Neverwinter Nights – RPG nové generace?

  12:00aktualizováno  12:26
Od vydání Throne of Bhaal už uplynul rok a lidé z BioWare se zřejmě rozhodli, že nám dlouhé čekání na další RPG vynahradí hned dvěma tituly z prostředí Forgotten Realms. Zatímco na Icewind Dale II si budeme muset ještě měsíc počkat, strhujícím příběhem nelítostného boje o moc v severní části Faerunu se můžeme nechat unést již teď.

Neverwinter Nights „Oslovuj mě Pane!“
„Ale no jo, eště něco?“
„Pán“ se mnou začíná zjevně ztrácet trpělivost, čímž jen podporuje provokativní choutky drzé zlodějky. Když už si myslím, že si konečně užiju pořádných nadávek, a možná i manuální konfrontace, najednou přestane pouštět hrůzu a náš zajímavý dialog nudně ukončí smířlivým tónem. Dochází mi, že v tomhle městě asi nemají příliš důvodů k smíchu a navíc si nemohou dovolit plýtvat dobrodruhy ochotnými jakkoli přispět k řešení jejich problému.

Nastal poslední den mého výcviku v Akademii a jediné, co mi ještě zbývá udělat před tím, než se zapojím do pátrání po příčinách zhoubné nákazy sužující celé město Neverwinter, je složit zkoušku ze zbraňových dovedností a šikovnosti mých dlouhých prstů. Jsou tu na mne opravdu hodní, takže mi nedá moc práce nějakou vrazit svému učiteli a následně štípnout klíč přitroublému orkovi, usilovně si představujícímu, že hlídá strašně důležité dveře. Tímto podlým skutkem úspěšně splňuji podmínku završení velmi příjemně vyřešeného tutorialu (základy ovládání jsou vám osvětlovány pomocí rozhovorů s trpělivými mistry, které můžete kdykoli přerušit, aniž by se to nějak dotklo jejich ega) a mohu Neverwinter Nightstak předstoupit před lady Aribeth de Tylmarande, jednu z nejbližších poradců vládnoucího lorda Nashera. Aribeth trošku přehání chválu mých výsledků ve výcviku a já se jen dobře bavím při vzpomínce na krapet nervózního „pána“ – jeho reference o mé nevymáchané hubě ji asi minuly obloukem. Dozvídám se, že Akademie ukrývá čtyři vzácná stvoření, s jejichž pomocí bude možno vyléčit rozmáhající se chorobu, pro svůj bolestivý a zdlouhavý průběh nazývanou „bědnou smrtí“. Náš veskrze příjemný rozhovor přeruší náhlé přepadení Akademie, při kterém přijde o život většina jejích adeptů i učitelů a navíc se v nastalé panice ztratí tolik hýčkané bytosti, znamenající jedinou možnost, jak Neverwinter zbavit zhoubné nákazy.

A je to zase na mně. Samozřejmě, že vedení města se usneslo, že já jsem ta pravá, kdo má nasadit svůj krk za vykřesání poslední jiskřičky naděje pro jeho obyvatele, takže se po upřesnění instrukcí a doplnění zásob vydávám prozkoumávat centrální čtvrť. Přestože je tu ze všech koutů cítit úzkost a beznaděj, poměrně hodně lidí se mnou zavede řeč prakticky na jakékoli téma. Ani se není co divit, většinou po mně totiž něco chtějí, a jelikož jejich nároky vyžadují podrobný popis situace, Neverwinter Nightsnetrvá dlouho a já mám pocit, že už se tady docela dobře vyznám. Zapředu rozhovor s místní prostitutkou a vyzkouším si na ní pár úšklebků (máte opravdu možnost měnit hloubku emocí, s jakou přistupujete k vymáhání informací a šikovně zvolený tón vám občas přinese i nějaké ovoce), prozatím ale bez valného úspěchu, takže se raději vracím k obvyklé fádnosti alespoň do doby, než si tuto dovednost dostatečně osvojím. Zastavím se ještě na trhu a s nadšením si koupím mapy tří dalších čtvrtí (tu poslední sprostě šlohnu – no co, nějak se procvičit musím, jsem přeci zlodějka).

