Osm těžkých případů za sebou a žádná dovolená? Tak to tedy ne! Poté, co úspěšně vyřešila záhadu lunaparku Captain’s Cove, se mladá Nancy Drew rozhodla vyrazit za svojí kamarádkou bioložkou Katie Firestoneovou na ostrov Deception v severozápadním Pacifiku. Vždyť co může být krásnějšího než pobyt na čerstvém vzduchu spojený se sledováním velryb, které zde nejsou vzácností. Jenže sen o týdenním dýchánku se rozplyne prakticky hned po příjezdu. Katiinu loď, s níž vozí turisty na prohlídku velryb, někdo poškodil a zanechal na ní výhružný vzkaz: „Nepleť se do toho!“. Kdo může to asi byl? A do čeho se Katie nemá plést? Inu, před Nancy stojí další dobrodružství. A rozhodně nebude tak triviální, jak se na první pohled zdá.
Pokud si myslíte, že již devátý díl adventurní série s mladou soukromou detektivkou v hlavní roli nemůže nijak překvapit, máte samozřejmě pravdu. I když jen částečně. Na první pohled je i tento titul prakticky nerozeznatelný od svých předchůdců - hned po spuštění na vás vykoukne onen „historický“ interface, grafika se stále drží ve stejném stylu, přestože jisté vylepšení po stránce animací je patrné, a příběh se opět jeví jako nezáživný slaďák pro slabší povahy, které sice mají rády detektivky, ale při pohledu na krev a násilí se jim obrací žaludek.
Jenže společnost Her Interactive šla tentokráte více do hloubky a ze hry je znát, že se již nesoustředí pouze na náctileté dívky, ale na širší hráčské spektrum. Danger on Deception Island se tak sice stává prozatím nejvydařenějším dílem celé série, ale pořád spadá hluboko do kategorie „B“ titulů.
Každý z dílů se soustředil na určitou věc či téma, které rozvíjel do rozumně zvolené hloubky tak, aby se hráč něčemu přiučil, ale zároveň nebyl otráven nudnými detaily. Tentokráte se středem pozornosti stávají velryby, respektive jedna velryba, která se objevila v zátoce ostrova a vzbudila mezi místními docela slušný poprask. Nezůstane však jen u ní. Jednou z pěti lokací, které Nancy navštíví, je muzeum velryb, kde se dozvíme základní informace o jejich druzích, způsobu dorozumívání, místech výskytu, a tak dále. Znalosti je pak třeba prokázat během několika jednoduchých miniher, jež si v muzeu můžeme (či spíše musíme) zahrát.
Nejen o velrybách je však nový díl Nancy Drew. Za zdánlivě banální zápletkou se pochopitelně ukrývá mnohem vážnější zločin, jehož kořeny překvapivě spadají až do devatenáctého století.
Celá hra je vůbec nasáklá tajuplnější atmosférou, ať už se jedná o průzkum podzemních chodeb pod ostrovem, polozatopených jeskyní (do nichž se vplavíme na kajaku!), nebo starého majáku. Asi nejvíce si na této sérii cením toho, že obtížnost hádanek naprosto dokonale vyhovuje mým nárokům – nejsou ani příliš jednoduché, aby nenudily, a ani příliš obtížné, aby frustrovaly. Tím samozřejmě nechci říct, že se nuda této hře vyhnula úplně (například hledání škeblí nebo dvě bludiště si mohli autoři odpustit), ale spousta jiných hádanek nepostrádá originalitu a k vyřešení některých z nich je například třeba seznámit se se základními principy her jako je poker nebo šachy. A perlička na závěr: nechybí dokonce ani zajímavý puzzle na principu pexesa!
Hratelnost Danger on Deception Island je tedy o poznání lepší, než už všech předchozích dílů série. Bohužel ale hra trpí tradičními nedostatky, jichž se patrně hned tak nezbaví. Herní prostředí není příliš rozsáhlé a za celou dobu potkáme pouhé čtyři živé bytosti (nepočítaje několik lidí na telefonu a velrybu), takže v tomto směru hře chybí větší variabilita. Hrací doba se oproti předešlému dílu sice takřka zdvojnásobila, ale stále je pouze přinejlepším průměrná. No a o zastaralé grafice a skokovému přesunu mezi lokacemi jsem se již zmiňoval. Zkrátka, Nancy tentokráte sice příjemně překvapila, ale na to, abychom její poslední dobrodružství mohli označit za opravdu dobrou hru, je to pořád málo.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
