Hype. Tohle pěkné anglické slovíčko znamená v herní branži vychvalování připravovaného produktu a nafukování pomyslné reklamní bubliny do míst s hodně vysokou potenciální energií. Jenže – jak už to bývá, taková bublina často praskne a na jejím místě se objeví víceméně průměrný produkt, který za očekávání a nejrůznější techtle-mechtle kolem vlastně ani nestál. Příklad? Daikatana, Highland Warriors, Anno 1503 – nebo Casino Incorporated.
Postavit si kasíno svých snů – to asi není představa, která by přišla průměrnému hráči budovatelských strategií dvakrát atraktivní. Proč to nezgeneralizovat – těžko by mohla přijít komukoliv zvlášť zábavná – kdyby ovšem nebylo bublinovitých řečí, které tvůrci Casino Inc. okolo své hry vedli: bude tam spousta různých her a atrakcí pro návštěvníky, ti budou unikátní, budou mít dobrou AI, bude možné najímat podvodníky a zabijáky, přikupovat nová patra a budovy a vůbec půjde o hru, která přinese do žánru tycoonů čerstvý vítr změny.
První dojmy nezaujatého pozorovatele jsou nadšené. Pěkně zpracovaný tutorial seznámí hráče s problematikou nákupu budovy kasína, rozestavování atrakcí,
najímaní personálu a plnění jeho potřeb, kontroly gamblujících lidiček, chytání podvodníků a pořádání podlých akcí proti konkurenčním podnikům. Následné zkoumání regulérnějších možností hry ale přináší první otazník: vybírá se pouze mezi šesti typy kasín lišících se grafickou podobou – a třemi městy, kde je možné podnik postavit, což se pro změnu rovná zase volbě obtížnosti. Chudé? Ne, to je slabé slovo: drzost je příhodnější a podvod na zákazníka tuto mizérii vystihuje nejlépe.
Ať už novopečný ředitel kasína zvolí jakékoli grafické téma a libovolné město, začátky budou jistojistě u všech stejné: čeká je totiž jednopatrová budova nově založeného podniku, prakticky jen čtyři holé zdi a střecha, neboli ideální prostor pro novou továrnu na lehce špinavé peníze milovníků hazardních her.
Ze začátku není výběr stolů a automatů příliš velký. Nechybí ruleta, poker či klasické herní a výherní automaty (Space Invadeři a jednorucí bandité…), celkově je ale pohled do příslušného menu docela smutný. Ano, časem přibydou další libůstky jako bakarat nebo obří stroje na štěstí, nicméně ani po otevření všech „atrakcí“ se jeden nezbaví pocitu, že jen sází na plochu jeden zelený stůl za druhým
a namísto sličné dámy Rozmanitosti s ním na barové stoličce sedí ohyzdný, přiteplený Stereotyp.
Když už se mluví o těch barech – jídelní a picí zařízení jsou další nezbytnou součástí servisu, který dobré kasíno zákazníkům poskytuje. Nechybí klasické bary, fastfoodové pultíky, automaty, ale i luxusnější restaurační prostory. Vrcholem všeho je pak možnost přeměnit celé jedno patro kasína na hotel. Netřeba se ale „bát“, že by tvůrci nabídli hráči dva tycoony v jednom. Tohle přece není žádný Hotel Tycoon – a tak „stavba“ pokojů pro hosty probíhá jedním klikem, kterým hráč vybere počet hvězdiček – samozřejmě platí přímá úměrnost mezi touto hodnotou a cenou celého komplexu.
Interiér kasína pak definitivně doplňují atrakce spíše zábavnějšího charakteru – malá diskotéka, komorní kinosál apod. Nutné je pak i myslet na trochu estetičnosti, které lze dosáhnout vhodným rozmístěním dekorací a květin, i praktičnost, která velí pro změnu zaplnit část prostoru lavičkami, kde si návštěvníci odpočinou, a odpadkovými koši, kde v ideálním případě zanechají své zbytky.
Počet jednotlivých postavitelných zařízení není nejvyšší a variabilitou Casino Inc nepřekonává ani nedávný budget Atlantis Underwater Tycoon, příjemné překvapení od Activision Value. Částečně to nahrazuje široké spektrum dalších akcí, které hráč může podnikat, počínaje strarostmi s personálem, konče globálnějším podnikáním ve městě.