Asi bych teď měla vysvětlit, jak jsem přišla ke svému způsobu obživy. Volba povolání a vůbec celá tvorba charakteru se nijak zvlášť neliší od druhé edice pravidel AD&D, použitých v Baldur's Gate 2. K původní nabídce osmi klasických povolání (od bojovníka přes zloděje až po mága) přibyl ještě čaroděj, barbar a mnich ze třetího vydání D&D, se kterými jsme se seznámili už v datadisku Throne of Bhaal. U každého povolání si můžete vybrat z několika kitů, jež se od těch z BG trochu liší, a k dispozici jich tu je mnohem víc. Pokud se nechcete spoléhat na předvolené specializace, lze si za pomoci ručního navolení dovedností utvořit nějakou vlastní. Další odchylku od zaběhlých zvyklostí představuje absolutní absence rasové diskriminace (k dispozici je tu 7 ras, půlorkem počínaje a elfem konče) a Neverwinter Nightsmůžete si tak klidně pořídit gnómského bojovníka nebo trpasličího čaroděje. Sice netuším, co s takovou postavou pak budete vyvádět, ale ta ničím neomezené svoboda volby i tak potěší.

Ve městě se setkám i s několika dobrodruhy ochotnými se ke mně přidat v případě, že na chvíli zapomenu na svou hrabivost a obětuji trochu peněz za jejich společnost. Bohužel, všichni bez výjimky (celkem je k dispozici 6 charakterů, každý jiného povolání) trpí nějakou formou nesnášenlivosti k partě více než dvou humanoidů a nějakého toho magicky povolaného pomocníka, případně zvířecího přítelíčka, pokud je váš charakter čarodějem, druidem nebo mágem. Nezbývá tak nic jiného, než se spokojit jen s jednou najatou postavou a doufat, že má alespoň tolik rozumu, aby vám při prvním konfrontaci s nepřítelem svou šikovností nepřivodila rychlé a bezbolestné loučení s tímto světem. Jedinou možnou interakci zde totiž představuje navržení taktiky boje a asistence při prozkoumávání terénu. Svému společníkovi se nemůžete ani nijak přehrabovat v inventáři, jediné, co si od vás nechá vnutit, je nějaká ta lahvinka s pochybným obsahem, kterou navíc neprodleně po předání vyprázdní.

Neverwinter NightsJeště chvilku se potloukám klidnou centrální čtvrtí, můj deník se pomalu plní přijatými questy, které se vesměs týkají zbývajících částí města, prozkoumávám hojně přítomné truhly, sudy a bedny a přemýšlím, proč už ty poklady někdo přede mnou nesebral. Je jich tu totiž opravdu požehnaně, a i když nemají zrovna valnou hodnotu, působí to podezřele. Pak si ještě odskočím do několika obytných domů, kde mě čekají dvě nepříjemná zjištění. Zaprvé nikomu nevadí, že si prohlížím jeho věci, takže si pohodlně vypáčím několik skříní a nočních stolků a seberu pár nalezených drobných, případně si počtu v knihách, které mi pomalu odkrývají zákonitosti zdejšího kraje. Zadruhé za svou ilegální činnost nezískávám žádné zkušenosti, což u zloděje, u něhož jste hodně dovednostních bodů obětovali právě nebojovým schopnostem, docela zamrzí.

Příběh Neverwinter Nights je rozdělen do čtyř samostatných kapitol, ze kterých se nemůžete nikam vracet, což podstatně předurčuje celkovou lineárnost hry. Tento fakt je ale více než vyvážen množstvím vedlejších questů, takže v rámci každého chapteru máte nakonec poměrně velkou volnost v rozhodování, co si s kým kdy začnete. Vzhledem k tomu, že je vlastně jedno, kam se momentálně vydám, opouštím poklidnou část města branou, která je nejblíže zdroje povyražení (hospody) a najednou se ocitám uprostřed chumlu Neverwinter Nightsuprchlých trestanců. Ještěže můj nový společník na mě pohotově seslal pár ochranných kouzel a nějak jsme přečkali do příchodu vojáků. Od této chvíle opatrně nakukuji za každý roh a řady svých protivníků z dálky trochu ředím sprškou střel. Není zrovna dobrou vizitkou Bioware, že si mě banda pobudů nevšimne do té doby, než se k nim provokativně přiblížím nebo zaútočím jako první. V klídku si prohlížím jejich rozmístění a rozmýšlím nejlepší taktiku. Kdyby tak šlo přikázat tomu vědmáckému moulovi, ať tu na mě počká, schovala bych se do stínu a položila jim do cesty nějakou fajnovou past. Ale to ne, buď jsme spolu nebo na mě kašle. Čekat tu prý nebude, trouba. Naštěstí jsou vězni dost vysláblí a stačí na ně pár kouzel doplněných přátelskými šťouchanci mých dvou čepelí.

