Je tomu přesně sedm a půl roku, co na herní trh vstoupila nová hra společnosti Electronic Arts nazvaná The Need For Speed: Road & Track. Svým názvem se zapsala do herní historie asi jako nejznámější automobilová hra té doby a stala se již navždy legendou. Geniální kombinace skvělé hratelnosti, realistického fyzikálního modelu a výborného technického zpracování dokázala připravit živnou půdu pro hned několik pokračování. Není mým cílem tu rozebírat klady a zápory předchozích dílů, ale novinka Need for Speed: Hot Pursuit 2 z nich samozřejmě vychází a srovnání se proto přímo nabízí. Lépe řečeno, vychází z třetího pokračování vydaného na podzim roku 1998. Tento díl přinesl hned několik zajímavých změn a i když koncepčně vycházel z modelu a enginu pro NFS2, hra již plně podporovala grafické akcelerátory a prostorový zvuk. Herně se pak, jak naznačuje název, dostalo novému zpracování klasického konceptu policejních honiček. Obdobně jako u pokračování Need for Speed: Hot Pursuit 2 bylo možné již tehdy hrát jak za piráty silnic prohánějících se při nelegálních závodech, tak za muže zákona, kteří jsou však (oproti u nás běžným Feliciím Combi se 40 kW motory) náležitě vybaveni stroji neřkuli závodními. Kromě standardních aut a tratí od Electronic Arts bylo značným přínosem tohoto pokračování, že bylo umožněno importovat a modifikovat auta spolu s tratěmi obsažených ve hře - jistě na Internetu naleznete značný počet, třeba zde. Vraťme se ale k druhému pokračování pod-série Hot Pursuit. Po více než dvou letech očekávání a cíleném žhavení hráčů nejprve obrázky, poté video ukázkami a nakonec hratelnou demoverzí, se na trh dostala plná verze - nejdříve pro Playstation 2 a následně až pro PC.
Ford Mustang SVT Cobra – nejrychlejší sériový Ford Mustang, kterého se pro silniční použití vyrobilo jen 300 kusů. Jeho osmiválcový motor o objemu 5.4 litru dává výkon 385 koní při 5700 otáčkách a točivý moment 522 Nm při 4500 ot.. Vůz dosahuje maximální rychlosti 280 km/h s omezovačem, přičemž na čtvrt míle mu stačí 13,2 sekundy a na konci jede 176 km/h, z rychlosti 110 km/h na nulu zastaví na padesáti metrech. Typicky americká bestie. |
V celé sérii Need For Speed se docela zajímavým způsobem projevuje vždy poměrně zvláštní přístup k pojetí reality a fyzikálních zákonitostí a jejich vlivu na automobil. Zejména oba díly Hot Pursuit jsou si podobné poměrně zjednodušeným modelem, který má mnohem více vlastností charakteristických pro akční závodní hry (arkády) a pouze základní a hodně zjemnělé prvky simulace reálného chování. Právě po vydání demoverze je hlavním bodem vznášené kritiky tento přístup autorů k poslednímu dílu. Na vrub celkem snadnému ovládání a plnému soustředění se na závodění jde i prakticky vypuštěný model poškození vozu. Ne že by auto po nárazu nedostálo optickému poškození, ale vliv na chování nemá ani čelní náraz ve značné rychlosti do sloupu tunelu. Ruku v ruce s tím pak samozřejmě jde absence možnosti opravování a vylepšování jednotlivých aut (ne že by na Mercedesu CLK GTR se dalo toho moc vylepšovat :)). Bohužel ale snaha autorů poskytnout zábavu masám, tedy i méně zkušeným hráčům, šla tak daleko, že prakticky pominuli i další aspekty fyzikálních zákonů. Třeba rozdílné adheze různých povrchů - asfalt je pak prakticky nerozeznatelný od šotolinové cesty vedoucí lesem. Na druhou stranu musím přiznat, že byly zachovány rozdíly mezi jednotlivými vozy nejen ve smyslu dynamických parametrů, ale například hybnosti, a tak lehký sporťák se po nárazu chová trochu jinak než velký Mercedes CL55 AMG. Pokud hrajete na volantu, pak jistě oceníte celkem přiměřeně zpracovanou možnost řídit smyky citlivou prací s plynem a klasickou nebo ruční brzdou. Bohužel ale pravdou zůstává, že Need for Speed: Hot Pursuit 2 je silně arkádní, a tak je svodidlo vítaným pomocníkem, který pouze přibrzdí a škrábne lak, ale neublíží.
