Opravdu nevím, jak začít, abych se vyjadřoval pokud možno objektivně a slušně… V případě tohoto “dílka“ je to opravdu o velkém přemáhání. No nic, pokusím se vám nejprve sdělit několik informací k tomu, na jakých principech Piráti fungují.
Hlavní hra, tedy Story (chachacha – to je ale opravdu hodně nadnesený pojem) režim. Tento mód vás naladí poměrně pěkně zpracovaným FMV, kde stará mořská krysa s hákem na pazouře vypráví sličné holčičce příběh o jedné lodi a jedné příslušnici pirátského řemesla. A právě za tuto “drsnou“ ženskou nataženou v černé kůži začnete posléze hrát. Třetí pohled á la Tomb Raider v prapodivném 3D prostředí jest jedním ze dvou enginů, ve kterém hra pracuje (tedy spíše se fláká). Běháte jako trotlové po písku a trávě, skáčete a při setkání s nepřáteli se divoce oháníte kordem, popřípadě vybíráte truhly a sbíráte několik předmětů, které se repetetivně opakují. Pro boj tu máme jen a pouze jedno tlačítko, tudíž nečekejte žádné složitější variace se zbraněmi. Když sekáte do nepřátel déle, objeví se nad symbolem zbraní čtvereček. Jeho zmáčknutí je autory zřejmě považováno za oslnivé a nepřekonatelné, jelikož v tom okamžiku obkrouží kamera Kat (hlavní to hrdinka) po vzoru Matrixu a tudíž vám umožní shlédnou její ubohé a stále se opakující kombo zpomaleně. Uf, to je ale nádhera… Zmínil jsem se o Laře, ale to je pouze paralela vizuální. Na jakékoliv ručkování, šplhání a plavání rychle zapomeňte! Veškeré "bloudění" (tedy v tak lineárním prostředí a navíc s mapou v ruce zabloudí jen absolutní mamlas) jest provedeno plošně a nedej bože, že doběhnete třeba k vodě! Tam se totiž postava zadrhne. Naše hrdinka, ostřílená mořská vládkyně, se zřejmě bojí vody. Zadrhne se vlastně o cokoliv, co by už notnou řádku let stará Lara hravě překonala libovolným způsobem. Kat je zkrátka holka prkenná.
Jestli si pánové producenti myslí, že když nám - hráčům - podsunou prsatou hrdinku narvanou v přiléhavém koženém kabátku, budeme slintat blahem nad “úžasnou“ hrou a div že nepropíchneme obrazovku, tak jsou na velkém omylu. No nevadí, jedeme dál.
Co bychom pozitivního hledali na pirátské hře, když už souboje stojí za starou bačkoru? Kvalitní vražděníčko se holt nekoná. Maličko popřemýšlíme a…. rabování! Pozor, zde si pro nás autoři nechali další ze svých čuprmegabombamultimediálních vychytávek. To si takhle bruslíte (ono totiž běhání hlavní postavy působí spíše jako korčulování, než standardní a známá pohybová aktivita) pískem pod palmami a z reproduktorů se ozve “ha, cítím velké bohatství“ (ještě, že necítí ty zbytky večeře, které jsou po prvních dojmech z téhle hry přilepeny na zdi za televizí). Joypad začne divoce vibrovat, což znamená, že kdesi pod pískem je asi něco ukryto. A tak vztekle lomcujete analogem, abyste to martýrium recenzenta už konečně mohli mít za sebou a ouha, z písku vyjede truhla! Aha, řeknete si, ty vibrace, to je asi šestý smysl na poklady! Úžasné, že!? Po otevření truhlice se vznesou penízky a občas i nějaký ten diamant k obloze, a z té oblohy jsou vám za cinkajícího zvuku převedeny samotným Velkým Bankéřem na aktuální měnu. K čemu vám budou ty tuny zlaťáků, které jsou kamsi záhadně ukrývány hrdinkou (musela by při tom nákladu, který vláčí s sebou, mít cca. 360 kilogramů) dobré, osvětlím později…
Řekl jsem vám, že nám to tu také zavání mystikou? Ne, tak to musím uvést na pravou míru. Při velmi náročné komplikovanosti otevírání truhel (dřevěná – otevřena ihned, kamenná – otevřená kamenným klíčem (HURÁ FLINSTOUNI!) a železná – železný klíč) totiž musíte najít odpovídající nářadíčko. A to bývá skryto v bububu
(bojíte se?) magických místech za teleporty. Kupříkladu v prvním levelu je to neutěšený hřbitůvek pod palmami s opravdu děsivě oživlými mrtvými (příšerně animovaní kostlivci; tak hrozně, že je to skutečně až hororová podívaná!). Tak, mystické teleporty máme za sebou, ještě bychom si mohli povšimnout různých kouzelných předmětů, jako je zmrazující prášek, který na pár vteřin zastaví protivníka, nebo magická mušle, jež vám připíše 5 obrázků do galerie v hlavním menu (jedna z mála věcí, která stojí za povšimnutí) atd.
