Jestlipak jste někdy při svých zuřivých honbách za bezbrannou zvěří v rámci některé lov simulující hry pomysleli na to, jak je těm nebohým němým tvářím? Že ne? To je ovšem chyba, protože právě takové vrahouny jako jste vy si za svou oběť vybral samozvaný jelení mstitel s pětačtyřicítkou v ruce a vtipnými hláškami na... no řekněme pyscích.
Deer Avenger obrací naruby principy loveckých simulátorů. Dívá se totiž na celou situaci z opačného pohledu, tedy z úhlu lovené zvěře. Nejde však o nějakou realistickou simulaci, ale o jednoduchou a naprostou recesi. V roli mladého a patřičně naposilovaného jelena Bamba chodícího po dvou vyrážíte do různých loveckých lokací, kde se snažíte vypořádat s lovci, kteří na vás mají zálusk. Jak již číslo na konci názvu napovídá, jde o čtvrtou hru v sérii Deer Avenger. Má společného jmenovatele, hlavního hrdinu, který se v jednotlivých dílech staví na stranu ohrožovaných zvířat a bere zákony přírody do vlastních rukou. Tentokrát, zklamán tím, že ho jeho milovaná laň podvádí se syslem, odchází jako zatvrzelý mstitel do klidu svého doupěte, odkud vyráží na lovy…
Hra je vlastně klasickou third person akcí, ovšem na rozdíl od klasik tohoto oboru je mnohem klidnější a dalo by se snad říci i taktičtější. Milovníci divokých přestřelek si Deer Avengera asi neoblíbí, protože než dojde na pořádnou střelbu, čeká je vždy
několik minut bloudění po lese nebo pláních. Na začátku hry se ve svém doupěti můžete akorát podívat na povedené filmečky, ukazující historii série Deer Avengerů. V hale určené k vystavování trofejí je totiž zatím prázdno a také vitrína na zbraně zeje prázdnotou. U sebe máte jen svou věrnou pětačtyřicítku, na kterou se musíte spolehnout v začátku hry. Ani mezi loveckými lokalitami zatím nečekejte výběr. Jsou jen čtyři a navíc se postupně otevírají, když získáváte body za odstřelené lovce. Na začátku můžete řádit jen v lesích Idaha.
Protože ve vašem kutlochu vlastně není moc co dělat, je nejlepší vydat se rovnou na lov. Jakmile vstoupíte do některé z lokací, začnete svého jelena ovládat myší a směrovými klávesami. Zbraň můžete v jakémkoliv okamžiku zasunout nebo naopak vytasit a následně i střílet. O zaměřovaní se stará malý kruh s tečkou uprostřed, ovšem nepočítejte s tím, že se vždy přesně strefíte do místa, kam míříte. Vaše přesnost se teprve zlepší, ale o tom až později…
Kromě zbraně máte k dispozici ještě několik drobností – věci, kterými můžete zaujmout lovce, takže zůstanou stát na místě (pizza, čokoláda, pivo apod.). Aby k vám však vůbec přišli, je většinou třeba je přivolat. K tomu slouží konkrétní klávesa, po jejímž stisknutí váš jelen vykřikne jako na lesy (vlastně ne jako) nějakou lákavou nabídku – třeba: „Pivo
zdarma!“ Poslední z běžných fíglů je skrytí, které však můžete použít jen ve křoví. Když přistoupíte k nějakému keři, ožije volba SKRYTÍ. Jednoduše zalezete do křoví, kde nejste vidět, ale také se nemůžete hýbat. Jde o ideální pozici pro lov na začátku hry, kdy nemáte dalekonosné zbraně. Lovec může přijít až těsně k vám, aniž by vás viděl, a vy necháte promluvit svou pětačtyřicítku.
Běžnou taktikou ovšem možnosti vašeho boje s lovci nekončí. Ačkoliv jste regulérní jelen, jste především z jakéhosi neznámého důvodu hlavně naprosté prase, které se nestydí hlasitě prdět. A věřte, že toto slovo dostatečně nevystihuje, co hlavní hrdina opravdu dokáže. Z pohledu hráče vás však ale spíš zajímá, že jde vlastně o svérázný způsob, jak do hra zakomponovat speciální triky. Jak ostatně během hry z hlášek hlavního hrdiny i jeho protivníků zjistíte, jde o styl plně zapadávající do ražení hry.
Ale zpátky k prdům. V lokacích, kde se pohybujete, se povalují čtyři různé pochutiny, jako chilli hot dogy, brokolice apod. Když přes takový pokrm vnášející se ve vzduchu přeběhnete, sníte ho a získáte tak jeden prd určité povahy. Jeden vám směřováním pachového oblaku prozradí, kterým směrem je nejbližší lovec, jiný umožní jelenovi chvíli letět, další zas lovce přitahuje (nechápu jak) a poslední je zbraní (což naopak chápu velmi jasně).
