Ne že by tento titul byl něčím, co by vám nahradilo tajné sledování filmů pro dospělé, protože Playboy: The Mansion určitě není hrou, která by vyvolala odpor mravokárců (i když ti omdlévají v mrákotách i v situaci, kdy Janet Jackson omylem odhalí své ňadro). Jde sice o titul lehce lechtivý a některé postavy vám předvedou zázraky plastické chirurgie (a pokud budete hodně milí, tak se s vámi i pomilují), to vše ale s nádechem humoru a nadhledem.
Pokud bychom situaci hodně zjednodušili, dalo by se říct, že Playboy: The Mansion je takovou „lite“ lechtivou verzí Sims. Ovšem nevytváříte si vlastní postavu, ale pod vaše velení se dostane zakladatel proslulého časopisu Playboy, Hugh Hefner. Ale ne jeho současné, lehce oplzlé „já“, avšak jeho mladší verze. Vaším hlavním úkolem bude splnit několik misí, jejichž náplň se samozřejmě liší. První slouží jako určitý tutoriál, který vám vysvětlí „jak na to“, ale další nabídnou zajímavější výzvy, jako je například získání přítelkyně (respektive dvou). Alfou a omegou vašeho hraní budou vztahy. S ostatními osobami můžete samozřejmě komunikovat a rozvíjet styky, a to ve třech hlavních oblastech – přátelské, obchodní a milostné. V tomto případě bude vaší hlavní zbraní jen a jen vaše výmluvnost. Pokud se pustíte do hovoru s danou postavou, máte na výběr
volit, jakým směrem se bude vaše komunikace ubírat. A podle toho se také bude vylepšovat (nebo zhoršovat) vztah v dané oblasti.
Velmi důležité je také to, jakou Playmate (dívku čísla) získáte pro daný měsíc.
Jistě že do svého sídla a jeho okolí (které jsou jedinými prostory, kam vaše noha zavítá) musíte ale lidi nejprve nějak dostat. Pokud jde o personál, tak si jej najímáte a každý měsíc mu platíte nemalé částky. Co se týče celebrit, tak pro ně pořádáte večírky (v různých stylech) a právě na nich si děláte přátele, milenky a obchodní partnery. Jestliže se party vydaří, zvýší se vám „proslulost“ a vy můžete na své oslavy zvát známější a známější osobnosti. Ale pozor, nezapomínejte ani na ty, které už vašimi přáteli jsou, pokud byste své vztahy s nimi neutužovali, vaše vztahy ochladnou.
Kromě osobního života ale budete muset věnovat velkou pozornost i profesnímu. Jeho cílem je vydávání magazínu Playboy, který je měsíčníkem. Do každého čísla budete muset nechat nafotit snímky (plus vkusnou a vzrušující obálku), vyžádat si napsání článků, interview a několika dalších rubrik. K tomu budete potřebovat nejen zmíněné celebrity, které vám poskytnou rozhovor nebo napíší esej, ale především vlastní personál. Ten si najímáte za předem určené mzdy. Čím vyšší plat si zaměstnanci
žádají, tím lepší služby nabízejí, s čímž souvisí kvalita čísla a prodejnost. Velmi důležité je také to, jakou Playmate (dívku čísla) získáte pro daný měsíc. Až některou z dam (za pomocí peněženky) přesvědčíte, stačí ji požádat o to, aby nafotila obálku. Pokud je v domě přítomen fotograf, vyberete si místo, oblečete (svlečete) si slečnu podle svého vkusu, a pak už se daná vyvinutá osoba začne sexy vlnit a vy můžete ve vhodný okamžik zmáčknou spoušť.
Graficky není Playboy: The Mansion nějak oslnivý, ale neurazí.
Získané finance budete utrácet nejen za své podřízené (fotografy, novináře, Playmate, obsluhu), ale můžete také měnit vybavení svého sídla (a že bude za co utrácet, například i luxusnější židle vás bude stát několik tisíc dolarů). Možnosti nejsou nějak veliké, ale amatérští bytoví architekti by si přece jen mohli přijít na své. Kromě standardního vybavení jakou jsou židle, stoly, osvětlení nebo koupelny a toalety, jsou k dispozici i poměrně netradiční kousky jako jsou bary nebo DJské pulty či zvukové aparatury. Právě díky nim si můžete vybírat to, jaký soundtrack vám zpříjemní hraní. Stačí dojít k hudebnímu zařízení a vybrat si, co se bude hrát – k dispozici je latin, hip-hop, techno, rock a další styly.
Graficky není Playboy: The Mansion nějak oslnivý, ale neurazí. Postavy jsou animovány vcelku slušně a jejich pohyby odpovídají humornému pojetí celé hry. Jejich gestikulace je jistě přehnaná, ale ihned pochopíte, co svými pohyby chtějí naznačit. Sympaticky (jak jinak) působí i samotný milostný akt, ve kterém vám slečna předvede své taneční (a nejen ty) dispozice. Je, ale poměrně zvláštní, že k pohlavnímu styku můžete dívku přesvědčit i ve chvíli, kdy probíhá party a okolo se pohybuje spousta lidí, takže k sexu dojde na pohovce před přítomnými návštěvníky. Ale proč ne, šéf Playboye asi nebude žádný puritán. Větším překvapením ale je, že například v situaci, kdy dokážete to, aby se některá z dam stala vaší přítelkyní a přímo před jejíma očima si začnete užívat s jinou slečnou, chová se, jakoby se nic nedělo (takovou partnerku by si určitě přála většina z nás:)). Reakce postav v některých situacích asi nejsou tak vyladěné, jak by se slušelo.
|
To samé by se dalo prohlásit o ovládání. K tomu využijete nejen většinu z tlačítek, ale také obě analogové páčky. Levou ovládáte pohyb hlavního charakteru a druhou natáčíte kameru. Vše je uživatelsky veskrze velmi příjemné, ale během rozhovoru, ve kterém si pomocí levé páčky volíte, co řeknete, není až tak jednoduché trefit se na požadovanou volbu. Naopak sympatické je, že hra umožňuje uložení v jakoukoliv chvíli. Nejen poté, co dokončíte misi, ale také v případě, že už nemáte náladu pokračovat.
Nejde o žádnou porno podívanou, u které byste se červenali až za ušima.
Nutno přiznat, že k tomuto případu občas dojde. Playboy: The Mansion totiž nenabízí až tak široké možnosti, které by vás u hraní udržely dlouhé a dlouhé hodiny v jednom tahu. Doporučoval bych spíše hraní na etapy. Díky tomu se vyhnete stereotypu, který se prostě a jednoduše určitě dostaví. Hlavní sídlo totiž není až tak velké (i když oproti českým bytovým jednotkám…) a osob, které se budou pohybovat ve vašem okolí není také astronomické množství.
Přesto je nutné přiznat, že hra je příjemným a hratelným titulem, který sice není originální, ale oblíbené principy nabízí v sympatickém provedení. Jak bylo řečeno, nejde o žádnou porno podívanou, u které byste se červenali až za ušima, ale erotický náboj hře nechybí. Stejně tak nepostrádá sympatický humor. Playboy: The Mansion připomene stařičkou hru Lula: The
Sexy Empire (rozdíly tu však jsou), i když druhý projekt byl o něco promyšlenější i o trošku zábavnější. I tak, ale můžeme Playboy: The Mansion doporučit. Spíše ale jen všem fanouškům Sims a tohoto svébytného herního žánru. Těm, kteří s „reallife“ simulacemi teprve začínají bude mít Playboy kouzlo spíše jen díky zde přítomným nahotinkám.
| Playboy: The Mansion | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
