Overlord

Humor! To je komodita, kterou se v Overlordu nešetřilo a na níž hra do značné míry stojí. Jinak jde o zajímavou akci s mnoha originálními prvky. Zda všechny fungují tak jak by měly, si povíme v recenzi.

Břídil. Jak jinak popsat někoho, kdo ztratí respekt podrobených národů, nechá si zničit pevnost a nemůže ani pořádně zvýšit hlas na elfy, trpaslíky či hobity. Řeč kupodivu není o Sauronovi, ale o vašem předchůdci ve hře Overlord. Ten neskutečně zklamal a je tak na vás, novém arcipadouchovi v celém kraji, abyste nastolili staré pořádky – s pomocí nevybíravé síly a samozřejmě značné porce humoru. Od dob Dungeon Keepera jsme tu mnoho podobně podlých titulů neměli, o to je Overlord příjemnějším osvěžením, obzvlášť když to není ani úplně marná hra sama o sobě.

Malé obludky pracují navýsost samostatně – buď bezskrupulózně mlátí do nepřátel nebo se pouští do odstraňování překážek.

V paralele s Dungeon Keeperem můžeme pokračovat i dále. Stejně jako v této legendě i zde za sebe necháváte pracovat jiné. Nemáte však podobu anonymního kurzoru myši, nýbrž fyzicky běháte po malebném fantasy světě a v případě potřeby sami přikládáte ruku k dílu. Přesto si ale své pracky špinit nemusíte. K tomu slouží tzv. minioni, což jsou prohnaní gnomové, jež vyvoláváte prostřednictvím podzemních svatyň a kteří pro vás plní první poslední. Jejich úkolování je naprosto snadné a přejde do krve během několika sekund. Po stisku Shift se vám v okolí ukáží interaktivní předměty či situace, do nichž můžete své pomocníky vrhnout. Stačí jen zamířit levým myšítkem a podržet ho tak dlouho, dokud nebudete spokojeni s přiřazeným počtem milionů k té které činnosti. Malé obludky pracují navýsost samostatně – buď bezskrupulózně mlátí do nepřátel nebo se pouští do odstraňování překážek. Jejich navigace a pathfinding jsou takřka dokonalé, jen ve výjimečných případech se zasekávají o rohy, především pak na úzkých místech. Občas je tak třeba trochu více trpělivosti, než je dostanete tam, kam chcete. Nejde však o žádnou tragédii, která by kazila plynulou hratelnost.

VIDEO

Zatímco prvních několik misí musíte vystačit s obyčejnými, šedými miniony, kteří sice umí vše potřebné pro postup hrou, ale nedisponují žádnými speciálními vlastnostmi, později už se budete opírat o gnomy červené, zelené či modré. První jmenovaní dokáží likvidovat plameny, ale zároveň nebohé obyvatele vašeho království škádlí firebally. Zelení jsou pro změnu imunní vůči jedu. Modří dokáží plavat a oživovat padlé kolegy, zato však nedokáží bojovat. Na tuto rozličnost spoléhá i design úrovní, jež je veskrze kvalitní. Ze své podstaty často vyžaduje co možná nejpřesněji zvolené kombinace pomocníků. Například v jedné z jeskyní jste vystavování vlivu jedovatých rostlin, o které se musí postarat zelení. V cestě však stojí kameny – ty odvalí šedí. Čas od času se ale objeví nebezpečný škorpión, proti němuž je prakticky nemožné bojovat nablízko. Tehdy se v týmu hodí červenáčci. Hra není obtížná a po celou dobu zhruba patnácti k dohrání nutných hodin zůstává férová. Chce to však postupovat aspoň s elementárním rozmyslem. Jinak se na bojišti brzy ocitnete osamoceni, což v této hře není zrovna ideální situace. Příjemné je, že se pomocníci sami ozbrojují nalezenými krámy a stoupá jim tak údernost.

