"Jsem mrtvý. Tak co tu dělám? Proč... jste mě povolali? Už deset tisíc let trpím v pekle, ani nevím za co. Z minulého života mi zbyly jen matné vzpomínky. Teď jste mě vytrhli z mého snění, dali mi jméno a chcete po mně, abych rozsekal armádu temných kněží a zachránil krásnou mladou dámu. Nutíte mě kouzlem, co? Proč zrovna já? Nejsem žádný spasitel... ale býval jsem válečník, a sakra dobrý! Že se mi to časem vrátí? Ha, zabíjení mám v krvi! Tak dobře, jdu do toho!"
Locke D'Averam, hlavní hrdina nové hry od Cinematixu, má skutečně zdravý přístup k "životu". A to ještě spoustu věcí neví. Postupně se mu ale vrátí nejen schopnosti v ovládání meče a magie, ale i paměť. Zjistí, že nese přímou odpovědnost za pád dávné říše a za smrt tisíců lidí. Kdysi odmítl obětovat své štěstí pro dobro společnosti (doslova... měl zaříznout svoji krásku a nabídnout její duši temnému bohu), a tak ztratil svou moc... A pradávná kletba zasáhla zemi Akhuilon plnou silou (rovněž doslova - viz ten kráter na místě bývalého hlavního města). A co víc, zdá se, že tahle dávná historie spolu s Lockem opět ožila. Má před sebou spoustu otázek - o co jde temnému kultu Dětí změny, kdo je vlastně dcera lorda Tendricka, kterou má vysvobodit, co s tím má do činění nekromant Sardok, co je ve skutečnosti tajemný "zdroj moci" Nakranoth, a podobně.
Ale Locke cítí, že má šanci, jaká přichází snad jednou za... no, za existenci. Šanci žít znovu a všechno napravit. A jestli cestou potečou potoky krve, tím lépe...
Zápletka zní na akční RPG velice pěkně, ale její plnou šíři si uvědomíte až po delším hraní. Čeho si všimnete okamžitě, je úchvatné grafické zpracování. Potřebujete pochopitelně 3D akcelerátor (Direct3D kompatibilní) a slušný počítač, ale hra se vám pak odmění krásně vykresleným pozadím se spoustou efektů (dynamické osvětlení, stíny, mlha či plamenné gejzíry a ovšem - plynulé střídání dne a noci). Jinak jde o klasické fantasy scenérie - město a interiéry, les, pobřeží, jeskyně, ruiny jiného města a katakomby... a nakonec peklo Anserak. Polygonové postavičky tvořené technikou motion capture do toho zapadají přímo skvěle. Projeví se to především když dojde na boj (viz níže). Na kouzelných efektech se vyřádil schopný grafik s obrovskou paletou barev - když obrazovku ozáří takový Armageddon, podívaná skutečně stojí za to. A jakoby toho nebylo dost, k dispozici máte neuvěřitelně pestré množství zbraní a zbroje (rozdělené navíc na helmu, kyrys, rukavice, stehenní dílec a boty). Proč o tom mluvím v odstavci o grafice? Protože každá vypadá jinak nejen v inventáři, ale i jako 3D model na postavě! A poznat není jen celá zbroj, ale každý díl! Když se tohle všechno rozpohybuje dejme tomu v boji uprostřed jeskyní, můžete oči nechat na hlavním hrdinovi akrobaticky mávajícím mečem,
rozdávajícím kopance a metajícím přemety mezi skupinou nepřátel používajících podobné fígle, a to vše mezi syčící párou a lávovými jezírky. Výsledkem je podívaná podobná akčnímu filmu, kterou je zábavné i jenom pozorovat. Grafika je beze všech pochybností velmi silnou stránkou hry.
Další, jak už jsem nakousl, je boj. Přesně to, co bylo v Diablovi nedotažené, tj. že každou zbraní se dalo rubat jenom jedním způsobem, Revenant nahrazuje systémem přímo geniálním. Od začátku máte tři způsoby útoku (bod, úder z boku a úder ze shora) a jeden blok. Postupem času vás ale šikmooký trenér naučí různé speciální chvaty a komba, která můžete v boji plynule spojovat. Je jich hodně a vypadají efektně, rány zbraní střídají kopy a otočky, a celek je samozřejmě mnohem silnější než základní úder. Ještě si představte, že máte na výběr ze čtyř druhů výzbroje - meče, sekery, drtivé, a holé ruce a nohy. Každé kombo a každý úder vypadá jinak, podle toho čím zrovna bojujete... Další skvělý nápad je "energie" - tato třetí proměnná hodnota (vedle zdraví a many) s opakovanými útoky ubývá, a pokud klesne na nulu, Locke "se unaví" a zpomalí. A v ten moment obvykle začne inkasovat jeden zásah za druhým. Nezbývá než uskakovat, dokud se energie trochu neobnoví, a pak zasadit další sérii ran. A každý nepřítel je na tom podobně! Jejich "zvláštní útoky" a styl boje závisí pochopitelně na podobě, golemové vás chytí a mlátí s vámi o zem, ještěři vás lapnou do tlamy a začnou polykat, lidští protivníci používají podobné hrátky se zbraní jako vy, a někdy jde i o kombinace kouzel.
