To se takhle opustí druhá světová válka a hned má herní studio problémy. „Zjevně nikde nebují globální válka,“ říká designér Call of Duty 4 Grant Collier. „Tak jsme si nějakou museli vymyslet.“ Proto tvůrci vzali figurku typického teroristického padoucha s mocenskými choutkami Zakhaeva a nechali ho na Středním východě rozpoutat občanskou válku, která pochopitelně nemohla nepřilákat pozornost Spojených stát amerických. Zatímco takhle šikovně zaměstnal světovou velmoc, naplánoval si Zakhaev vytvoření vlastní říše na území Ruska.
V kůži amerického mariňáka se pokusíte nastolit klid v rozbouřené Arábii, coby příslušník britských speciálních složek SAS se vydáte zatrhnout tipec vznikajícímu autokratickému státu.
Na straně Spojenců tak budete bojovat na dvou frontách. V kůži amerického mariňáka se pokusíte nastolit klid v rozbouřené Arábii, coby příslušník britských speciálních složek SAS se vydáte zatrhnout tipec vznikajícímu autokratickému státu. Přitom na hráče krom moderního scénáře čeká ještě další překvapení. „Herní styl se za Brity posune směrem k uváženější akci,“ vysvětluje Collier.
Efektní nájezd ze satelitní mapy až dějiště mise startuje jednu z prezentovaných ukázek. Nastává čas akce pro čtvrtý oddíl Recon Marines, jehož jsme členy. V ulicích arabského města se do zajetí dostal americký tank M1A1-Abrams. Máme za úkol stroj i s jeho posádkou zajistit a dostat pokud možno na klidné území. Za tímto účelem se ale nejprve musíme probojovat řadami rebelů. Že kolem nás zuří válka, je patrné od první chvíle. Flaky létají vzduchem, eskadry helikoptér duní všude kolem. Jeden z vrtulníků je zasažen a padá tak nad našimi hlavami k zemi. Všude slyšíme přestřelky, za vraky aut a v rozbořených domech přebíhají a pokřikují nepřátelé. Ani náš oddíl není potichu. Parťáci spolu neustále komunikují. „Na střeše“, křičí prakticky ve stejné chvíli, kdy se na nás spouští déšť kulek. „Do krytu“, volá jiný. Skrýváme se za polorozbořenou zdí a pomocí dalekohledu na naší pušce hledáme nepříjemného střelce. Díky laserovému zaměřování stačí jedna salva a je po něm.
Dostáváme se do jednoho z domů. Snažíme se jím projít na druhou stranu. Najednou ze stínu vyskočí nepřítel a napadne mariňáka před námi. Ten se brání pažbou své zbraně. Podobné skriptované sekvence by opět měly tužit válečnou atmosféru, která tak proslavila předchozí díly. Jelikož je v chodbách temno, zapínáme noční vidění, které nechybí na naší helmě. Záhy vidíme laserové paprsky vedoucí ze zbraní pomalu se plížících parťáků. Za špatně těsnícími dveřmi slyšíme zvuky války. Vrážíme tedy dovnitř – přímo do zad nepřátel, kteří si zde zařídili kulometné hnízdo. Místo nich za ně usedáme my a díky neexistujícím zdem na druhé straně pálíme do neustále se objevujících teroristů. Na silnici se kupí trosky a mrtvoly. Pokud bychom měli čas, mohli bychom připravit studii na téma, jaké důsledky má válka na město. Momentálně jsme ale zaměstnáni tím, abychom k všeobecnému
chaosu přispěli svým dílem.
Záhy vidíme laserové paprsky vedoucí ze zbraní pomalu se plížících parťáků. Za špatně těsnícími dveřmi slyšíme zvuky války.
V Call of Duty 4 si zastřílíme z více jak sedmdesáti rozličných zbraní. Jednu z nich nacházíme poté, co procházíme obytným blokem až na dálniční most. Jedná se o protitankové střely RPG, které máme použít na tanky používající přejezd. Úkoly se sice objevují i v textové podobě, té si však vůbec nemusíte všímat, protože ve víru boje se stejně více dozvíte od parťáků. Ti vám cíle mise prozradí, stejně jako upozorní na případné nebezpečí. Zatímco v Call of Duty 2 se vojáci rojili ze všech možných rohů v nesmyslných počtech, bude jejich počet ve čtvrtém díle omezen. Jakmile odstraníme nebezpečenství na mostě, je cesta k tanku volná. Na jejím konci se spouští neherní sekvence.
Američtí mariňáci si užijí mnohem více dramatických přestřelek než jejich britští kolegové z SAS. To však neznamená, že by hra za ně měla být méně zábavná. Naopak, sázka na moment překvapení představuje příjemné zpestření. Za noční bouře se z helikoptéry slaňuje výsadkový tým, přímo na palubu ruské nákladní lodi. Neslyšně se propracovává kabinu po kabině až ke svému cíli. Potácející, vodkou posilněný námořník končí s několika tlumenými kulkami v těle stejně jako v postelích spící zloduši. Když se na palubě strhne menší přestřelka, pomáhá s jejím vyřešením vrtulník. Čas od času byste za jeho kanón měli usednout i vy.
Multiplayer obsáhne všechny předchozí varianty a doplní je o Domination mód. Ke všemu by tzv. „rulesets“ měly umožnit každý mód upravit podle vlastních představ. Šablony umí ovlivnit jak zdraví, tak sílu zbraní. Hardcore ruleset
kupříkladu zvýší zranění působená zbraněmi, odstraní veškerý HUD a vypne automatickou regeneraci života. Ohlášen je i Oldschool ruleset. „Co ten dělá, raději neprozradíme,“ usmívá se Grant Collier. Multiplayer také nově představí větší přizpůsobení vojáků hráčovým preferencím. Půjde si tak navolit výbavu, ale třeba i speciální schopnosti, například rychlejší běh, střelbu skrz zdi či zákeřnou vychytávku, kdy těsně před smrtí bude možné vzít na druhý břeh i vašeho vraha posledním výstřelem.
V Call of Duty 4 si zastřílíme z více jak sedmdesáti rozličných zbraní.
Na E3 bylo k vidění mnoho válečných stříleček. Frontlines, Turning Point, Medal of Honor: Airborne či Brothers in Arms 3. Žádná z nich však nezaujala tolik jako právě Call of Duty 4. Nepůjde již o tak přestřelenou arkádu jako v případě předchozích dílů. Za Američany si sice zastřílíme hodně, nikoliv však bezhlavě a navíc v městském prostředí. Britská část kampaně pak nabídne v sérii nevídaný plíživý postup. „Na konci hry se mariňáci a SAS spojí v bombastickém finále,“ dodává Collier. Konečně už také nejde o profláklou druhou světovou válku. Nezbývá tedy než vyčkat nejspíš listopadového vydání.Index očekávání: 95%
