Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Planet of The Apes - opičí akce

  12:00aktualizováno  15. února 2003 1:31
Pokud jste četli knižní předlohu Planety opic nebo pokud jste viděli původní film nebo pokud jste třeba viděli i nové filmové zpracování, tak jste nejspíš asi hodně zvědaví na to, jak se to vyvrbilo s počítačovou podobou opičího světa. Podívejme se tedy, co nám pracovníci Visiware a Ubi Softu nabídli.

Planet of the Apes

Jste-li alespoň trochu sečtělí či jste-li alespoň trochu častějším televizním divákem, musí vám při vyslovení pojmu "Planeta opic" zablikat v hlavě červené světýlko, značící, že se příslušné neuronové dráhy propojily a vyrobily ve vašem mozku obraz něčeho známého. V tomto případě byste měli vidět buďto pár desítek let staré filmové zpracování nebo jeho novou podobu, aktuálně uváděnou v kinech, nebo jeho knižní předlohu. Máte-li tedy to štěstí, že jste stejně jako já viděli i četli všechny verze, tak… tak se vlastně o štěstí ani mluvit nedá. Proč? Nebuďte netrpěliví, k tomu se musíme teprve dostat.

Úvodnímu intru se nedá vytknout vcelku nic. Poklidný let kosmické lodi Cassiopeia je vystřídán jejím o poznáním akčnějším nouzovým přistáním, po němž se z útrob vraku vynoří trojice přeživších lidí. Po krátké procházce písečnými dunami, jejímž cílem měla být orientace v čase a prostoru, do nějž se dostali, nachází skupinu evidentně lidských stvoření. Než se jich ale stihnou na cokoliv zeptat, překazí jim seznamovací večírek skupina opic. Následuje zběsilá honička v kukuřici a aniž by bylo jasné proč a za co, schytá jeden z hrdinů nemilosrdnou ránu pažbou pistole do hlavy, což vyústí v efektní zčernání obrazovky…

Planet of the Apes

Jakmile zjistíte, že už skončilo intro a začala hra, pochopíte i ten zbytek. Jméno vaší postavy je Ulysses a jde přesně o toho ubožáka, který to v závěru intra tak nepěkně schystal. Naštěstí nemá onen nefér úder žádné trvalé následky, a tak se Ulysses může za vaší asistence zvednout z postele, na níž polehává, a začít propátrávat okolí. Situaci poněkud stěžuje fakt, že jste zamčeni v cele o rozloze dvakrát dva metry, takže jste s propátráváním hotovi raz dva, nicméně co byste to byli za akčního hrdinu, kdybyste se s daným stavem spokojili. Stačí trocha povyku a lomcování za mříže, a na konci toho všeho je klíč, který otvírá cestu ke svobodě.

Tedy pouze k relativní svobodě. Prostředí, do nějž se z cely dostanete, je tvořeno komplexem chodeb a místností, které vypadají na první pohled nezajímavě, ale na ten druhý skrývají nejedno překvapení. Bohužel se zhusta jedná o překvapení živá, která mají na vaši přítomnost v jejich blízkosti vlastní, velmi vyhraněný názor. Mluvím pochopitelně o opicích, kterých asi čekáte kolem sebe mraky… ovšem pozor, nenechte se mýlit! Autoři kupodivu nepodlehli primitivní touze zaplevelit svět Planety opic desítkami primátů, ale zvolili spíš komornější přístup, při němž vás nikdy nečeká boj s více než pár protivníky najednou. Možná to nezní jako bůhvíjaký akční odvaz, ale na druhou stranu se tím atmosféra dostává o několik Planet of the Apes stupínků výš, než kdyby se na vás za každým rohem vyřítila desítka goril. Plížení po prázdných prostorách a opatrné vykukování zpoza rohů se totiž ukázalo jako mnohem zajímavější varianta.

Když už jsme začali mluvit o protivnících, slušelo by se krátce pohovořit nejen o jejich množství, ale i druzích a inteligenci. Pravda, na mnoho typů opic ve hře nenarazíte, ale na druhou stranu taky máte na začátku jen své pěsti, později obušek a ještě později pušku, takže buďte rádi, že jich je poskrovnu (a dojde i na jiné oponenty). Navíc občas i tady dochází k oné nepříjemnosti známé ze všech akčních adventur, kterou představuje špatná kamera. Při samotném pobíhání a zkoumání okolí to nijak markantní není, nicméně při boji sem tam dochází k velmi nepříjemnému efektu, kdy nevidíte zhola nic a do toho se máte trefovat. Souboje navíc probíhají tak, že musíte jednou klávesou přejít do bojového módu a do druhé bušíte, čímž zároveň bušíte i do nepřítele, který se vám automaticky "zalockuje" (to znamená, že se můžete v určitém rozmezí otáčet i oddalovat, ale vaše rány stále směřují přímo do protivníkova těla). Pokusíte-li se však přejít do bojového módu příliš brzy, stává se, že opice ještě nebyla dost blízko a než opět přehmátnete z normálního do bojového módu, schytáte minimálně první úder, ne-li hned celou sérii. Inteligence opic je zhruba na takové úrovni, jaká se dá od tohoto živočišného druhu čekat - stojíte-li od nich dál, nereagují, přijdete-li blíž, reakce se dočkáte.

