Silverfall: Guardian of Elements

Povedený datadisk k originálnímu akčnímu RPG je samostatně hratelný a... povedl se.

Silverfall: Guardian of Elements (PC)

Přestože nejslavnější doba akčních RPG už odezněla a zdá se, že i sám velký Blizzard velmi zvažuje, zda žánru vlít novou krev do žil Diablem 3, stále se především menší studia pokouší obsadit absolutní vrchol této škatulky. Přistupují k tomu s léty ověřenými prostředky, namísto aby vyzkoušeli i originálnější přístupy, které by žánr akčních RPG mohly osvěžit a přilákat k němu další hráče.

Jako jeden z mála titulů se o to pokusil Silverfall – a byl přijat rozporuplně. Je totiž pravdou, že se v něm hráči museli potýkat jen s velice pomalým rozjezdem, což bylo ještě ztíženo inovátorskými prvky, na které bylo třeba si zvyknout. Mnohé to odradilo, takže skutečné kvality titulu, který jsme v recenzi ohodnotili 80%, nevyšly napovrch v takové míře, jak by si hra zasloužila. Přesto se Monte Cristo rozhodlo přinést datadisk Guardian of Elements, který pokračuje v tradici a není vůbec špatný.

"Souvisí to se skutečností, že je Guardian of Elements „stand-alone“ datadiskem, to znamená, že nevyžaduje původní hru."

Na přídavku potěší, že vypráví příběh říše Nelwe a jejího hlavního města Silverfall bez nějakých natahovacích obstrukcí dále. Pokud disponujete postavou na 45. úrovni, můžete se do nového dobrodružství vrhnout tam, kde jste to staré opustili – se důvěrně známou postavičkou budete plnit nové úkoly a dále ji zvelebovat, a to až do 50. úrovně. Samozřejmě ne všichni hráči to v původním titulu dotáhli až takhle daleko (levelování probíhalo rozhodně pomaleji než třeba v Diablu 2) – 45. úroveň, to už chtělo pěkných pár desítek hodin snažení.

I tak máte několik možností: buď ještě trochu zapracujete v originálu a postavičku si vycepujete, nebo si vytvoříte novou postavu, která bude již od počátku disponovat dostatečnou porcí zkušeností a schopností, takže ji nic nebrání ve výpravě do nově objevených dálav. Souvisí to se skutečností, že je Guardian of Elements „stand-alone“ datadiskem, to znamená, že nevyžaduje původní hru. Autoři se k tomuto kroku uchýlili zřejmě poté, co prodejní výsledky originálu nebyly takové, jak by si představovali. Domnívám se ale, že narukování rovnou do přídavku není rozumné a dá se doporučit jen opravdu vytvrdlým a proti frustraci odolným hráčům.

VIDEO

Začínat totiž se zcela novou, byť rozvinutou postavičkou není nic jednoduchého. Jednak je tu emocionální stránka, kdy k postavě nemáte prakticky žádný vztah a připadá vám tak nějak cizí – nehledě na to, že se tenhle pocit ještě umocňuje neznalostí zdejšího světa, který má četná specifika a k jejich pochopení je rovněž nutný především čas. Druhou stránkou věci je nutnost se s postavou sžít co se funkčnosti a stylu boje týče. Zkrátka a jednoduše to nějakou dobu trvá, než se naučíte hrdinu doopravdy znát a vědět, co si s ním můžete a nemůžete dovolit. Týká se to i těch, kdo sice Silverfall dohráli, ale rozhodnou se s datadiskem (logicky) pro jednu ze dvou nových ras. Těmi jsou trpaslíci a ještěří bytosti, přičemž první jmenovaní jsou pomalí, ale silní sekerníci, druzí potom solidní bojovníci se dvěma zbraněmi najednou, kteří se navíc dokáží proměnit ve větší a ještě silnější kreatury.

