Star Wars: Empire at War – galaxie jako na dlani

Skvělá zpráva pro fanoušky kultovní ságy Star Wars. Empire at War spatřilo světlo světa a pokud nahlédnete do následující recenze, dozvíte se pravdu o tom, jak kvalitní je to hra. Jste zvědaví?

Začneme menším pohledem do historie. Her na motivy fenomenálních Hvězdných válek se za posledních několik let urodilo vskutku požehnaně, což jako zarytý fanoušek nejen kvituji s povděkem, ale zároveň před borci z LucasArts smekám pomyslný klobouk, protože téměř každý nový kousek je skvěle hratelná pecka (např. Jedi Academy, Republic Commando, LEGO Star Wars, Battlefront 2 a další). Z drtivé většiny se ale jedná pouze o hry ze žánru simulátorů a stříleček, ale pořádnou strategii aby člověk pohledal. V roce 1998 jsme zde měli první pokus s názvem Rebellion, který ale díru do světa neudělal a i přes některé své nesporné kvality upadl brzy v zapomnění. V roce 2000 to tedy chlapci velkého George zkusili znovu a Force Commander byl na světě. Bohužel tady jim trochu ujela ruka a pro spoustu hráčů se jedná o nejhorší hru ze světa Star Wars vůbec. Kritizováno bylo především strašné audiovisuální zpracování, takže nezbývalo nic jiného, než se odpoutat od 3D a zkusit to znovu. Další rok nám tedy vývojáři před vánoci nadělili Galactic Battlegrounds, což na jednu stranu byla úspěšná a výtečně hratelná strategie (úspěch byl natolik velký, že o půl roku později vyšel i neméně skvělý datadisk Clone Campaigns), ale na druhou stranu jí bylo oprávněně vytýkáno, že se prakticky jedná pouze o vykradené Age of Empires 2 v hávu Star Wars. Na další strategický pokus jsme si tak museli počkat celých pět let, kdy konečně vychází očekávané Empire at War. No a jak to dopadlo? To se dozvíte, pokud vás ta trocha historie nezmohla a máte sílu číst dál...

A long time ago... však to znáte...
Příběh hry jednoho hráče se začíná odehrávat těsně po skončení filmové Episody III a točí se převážně kolem tajné ultimátní zbraně Impéria, která má zničit všechny Rebely a nastolit v galaxii pořádek. Každý, komu Hvězdné války říkají alespoň něco málo, snad vytušil, že ona zbraň je Hvězda Smrti, schopná zničit i celou planetu. Dobrou zprávou je, že hra není jen o obraně chudáčků Rebelů, ale přítomna je rovněž kampaň za Impérium. Zničíte Hvězdu Smrti a přinesete věčný mír nebo rozprášíte základny Rebelů a podvolíte galaxii pod svoji diktaturu? To vše bude jen a jen na vás a vašem strategickému umu. A jak se to tedy celé hraje?

Pokud jste četli naše nedávné dojmy z dema, moc nových informací se v následujících několika odstavcích nedočtete, ale opakování je matka moudrosti, takže jdeme na to. Celá hra není jen obyčejná RTS, ale odehrává se ve třech zcela odlišných rovinách. Za prvé tu máme mapu vesmíru, na které vyrábíte vesmírné lodě, obsazujete planety a určujete, jaké budovy budou na povrchu postaveny, sledujete pohyb nepřátelských flotil apod. Druhou rovinou jsou bitvy vesmírných lodí nad planetami a konečně třetí je už skoro klasická RTS na povrchu. Jak jednotlivé složky hry vypadají si popíšeme právě teď.