V podobném duchu se line většina řešení našich problémů a plnění questů přichází tak nějak samovolně bez toho, že bychom si s něčím museli přehnaně lámat hlavu. Zdejší obyvatelstvo je totiž nadmíru sdílné a dobrat se k cíli lze většinou několika způsoby. Více možností řešení by za běžných okolností bylo vítanou skutečností, ale v případě Neverwinter Nights jen prohlubuje celkově nízkou obtížnost a ubírá tak pocitu zadostiučinění z toho, že se vám konečně podaří přijít něčemu na kloub. Nebýt několika vedlejších úkolů, které přeci jen vyžadují komplexnější přístup, tak se podobně Neverwinter Nightspříjemného posílení vlastního ega během hraní vůbec nedočkáte. Zbytečné snadnosti nahrává třeba i možnost ukládání během soubojů, okatá nápověda přítomnosti pastí na truhlách nebo nepříliš silná AI nepřátel, kterým asi připadá vytvoření co největšího chumlu mezi dveřmi jako ta nejvhodnější taktika pro přemožení vašich charakterů. Ale musím přiznat, že ve volném prostranství se chovají poněkud rozumněji a neomylně se zaměřují na postavu, která jim nejvíc ubližuje (v mém případě to většinou býval slaboučký čaroděj). Tedy pokud je neošálíte včasným úprkem na vyvýšené místo s přístupem z opačného směru. Obcházení je opravdu ošidná věc. Osvobodím takhle jednou farmářovu ženu ze zajetí orků a ona místo toho, aby si způsobně našla cestu z rozsáhlé jeskyně, neomylně vyrazí vzdušnou čarou k nejbližšímu východu. Chvilku něco kutí před stěnou sluje a pak jí jednoduše projde. To by mě vážně zajímalo, jestli nebohý rolník tuší, co si to hřeje na prsou za duchařské kvítko.

Herní interface prošel od dob BG 2 výraznými změnami a nutno říct, že jen ku prospěchu věci. Veškerá menu jsou poloprůhledná a při jejich zobrazení nepřicházíte o výhled na hlavní obrazovku. Místo tří políček pro věci na rychlé použití teď máte k dispozici lištu s oddíly pro dvanáct předmětů, které navíc můžete aktivovat Neverwinter Nights (stejně jako většinu nabídek) klávesovými zkratkami. Inventář zohledňuje velikost vybavení a v případe menších položek (gemy, svitky, flakónky) automaticky ukládá další věcičku stejného druhu na jedno místo. Výběr akcí (speciální dovednosti nebo kouzla) se otevírá pravým kliknutím na postavu a je příjemně vyřešen dostatečně velkými a názornými ikonkami, takže není problémem se v časové tísni strefit tam, kam potřebujete.

Grafické ztvárnění interiérů je na slušné úrovni, samozřejmě se tu nedočkáte pečlivé detailnosti, na kterou jsme byli zvyklí ze starého Infinity enginu, ale v rámci možností 3D zpracování si vůbec není na co stěžovat. Vysoký standard líbivého prostředí si zachovávají i městské exteriéry a především tady oceníte propracovanou hru světel a dynamických stínů. Horší hodnocení už si ale zaslouží podoba přírodní krajiny. Výškové rozdíly tu jsou řešeny poněkud archaicky, kdy jednotlivé úrovně propojuje pouze několik úzkých přímých a strmých cest. Pokud ještě přihlédnu k odpudivému vzhledu lesa, který představuje neprostupný kvádr potažený texturou s nakreslenými stromy, nemohu se ubránit dojmu, že použitý Aurora engine byl přednostně vytvářen pro městské prostředí a se členitým venkovním Neverwinter Nightsterénem příliš nepočítá. Zato dynamické složce grafiky není co vytknout, souboje vypadají opravdu realisticky, postavičky zvládají několik typů výpadů a mezi jednotlivými útoky věrohodně vykrývají údery nepřátel. O zvukové stránce hry jsme se už v prvních dojmech zmiňovali jen v superlativech a já nemám žádný důvod na tomto názoru cokoli měnit.

