Chaser - 3D akce ze Slovenska

Dohráli jsme 3D akci Chaser pocházející ze Slovenska. Ale kdo je to vlastně Chaser? Probudil se na neznámé orbitální stanici a jdou po něm ozbrojení týpkové v uniformách. Proč tu je? Neví, avšak fragmenty navracející se paměti...

Chaser? Kdo je Chaser?
Píše se rok 2044. Probudil se na lůžku neznámé orbitální stanice, když tu do místnosti vtrhnou ozbrojení vojáci, kteří evidentně touží, aby se nikdy neprobral. Kdo vlastně je? Proč tu je? Neví. Ztratil paměť, nedokáže si vzpomenout vůbec na nic. Ovládání hry přebírá hráč, orbitální stanice se stává nestabilní. Několik explozí přímo na lodi zabilo útočící vojáky, zbyly po nich zbraně, vesta a náboje. Teď ale rychle pryč do záchranného modulu, tahle stanice už toho mnoho nevydrží. Díky připraveným skriptům všechno všude bouchá (možná až trochu podezřele; vždy když Chaser vstoupí do nějaké místnosti), atmosféra neutěšeně roste.

Pojetí hry
I když Chaser prošel speciálním výcvikem, rozhodně se nejedná o jeden z klonů Ramba – naopak, obezřetnost je na místě. Pokud v místnosti hráč uvidí skupinku nepřátel, nelze mezi ně naběhnout doprostřed a všechny je vystřílet, poněvadž smrt by přišla během prvních pár výstřelů. Tento trend je patrný řekněme v poslední třetině hry (Mars, základna rebelů), kdy nepřátelé využívají i silnějších zbraní v počtu vyšším než obvykle, například granátomet, který vás – pokud zrovna nemáte brnění a zdraví na sto procent, což obvykle nemáte – pošle k zemi na jeden zásah. Svým způsobem se jedná o inteligentní 3D akci – hráč se kryje za překážkami, občas takticky ustoupí, využívá adrenaline (zpomalovacího) módu.

Adrenalin mód
Adrenalin mód prozrazuje své použití již z názvu – když jde do tuhého, nadledviny začnou produkovat hormon adrenalin, zrychlí se srdeční činnost, zvýší tlak a celkově zbystří smysly. Ve hře se projevuje ještě daleko intenzivněji – tok času se pro všechny zpomalí, avšak hráč z toho těží nejvíce. Má totiž šanci zareagovat dříve, než si nepřítel stačí vůbec uvědomit, že mu právě prolétá salva kulek hlavou. Hodí se to u tužších protivníků, samozřejmě bossů, ale především pak proti vyššímu počtu protivníků - viz. zmínka o místnosti plné vojáků.

Koncepce první poloviny misí – skvělé a zábavné
Koncepce první poloviny misí je jednoznačně lineární, hráč fakticky prochází pouze jednou nalinkovanou cestou bez zbytečných odboček. Objevují se i první vzpomínky, příběh se nadále rozvíjí a ačkoli je v některých okamžicích použito klasických zjednodušení, jeho podání v in-game scénách a dynamických prostřizích je naprosto perfektní. Příběh táhne, nutí hrát dál. Za parádní fintu považuji probleskování vzpomínek přímo ve hře – prostě jdete po ulici a najednou na krátký okamžik scénou probleskne prolínající se vzpomínka. Co to udělá s atmosférou říkat nemusím. Jak přibývají mise, objevuje se i nový charakter úrovní. Cesta už občas ztrácí na své jednoznačnosti, navíc už je hráč donucen přemýšlet; přicházejí první záseky. Pomineme-li nenápadné skulinky, respektive průchody ukryté za barely, nalezneme celkem drsné finty: klacek zapírající dveře, jenž je nutný odstřelit z druhé strany či generátor štítů s nenápadnou skulinkou, kam lze hodit granát. První polovinu hry však hodnotím výrazně kladně, v těchto okamžicích jsem uvažoval o hodnocení pohybující se kolem 80%.