Vyrobte mi tak 20 Star Destroyerů, dík...
Na galaktické mapě, přestože to možná tak nevypadá, se dělají ta nejdůležitější strategická rozhodnutí a vše se bude odvíjet podle toho, jak chytře zde budete jednat. Právě zde se totiž provádějí přípravy na invaze nepřátel, obsazují planety a vyrábějí flotily. Můžete stavět u planet vesmírné základny a postupně je vylepšovat, takže v případném boji nejen že vydrží víc, ale jsou také více vyzbrojeni, jejich hangár pojme více letek, což je neopomenutelná výhoda a také dovolí stavět pokročilé vesmírné lodě. Bohužel výstavba vyspělejší základny není zrovna levná záležitost a také docela dlouho trvá. Důležitým strategickým prvek je rovněž stavba budov na povrchu planet. Není lepší pocit než postavit iontové dělo a v průběhu vesmírné bitvy dát rozkaz k jeho použití. Na mapě galaxie se rovněž provádějí nejrůznější špionáže, krádeže technologií a další intriky, takže tuto herní část rozhodně nepodceňujte.

Důležitým faktorem je obsazování planet, z čehož plyne větší příjem, nějaký bonus konkrétní pro danou planetu a také rychlejší cestování po galaxii. Samozřejmě ne každá planeta se nechá obsadit jako by se nechumelilo, takže v tuto chvíli nastupují na scénu vesmírné bitvy. Těch si ve hře užijete víc než dost a jsou zpracovány na jedničku. Ale nemyslete si, že vyrobíte obrovskou flotilu plnou těch nejlepších bitevních křižníků a rozmáznete s nimi enemáče jako máslo na chlebu. Na každou misi je totiž dána maximální kapacita lodí, takže si musíte vystačit pouze s tím, co momentálně máte. Pokud vám nepřítel nějaký křižník zničí, můžete poslat pro posily a stavy doplnit, ale nikdy nejde překročit kapacitní limit na danou misi. Nutno podotknout, že každá loď schramstne z kapacitního limitu různě velké sousto, takže zatímco letka X-Wingů si vezme pouze minimum, mohutný Calamari Cruiser už je dost znát. Je tedy otázka, jestli okamžitě poslat pro posily v podobě několika menších lodí nebo počkat, až ztráty budou větší a poslat pro velký křižník. Ne vždy se ale hodí největší lodě, které velice pomalu manévrují. Většina plavidel má navíc některé speciální vlastnosti, které vám mohou hodně pomoci (protonová torpéda u Y-Wingů, obnovení štítů u Nebulonských B-fregat, dočasné zvýšení účinnosti zbraní u křižníků apod.). Výtečné zpestření bitev je zaměření útoku na jednotlivé části větších lodí. Chcete nejprve vyřadit laserová děla nebo raději motory, aby cíl nikam neutekl? Není problém, stačí pouze jedno kliknutí na danou část lodi a je to. Dobrou funkcí je i „auto resolve“, což není nic jiného, než okamžité vyřešení bitvy bez vašeho zásahu. Nemusíte se tak zdržovat s každou bitvou, ale některé menší se vyplatí takto přeskočit a ušetřit čas.

Hvězda Smrti v akci.

No a teď už je na čase se podívat na poslední složku Empire at War a tou jsou pozemní souboje. Ty sice podle obrázků vypadají jako v každé jiné RTS, ale i zde je několik netradičních prvků. Za prvé se nemusíte starat o žádnou stavbu základny, tu jste si měli postavit na mapě galaxie když byl čas, stejně jako vycvičit vojáky/vyrobit techniku. Stavět lze pouze malé stavby jako obranné věže, ale ne všude, ale pouze na předem daných místech, kterých většinou na mapě moc není. Počet jednotek je opět omezený, stejně jako ve vesmírných bitvách, s tím, že lze opět přivolat posily, ale seslat se dají pouze pokud kontrolujete alespoň jedno stanoviště, kterých bývá na mapě většinou několik a čím více jich je pod vaší kontrolou, tím rychleji narůstají kredity. Co se týká jednotek, najdete tu klasické kousky od Stormtrooperů, přes AT-ST až po gigantické kolosy AT-AT, ale i některé nové, jako třeba lehké a rychlé tanky Mauler. Velký přínos je i přítomnost hrdinů, kterých je celkem dost a kromě klasických jmen jako Han Solo, Darth Vader nebo Chewbacca se setkáte i s méně známými jako Kyle Katarn nebo Mara Jade. Jako třešnička na dortu je možnost v jedné misi ovládat samotného Emperora! Na to, že naše rozkazy poslouchal třeba sám Darth Vader, jsme si zvykli už v Galactic Battlegrounds, ale sám císař, tomu říkám něco. Když jsem tedy klikal na jeho ikonku, přepadla mě až posvátná úcta, žádné:“Hele, Palpatin, ser si to támdle k tý skupince zmetků a usmaž je bleskama!“ :-)

