NHL 07 CZ - jaké je letos?

Letošní ročník nekonečného evergreenu jménem NHL byl vyhlížen s velkými nadějemi, jelikož se dalo předpokládat, že rozsáhlá vylepšení provedená v souvislosti s přechodem na next-gen konzole, se promítnou i na PC. Je tomu skutečně tak?

NHL je dost možná tou vůbec nejdelší sérií, jaká se na počítačových obrazovkách kdy objevila. Zároveň se ale bezesporu jedná o sérii, která za celou dobu své dlouhé existence prošla tou nejpozvolnější evolucí, jakou si dokážete představit. V zásadě se od prvních ročníků změnila akorát grafika, která už v současnosti ale také není zrovna na špici, a pochopitelně také statistiky. Je jasné, že hokejoví fandové, jichž po světě pár milionů chodí, si další update pořídí, i kdyby byly recenze jakkoliv negativní. Jiný hokej na PC totiž nenajdou. A EA Sports na svůj privilegovaný monopol náležitě hřeší. Poslední díly už se tak staly terči nepokryté kritiky, přičemž situace by se s každým rokem dala popsat jako horší a horší.

Třeba změna hráčů v jednotlivých řadách, to už je úkol na několik minut, nepočítáme samozřejmě dobu, kterou strávíte přemýšlením, jak to vlastně provést.

Počátkem podzimu rovněž každoročně očekáváme nějaké to větší zlepšení – a ono nepřichází. Přesto jsme letos doufali více než kdy jindy. Vysvětlení je nasnadě, X-BOX 360 je již nějakou dobu na světě a Playstation 3 s Ninendo Wii budou následovat co nevidět. Nová generace videoher přichází! A EA Sports se podle svých slov rozhodli držet krok, pročež oznámili významné změny v herním konceptu. K lepšímu samozřejmě. Krásná grafika neměla chybět. Jelikož NHL vzniká multiplatformově, mohli jsme si myslet, že se z konzolových výhod budeme moci těšit i my, počítačoví hráči. Ale při čtení několika rozhovorů s tvůrci těsně před vydáním nám zatrnulo. Electronic Arts vsadili všechno právě na konzole, na které se po celou dobu soustředili, tudíž vývoj PC verze probíhal v ústraní a my si myslíme, že i s minimem lidských zdrojů, protože ročník 2007 je takřka totožný s tím, s nímž jsme měli čest loni. Naše mašinky by se revoluce měly dočkat až příští rok. Radši se nebudeme těšit a pojďme se podívat na to málo, co nám největší vydavatelský dům letos přidělil.

Dříve vídané intro na úvod tento rok úplně absentuje, čímž pádem vás na hru navnadí akorát tak opět lehce rocková hudba v menu, které je mimochodem znovu nové a znovu naprosto nešikovně vytvořené. Dokonce bych se nebál říci, že nepřehlednost v těch několika málo volbách, jež NHL nabízí, pořád vzrůstá, a proto bych se možná, být šéfem vývoje, zamyslel, zda tvůrce menu sérii spíše neškodí, než aby zvyšoval její kredit. Třeba změna hráčů v jednotlivých řadách, to už je úkol na několik minut, nepočítáme samozřejmě dobu, kterou strávíte přemýšlením, jak to vlastně provést. Stejně tak je pro mě nepochopitelné, proč jsou některé části klávesnice, jako třeba mezerník, pro ovládání hry zapovězeny. Je sice pravdou, že plného zážitku dosáhnete teprve s gamepadem s dvěma analogovými páčkami, na druhou stranu ale pořád existuje nemálo hráčů, kterým se na stole povaluje pouze základní počítačové příslušenství.

Je sice pravdou, že plného zážitku dosáhnete teprve s gamepadem s dvěma analogovými páčkami, na druhou stranu ale pořád existuje nemálo hráčů, kterým se na stole povaluje pouze základní počítačové příslušenství.

I oni si se hrou s trochou šikovnosti poradí, ale šlo by to mnohem lépe, kdyby jim programátoři neházeli klacky pod nohy. Základní model ovládání zůstal de facto nezměněn. V zásadě se dá hrát pouze s tlačítky ovládajícími střelbu, přihrávku, zrychlení a speciální pohyb, což se dostane pod kůži během několika málo minut. Jenže právě ovládání je jedním z mála aspektů, který oproti prvním ročníkům pokročil, takže proč „nových“ (přišly už před několika lety) vymožeností nevyužít. Spočívají především v možnosti ovládat i vybraného hráče bez puku, když se s jiným zrovna valíte třeba na bránu. Není tak problémem najet si na výhodné místo pro střelbu a nespoléhat se pouze na předvolenou taktiku, jejíž premisu umělá inteligence často ani neplní. I takové hrátky se dají dělat na klávesnici, ovšem je to neskutečně krkolomné a mám takový pocit, že než aby se někdo takhle trápil, raději si za pár stovek koupí gamepad.

Je těžké najít významnější změny oproti loňskému ročníku v samotné hratelnosti. Ta se totiž nesmírně podobá. Takzvanému bodyčekovému hokeji byla do určité míry učiněna přítrž právě už minule a letos se v nastoleném trendu pokračuje. To ale ani omylem neznamená, že byste s nějakou tou srážkou, anglicky hitem neuspěli. Jen už jí nevyřešíte každou zapeklitější situaci před vlastní bránou, jak tomu bylo tuším v roce 2002. Protivník bodyček často ustojí, přičemž v tom hrají velkou roli statistiky. Soupeř už vás svými akcemi dokáže vyšachovat - tradičně má velmi přesné přihrávky a když se necháte vylákat k bodyčeku, odkryjete si tím prostor a počítač obvykle trestá. To jednoznačně chválíme, ale ve světle zmíněných okolností nemůžeme mluvit o kdovíjakém pokroku.

