Po stopách předků - 3. část

  • 269
Pátrání dědiců Chaosu po legendárních knihách jejich Učení zdárně pokračuje. Minule se výpravě podařilo zachránít slavnou První Knihu Chaosu a povzbuzeni tímto úspěchem nyní pokračují ve svém pátrání dál. Druhá kniha ale bude tvrdším oříškem - a to navzdory faktu, že se zpočátku zdál úkol tak jednoduchý...

Příběh z Ultimy Online Naše pátrání po Druhé Knize Chaosu pokračovalo několik dalších dlouhých dní. Probírali jsme se desítkami starých manuskriptů, než jsme konečně narazili na další stopu. Na stopu, kterou jsme, jak jsme předpokládali, hledali. Až pozdější vývoj ukázal, že jsme se mýlili.

Staré svitky se zmiňovaly o druhé knize a o místu, kde se nachází, jež bude vyjeveno pouze jedinkrát za rok. Naši astronomové spočítali, že den, kdy se stopy vyjeví, se přiblížil a je nutno jednat. Svolala jsem tedy urychleně Dvůr Chaosu, abychom se vydali pátrat. Stopy vedly do míst, „kde leží kosti předků“ - na hřbitovy na ostrovech Vesper, Nujel’m a Jhelom. Protože náš čas se již nachyloval, bylo nutno jednat rychle.

Rozdělila jsem členy příznivce Dvora na tři skupiny. První vedl Lord Xeen, druhou Lord Nikolai a třetí vedl Lord Mao. Každého z nich jsem jsem vyslala na jeden ostrov s úkolem najít stopu, která by vedla ke Druhé Knize Chaosu. Sama přemožena náhlou nevolností jsem zůstala na hradě, abych vyčkala jejich příjezdu.

Přibližně hodinu se mnoho nedělo. Všechny skupiny se potýkaly s nemrtvými, kteří se vyrojili na hřbitovech, jako by chtěli bránit dávné poklady. Pak mi po komunikačním krystalu počaly chodit zprávy. Všechny úderné jednotky Dvora nalezly v hrobkách po jedné mapě, každá vedla k jakémusi starobylému pokladu. Vydala jsem příkazy najít ony poklady a Příběh z Ultimy Online přinést vše, co obsahují. Tento úkol se ukázal jako nejobtížnější. Všechny poklady byly opět střeženy hordami zdegenerovaných bludiček, smutným, nicméně mocným pozůstatkem kdysi dávno velmi moudrých bytostí. Skupina Lorda Xeena přišla jako první. Měla největší problémy na hřbitově, kde se setkala s jakýmsi malým, ale neuvěřitelně mocným hadem, poklad však již našla celkem rychle. Skupina Lorda Maa byla přesilou bludiček takřka rozprášena a jen s největším úsilím se mu podařilo získat obsah pokladu. Lord Nikolai přišel jako poslední, ale i on nakonec nalezl poklad, když už jeho skupina málem ani nedoufala v úspěch. Ale vytrvalost se ukázala v tomto případě jako dokonalá vlastnost.

Všichni tři velitelé dorazili na hrad nejen s poklady, ale hlavně s kousky říkanky. Samy o sobě jednotlivé části říkanky nedávaly smysl, ale složeny dohromady dávaly vodítko, kde se zjeví další stopa vedoucí ke knize. Říkanka se zmiňovala o pohoří s názvem měsíce, o zátoce ztracených nadějí, o místu, kde vede cesta do ztracené země, a o planinách, kde vlaje vysoká tráva. Chvíli nám to nedávalo smysl, ale když jsem se poradila s jednou prastarou mapou, podařilo se nám nalézt, kde by se mohla stopa vyjevit. Severně od města Minocu nacházelo se Půlměsíční pohoří, leželo na pobřeží Zátoky ztracených nadějí a z něj vedla skutečně cesta do Ztracené země. Shromáždili jsme se před mostem k hradu a přes magický portál jsme se záhy přenesli do Vysokých stepí.

Příběh z Ultimy Online Tam se Družina Chaosu opět rozptýlila, aby propátrala okolí. Netrvalo dlouho a ozval se výkřik: „Mám mapu.“ Jak se ukázalo, jednalo se o mapu Severního Jhelomského ostrova. Křížek nepochybně vyznačoval místo, kde byla před odchodem vyznavačů Chaosu z této země Kniha ukryta. Opět se Družina seskupila, aby podnikla poslední cestu této dlouhé výpravy a pomocí magie jsme se přenesli na Jhelomský ostrov. Jak se dalo očekávat, uvítaly nás znovu houfy zdegenerovaných bludiček. Družina Chaosu se ale odvážně dala do boje. Opět jsme byli všichni pohromadě, silní a jako pěst jsme udeřili. Přestože si krvavá řež i tentokráte vybrala oběti na straně statečných válečníků Choasu, poklad se nám vykopat podařilo. Ano, jak jsme očekávali, obsahoval knihu. Urychleně jsme se přesunuli zpět na hrad.

Teprve tam jsem zjistila to překvapení, ten omyl, kterého jsem se dopustila. Celou dobu jsme šli po mylné stopě. Celou dobu jsme sledovali cestu k Druhé Knize… Rovnováhy. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Hradem pronikaly výkřiky: „Spalte ji!“ Ale někteří moudřejší členové Dvora si zachovali chladnější hlavu. „Ponecháme ji v knihovně, než se vrátí Lord Blackhtorn. Nechť on rozhodne, jak s knihou naložit!“ Nezbylo mi, než souhlasit a tak nyní naši knihovnu zdobí další starobylý skvost, byť s učením poněkud odlišným od toho našeho. Druhá Kniha Chaosu však stále někde leží a bude naším dalším úkolem ji nalézti.


Témata: hřbitov