Aston Martin V12 Vanquish je nejsofistikovanější a technologicky nejpokročilejší model, jaký kdy značka Aston Martin vyrobila. S maximální rychlostí 320 km/h, kterou má na svědomí mimo jiné i nový šestilitrový dvanáctiválec o výkonu přes 330 kW, určitě uspokojí nejen požadavky pana Bonda, agenta 007. Z klidu na 100 km/h akceleruje během 4,7 s a po necelých deseti sekundách uhání přes 160 km/h. Pohotovostní hmotnost činí nezanedbatelných 1820 kg a při představě, že musí takový kolos spolehlivě zastavit z rychlosti okolo 300 km/h, předem každá brzda zrudne. Konstruktéři proto nešetřili a osadili všechna kola mohutnými ventilovanými disky od firmy Brembo (vpředu průměr 355 mm, vzadu 330 mm) a čtyřpístkovými třmeny. |
Když už mluvíme (tedy píšeme :) o autech, které Need for Speed: Hot Pursuit 2 nabízí, pojďme se na ně podívat blíže. Všem těmto vozům jsou společné hned dvě základní charakteristiky - jsou to reálné a plně licencované vozy, které skutečně existují a za druhé: normální smrtelník si je nikdy není schopen zaplatit. Ano, mluvíme o nejdražších sériově nebo kusově vyráběných automobilek světových značek Ferrari, Mercedes, Lamborghini, Chevrolet, Dodge apod., mezi kterými je mé oblíbené špičkové BMW M5 nižší střední třída. Na tratích tak excelují poslední novinky jako Lamborghini Murciélago ale i „stařečci“ v podobě Porsche 911 Turbo. Celkem jich je 24 a jejich použití je omezeno postupným odemykáním lepších modelů nebo specificky předdefinovanými vozy pro konkrétní akci. Každé z aut je velmi detailně propracováno, a pokud to bez problému zvládne i vaše grafická karta, pak včetně hodně dobrých světelných efektů na karosérii. Rozesmutnila mě absence světel a blinkrů, které byly velmi dobrým způsobem zpracovány u předposledního dílu - Need for Speed: Porsche 2000. Při pohledu z vnější kamery je zejména u kabrioletů pěkně vykreslena i postava řidiče, který provádí realistické pohyby při řazení a zatáčení. Nejrychlejším vozem k použití je asi McLaren F1 LM, který má podle stupně úprav v reálu až 700 koní. Z hlediska ovladatelnosti jsem byl celkem spokojen s Porsche 911 Turbo a Mercedes CLK GTR, ale vřele doporučuji vyzkoušet všechny vozy, možná každému sedne něco jiného. Zejména způsob přenosu hnací síly na vozovku odlišuje jízdní vlastnosti a tak je jízda s vozy typu Dodge Viper GTS složitější než třeba u čtyřkolek.
