Ačkoliv se v posledních týdnech pokračování úspěšného skloubení akce s RPG stáhlo poněkud do pozadí, aby tak dalo prostor k uvedení neuměle hypovaného Half Life 2, neznamená to, že by si hlavní projekt Warrena Spectora zasloužil méně pozornosti než kdy jindy. To platí dvojnásob zejména po krátké prezentaci celých dvou úrovní hry na letošní E3, které budeme moci na vlastní kůži okusit až po finálním vydání hry. My jsme však nemohli jinak, než pečlivě vyfiltrovat žhavé informace z množství kolujících fám a nyní vám je přinést prostřednictvím tohoto preview.
Jak jsme vás již před několika měsíci informovali v podrobném preview, mezi hlavní taháky Invisible War patří zcela bez debat herní lokace, ve kterých se celý epický příběh bude odehrávat. Hlavní postava Alex Denton tak zavítá do tajného výcvikového střediska agentů v Káhiře, provede inspekci hi-tech kanceláří situovaných v mrakodrapech amerického Seattlu nebo se ponoří do temných základen tajemného hnutí templářů na Antarktidě či v Německu. A právě do futuristického Seattlu byla situována první z předváděných misí. Celá lokace připomíná nejvíce hongkongské sídlo korporace Versalife z minulého dílu – chorobná čistota dýchá z každého zákoutí, chodby křižuje nespočet stráží a bezpečnostních robotů, až se dostavuje pocit, že fotobuňka spouštějící alarm se zcela jistě nachází i v každé záchodové míse. Cíl mise se má točit okolo prototypu destruktivní zbraně, jakéhosi railgunu, jehož vynálezce má Denton násilně odstranit nebo v duchu nelinearity, na které si autoři zakládají nejvíce, jednoduše zbraň ukrást.
Ve druhé prezentované úrovni jsme měli možnost nahlédnout do malebného (dá-li se cokoliv v katastrofické budoucnosti nazývat malebným) německého městečka, v němž se v budoucnu vydáme po stopách řádu templářů. Úvodní fáze spočívá daleko více v konverzaci s NPC a pátrání po jakémkoliv náznaku templářské aktivity, než v samotné akci nebo plížení. Pro věrné uctívače plíživé akce nastanou pravé hody až při návštěvě katakomb, vlastního sídla templářů. A protože je jejich vztah k technice srovnatelný se vztahem revizora v ranní tramvaji s dobrou náladou, budeme vrženi do nádherně vymodelovaných kamenných chodeb,
kde se vedle neustále proklamovaného sytému světla a stínu téměř dokonale uplatňuje zejména normálové mapování vytvářející dojem nerovností povrchů. Ovšem jaký dojem! Srovnávat detailní, léty zvětralé kameny s plochou texturou kostěných zdí pařížských katakomb z minulého dílu je jako stavět vedle sebe plasmovou televizi a loutkové divadlo.
Ze strany augmentací, neboli zvláštních schopností, jejichž získávání a vylepšování probíhá za pomocí tzv. bio-modulů, jsme se dočkali rovněž několika upřesnění. Odhalena byla Hazard Drone, sonda chránící hlavní postavu před škodlivými vlivy prostředí, jako je například plyn, oheň nebo elektřina. Daleko zajímavější je však praktická ukázka schopnosti zvané Bot Domination umožňující absolutní ovládnutí jakéhokoliv mechanického tvora v dosahu. Absolutní znamená, že pokud na vodítko připoutáte několikatunové monstrum, můžete bez jakéhokoliv omezení využívat jeho vražedného arsenálu a probíjet se tak bezstarostně třeba i celými nepřátelskými základnami. V případě menších sond zase můžete jen tak brouzdat ventilačními šachtami a odposlouchávat mnohdy klíčovou konverzaci mezi NPC. Každá ze schopností ale razantně odčerpává zásobu bioelektřiny, kromě augmentací tak bude třeba zapojit vyjma obratnosti hráčových prstů také speciální vybavení správného agenta.
Mnohých změn dozná především rozšířená paleta zbraní a doprovodného vybavení. Pozornost si zasluhuje klasický dalekohled, který je nyní bohatší o laserový mikrofon. Jím lze nejen špehovat rozmlouvající dvojice, ale například také ze zvuku mačkaných kláves na bezpečnostní klávesnici extrahovat kód důležitý k dalšímu postupu. Zbraně v Invisible War dostanou do vínku sekundární mód střelby a například s raketometem tak nebude problém omezeně ovládat let střely.
Podobně jako v případě Thiefu III, dalšího projektu Warrena Spectora, slibují autoři zpřehledněný interface kombinující intuitivní ovládání s efektivitou. Těžkopádnost hranatých menu z prvního dílu vzala za své a nyní se můžeme kochat pohledem na éterickou kruhovou nabídku, jež se ukrývá přímo v nanotechnologií prosycené rohovce hlavního hrdiny. Levou část kruhu zaujímají tzv. hot sloty pro rychlý přístup předmětů z inventáře, pravá polovina je zase vyhrazena augmentacím, které lze snadno aktivovat kliknutím myši. Jednoduchý celek pak uzavírá dvojice ukazatelů života a bioelektřiny ve vrchní části obrazovky.
Oficiálně uváděná hrací doba, po kterou bychom měli být přikováni k monitoru, se má pohybovat okolo 20 - 25 hodin, to ovšem v případě pokud bychom se striktně vyhýbali všem postranním úkolům a sledovali bychom pouze hlavní dějovou linku. Při detailním prozkoumávaní, které si propracované prostředí jistě zaslouží, se dostáváme až na hodnotu 35 hodin. Přihlédneme-li k faktu, že lze Deus Ex primárně řadit stále do škatulky akcí, jedná se o číslo bez debat uspokojující. Pro nás, škodolibé uživatele PC, je jistě potěšující zprávou, že verze pro Xbox vypadá o něco hůře než verze pro „starou platformu“ a to zejména díky sníženému rozlišení kvůli již dýchavičnému hardwaru konzole. Jaký však hardware budeme na slušný chod potřebovat my? Dozvíme se koncem roku.
