Diktátory nemá nikdo rád. Přesto si nějakým záhadným způsobem vždycky dokáží udržet moc nad většinou obyvatelstva a boj proti nim je záležitostí malých, často izolovaných skupinek, které musí každodenně bojovat o holý život a podléhají přísnému utajení. Pro organizaci A.R.M., kterou založil Blake, hlavní hrdina Rebels, bylo takovéto živoření na pokraji a mimo nespravedlivých totalitních zákonů denním chlebem. A to chlebíčkem velmi chutným, protože úspěšnost jejich zákeřných akcí, sabotáží a protirežimní propagandy byla nevídaně vysoká. Ale kdo riskuje, musí počítat s tím, že jednou si zákonitě spálí prsty. Zatímco ale Tři králové českého odboje za druhé světové války padli do rukou gestapa postupně, zdejší tajná policie sebrala pěkně všechny najednou, když se zrovna krčili v zastrčeném plechovém kamrlíku a spřádali plány na další akci. Blake se ovšem s porážkou nehodlá smířit. Cesta k osvobození a dalšímu boji za svobodu vede ze začátku skromně přes kontakty ve věznici, která si ostrahou nezadá s tou alcatrazskou (podle níž se původně Rebels měli jmenovat), až k momentům, kdy se příběh nečekaně rozvine a hrdinové odhalí tajné plány Vůdce Friedricha a jeho nohsledů, aby jim v epickém závěru zabránili a získali si slávu a obdiv lidu.
|
|
|
|
Blakovi je 30 let a je charismatickým vůdcem skupiny. Chlap jako hora, svaly obřích rozměrů, avšak v hlavě toho má o trochu méně. Je to ale dobrák od kosti a pro své přátele by udělal všechno. Ve hře se vyplatí především v boji, je to válečný veterán, a tak umí dobře střílet, dokáže jednou ranou pěsti skolit a omráčit i nejsilnější strážce, umí přenášet těla (ať už mrtvá či v bezvědomí). Mezi jeho lahůdkovější schopnosti pak patří vylamování dveří pomocí páčidla a předstírání smrti, kdy padne na zem a důvěřivého vojáka, který se přijde podívat, co že se to s ním děje, k sobě přitáhne a tiše usmrtí. 
Těžko hledat archetypálnější příběh, navíc je podáván velmi jednoduchou formou, která svádí k tomu odsoudit Rebels jako hru pro mentálně ne až tak vyvinuté jedince. Briefingy před misemi se odbývají strohými dvěma třemi větami a ani v samotné hře nepadne ani o slovo více, než je nezbytně nutné. Na atmosféře příběhu také ubírají naprosto katastrofální videa v enginu hry. Nejenže postavy v nich vypadají proporcionálně poněkud podivně, ony se snaží skutečně "hrát" své nálady – a výsledkem je, že je tak nehorázně přehrávají, že to člověka leckdy až složí pod stůl. Ovšem v momentech, kdy se zrovna na obrazovce neděje nic jiného, než samotná interaktivní složka hry, stoupá opět křivka napětí a atmosféry výrazně nahoru.
Svým stylem se Rebelové podobají ponejvíce klasice Commandos, snad jen s trochu větším procentem adventure prvků. Podobně jako ve španělské strategii, která založila nový a poprávu velice oblíbený žánr, i zde nalezneme několik postav s rozdílnými schopnostmi a zbraněmi, které jsou schopny používat. Celkem je jich pět, silný velitel Blake, domorodý šaman Jonah, technický génius Jeffrey, zkušený iluzionista Alexandro a tichá a smrtící bojovnice Alicia. Bližší popis jejich vlastností a schopností by se měl vyskytovat kdesi v tabulkách okolo tohoto textu. Jejich ovládání je klasickým mixem pokliků myší a klávesových zkratek pro zkušenější hráče. Přesto není úplně dokonalé, protože efekty některých klávesových zkratek jdou zrušit jedině myší, což je leckdy nešikovné a neumožní provést akce závisející na přesném načasování.
