Freedom: First Resistance patří mezi hry opírající se o literární předlohu, v tomto případě o dílo sci-fi autorky Anne McCaffrey, inspirací byla její trojdílná série Freedom. Celá hra je vlastně románem, jehož vývoj hráč postupně sleduje a mění. Úvodní intro líčí docela obvyklý příběh o invazi z kosmu, zlé rase Catteni, která si díky své síle a převaze rychle a nemilosrdně udělala ze Země svou kolonii a většinu jejích obyvatel rozdělila do speciálních táborů, kde je každý jedinec pod přísným dohledem. Nechybí zde pochopitelně ani kolaboranti, využívající privilegia obývat luxusnější poloviny táborů a doufající v nejrůznější hmotné a další výhody. V podobné situaci na sebe pochopitelně odpor a vzdor nenechají dlouho čekat. Venku na ulicích, mimo tábory, tam, kam běžní obyvatelé nesmějí vkročit, existuje vedle komunity lidí žijících v kanalizačních systémech také formující se skupina rebelů, kladoucích si za cíl osvobodit lidstvo z otrockého područí rasy Catteni. Příběh hry vypráví její hlavní postava, Angel Sanchez, žena, jež jako tisíce ostatních skončila v izolovaném střeženém táboře. Jednoho dne najde záhadný dopis, v němž jí kdosi píše o hnutí rebelů, o tom, že ji už delší dobu sledují, a pro její schopnosti mají zájem spolupracovat. Záhy se ukáže, že se nejednalo o podvrh nebo provokaci, ale o skutečný počátek cesty ke vzbouřencům. První herní mise spočívá v úkolu dostat se nepozorovaně z tábora ven do ulic.
Přestože příběh rozhodně nepůsobí nějak zvlášť originálně a objevně v porovnání s tím, co 
je v počítačových hrách tohoto druhu obvyklé, nelze mu upřít určitou ambicióznost, ostře vyznačené rysy a detailní propracovanost. Právě ta ho zejména zbavuje schematičnosti; třeba běžný, ale velmi propracovaný děj sám o sobě vytváří široké pole pro zajímavé obraty i situace, jejichž originalita nemusí spočívat v obrysech tématu děje samotného, ale v detailech, atmosféře, s pečlivostí promyšlených okamžicích či ve vyloženě epicky pojatém vyprávění. Celá hra je silně založena na takovém příběhu, vyprávěném misi od mise neustálým sledem dalších a stále nových událostí. Ten také tvoří vyloženě silnou stránku hry, byť každého nemusí zcela zaujmout či pohltit. Všude se pohybuje mnoho postav, s nimiž je možné hovořit; právě rozmluv je hra plná, a to poměrně dlouhých i obsahově rozsáhlých, což pro dost hráčů asi nebude zrovna tím pravým ideálem zábavnosti. Na druhou stranu jejich existence se dá označit rozhodně za pozitivní, jelikož všude vidíme, že s hrou, její propracovaností a dialogy, si autoři dali opravdu záležet. Příběh díky nim tvoří opravdu pestrou škálu s mnoha odstíny, jež nabývají v pohledu velkého počtu postav různých nových podob a náhledů.
Hra samotná tvoří pak kapitolu samu pro sebe. Způsob ovládání lze přirovnat k systému, známého například z titulů jako Unreal či Jedi Knight, s tím rozdílem, že postavu vždy vidíme zezadu a nelze přepnout do žádných jiných pohledů, úhlů kamery ani přímého 
pohledu z vlastních očí. Právě vizuální přítomnost postavy v kombinaci s ovládáním směru pomocí myši působí trochu nezvykle, i když po chvíli se dá na tento způsob ovládání docela dobře zvyknout. Grafika hry je poměrně různorodá, avšak označit ji za vyloženě hezkou nebo zdařilou by rozhodně skutečnosti neodpovídalo. Lze říct, že je slušná a na dnešní dobu ještě jakž takž přijatelná, ovšem s mnohými vyloženě slabými místy a jakousi celkovou rozkolísaností. Ani rychlost grafického enginu není zrovna oslnivá, rozlišení nelze zvolit, je fixováno pevně na 800x600. Cíle jednotlivých misí spočívají v úkolech jako nalézt různé předměty, zbraně, najít nebo kontaktovat osoby a další úkony, někdy i destruktivního rázu. Souboje s nepřáteli probíhají poměrně banálním způsobem, držením či mačkáním klávesy útoku, jichž jsou tři druhy - rychlý, střední a velký. Protivníků bývá často velká přesila, hlavně v počátcích hry, proto je dobré se jim co nejvíc vyhýbat. K tomu slouží mód plížení se, snižující pravděpodobnost odhalení. Pokud hrdinku zpozoruje například ozbrojená hlídka v ulicích města, okamžitě se stane terčem pronásledování. Kupodivu utíkat lze neomezeně dlouhou dobu, k napadení dojde pouze při zastavení; velmi zvláštní chybou je i to, že když postava utíká před pronásledovatelem a z běhu přepne na normální chůzi, i pronásledovatel zpomalí na totéž tempo, a může před ním i tak s úplně stejnou úspěšností prchat. Paleta zbraní je pestrá, ale každý souboj se vždy omezuje na pouhé mačkání jedné ze tří možných kláves boje. Inteligence protivníků patří mezi slabá místa, schovat se za jednoduchý objekt 
typu stolu často stačí k tomu, aby nepřítel zůstal bezmocně stát, neschopen obejít objekt k hráči, při použití střelné zbraně pak nemá nejmenší šanci. Předmětů, za něž je možné se schovávat, ale zase není ve hře tak mnoho, takže spíš než co jiného v ní dominuje přece jenom silnější převaha některých druhů nepřátel.