Planet of the Apes

Hra je rozdělena do jednotlivých misí a mnohé z vás jistě nepotěší, že si v jejich průběhu nemůžete ukládat pozici. Tu možnost máte pouze na začátku každé nové mise, takže počítejte s tím, že občas budete pěkně pěnit, když budete nuceni opakovat jednu a tutéž sekvenci úkolů jen proto, že na jejím konci pokaždé číhá vaše smrt. Té sice lze zabránit pečlivým sbíráním lékárniček a jejich následným používáním, ale až vás poněkolikáté zahubí prťavá krysa jediným kousnutím, protože vaše zdraví se souhrou předchozích náhod bude pohybovat kdesi u bodu mrazu, šťavnatým slovům na adresu krysy i autorů se asi nevyhnete.

Náplň misí je přitom v podstatě stejná - stačí se dostat ze začátku na konec. Není to však tak lehké, jak to z té kratičké věty vypadá, protože způsoby, které k tomu vedou, jsou poměrně různorodé. Tu musíte sníst jedovaté pilulky, abyste předstírali smrt a mohli jste být vyneseni do další lokace, jinde je třeba podkopnout stropní podpěru, aby se uvolnil nový průlez kamsi, na dalším místě vás čeká navigování důlních vozíků a přehazování výhybek či procházení jeskynních chodeb zamořených plynem. Pestrost úkolů je opravdu dostatečná, i když se občas plnění úrovní zvrhne v pobíhání z jednoho konce na druhý a hledání, jakou páčku či bednu jste kde přehlédli, ale není to nic smrtícího, co by vám mohlo otrávit hru. Každopádně se vyplatí se kolem sebe pozorně rozhlížet a nepodceňovat interaktivitu prostředí.

Planet of the Apes

Graficky nelze téhle hře nic moc vytknout, ale popravdě ani nijak zvlášť pochválit. Veškeré interiéry jsou poměrně pěkně zpracované, stíny je svou kvalitou ještě předčí, ale víc než vizuální nádhera se vám asi bude líbit design jednotlivých úrovní. Jsou totiž navrženy tak, že se při jejich procházení budete cítit, jako byste se ocitli v opravdových, reálných prostředích. Tento dojem je ještě umocněn zmíněným šikovným rozmístěním protivníků.

Jak tedy shrnout dojmy, které na mě udělala počítačová podoba Planety opic? Popravdě řečeno mi připadal asi stejně jako nový film - pěkné momenty a pár oslnivých scén, ale jedno skouknutí mi úplně stačilo. Podobně to vypadá s počítačovou podobou - jednou si to zahrajete a nikdy víc už se k tomu asi nevrátíte. Pokud jste navíc čekali nějakou podobnost s filmovou předlohou, budete pravděpodobně zklamáni, protože se veškerá příbuznost odehrává pouze v rovině intra a základní myšlenky, přestože od akční adventury by se jistě dalo čekat víc.

Planet of the Apes
Výrobce: Ubi Soft
Vydavatel: Visiware
Distribuce v ČR: ještě není rozhodnuto
Minimální konfigurace: Procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 16 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 32 MB grafická karta
3D karty: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Jednou a dost… a pokud nejste na akční adventure, pravděpodobně ani to ne.
Hodnocení 63%

Autor:




Nejčtenější

Uncharted: The Lost Legacy
RECENZE: Uncharted Lost Legacy je dámská jízda ve velkém stylu

Voda je mokrá, drogy špatné a Uncharted je jednou z nejlepších her vůbec. Nic se na tom nemění ani v novém přídavku Lost Legacy, kde ikonického Nathana Drakea...  celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři jí předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Destiny 2
VIDEO: Sci-fi Destiny 2 je nejhezčí na PC

Zatímco první díl střílečkové hry na hrdiny vyšel pouze na konzole, druhý se podívá i na počítače. A bude tam vypadat zdaleka nejlépe.  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.