Autoři se zpočátku bohužel nesnaží nováčkům situaci zjednodušovat, a tak vás neuvedou do zákonitostí zdejšího světa a ovládání sice osvětlí – nikoliv však interaktivně, nýbrž prostřednictvím textového, nudného a zdlouhavého rychlokurzu, po jehož skončení si stejně nebudete většinu věcí pamatovat. Naštěstí je Silverfall především akční RPG, a přes pár nuancí, se ovládá podobně jako jeho žánroví příbuzní. V Guardian of Elements navíc tvůrci přistoupili ke zjednodušení interface, což lze jedině kvitovat. Nově si navíc do určité míry můžete upravovat HUD a různě ho rozmisťovat po obrazovce tak, jak vám to vyhovuje.

I tak jste se omylem překlikli, nebo udělali něco jinak, než jste zamýšleli? Žádný strach, v Silverfall je jen minimum věcí definitivních a rozdělování bodů do schopností, kterých přibylo pěkných pár, k nim rozhodně nepatří. Pokud z nějakého důvodu chcete bodíky přerozdělit někam jinam, stačí dojít za příslušným mistrem a za nevelkou úplatu si schopnosti proházet. Možná se to nezdá, ale vzhledem k množství skillů a relativní zdlouhavosti rozvoje postavy, jde o skvělý způsob, jak si vyzkoušet několik herních stylů prakticky najednou. Rozličné schopnosti vždy patřily k největším přednostem Silverfallu a Guardian of Elements tuto skutečnost jen podtrhuje.

Obdobný stav zůstal zachován i u výbavu, bohužel v poněkud opačném gardu. Tedy oproti původní hře se změnilo pramálo, ovšem v tomto případě bychom to jen přivítali. Opět totiž platí, že předměty, které získáte ze zabitých monster či za splněné úkoly jsou téměř vždy slabší než ty, které si můžete koupit u obyčejného obchodníka – peněz přitom bývá dost a dost. Přesto se věcičky dočkaly aspoň jedné příjemné novinky, kterou není nic jiného než vytváření a upravování předmětů. Stačí investovat dostatek bodíků do příslušných schopností (crafting a kouzlení) a můžete se pustit do řemesla, přičemž lze ovlivnit třeba i barvu a velikost vznikající výbavy. Aby toho nebylo málo, dá se i začarovat a přiřknout jí tak magický dopad. Příjemné na tom všem je, že se vytváření předmětů můžete, ale nemusíte věnovat – jak je libo. V případě, že se rozhodnete to zkusit, budete mít aspoň motivace k prohledávání každého kousku světa a pídění se po potřebných částech a materiálech.

Mnohým hráčům na originálu vadilo, že po smrti ztratili veškerou výbavu a museli si ji pracně dobývat zpátky, což často nebylo vůbec nic jednoduchého, občas to hraničilo i s neproveditelností. Této frustrace už se v datadisku dočkáte jen na dvou nejtěžších úrovních obtížnosti. Kdo hraje na „normal“, ponechá si i po znovuzrození veškerou výbavu při sobě. Potěší také portály, které jsou nyní všude možně a znamenají především časovou úsporu – v původní hře totiž bylo až příliš často nutné běhat sem a tam. V Guardian of Elements by to bylo ještě zdlouhavější, jelikož se svět rozšířil o celých dvacet map (s pirátskou i mimozemskou tematikou!). S nimi přišly pochopitelně i nové předměty a monstra. Potěší i možnost v každé větší vesničce najímat pomocníky, kteří jsou pro boj slušným přínosem, na druhou stranu bychom si představovali jejich výraznější charakterové propracování. Takhle jen čas od času vypustí nějakou hlášku.

Grafika běží pochopitelně stále na stejném enginu a není to vůbec na škodu. Cel-shadové zpracování zakryje kdejakou technologickou nedokonalost a vypadá stále příjemně originálně, i když chápu, že nemusí sedět vkusu každého hráče. Každopádně je Guardian of Elements povedeným datadiskem k nedoceněné hře. Dá se doporučit všem fanouškům originálu. Hráči, co přídavek zaujal, by si však nejprve měli projet právě původní Silverfall a teprve pak se vhrnout na add-on. Kvalitativně jsou oba tituly srovnatelné.