Personál kasína se dělí do několika skupin. Každý hrací stůl si vyžaduje svého pracovníka, diskotéka potřebuje dýdžeje a recepční na kontrolu vstupenek, bar pochopitelně barmana a fastfood obslužného panáka v pruhovaném oblečku. Dále jsou tu bezpečností pracovníci – strážníci a vyhazovači, dveřníci, kteří mohou vpouštět či nevpouštět určité sociální skupiny lidí (mladí, důchodci, bohatí, chudáci…) a veledůležití „podlažníci“ (jak přeložíte Floorman), kteří obcházejí jednotlivé stoly a kontrolují, zda nikdo z hráčů ani krupiérů nepodvádí. Pakliže objeví nějakou nepravost, oznámí to instanci nejvyšší, tedy hráči, a je na něm, co s tím udělá. Je tu možnost nepohodlného hosta jednoduše vyhodit, nebo mu nechat „domluvit“ v podzemí několika ráznými ranami pořádného bouchače. Pak se postižený buď omluví a vypodváděné peníze vrátí, nebo se ukáže, že se floorman spletl. To je nepříjemné, neboť to může snížit kredit kasína.
Ještě ale zpět k pracovníkům. Jejich spokojenost se odvíjí od pracovního prostředí, platu a dalších faktorů a je nutné ji udržovat na alespoň lehce nadprůměrné úrovni, jinak se také mohou rozhodnout dát rázem stávajícímu zaměstnavateli vale. Péče o ně je leckdy náročnější než péče o zákazníky samotné, což je ale docela realistické…
Přestup na pole globální ekonomiky čeká majitele kasína poměrně záhy. Aby nalákal co nejvíce zákazníků právě do svého podniku, musí zakoupit brzy velké množství reklamních billboardů, najmout si taxíky a ohlídat si, aby u jeho budovy stála zastávka městské hromadné dopravy. Boj proti konkurenci je ale možné pořádat i v trochu méně regulérní a také ne tak úplně legální podobě. Čas od času se totiž stane, že namísto aby se podvodník, rušič pořádku či zabiják nechal vyplísnit hráčovým bouchačem, nabídne mu své služby. Pak je možné vysílat do protivníkova kasína tyto záškodníky a vydělávat na podvádění v jeho podniku či kazit mu kredit pořádáním nepokojů.
Ze začátku se tohle všechno zdá být poměrně lákavým mixem, brzy ale hráč zjistí, že hraní Casina Inc je spíše frustrující než zábavnou záležitostí. Způsobeno je to jednak stereotypem akcí.
Po vybudování základů kasína už jde jen o stereotypní projíždění seznamu zaměstnanců za účelem zjištění, kdo že je zase nespokojený (a to je vždycky – i kdyby měli všichni dvojnásobek průměru, budou se hádat o víc), neustále kontrolování billboardů, kde se zase uvolnilo nějaké místo, a hlavně otravné domlouvání podvodníkům. Možná ještě větším problémem je pak ovládání, které je totálně nepřehledné. Je těžko pochopitelné, proč vůbec autoři vytvářeli deset či ještě více druhů personálu, jejich nejgeniálnější myšlenkou bylo ale rozdělit je podle zaměření zcela nelogicky do pěti různých skupin. Vybrat rychle toho správného není jednoduché – jako nic ve hře. Vlevo, vpravo, nahoře, dole, všude má hráč nějaké na pohled nic neříkající ikonky, na které nestačí jednou kliknout – je třeba se ještě probrat několika stromovitými menu.
Grafické zpracování lze zařadit mezi klady. Co je potřeba ocenit je, že hra zpracovává pěkně jednak město ve stylu SimCity s mnoha detaily, zároveň ale i interiér kasína v jednodušším, ale roztomilém 3D se schématickými komiksovými postavičkami, jejichž animace jsou ale zábavné (zvláště důchodci na diskotéce stojí za vidění).
Na druhou stranu, techno hudba sice není špatná, ale malinko neodpovídá proklamovanému stylu 70. let minulého století – a neustále se opakující hlášky návštěvníků jsou totálně iritující. Důchodce opakující „You are only as old as you feel,“ bude chtít už po pár hodinách hry i ten největší gerontofil poslat do plynu.
Výsledný verdikt nad Casino Inc z výše zmíněných důvodů jednoduše nemůže být pozitivní. Hra je to na první pohled roztomilá a zábavná, hratelnost se ovšem brzy kvůli otravnému mikromanagementu platů a podvodníků v kasínu stane stereotypní a frustrující, což prakticky zamezuje možnosti vedení více kasín najednou (i když teoreticky to ve hře možné je). Celou hru pak definitivně pohřbívá nepoužitelný interface. V kontextu řady nevydařených budgetových pokusů o tycoon si Casino Incorporated nevede zase tak špatně, na Jurassic Park: Operation Genesis a již jednou zmíněný Atlantis Underwater Tycoon ale bohužel nemá.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