Galactic Conquest & Skirmish mise
Bohužel obě singleplayerové kampaně jsou velice krátké a za den dva se dají s klidem dohrát. Naštěstí tím zábava nekončí, protože můžete vyzkoušet mód Galactic Conquest nebo Skirmish mise. Co je Galactic Conquest? Prakticky další kampaně (k dispozici jich je osm), ale bez příběhu, pouze s hlavním úkolem zničit nepřítele (plus několik dalších menších – smrt Císaře, Mon Mothma musí přežít apod.). Na počátku je předem daný vesmír, tzn. ne všechny planety jsou třeba přístupné, spousta už jich je pod vaší kontrolou, k dispozici je velká flotila, ale rovněž nepřítel nejede od nuly, takže bude jen na vás, jak si s tím poradíte.

Skirmish misí je k dispozici celkem dost a zahrnují jak pozemní bitvy, tak bitvy ve vesmíru a prakticky okamžitě si tak můžete zahrát přesně to, na co máte náladu. Ve výběru misí samozřejmě nechybí známé bitvy z filmové ságy (např. legendární bitva na ledové planetě Hoth), takže skalní fanoušci mohou jásat.

No a pokud už vás to samotné nebaví, můžete zkusit štěstí v multiplayeru buď s kamarády v kooperaci proti počítači nebo sami proti sobě. Oblíbenost tohoto čerstvého titulu ukáže až čas, ale zatím to vypadá velice slibně a troufám si tvrdit, že se kolem této hry shlukne celkem velká komunita hráčů, což je jedině dobře.

Hvězdné války u vás v pokoji
Po grafické stránce vypadá hra skutečně parádně a nemám, co bych jí v této oblasti vytkl. Všechno se prostě hýbá tak, jak by mělo a za celou dobu hraní jsem nenarazil na nic, co by mi do hry nesedlo.

Klady a zápory

Propletení tří rovin
Audiovisuální zpracování
Galactic Conquest a Skirmish mise

Velice krátké SP kampaně
Trochu hardwarově náročné

Hardwarové nároky by sice mohly být trošičku menší, ale není to nic zas tak hrozného. Ve vesmírných bitvách většího množství lodí se obraz sice občas trošku zacuká, ale pokud nepotřebujete všechny detaily na svých maximech, nemělo by se to stávat moc často. Všechny jednotky jsou vymodelovány parádně a lze zoomnout až těsně k nim. Do hry byla navíc implementována parádička simulující filmovou kameru. Kliknutím na patřičnou ikonku začne kamera zobrazovat detailní záběry na bojující jednotky a prolétat mezi nimi, což je ve vesmíru obzvláště efektivní. Během tohoto sledování ale nemůžete dělat vůbec nic, pouze rotovat kamerou, takže zas tak častého využití tato funkce nemá, ale potěší. Zvuková stránka je rovněž perfektní, namluvení profesionální a o geniální hudbě Johna Williamse snad dnes už nepochybuje nikdo.

Verdikt: Star Wars: Empire at War se prostě povedlo. Čekání bylo sice dlouhé, ale nakonec se bohatě vyplatilo a LucasArts vypustili do světa parádní strategii, která kloubí dohromady management galaxie, vesmírné bitvy i pozemní výsadky a to všechno v parádním audiovisuálním kabátku. Pro fanoušky světa Star Wars je tato hra naprostá nutnost, ostatní by měli vyzkoušet alespoň demoverzi.