Dodge Viper GTS – brutální zrůda s jedinečnou pohonnou jednotku, složenou z desetiválcového motoru OHV 20V o rekordním objemu válců 7990 ccm a výkonu 282 kW/5100 ot/min., točivý moment 615 N.m. při 3600 ot., a šestistupňové manuální převodovky s přímým řazením. Poháněna jsou zadní kola a vůz na 100 km/h zrychlí za 4,6 sekundy. Maximální rychlost činí 285 km/h. Viper GTS stojí v nejlepším provedení až 260 000 USD. Při takové ceně spotřeba skoro 30 litrů ve městě ale asi nikoho nemrzí. |
Zvolme si tedy nějaké auto a podívejme se kudy všude se dá projet se. I když je výběr tratí poměrně široký, v konečném důsledku zjistíte, že se vždy pohybujete po čtyřech obrovských lokalitách propletených řadou hlavních a vedlejších cest, odboček, mostů a tunelů. Klasikou jsou silnice vedoucí po slunečném pobřeží neznámého moře, městské magistrály a dálniční síť vnitrozemí. Nově je pak dána volnost prohánět se po lesoparku s hustou sítí prašných cest, které jak zkracují tak i prodlužují cestu. Lahůdkou jsou přejezdy přes lávové pole nebo vodou zatopené kusy silnic. K mému zklamání je ale silniční provoz v odlehlých částech virtuální krajiny celkem řídký a nemít pod sebou bublajících čtyři sta koní, nevím nevím jak bych se dostával domů :). Občas narazíte na místo, kde se váš vůz ve vysoké rychlosti odlepí na horizontu silnice a plavným skokem - doprovázeným jiskrami odletujícími od podvozku - dopadá na vozovku. V ten okamžik se kamera přepne do slow-motion módu (známe z například z Maxe Payna jako bullet-time) a efektně ukáže daný skok z externího pohledu. Opravdu efektní, ale ne efektivní, pro skutečné závodění se to naštěstí dá vypnout. Důležitou informací týkající se jednotlivých tratí je i to, že ne všechny jsou pojaty jako dlouhé okruhy, proto tu naštěstí nalezneme i klasické tratě vedoucí z jednoho místa do druhého (i když přes stejnou krajinu jako vedou okruhy). Trochu zamrzí, že je hráč dosti omezen ve své volnosti pohybu (mimo vytyčené cesty), protože prakticky kromě nevelkého počtu míst není možné se dostat do volné přírody. No co, Need for Speed: Hot Pursuit 2 není offroad simulátor :).
McLaren F1 LM je pravděpodobně nejrychlejším “sériově vyráběným automobilem všech dob. Celkem bylo vyrobeno pouze pět kusů. Jeho 48 ventilový dvanáctiválec o objemu 6,1 litru a původem od BMW dokáže vyprodukovat 668 koní a 520 Nm točivého momentu, což dostačuje k maximální rychlosti 362,1 km/h. Ke zrychlení z nuly na 100 km/h mu stačí jen 2,9 sekundy a k jeho pořízení by vám nestačilo ani 30 miliónů korun. |
Nyní se dostáváme k samotnému jádru pudla, kterým jsou vlastní herní módy, jak se skvostně označují jednotlivé alternativy soutěžních příležitostí. Asi každý, kdo si Need for Speed: Hot Pursuit 2 pustí poprvé, hned šáhne po Quick Race, která nabízí bez většího zdržování výběr trati a auta a pak už jen stačí sešlápnout plyn. Zbývají nám tu ale ještě tři další možnosti v kategoriích Hot Pursuit, Single Challenge a Championship. První a poslední jmenovaná volba je velmi podobná varianta soutěžení po okruzích - odlišující se pouze nepřítomností loudajících se civilních vozů a houkajících policejních vozů u Championship varianty. Obě varianty mají celkem 33 závodů zpestřených klasickými úkoly nebo limity, například nedojet poslední nebo nepřekročit určitý čas. U prvně jmenovaného pak - kromě řidičských schopností soupeřů - neoceníte schopnosti policejních řidičů. Ti se snaží nelegální závody překazit jak vlastním vozem, tak za pomoci zátaras, hřebíkových pásů či vybuchujícími sudy, které na silnici před závodníky vyhazuje policejní vrtulník. O této poslední atrakci si osobně myslím, že neměla v Need for Speed: Hot Pursuit 2 co dělat.
Lamborghini Murciélago – dvanáctiválcový motor do V o objemu 6,2 litru se systémem variabilního sání (VIS) a variabilního časování ventilů (VVT) o výkonu 572 koní v 7500 otáčkách a točivém momentu 650 Nm při 5400 ot. Šestistupňová manuální převodovka a elektronicky ovládaný plyn. Dokáže akcelerovat na stokilometrovou rychlost za 3,8 s a dosáhne maximální rychlosti 337 km/h. Vůz je na zadních kolech osazen osmnáctipalcovými pneumatikami s rozměrem 335/30. O přiměřené chlazení motoru se stará „aktivní“ systém VACS (Variable Air-flow Cooling Systém), který ovládá otevření a nasměrování klapek pro přívod vzduchu. Další pohyblivou součástí v závislosti na způsobu jízdy je zadní spojler, který je skrytý při rychlostech do 130 km/h, poté se vyklápí na 50 stupňů a při překonání hranice 220 km/h se přesouvá do pozice 70 stupňů. Podle jeho polohy se součinitel odporu vzduchu pohybuje v rozmezí 0,33 až 0,36. Cena se pohybuje okolo devíti milionů korun. |
Ze základních variant pro jednoho hráče jsme se ještě nezmínili o Single Challenge, která v sobě skrývá variabilní závody s možností nastavovat si parametry obtížnosti podle svého gusta. Dále pak Free Ride mód, který asi netřeba vysvětlovat. Za zmínku také stojí, že právě v Single Challenge máte opět jedinečnou možnost usednout do silných vozů v policejních barvách a za pomocí výše uvedených donucovacích prostředků chránit zdraví a bezpečí běžných uživatelů silnic a dálnic. Celkově tak tato varianta doplňuje poměrně vyváženou hru a ještě zvyšuje její hratelnost, ale na druhou stranu nenese nic nového, co by tu už předešlé díly neukázaly. Snad jen celkem průměrné, ale vtipné animace při zatčení divokého řidiče ještě více dokreslují masovost cílení Need for Speed: Hot Pursuit 2.
