Beowulf: The Game – staroanglický epos jako hra selhává

Hrdina staroanglického eposu ožívá v elektronické podobě a umírá pod tíhou plytkého zpracování.

Beowulf

Upřímně, hry podle filmových předloh nemáme rádi, především pro jejich nevalnou kvalitu (o filmu Beowulf čtěte na SHOW zde). Samozřejmě, jsou i výjimky, ale těch je tak málo, že v záplavě narychlo splácnutých paskvilů tvoří jen mizivé procento. Jmenujme třeba Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay, The Lord of the Rings: Return of the King, Peter Jackson’s King Kong nebo starší Aliens vs Predator (byť to není hra podle konkrétního filmu). To jsou tituly, na které se vzpomíná s láskou.

Podobně to mělo vypadat s Beowulfem, kterého vyvíjelo vývojářské studio 4HEAD Studios. Sice ne podle filmu, ale titul to byl bez pochyby nadějný. Jenže pak byl dokončen stejnojmenný film, přiřítil se Ubisoft, koupil licenci a bylo vymalováno. 4HEAD Studios se s tímto gigantem nemohli měřit, tak si radši sbalili fidlátka, hru poslali k ledu a teď už se věnují jiným projektům. Ubisoft bohužel ve hře viděl pouze rychlý a snadný způsob, jak vydělat nějakou tu zlatku. Ve finále si tak hráči dostávají nedodělané, nemastné a neslané cosi, co mohlo být skvělou mlátičkou, leč není. Ale popořadě.

Hra je prezentována jako 3rd person akce s propracovaným bojovým systémem, prvky RPG, poutavým příběhem a kdo ví, čím vším ještě. Co se týká toho příběhu, nešlo samozřejmě obsáhnout celé to veledílo staroanglické literatury, takže si užijeme jenom část. Beowulf se tak hned ze začátku vypořádá s Grendelem, odolá Grendelově matce a usedne na trůn. Království je však na pokraji záhuby a náš statný rek s tím musí něco udělat. Příběh a jeho podání celkově tedy nic moc, na dějové zvraty můžete rovnou zapomenout, stejně jako na nějaký nečekaný konec.
Beowulf měl podle legendy sílu třiceti mužů a to by bylo, aby toho v praxi nevyužíval. Dalo by se i říci, že na tom hra staví, jedná se totiž o čistokrevnou mlátičku. Celý princip spočívá v tom, že jdete vytyčeným koridorem, ze kterého nelze nikam odbočit natož se v něm ztratit, najednou na vás naběhne hromada potvor, ty pobijete a až poté lze jít dále, kde se vše opakuje. Ničemu se tak nelze vyhnout, pobijete vždy stejný počet příšer atd.

Boj celkově není kdoví jaký zázrak, většinou si vystačíte se zběsilým bušením do obou tlačítek myši a nějakým tím pobíháním kolem. Když už nic, tak tvůrci do hry alespoň zakomponovali nejrůznější komba, která se provádějí určitými kombinacemi právě obou tlačítek myši, čímž Beowulf provádí opravdové fajnesy a drtivé údery. Bitvy tak i přes svou „tupost“ vypadají občas vážně skvěle a jsou i zábavné. Do ruky si také můžete vzít některou ze zbraní, které jsou připraveny na speciálních místech v jakýchsi zásobnících. Stačí přijít, vytrhnout jí a ohánět se pak třeba mečem či kopím. Bohužel zbraně mají ubohou výdrž a stačí s ní sejmou prvních pár potvor a rozpadne se. Naštěstí lze později ve hře najít unikátní kousky, které už rozbít nejdou, ale bez nich je to vážně děs.