Útočná fáze hráčova týmu nemá, v případě, že soupeře ovládá počítač, se skutečným hokejem mnoho společného. Obránci nechávají až příliš mnoho prostoru, za bránu vás takřka vůbec nepronásledují, tudíž odsud není po chvilce čachrů s pukem problém vstřelit gól. Před protivníkovou bránou máte podle nás až nezdravý dostatek času něco kloudného vymyslet. Klidně si můžete párkrát přihrát a pak se s jedním hráčem vřítit volnou ulicí před brankáře.

Co se práce samotných brankářů týká, troufám si tvrdit, že větší díry jsme tu ještě neměli. Je moc hezké, že oproti skutečnému hokeji padá spousta gólů a hráči by se tak měli bavit, ale pro ty, kdo hokeji trochu rozumí a mají ho rádi, jde o hotový očistec. Byl jsem kupříkladu svědkem situací, v nichž za svá záda soupeřův gólman pustil střelu vyslanou z mého obranného pásma. Pravda, to se může stát klidně i v reálné NHL, ale rozhodně ne tak často, jako v té virtuální. Brankáři jsou opravdu schopní pustit z deseti střel pět gólů, a to není vůbec příjemné. Nedá se na ně spolehnout ani v nejmenším, protože skutečně JAKÁKOLIV rána může skončit v síti.

Je těžké najít významnější změny oproti loňskému ročníku v samotné hratelnosti. Ta se totiž nesmírně podobá.

Hlavním chodem singleplayeru je již tradičně Dynasty mód, ve kterém si svůj oblíbený klub provedete libovolným počtem sezón. Je to možná proti zdravému rozumu, ale svou dynastii si vždy buduji poměrně dlouhou dobu, přestože hraní samotných zápasů už mi nemá moc co nabídnout. Ale ten pocit, že rozhodujete o osudu týmu, jehož jste náruživým fanouškem, je k nezaplacení. A to i přesto, že ani letos kariéra nehýří přehnanými možnostmi. Je vám umožněno podepisovat smlouvy, vyměňovat hráče, určovat taktiku, rozhodovat kdo, kdy a jak nastoupí, simulovat zápasy (do nichž pak lze, v případě nepříznivého vývoje, vstoupit) a ještě pár víceméně minoritních způsobů, kterak ovlivnit směřování týmu. Rozhodně nečekejte sofistikovaný hokejový manažer, to ani omylem, ale i tak těch několik málo funkcí potěší.

Statistický záběr hry se významně rozšířil, takže zde nenajdete už pouze NHL, německou, švédskou a finskou ligu, nýbrž nově nechybí ani ta česká, na jejíchž soupiskách spolupracovali čeští fandové, takže se nemusíte obávat nesmyslů a významné hráče naleznete na svých skutečných místech. Občas něco uletí, ale to je způsobeno hlavně uzávěrkou soupisek, která se promítá i do severoamerické soutěže. Nejnovější přestupy tak ještě nejsou reflektovány. O to se však snad postarají postupně vydávané updaty.

Krom české extraligy byla naší zemičce učiněna ještě jedna úlitba. Nejen, že je hra kompletně přeložena do našeho krásného jazyka, ale zcela nově se objevuje i český dabing! Dost možná jste o něm již slyšeli a těšili jste se. Robert Záruba a Petr Vichnar jsou přeci jen komentátorské hvězdy, které svou práci snad nepokazí, mohli jste si myslet. Je to ale jinak. Nejde totiž ani tak o komentář, jako o dabing anglických komentátorů. V tom je právě kámen úrazu, protože z úst Roberta s Petrem jsme zvyklí slýchat úplně něco jiného, než co předvádí ve hře. Repertoár

Klady a zápory

Jediný hratelný hokej na PC
Česká extraliga
Multiplayer

Prakticky stejné jako loni
Hrozný český komentář
Brankáři jako by nebyli

jejich hlášek je navíc hodně skromný, přičemž je sázejí bez ladu a skladu a je jim jedno, zda mluví o Haškovi nebo nějaké brankářské trojce, která se na led podívala v jednom zápasu sezóny. V obou případech je chválí jako by šlo o nejlepší borce na světě, což platí žel jen pro prvního jmenovaného. Komentátoři však často ani nejmenují, tudíž nevíte, o kom je zrovna řeč, pokud přesně nesledujete obrazovku.

Grafika se od minula nezměnila snad vůbec, takže nemá cenu se k ní obšírněji vyjadřovat, stačí snad jen říct, že už dlouho není na špičce, na druhou stranu jí ale rozběhnete i na slabších strojích.

Krom české extraligy byla naší zemičce učiněna ještě jedna úlitba. Nejen, že je hra kompletně přeložena do našeho krásného jazyka, ale zcela nově se objevuje i český dabing!

Jak je z textu patrné, NHL 2007 nás ani v nejmenším nenadchlo. Kdyby se okolo něj nevyrojilo tolik důvěryhodného hypu ve spojení s next-generation konzolemi, asi bychom od něj příliš nečekali, ale takhle jsme byli příjemně nedočkaví, a tím pádem i mnohem více zklamaní.