|
|
|
|
Jonah je dost možná nejexotičtějším členem skupiny, k jehož ovládání se hráči v Rebels: Prison Escape dostanou. Neznámý věk, snědá kůže ozdobená četnými tetováními a nepřítomný až jedovatý výraz v očích napovídají, že se jedná o smrtelně nebezpečného šamana kmene, který poklidně žil v bažinách Nkereu Uhkwoku, dokud nebyl vymýcen Friedrichovými nohsledy. Jonah má tak jedinou motivaci – utéci a pomstít se. K tomu se mu budou určitě hodit jeho voodoo schopnosti, kterými dokáže zhypnotizovat protivníky, a foukačka nabitá šipkami se smrtelným jedem. 
Hra obsahuje šest úrovní, v nichž se hráči dostanou do rozsáhlého areálu střežené věznice a la Alcatraz, podívají se do zasněženého horského kriminálu pro nejhorší delikty, ale též třeba do úchvatně zpracovaných tajných laboratoří vládního režimu, na základnu v džungli obklopenou močáloidními jezírky, či na úplný závěr do pouštní oblasti s patřičně arabskými kulisami. Variabilita je tedy zaručena poměrně slušná a ačkoliv hrací doba mohla být delší, mise jsou tak rozsáhlé, že pod patnáct či dvacet hodin hru málokdo dokončí, a to už není zase tak špatná investice.
Prostředí je zpracováno věrně a velmi dobře, horší už je to ale s postavami. Teď nejde o grafickou stránku, která vypadá výtečně. Postavy jsou jednoduché a jejich AI prakticky nulová. Všechny postavy buď stojí na místě a dělají svoji práci, nebo obcházejí po stále stejné dráze. Pakliže dojde k vyrušení, hrnou se bez rozmyslu rovnou k hráči. Dosti nesmyslné je vyvolávání alarmu – po jeho spuštění vyběhne několik commandos, obejdou svůj předem daný areál a pak si zase v klídku sednou a hráč může nerušeně projít dál. Nikdo už si na to, co alarm vyvolalo, nevzpomene. Stejně tak podivně působí, když omráčený strážce se (po podezřele krátké době, ale to nechme stranou) probere a aniž by se byť jen porozléhl po okolí a našel třeba postavu rebela skrývajícího se za nejbližším rohem, jde dál stereotypně vyvolávat své povinnosti jako předtím. Že viděl neznámého muže, který k němu přiskočil, praštil ho do hlavy a pak kamsi zmizel, zůstane nadosmrti jeho tajemstvím.
|
|
|
|
Jeffreymu je 32 a jeho poněkud kulatější postava ho rozhodně nepředurčuje k roli slavného bojovníka. Blakův přítel je především génius na technické záležitosti – a protože je to hlavička otevřená, uvědomuje si zrůdnost diktátorského režimu a pomáhá svému nejlepšímu kamarádovi v boji proti němu, jak jen může. Poradí si sice i se zbraněmi, nejlepší je ale spoléhat na něj ve chvíli, kdy je potřeba potichu otevřít nějaké ty zamčené dveře či sejfy a jeho tak trochu pytláckou specialitkou je pokládání pastí na medvědy. 
Stráže nejsou schopny překonat dveře, pokud vysloveně neviděly postavu za ně zalézat. I když je vyvolán alarm těsně u nich, ale hráč se stihne schovat ve chvíli, kdy ho nikdo nevidí, může za nimi vesel pobíhat a dělat opičky. Stráže prostě nenapadne dveře v okolí místa činu otevřít a podívat se, zda se tam náhodou někdo neskrývá.