Jaká by to byla závodní hra, pokud by nenabízela možnost multiplayeru a to zejména po Internetu. I když vzhledem k poplatkům za ISDN nemůžu trávit večery online hraním, na občasné odreagování bude Need for Speed: Hot Pursuit 2 dostačující. Během testování jsem nenarazil na lagování, ale je možné, tj. že z velkým zatížením herních serverů a proslulou kvalitou modemového připojení bude vždy záležet na konkrétní situaci, jak hra poběží. Herní mód pro multiplayer vychází pouze z varianty závodů, která neobsahuje policejní vozy a vlastně omezuje hraní jen na bohapusté závodění po vytyčených tratích, které umí i množství jiných her.
Chevrolet Corvette Z06 2002 – dvoudvéřové sportovní kupé 1415 kg těžké osazené osmiválcovým motorem o objemu 5665 ccm dosahující maximálního výkonu až 405 koní. Ve spojení se sportovně odstupňovanou šestistupňovou mechanickou převodovkou M12 Borg-Warner T56 s novou spojkou a synchronizátory dosahuje Corvette Z06 zrychlení z klidu na stokilometrovou rychlost za 4 sekundy a řidič je přitom vystaven přetížení 1,03 g. Čtvrtmíli urazí za 12,6 sekund v rychlosti 183 km/h a nejvyšší rychlost jaké dosáhne je rovna hodnotě 275 km/h. |
Vraťme se nyní k technickému zpracování celé hry. Jak jsem psal v odstavci o zpracování jednotlivých aut, je vidět, že si autoři dali práci s nejen s modely vozů. Obdobně se dá hodnotit i krasomalba krajiny a okolí tratí, subjektivně se mi však pátý díl líbil více. Pokud nastavíte všechny detaily na maximum a rozlišení alespoň na 1024x768 (a grafická karta vám hrůzou nevyskočí z bedny), tak se můžete pokochat propracovaným zpracováním světla, odrazů. Bohužel k v diskusích vyčítané plochosti okolí by se jistě dalo zapracovat i na zpracování budov. Dále pak bych ocenil lepší práci s kamerou. Engine, na kterém Need for Speed: Hot Pursuit 2 běží, určitě dovede více než jednu kameru při prohlížení záznamu poslední jízdy (ano, opravdu se nedá pohled změnit) a také samotné pohledy při jízdě jsou k mému znepokojení celkem nevhodně zvoleny. Kromě pohledu z kamery umístěné z předního nárazníku jsem nenašel ve třech externích pohledech žádný, který by mě dokázal uspokojit :). Takže tedy velké mínus za nemožnost nastavení kamery podle potřeby a hlavně za absenci pohledu z interiéru.
K vlastnímu ovládání snad jen pár slov. V současné době není možné, aby automobilová hra neměla podporu volantu, bohužel však u Need for Speed: Hot Pursuit 2 se mi ani po kompletní reinstalaci (jak hry, tak ovladačů) nepodařilo rozchodit force feedback u mého volantu (standardní Microsoft Sidewinder Wheel). Nedopátral jsem se, zda je to chybou mojí nebo hry, každopádně to beru jako nevýznamné mínus. Celkem komfortně se dá jezdit i na klávesnici, ale požitek z rychlosti za volantem asi nikdy žádná klávesnice nenahradí. Atmosféru hry doplňuje dobré ozvučení s prostorovým zvukem (podpora EAX) a výborná rocková hudba. Ale jak jistě víte, většina hardcore sporťáků ani audio soupravu nemá, nebo má jen jako doplňkovou výbavu, a tak je lepší hudbu ztlumit a ponořit se do zvuku vytáčených motorů a hlášek v policejní vysílačce.