Karty jsou tedy rozdány, lov probíhá. Jak by se dalo čekat, ostatní je jen věcí vašich schopností, zkušeností a taktiky. V každé lokaci, jakmile do ní kdykoliv vstoupíte, se nacházejí čtyři lovci. Vy je musíte najít a zabít, ovšem počítejte s tím, že se nenechají a naopak po vás naplno půjdou. Vás kromě dobrého pocitu z pořádného úlovku může motivovat ještě to, že zabitému lovci lze sebrat jeho zbraň. Platí ovšem, že u sebe můžete mít vždy jen jednu, ostatní máte v doupěti ve vitríně, odkud si před odchodem na lov vždy vyberete podle momentální chuti a potřeby. Při odstřelení lovce se vám také rozroste sbírka trofejí v jednom z pokojů.
Výběr zbraní je jedna z věcí, díky kterým u hry vydržíte o něco déle, než byste možná po několika hodinách čekali. Vzhledem k tomu, že lokace jsou jen čtyři a nemění se, začne po nějaké době Deer Avenger 4 nudit. Výsledek zachraňuje přísun nových lovců, kteří mají jiné zbraně a přinášejí tak do hry nově vzrušení. Jakmile se vám podaří ukořistit dalekohled, budete ho montovat na každou zbraň, kterou si budete brát. Až ukořistíte vyspělejší termální dalekohled, budete se cítit jako Predátor. Pak už je jen na vás, jestli se do boje vypravíte s pistolí, koltem, brokovnicí, puškou, výbornou kulovnicí, kuší, UZI nebo dokonce útočnou automatickou puškou M16. Posledními přístroji, které lze ve hře nacházet a pak používat, jsou vyhledávací zařízení (kompas s GPS, detoktory pohybu a zvuku), která
jsou hlavně ve velkých lokacích téměř nezbytná, pokud nepoužíváte prdy.
Dalším lákadlem, i když ne tak výrazným, je drobný RPG prvek hry. Po každém zabytí některého z lovců získáte několik bodů, kterými můžete vylepšovat čtyři své vlastnosti – přesnost střelby, rychlost, výdrž (život) a sílu prdů. Začínáte na nule, maximální hodnota je třicet. Z vlastní zkušenosti doporučuji soustředit se pro začátek na výdrž a přesnost, ostatní už přijde samo (v tomto případě oběti, stačí totiž zavolat).
Grafické zpracování hovoří ve prospěch hry. Ostatně kdyby se nepovedlo, nikdo by u Deer Avengera 4 dlouho nevydržel. Prostředí vás ovšem výborně vtáhne do atmosféry, procházíte se lesem a čekáte, kdy se někdo objeví, nebo pobíháte po sněhových pláních a každou chvíli dalekohledem prohledáváte horizonty, zda se na nich nevynoří nebezpečný lovec. Ve spojitosti s grafikou však počítejte s trochu nepříjemným jevem – výraznou změnou v náročnosti zpracování grafiky. Zatímco totiž v první lokaci zvládne vykreslovat relativně slabá sestava naprosto bez problémů, již v druhé nastane prudký skok (a případné snížení rozlišení) a v poslední se při vchodu do lesa stává hra tahovou strategií.
Zvuk je postaven spíše než na ruších na hlasech. Šplouchání vody, zvuk kroků, nějací ti ptáci a pochopitelně střelba, to je zhruba všechno. Hlášky hlavního hrdiny, jakož i výkřiky
krvežíznivých lovců, jsou namluvené velmi povedeně a podbarvené správnou „buranskou“ hudbou tvoří výbornou kulisu hry, která zaručí, že se rozhodně dobře pobavíte. A to je rozhodně dobře, protože nebýt vtipu, měla by tato hra v závěrečném hodnocení podstatně nižší skóre.
Co říct na závěr? Nepočítejte s divokou pařbou, zkušení střelci se u Deer Avengera 4 příliš nepobaví – budou chvíli pobíhat v přírodě, pak několikrát vystřelí a udělají si další zářez do pažby. Naopak pro děti by byl Avenger výbornou zábavou, ovšem spíš za předpokladu, že neumějí anglicky (humor je někdy až příliš peperný, a váš smrtelný výkřik „f-píp-ing f-píp-er, i'm f-píp-ing dying“ nezachrání ani ono pípání). A tak nezbývá než shrnout, že Deer Avenger 4 je povedeně vtipná hra, která je asi nejlepší pro nepříliš zkušené hráče akčních her, které neurazí nějaká ta drsná sranda. Pokud se najde ochránce přírody takového ražení, je to ideální. Varuji však náruživé lovce, kteří by si chtěli tuto hru zkusit – za chvíli rozstřelíte monitor svou skutečnou bouchačkou. Pokud tedy pochopíte jaké blbce z vás Deer Avenger dělá (a to asi nepochopíte, soudě podle procenta incestů v rodinách buranskejch lovců – pozn. by Bambo).
| Deer Avenger 4 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