Další vlastností je možnost vedení skupiny. Tu tvoří jedna až tři osoby, stiskem jediné klávesy dochází k přepínání mezi nimi. Každá z postav se také může stát pevnou součástí skupiny, poté se pohybuje a provádí podobné úkony včetně boje tak, jako právě ovládaná postava. To samozřejmě není samoúčelné, často je nutná koordinace různých osob, kde každá z nich musí zvládnou nějak specifickou akci, jíž není žádná z ostatních schopna. V některých misích, například právě i ve spojení s nutností vyhýbat se některým nepřátelům a překážkám, tak ve hře vznikají i určité rysy strategie. Jinak herní akci tvoří vedle soubojů zejména klasické hledání, používání různých předmětů a řešení puzzlů, podobně jako v klasické adventuře. Freedom: First Resistance balancuje na pomezí tohoto žánru, akční hry a trochy strategického taktizování.
Ačkoliv design úrovní je většinou celkem zdařilý, častým a trochu charakteristickým jevem bývá dlouhé bloudění po víceméně prázdných prostorách, přerušované pouze 
rozsáhlejšími dialogy. Popravdě řečeno, z celkového zaměření hry jsou právě takový systém a podoba okolí poměrně poutavé a přidávají na sugestivnosti atmosféře, jež tvoří výraznou složku hry, avšak z čistě hráčského pohledu by se možná dalo i říct, že působí nudně a zvlášť pro ty hráče, které by nechytl příběh i trochu rozvleklý způsob jeho podání, by mohly být téměř fiaskem. Naprosté odsouzení možná poněkud hráčsky nepřitažlivého prostředí i struktury misí hry by ale bylo její chybnou interpretací. Snaha i pečlivost se autorům rozhodně nedá upřít, spíše ale z úhlu příběhu, jeho vývoje a atmosféry, než samotné dynamiky, spádu hry a atraktivity misí. Z určitého pohledu lze opravdu říct, že se Freedom po určité době stává nudným, má příliš primitivní systém bojů, malý spád, tvoří ho příliš rozvleklé putování opuštěnými chodbami či ulicemi; i dost nezdařilé grafické zpracování. K tomu je ještě možné přidat někdy velmi amatérské herecké výkony dabérů postav, dost podivnou grafiku a toporná gesta postav při probíhajících dialozích a poněkud zdlouhavou strukturu misí. Navzdory prvotní neoriginálnosti samotného příběhu, hra i děj mají něco do sebe, přes všechna negativa jsou velmi sugestivní a plné atmosféry, svým způsobem i silně nadprůměrné. To však ale z hlediska počítačové hry jako celku a jejího zaměření na obvyklou paletu hráčů zcela jistě nepostačí k dobrému výsledku.
Titul Freedom: First Resistance těží zejména z inspirace románovými předlohami Anne 
McCaffrey, a je to na něm vidět ve všech směrech. Rozhodně to není ten typ hry, jejíž slabiny vyplývají z příliš komerčního, povrchního či ledabylého přístupu autorů. Právě naopak, zde se jedná spíše o pravý opak zmíněných jevů. Slabinu spíš tvoří trochu nezvládnutá realizace původně dobrého nápadu a příliš velký odklon od toho, co v obecnějším povědomí platí za hráčskou atraktivitu. Ale i přesto není Freedom vyloženě špatným titulem. I tak se dá říci, že hra samotná je docela zábavná, ovšem závisí to dost na individuálním vkusu hráče. Pro většinu bude asi herní zážitek, který poskytuje, spíše něčím negativním. Za zmínku ještě stojí zvukové zpracování, efekty jsou celkem nenápadné, ale hudba si udržuje poměrně vysokou úroveň.
Hra má své kvality, pro ty, kdo prahnou po dobrém a rozsáhlém sci-fi příběhu, jsou ochotni tolerovat nějaké ty chyby či přímo mírně nezvládnutý herní systém, a jsou také vyzbrojeni trpělivostí, lze tento titul doporučit. Kdo ale hledá především zážitek v samotné herní akci, ten by se spíš měl poohlédnout někde jinde.
| Freedom: First Resistance | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