Co říci například nindžovi, který se zneviditelní a začně plátkovat, nebo černým rytířům, jež prokládají šerm salvami fireballů, ale jsou schopní se i stáhnout o kus dál a vyléčit se... A všechno to funguje rychle, plynule, a velice, velice dynamicky. Musím také ocenit umělou inteligenci protivníků, případů kdy by mi nedokázali ublížit nebo se třeba zarazili o zeď bylo jako šafránu. Je jich pestrý výběr - skřeti, obří pavouci, nejrůznější válečníci, mniši a kouzelníci, půlobři a obři, draci, démoni, a tak dále. O váš život usilují chytře a takticky. Jedinou výtkou snad je, že spolu příliš nespolupracují. A ovšem, obtížnost hry je přímo úměrná vašim schopnostem v ovládání postavy. Na myš rovnou zapomeňte, mnohem lepší je gamepad nebo klávesnice. Revenant se v tomhle dost podobá klasickým "karatistickým" soubojovým hrám.
Magie je kořením života (někteří by řekli že nejen ve fantasy :-)). A její systém znamená pro hru další velké plus. Jednotlivá kouzla jsou tvořena kombinacemi run, podobně jako v prastarém Dungeon Masterovi. Poté co ho prvně sešlete se ale každé zaklínadlo zapíše do seznamu, odkud už ho vyvoláte prostým kliknutím. Častěji než dlouhý seznam používáte předvolené "quick spells", dostupné po jediném stisknutí klávesy. V Diablu byla taková předvolba jen jedna (a kolikrát mě to štvalo!), tady jsou čtyři. Tak obrovské vylepšení, a přitom tak jednoduché. Někteří autoři západních herních časopisů hodnotili sestavování run jako zbytečné, protože často nacházíte svitky s popisem důležitých kombinací.
To je nesmysl - mě experimentování obrovsky bavilo a nejedno perfektní kouzlo jsem dal dohromady celé úrovně před nalezením příslušného svitku. Pokusy sice nejsou nutné, ale jde o hezkou "odměnu" za vaši snahu. To by byla technická stránka. Co se týče fungování magie ve hře, kouzelné efekty jsou, jak už jsem říkal, nádherně graficky zvládnuté a sesílání je plynulé. Jak moc je potřebujete závisí na směru, kterým svoji postavu vyvíjíte- zda chcete mít z Locka prvotřídního bojovníka nebo i čaroděje. Někdy je ale kouzlení nutné- klasicky na některé nepřátele rubání mečem příliš neplatí (kamenní golemové či nindžové), zato jsou citliví na firebally, blesky, chlad nebo na něco jiného. Ze začátku, kdy je mnoho nepřátel silnějších než vy, zase potřebujete v boji posilující kouzla. S tuhými potvorami (např. draci) budete mít daleko méně práce, když je na chvíli paralyzujete a pak jim uřežete hlavu než se proberou. A když je nejhůř, vždy pomůže vhodné KHN (kouzlo hromadného ničení :-)). Zkrátka, kdo chce, ten si užije.