Otázka pro zvídavé hlavy

Během svého putování hráč:
a) V Rusku narazí na sněhuláka postaveného speciálními jednotkami
b) Na Marsu potká Arnolda S.
c) Na Zemi v baru u jednoho ze stolků sedí starý Vladimír Mečiar
Správnost své odpovědi si zkontrolujte zde

Koncepce druhé poloviny misí – strašné a nudné
Jenže pak přišla druhá polovina, která celkový dojem ze hry výrazně pokazila. První větší náznaky nudy se objevují v Rusku; ještě pomineme příběhové okliky (schéma: musíš ještě tohle, máš, ok, tak ještě tohle...), spíš se podívejme, jak se změnil charakter misí. Komplexy jsou o něco více volnější, nepřátelé celkem až nepříjemně tuzí, ale především se střílečka změnila v procházení vesměs prázdných komplexů, kdy hráč pouze hledá, kudy má jít dál. A to je dost nuda. Prakticky jsem hledal cestu dál, zkoušel čím se dá proskočit, čím ne, hledal skulinku, abych vylezl po žebříku a bez šance zareagovat mě odpálila raketa protivníka. Smůla. Mluvím zejména pak o poslední fázi hry, základně rebelů, avšak vezmu-li v potaz vůbec celý Mars, jedná se i po grafické stránce o příliš nevyzrálou část. Kam se poděla detailní grafika z první poloviny? Navíc většina hry vůbec neevokuje atmosféru budoucnosti, hráč spíš prolézá staré a rozbořené komplexy. Hrát dále nutí pouze touha dozvědět se, jak to celé dopadne. A řeknu vám, že rozuzlení je celkem překvapivé a částečně i nejednoznačné. Každopádně hodnocení druhé poloviny misí: 55%.

Herní střípky
Kořením stříleček v poslední době bývají různá ozvláštnění, která dovolí vymanit se ze stereotypních střílecích misí. A samozřejmě nechybí ani zde. Mezi prvními si zahrajeme klasickou stealth akci, přičemž nás přes vysílačku naviguje kolega z auta. Několika skriptům ovládající stráž, kterou přivolal hluk, můžeme poděkovat za báječnou atmosféru. K vydařeným bych dále zařadil sniperskou misi, kdy z věže chráníme náklaďák – odstřelujeme nabíhající maníky. Špatné určitě nebylo ani ovládání bojového robota, zato dvě ponorkové mise mi pro svoji nepřehlednost přišly nic moc.

Grafické zpracování, nepřátelé...
Z hlediska grafického zpracování se zejména v první polovině hry jedná a pohlednou záležitost. Slováci používají svůj vlastní engine, jenž nabízí pár vychytaných maličkostí, třeba okna s možností ustřelovat jednotlivé střepy. Na druhou stranu mi prostředí přijde méně interaktivní, například lahve nelze vůbec rozstřelovat. V druhé polovině hry se také ztrácí detailnost úrovní a na frak dostává i optimalizace - v kontrastu s první částí. Nepřátelé – nelze už je zasahovat při umírací sekvenci, zato kinetika funguje celkem obstojně. Jejich chování není špatné, kryjí se za překážkami, používají i lepší zbraně – občas bohužel bez pudu sebezáchovy. Škoda jen, že pokud po některých úrovních hráč bloudí déle, může v určených oblastech spustit skript, který obnoví pár nepřátel. To snad ne. Nejednoznačně vyznívá nadprůměrná délka hry, protože zkrátit druhou část hry a vynechat nudné hledání cesty v prázdných a nezajímavých komplexech, mohlo být hodnocení podstatně vyšší. Hru více hráčů jsme rozebírali v tomto článku, pouze bych si postěžoval na abnormálně nízký počet map. Ale i tak lze považovat multiplayer za zdařilý.

Rozuzlení
Chaser je inteligentní 3D střílečka, jež občas nutí hráče používat mozek, různé módy zbraní a hrát takticky. Zatímco první nalinkovaná část hry nabízí perfektní atmosféru, probleskování vzpomínek, pohledné dynamické in-game scény a slušnou zábavu především, v druhé části hry došel autorům dech. Hra se změnila ve volnější (méně nalinkované), ale dost nudné prolézání prázdných továrních / armádních / důlních komplexů a hledání cesty ven. Proč?

Chaser

Minimum:	CPU 650, 128 MB RAM
Optimum:	CPU 1600, 256 MB RAM
Multiplayer:	ano
Další informace:	demoverze, install patch, screeny, video, wallpapery
Výrobce/distributor:	Cauldron / JoWood
Distributor v ČR:	n/a
Oficiální stránka:	homepage
Verdikt:	Atmosférická 3D akce s nudným závěrem
Hodnocení:	70%