Cílem hry není nic jiného než znovu vystavět rozbořenou věž Overlorda, aby se opět mohla majestátně tyčit nad jeho panstvím a připomínat tak neomezenou moc. Za tímto účelem však musíte po celém širém světě shánět jednotlivé součástky, jako je třeba primitivní jeřáb, nutný pro opravdu jedné ze zdí. Herní prostředí je vcelku rozsáhlé a rozdělené do mnoha relativně odlišných oblastí. Dostanete se tak například do hobbitího kraje, temného lesa a zabojujete si i ve spletitých trpasličích dolech. Designéři vám dávají zdánlivou volnost, ale brzy zjistíte, že ani zdaleka nemůžete jít kam se vám zachce. To je vyřešeno systémem překážek, se kterými se v daném stádiu hry ještě nedokážete vypořádat – namátkou uveďme ve vodě ležící kládu, s níž vám pomohou pouze modří minions, ty však v tu chvíli nemáte. Jedním z dalších úkolů pak je si tyto velmi užitečné souvěrce obstarat. V tomto, ale i dalších questech narazíte na jeden z velkých problémů hry. Sice víte, co máte dělat, ovšem už vám není řečeno, kam si pro to zajít. Jelikož schází mapa, neubráníte se často zbytečným cestám naslepo, než se konečně trefíte.

Jelikož schází mapa, neubráníte se často zbytečným cestám naslepo, než se konečně trefíte.

Dostanete se i do situací, kdy se bez vlastní přiložené ruky (se sekyrou) k dílu neobejdete. To například když se minions snaží točením obrovského kola otevřít bránu a vy od nich musíte odhánět dotírající hobbity. Mnohem zajímavější než normální potyčky jsou boje proti bossům. Ti jsou zpravidla velmi vtipně navrženi a vyžadují po vás použití zvláštních taktik, přestože tyto není příliš těžké objevit. Na některých místech se ale přeci jen zapotíte přes míru, zemřete a bohužel obvykle budete muset absolvovat dlouhé cesty zpět na místo skonu, kde se pokusíte o nápravu. Ukládací body jsou totiž ve světě rozmístěny poněkud skromně.

Likvidování hobbitů, podpalování domů, rozšiřování chaosu – to vypadá na ponurou hru. Jenže jako taková by nejspíš neobstála. Největší kouzlo Overlordu totiž spočívá v obrovské dávce nadsázky, kterou disponuje a s jakou boří zažitá fantasy klišé. Vůdce minionů a váš osobní poradce Gnarl pronáší jeden černý vtípek za druhým, glosuje každičkou situaci, a to velice povedeně. Vlastní pomocníci sice sotva promluví, vyznačují se oproti tomu skvělým situačním humorem, kdy využívají okolního prostředí a různě si s ním pohrávají. Škoda jen, že sám velký Overlord nepřispěje nějakým tím vtípkem – je totiž němý. To už bychom ale chtěli nejspíš moc.

Klady a zápory

Černý humor
Originální prvky

Po čase stereotypní
Chybí mapa

1299 Kč
Anglicky

Technicky se Overlord drží v nadprůměru. To, co ho vyzdvihuje ještě výše, je jeho komiksový styl, který skvěle podtrhuje podlou atmosféru. Pocity ze hry je těžké popisovat, měly by se zažít – přinejmenším v demu. Z něj si utvoříte dobrou představu i o povedeném namluvení a vůbec většině aspektů, o nichž jsme tu mluvili.

Největší kouzlo Overlordu totiž spočívá v obrovské dávce nadsázky, kterou disponuje a s jakou boří zažitá fantasy klišé.

Je pravdou, že na hratelnost padá stín stereotypu možná až příliš brzy. Herní systémy jsou ve své podstatně nesmírně jednoduché. To má dva důsledky: přístupné ovládání, ale také nedostatečnou hloubku. Po několika hodinách jste vše viděli a motivace hrát dál tak spočívá výhradně na bedrech humoru. I tak ale Overlord musíme ocenit. Málokterá hra v dnešní době přijde s podobně originálními nápady a ještě méně je těch, co dokáží rozesmát. Tohle sice není zaručený hit, jakým byl Dungeon Keeper, šanci byste mu však dát měli.