál hráče fakticky seznámí se zákonitostmi hry, bez jejichž znalosti by i první úrovně mohly pěkně zavařit. Dozvíme se tak například, že berušky mohou před sebou tlačit maximálně dvě prázdné bedny naráz, že lze výbušnou bednou ničit ostatní a podobně. Cíle hry se od prvního dílu nezměnily; stále s beruškami hledáme teleport, jenž ukončí úroveň. Na první pohled možná překvapí, že se hraje na vcelku malém až menším prostoru zasazeném do tematické lokality. Demoverze nabízí rovnou čtyři úrovně, přičemž před zvolením konkrétní mise se hráč okamžitě dozví, jak náročná asi bude. Pokud se objeví obrázek usměvavé berušky ukazující, že vše je ok, očekávejme vesměs snadnou záležitost. Oproti tomu beruška s vytřeštěným pohledem a kousající si při tom nehty vypovídá o tom, že se zapotí i zkušení pokořitelé logických her. Obtížnost obstarávají především dvě věci – jednak již zmíněné 3D, kdy hráč musí uvažovat i v 
několika rovinách a promýšlet dopředu veškeré následky. A za druhé se na tom podílí fakt, že si během hry přepínáme mezi několika beruškami, které se musejí v určitých situacích nutně asistovat. Například potřebujeme přesunout bednu, jenže pokud si předem na dané místo neumístíme jinou berušku, může neprozřetelný tah zhatit celé snažení.
Ovládání je vyřešeno tak, aby nezdržovalo. Kurzorové klávesy dle předpokladu slouží k pohybu, přes dvě tlačítka si lze scénu přibližovat a oddalovat a samozřejmě ani nechybí rotace o devadesát stupňů. Pro rychlou manipulaci pak slouží klávesa SHIFT + myš, díky které se scéna posouvá. Po stránce zpracování nemám prakticky co vytknout. Příjemnou hudbu doprovází jednoduchá, ale milá grafika; zkrátka Berušky II zatím působí příjemným kompaktním celkem, jenž v sobě skrývá jistý potenciál pro hráče, kteří rádi přemýšlejí a řeší logické hádanky. Plná verze představí 100 logických zápletek, děj dokreslí kreslený comics a šedesát minut originální hudby. Nároky na HW jsou v normě, čili CPU 800 Mhz se 128 MB RAM a kartou generace TNT 2 – to vše mělo maximálně dostačovat.