A když se propachtíte k molu, tak tam většinou sedí hyperinteligentní papouch, při jehož stimulaci vám tento vyklove díru do memory karty. To proto, abyste se kdyžtak mohli po vaší nenadálé "počítačové" smrti (pokud vás ovšem opravdu neodvezou naprosto zkolabované samou radostí, že jste našli loď!) octnout u opeřencova bidýlka. Krom papoucha je u mola přivázána i vaše loď, na kterou vběhnete a…
Zde nastává prostor pro další část hry. Ta jakoby z oka vypadla stařičkému titulu Overboard na PSX. Těm, kdož mají paměť děravou, nebo si nezašplouchali v této příjemné gamesce jemně osvětlím, o co se vlastně jedná. Šikmo seshora vidíte svou kocábku plovoucí na hladině. Analogem vpravo a vlevo natáčíte boky a vpřed plujete, či k sobě brzdíte. Na bocích lodi máte děla (dle její velikosti početně odvislá), kterými křížkem pálíte na nepřátelské koráby. Poškození je indikováno postupně se kácejícím plachtovím, či špicí nořenou pomalu pod vodní hladinu. A když se z vás stane rachejtle, tak už to máte spočítané. Všemu se dá ale předejít zvolením dřeva na opravu a zběsilým mačkáním trojúhelníku (i když tady si nedělejte iluze, nepřítel ozbrojen šesti děly je opravdu nebezpečný). Graficky je tato fáze hry poměrně dobře odvedená, zde bych ve srovnání s Overboardem asi mnoho výtek nevznesl… Co se mi ale zdá setsakra zvláštní, je nylonové plachtoví lodi. Vypadá to, že si naše
hrdinka v dlouhých chvílích štepuje v jeden olbřímí kus bojem potrhané punčochy…
Tak a nyní se dostáváme k tomu, kterak zúročit vámi nalezené bohatství – tedy lepším způsobem, než nakupováním cetek od přiopilých a rádoby vtipných šmelinářů na pevnině. Penízky totiž lze investovat do lepších děl, dalšího dřeva na opravy, plachtoví, či absolutní přestavby lodi (upgrade systému necky – karavela). Nuže to máme další plusová procenta k závěrečnému hodnocení. Po malých questech typu dobij támhletu pevnost, rozstřílej tuhle loď atd. máte možnost (pokud ovšem vlastníte nákres dalšího ostrova) za pomoci komplexní mapy mořské oblasti proplout oceánem k dalšímu 3D pachtění po vlastních (běda! Už ne!). Takže shrnuto: námořní bitvy jsou docela slušné.
Od toho je odvislý i další mód hry v hlavním menu – Sea battle, kde si to můžete na vodě rozdat i s kamarádem proti sobě. Nebo jen tak projíždět jednotlivé levely a ničit všechno dřevěné, co potkáte na hladině… Připíšeme tedy další procenta k výsledné známce.
Závěr je však jasný. Hodně podprůměrná hra, na níž zaujmou snad jen poměrně dobře provedené bitvy na moři, nebo kvalitně vyvedené obrázky v galerii. Ale bohužel zde dosti často musíte podstupovat hrůzné hraní 3D akce, jež je opravdu příšerná. Škoda jen, že Westwoodi zkazili tak obrovskou šanci - nápad kombinace dvou typů různých her má skvělý potenciál. Ne však v takhle amatérském provedení. Hru nezachrání ani DTS norma, ani formát DVD a další drobné vychytávky. Mimochodem, i vzhledem k DVD médiu, ale hlavně hratelnosti, je toto dílko zřejmě určeno na hraní malým holčičkám (přesně takovým, jaká je v intru pro Story mód). Médium je totiž stříknuto naprosto odpornou růžovou barvou! Halelůja, odcházím se ze samé radosti, že jsem přežil testování Pirates, zpít tím zbytkem rumu, který mám ještě v truhle. Kde mám sakra nafukovacího papoucha a dřevěnou nohu?
| Pirates – The Legend of Black Kat | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