Sem tam potkáte i nějakého toho bosse, kterého nelze porazit pouhým lechtáním jeho lýtek, takže si Beowulf vypomáhá dvěma vychytávkami. Za prvé je to přechod do speciálního režimu, ve kterém se z něj stane zuřící bestie, jeho síla mnohonásobně vzroste a není pak problém zmetka poplácat po hlavě třeba ohromným kmenem. V tomto režimu však zraňujete i vlastní spolubojovníky, takže je třeba si dávat pozor. Když takto dostanete nebožáka do kolen, přichází čas na druhou vychytávku a tou je jakási minihra, spočívající v mačkání směrových kláves v pořadí, v jakém se objeví na obrazovce. Podobný systém jste mohli vidět třeba v posledních Tomb Raiderech či z nedávné doby v Clive Barker’s Jericho. Pokud nestihnete zareagovat včas, speciální úder se nepovede a musíte ho zkusit znovu.

    

Abyste na všechno nebyli sami, pomáhá vám od začátku několik parťáků. Většinu času se sice jen pletou pod nohy, ale občas i něco trefí a hlavně fungují jako skvělé živé štíty a návnady. Pokud v bitvě zemřou, lze je poté bez jakéhokoliv postihu oživit, takže zas tolik se o ně bát nemusíte. Hra končí až pokud zemřou úplně všichni, což bohužel není nijak vzácné.  Občas se díky nim dostanete dále, protože vám budou např. otevírat masivní kamenné dveře, které byste jinak sami nezvládli. Funguje to opět formou jakési minihry, ve které musíte mačkat ve správný čas a na správnou dobu patřičnou klávesu, díky čemuž Beowulf zvedá svým mužům morálku. Bohužel zas taková zábava to vždycky není, protože ve chvíli, kdy začnete podobnou aktivitu konat, vyvalí se většinou horda nepřátel a jakýkoliv zásah znamená vše od začátku. Chce to tedy pevné nervy a rychlou myš.

Na autory tolik proklamované RPG prvky můžete také zapomenout, jsou zastoupeny v úplně minoritní podobě. Pokud máte patřičné body, lze je mezi misemi proměnit ve vylepšování stávajících komb, to je vše. Nic nového se nenaučíte, jen objevujete již objevené.

Teď by se mohlo zdát, že jsme Beowulfa zdrbli víc, než je zdrávo. Nechápejte nás špatně, ona to není v podstatě špatná hra. Pokud se vám líbil např. Conan z roku 2004, budete se možná bavit i tentokrát, vždyť na bezduché rubačce není nic špatného, odreagovat potřebuje občas každý. Jenže je tu jedno velké ALE. Veškerá hratelnost totiž padá na velké uspěchanosti kvůli datu vydání filmu a s tím související příšerné optimalizaci. Přestože tvůrci zakoupili licenci na veškeré podklady a materiály o filmu, grafika je spíše podprůměrná, prostředí strohé a neuvěřitelně lineární.

Nic z toho ale není tak strašného, jako děsná optimalizacie kdy se hra dlouho načítá i na high-end sestavách. Nejhorší je to u vody. Pokud jste jen v její blízkosti, framerate sice dost poklesne, ale ještě se to dá hrát, ale stačí se vody jen maličko dotknout a ze hry se stane prakticky nehratelná slideshow, kdy stačí jen malinko pohnout s myší a hned koukáte o 596 stupňů mimo. A vzhledem k tomu, že voda je ve hře celkem často a hned několik počátečních misí se odehrává v bažinách nebo polo zatopených jeskyních, padne na adresu vývojářů nejedno sprosté slovo.  Připočtěme k tomu hromadu bugů a občasné padání a ve výsledku dostaneme jedno z největších zklamání roku.

Škoda, tahle hra měla ambice stát se když ne hitem, tak alespoň dalším kvalitním titulem s filmovou předlohou, ale uspěchanost a nutnost vydat hru v určitém termínu ji nemilosrdně srazila do kolen. V základu se nejedná o špatnou hru, ale pokud nevyjde alespoň nějaký patch zlepšující optimalizaci, nemá cenu se o ni vůbec zajímat.