Ačkoliv to, co bylo popsáno výše, jsou bezesporu slušné chyby, nad kterými se leckdo pozastaví, je nutno jedním dechem dodat, že řada z nich kupodivu hratelnosti spíše prospívá. Vzhledem k designu úrovní, které jsou přímo prošpikovány strážemi a informátory (kteří jsou trochu nesmyslně dopředu označeni – jako by vězňové při útěku věděli, kdo jim pomůže a kdo je naopak při nejbližší příležitosti nahlásí), by byla hra v naprosto realistické podobě o poznání více frustrující. Ne že by strážným trochu více inteligence neslušelo, ale v současné podobě se Rebels vůbec nehrají špatně. Koncept Commandos, tedy plížení a vyhledávání skulinek v systému na sebe se dívajících strážných za využití speciálních schopností postav, asi opravdu má něco do sebe. Hře prospívá i větší počet prvků, které by se hodily spíše do adventury – sbírání klíčů od kanceláří, prohledávání složek, rozhovory (byť neinteraktivní) s postavami, a také kritický nedostatek nábojů do všech zbraní, takže se hra nikdy nezvrhne v přestřelku. Proti více než dvojčlenné hlídce commandos s brokovnicemi se prostě bojovat nedá.
|
|
|
|
Další ze zakládajících členů organizace, Alexandro, je 36 let starý a je to charismatický, vysoký muž, který si libuje v černé barvě. Je to mistr iluzí a převleků, dokáže se navléci do lecjaké masky, čehož je pochopitelně možné velmi dobře využít v záškodnických misích. Krom toho umí imitovat různé zvuky a vyvést tak z míry opatrné strážné, dokáže oslepovat nepřátele a podobně jako Blake díky své dobré tělesné konstituci zvládne pohybovat s mrtvými či omráčenými těly. 
Rebels: Prison Escape jsou tak trochu rozporuplnou hrou i po stránce grafického zpracování. To je plně 3D a není to špatně, byť izometrická grafika má stále v tomto žánru co do detailů a roztomilosti navrch. Problém může být ze začátku s přehledností, než se hráč naučí zacházet s kamerou, později ale zoomování bez ztráty kvality textur (což bylo neuvěřitelně otravné v Robinu Hoodovi: Legendě Sherwoodu, jinak naprosto famózní hře) a volná rotace potěší. Kupodivu ani detaily postav příliš neutrpěly, byť německá detailnost Spellboundu a jejich Desperadů a Robinů zůstala nepřekonána. A – jak už bylo zmíněno – prostředí je impresivní, věrné a variabilní. Problémem je tentokrát spíše hardwarová náročnost, neboť i na testovací sestavě s gigahertzovým procesorem, 384 MB RAM a GeForce 4 Ti nebylo prakticky možné příliš odzoomovat a v důležitých okamžicích, kdy se na obrazovku nahrnulo více postav, nezbylo než snížit detaily na hodně nízkou hodnotu. Hudba je ovšem velice pěkná, v některých okamžicích připomíná svou vzletností až hvězdnoválkové melodie Johna Williamse, jindy se drží v melodických linkách podobných spíše klidnějším místům soundtracku Pána prstenů, v obou polohách je ale výtečná. Škoda, že není trochu delší.
|
|
|
|
Šestadvacetiletá Alicia je tou dívkou, která je na konci intra zajata bez boje a málokdo by do ní asi řekl, že je jednou z nejplatnějších členek organizace A.R.M. Přesto je tomu tak – dcera známého chemika, doktora Theodoruse Winkerse, se dokáže postarat sama o sebe a je odbornicí na boj tváří v tvář. Umí se rychle pohybovat stíny a skrývat se, takže ji nepřátelé nevidí, byť ji mají třeba před nosem, a dokáže toho využít k zaškrcení nic netušících commandosů. A chlapi si raději ani nepředstavují, že by od ní dostali kopanec do citlivějšího místa… :o) A těmito slovy by bylo možno chrakterizovat celou hru. Na letošní letní mizérii je velice pěkná, ale příběh mohl být o poznání silnější, prostředí je propracované a variabilní, ale misí mohlo být více, grafika je dobrá, ale pomalá, hudba vynikající, jenže je jí trochu málo, mise zábavné, ale nepřátelé totálně tupí. Hra plná rozporů, to jsou Rebels: Prison Escape. Jenže: hratelnost je stále ještě nejdůležitějším prvkem pro hodnocení hry, a Rebelové se díky své podobnosti s Commandos hrají výtečně.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