Na závěr mi tu zůstalo hodnocení hardwarové náročnosti. Na testovací konfiguraci, kde dýchavičnému Athlonu 1200 tvrdě diktuje podmínky GeForce 4 Ti4200 jsem neměl nejmenší problémy v maximálních detailech a 1024x768. Na druhou stranu bych se nepouštěl do křížku s obecně vždy velmi náročnými grafickými enginy her Need For Speed s konfigurací pod CPU 800 MHz a alespoň GeForce 2. Tedy nechcete-li mít z hraní bezva slideshow nebo sekanou :).
No, co tedy říci závěrem. Král není mrtev, rozhodně ne tak jak se od něj očekávalo. Přišlo zklamání pro ty, kteří čekali simulaci, přišlo zklamání pro ty, co čekali nižší hardwarové nároky. Splnilo se očekávání těm, co hledali hezkou grafiku a zábavu při ježdění s auty, které nepotkáme na našich silnicích běžně (pokud vůbec, jestli někdo ví o zachovalém Ferrari 550 Barchetta Pininfarina, tak mi dejte vědět). Poslední díl série Need For Speed se nijak nevymyká kvalitnímu standardu, který si tato hra nese, neboří ledy a nestavuje nové hranice, ale také nešpiní zavedenou značku. Rozhodně se doporučuje všem, kteří investovali do počítače (a volantu) a mají chuť spíše se odreagovat a zajezdit si, a pak se věnovat něčemu rozumnějšímu (sakra, kdy už udělají Grand Turismo 3 na PC !). Lze v dobré víře očekávat, že se Need for Speed: Hot Pursuit 2 dostane široké hráčské podpory na Internetu a objeví se modifikace aut, tratí nebo jiných vlastností hry a tak se celkem solidní porce zábavy stane ještě delší.
Po zvážení všech pro a proti, po zbavení se předsudků a potlačení slzy v oku tak dávám hodnocení spíše nižší než vyšší. Rozhodně zůstalo ještě mnoho aspektů, na kterých může Electronic Arts zapracovat, než se jejich další díl dotkne pultů a mého počítače. Na závěr se pokloňte legendě všech legend, nejkrásnějšímu autu všech dob.
Pánové a dámy, Porsche 911 Turbo. Přestože byl automobil Porsche 911 Turbo představen již v roce 1974, je jeho současná verze stále jedním z nejžádanějších a nejrychlejších sportovních vozů na světě, který dokáže z nuly na 100 km/h zrychlit za 4,2 sekundy a dosahuje rychlosti 305 km/h. Šestiválcový motor boxer o objemu 3600 ccm zajišťuje opravdu výjimečné zážitky za volantem tohoto vozu. Motor povzbuzovaný dvěmi výfukovými turbodmychadly dává maximální výkon 309 kW (420 koní) při 6000 ot/min., maximální točivý moment 560 Nm je k dispozici již při 2700 ot/min a neklesá až do hodnoty 4600 ot./min. Stejně jako u předchůdců je model 911 Turbo standardně vybaven pohonem všech čtyř kol. V závislosti na podmínkách přenášejí přední kola obutá do pneumatik o rozměru 225/40 R18 až 40% výkonu motoru. Pohon všech kol je dodáván z důvodu jízdní stability než z trakčních důvodů. Technicky odpovídá pohon všech kol modelu Carrera 4, pouze některé části byly zesíleny z důvodu přenosu větších sil. Pohon přední nápravy je zajišťován pomocí viskózní spojky. Poslední model 911 Turbo je také poprvé vybaven převodovkou Tiptronic S. Tato automatická převodovka s možností sekvenčního řazení má 5 stupňů a je vybavena systémem ETM (Electronic Transmission Management), což znamená, že oproti minulé verzi není převodovka vybavena fixními poměry 5 stupňové převodovky, ale poměry jsou upravovány podle řidičova jezdeckého stylu a jízdních podmínek. |
| Need for Speed: Hot Pursuit 2 | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