RPG prvky jsou pěkné, ale trochu nevyvážené. Mezi ty dobré nápady patří japončík Jong, učitel boje. Vždy když máte dostatek zkušeností (tj. na každé sudé úrovni), tak vás naučí novou techniku. Konečně tak hráč z vývoje postavy něco má - potěšení z nové efektní kombinace je přeci jen větší než když vám stoupne anonymní číselná statistika. Mluvě o nich, vaše schopnosti se dělí na tzv. vlastnosti (síla, odolnost, agilita, reflexy, mysl a štěstí), které se zvyšují přidělováním bodů při přestupu na vyšší úroveň,
a na "skills", které mají vlastní úrovně a zkušenosti do nich přibývají vždy když je použijete. Nabídka skillů je hodně chudá: fungují jenom čtyři typy ručních zbraní, lukostřelba, magie a páčení zámků. Stejně jako postava samotná mohou dosáhnout až třicáté úrovně (ale na všechny není dost zkušeností). Co se týče interakce, je spíš tzv. negativní (za pomocí zbraní:-)), ale pokeců je dost, a obchody mají s postupem času nové vybavení - klasika. RPG stránka hry bouhžel začne v druhé polovině hry pokulhávat. Nedozvídáte se téměř nic nového, máte sice spoustu peněz, ale nemá smysl nakupovat, protože až na výjimky lepší vybavení snadno najdete, a od jisté doby už ani nepoznáte že jste se v něčem zlepšili. V pekle už se z Revenanta stane skoro čistá akce. Finále je prostě nedodělané.
Inventáře, statistiky a podobně jsou vyřešeny relativně přehledně, zvětšený pohyblivý model postavy s možností detailně si prohlížet brnění dokonce vypadá skvěle. Zato automapa silně pokulhává - je příliš malá a dosti zmatečná. Další nepříjemnost je, že ve hře sice existuje jakási věcná encyklopedie, ale zobrazit informace o předmětu lze jen pokud ho máte na sobě nebo pokud jste ho právě sebrali. Bouhžel je velice obecná, proto jediný způsob jak zjistit přesně všechny vlastnosti předmětu je nabídnout ho v obchodě na prodej. U některých věcí to ale nejde, a tak máte občas problém přijít na to co jste vlastně sebrali. Zcela zbytečná chyba, zdá se mi.
Dále, hudba a zvuk vůbec jsou ve hře průměrné. Melodií v pozadí jsem si nikdy příliš nevšiml, neruší a nevtíravě dokreslují atmosféru, ale jinak nic moc. Se zvuky je to lepší, opět je oceníte hlavně při boji. Že má každý nepřítel jiný druh bojového řevu a že ani Locke nezůstává zticha je jasné. Ke kouzlům patří příslušné výbuchy, samozřejmě. Obojí pěkně přibarvuje grafické orgie, a nejlepší jsou smrtelné chropoty. V místech s větším výskytem nepřátel můžete doslova poslouchat unikátní symfonie složené ze skřeků umírajících... Jinak, každá konverzace ve hře je namluvená a otitulkovaná, a přízvuky některých (ne)lidí jsou skutečně kouzelné. Někdy se dokonce objeví slušný vtípek (pozdravujte kata v mučírně :-)), nebo narážka na jiné hry, hlavně na Diabla. Co se týče dem a in-game filmečků, je jich v Revenantu poskrovnu, zato jsou velice kvalitní a s podstatně lepší hudbou než zbytek hry.
Na neštěstí musím zmínit ještě jednu věc: nedostatky a nedodělky. A je jich dost. Vedle výše zmíněných drobností mi asi nejvíce vadila lineárnost příběhu, a omezení možnosti do něj zasahovat. Vrcholem je situace před vstupem do pekla Anseraku, kdy Locke jde na ruku zcela zjevnému zrádci a hráč s tím nemůže vůbec nic dělat. A pak: v Revenantu prostě nejsou subquesty ani logické hádanky! Trapné dvě tři výjimky, které zvládnete během pár minut, to nemohou zakrýt. O nepříliš promyšleném finále jsem se již zmínil. Vůbec se mi zdá, že hra měla být původně mnohem delší.
| ||||||||||||||||||||||||
Nechci ale pokazit dojem, že máme co dělat se skvělou, akční pařbou, která výtečně vypadá a ještě lépe se hraje. V mnoha ohledech byl překonán i legendární Diablo - geniální systém boje, efektnější magie, o řád lepší grafika... Svět Revenanta je rozsáhlejší a propracovanější, a rozhodně se v něm nebudete nudit. A i když mu chybí "ďábelská" originalita, to nejdůležitější má - hratelnost, bezvadnou hratelnost. Chybělo velmi málo, a mohl bych říci že Diablo byl překonán. Kdyby dobré nápady alespoň trochu gradovaly, kdyby se příběh vyvíjel barvitěji, kdyby se druhé půlce věnovalo tolik péče co první, kdyby... Škoda slov. Takhle pravím: velmi dobré, ale nikoliv výborné. Revenant se i tak bude líbit téměř komukoliv. Já osobně jsem si s ním užil několik dní dobré zábavy, a mohu ho tedy s klidným svědomím doporučit.