Neverwinter Nights byla od počátku svého vývoje prezentována hlavně jako multiplayerové RPG, jehož hlavní devizou je možnost vytváření vlastních dobrodružství, do kterých podobně jako v papírové podobě her založených na pravidlech AD&D můžete zasahovat v roli pána jeskyně. Vytvořit si vlastní mapu lze v přiloženém editoru a pomocí Aurora Tools buď vlastnoručně naskriptovat vlastní předměty, bestiář a NPC nebo je jednoduše převzít, ať už přímo ze hry nebo od nějakého nadšence, který své výtvory poskytuje na internetu. Máte možnost sem vkládat i skripty, které po určité akci spustí další děj. Pokud však chcete vytvořit opravdu propracovaný svět s fungujícími interakcemi, počítejte s tím, že se vám to nepovede hned napoprvé a k dosažení uspokojivého výsledku bude zapotřebí trochu času, než si osvojíte, co si kde můžete dovolit, aby to ve finále nepůsobilo násilným dojmem.

Neverwinter NightsJako dungeon master můžete do hry zasahovat zvyšováním zkušeností nebo změnami ve finančním zázemí charakterů, případně přidáváním pokladů a potvor přímo do mapy. Asi největší lákadlo tu představuje možnost ovládání NPC a přímé vedení dialogů, kdy se s hráči můžete vybavovat prakticky o čemkoli. Nicméně, údajně to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát (ono asi znamená něco jiného připravit si v pohodě pár NPC doma pro stolní hru, kde se vše odbývá mnohem pomaleji, než zastávat funkci několik desítek postav v tempu počítačového RPG). Rozlučte se tedy s myšlenkou na jednoho pána jeskyně pro několikačlennou skupinu dobrodruhů, jediným zážitkem, který byste tímto stylem získali, by byla na jedné straně frustrace z toho, že absolutně nic nestíháte, na druhé straně zmatek a zklamání nad nedostatečně propracovaným dobrodružstvím. Pro začátečníky je dokonce doporučováno, aby počet DM převyšoval počet hráčů.

Podobně jako v Baldur's Gate ale není vůbec nutné, abyste někde naháněli potenciální pány jeskyně, dokonce se ani nemusíte starat o výrobu dalších map. Po síti (ať už po LANu nebo internetu: www.neverwinternights.com, www.neverwinterconnections.com) si lze zahrát i dobrodružství, které je k dispozici už pro singleplayer. Můžete se rozhodnout, jestli se po Neverwinter budete potloukat Neverwinter Nightssami nebo se zapojíte do skupiny několika charakterů. Ale i když si zvolíte společenský život, zůstává vám narozdíl od BG pořád příjemná volnost. Každý člen družiny se může v rámci jednoho chapteru pohybovat na různých mapách a například odpočívat lze také samostatně. Neverwinter Nights zachází ve stírání rozdílu mezi multiplayerovým a singleplayerovým režimem tak daleko, že je možné mezi jednotlivými hrami svého hrdinu pohodlně přenášet. Pokud se vám tedy zdá některý z dungeonů příliš těžký, není nic snazšího, než si na chvilku odskočit zatrénovat do jiné mapy, ve vhodný okamžik se vrátit a pohodlně vymlátit celé podzemí.

Už na datadisku k BG 2, Throne of Bhaal, bylo vidět, že Bioware pomalu upouští od trendu RPG s důrazem na rozhovory, nelineárnost propracovaného příběhu a nutnosti komplexního přístupu k řešení větvených questů. Neverwinter Nights se akčnímu pojetí přibližuje ještě o něco výrazněji a většinu času u této hry strávíte vražděním nepřátel a sbíráním pokladů. Přesto vám, hlavně díky vtahující atmosféře a velmi dynamickému příběhu plnému nečekaných zvratů, dokáže i samotný singleplayer poskytnout velmi kvalitní zábavu minimálně na pár týdnů a možnost tvorby vlastního dobrodružství pak titulu pravděpodobně zajistí popularitu ještě na několik dalších let.

Neverwinter Nights
Výrobce: Bioware
Vydavatel: Infogrames
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Stáhněte si: screenshoty, trailer
Oficiální homepage: nwn.bioware.com
Minimální konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 16 MB 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 1 GHz, 256 MB RAM, 64 MB 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: I přes svoje akčnější pojetí je NWN důstojným nástupcem ságy Baldur's Gate, který má vzhledem k možnosti tvorby nových dobrodružství a hry řízené pánem jeskyně velkou šanci dosáhnout minimálně stejné popularity jako její slavný předchůdce.
Hodnocení 89%

Autor:
  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Vypadají zajímavě, datum je nejasné. Stihne těchto 20 her letošní vydání?

Máme za sebou teprve první čtvrtletí letošního roku, takže u spousty her pořád není jasné přesné...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...