V historii videoher najdeme nejeden příklad herního žánru, který svého času trhal rekordy oblíbenosti, ale dnes již přežívá víceméně pouze ve formách různých retro připomínek. Jako příklady uveďme kupříkladu scrollovací střílečky nebo point and click adventury, popřípadě adventury obecně. To se ale rozhodně netýká skupiny her označované jako logické rychlíky. Pokud nebudeme slovíčkařit a upustíme od teorie, že je vlastně Pong v lepší grafice, pak se dá říci, že se jedná o nejstarší aktivně žijící žánr, který se díky své povaze dnes rozlezl již napříč všemi platformami, mobilní telefony nevyjímaje. Při launchi NDS tak tento žánr rovněž nemohl chybět a byl zastoupen rovnou dvěma tituly, z nichž ten bizarnější si nyní představíme.
Jmenuje se Polarium a kdybychom ho měli stručně charakterizovat, řekli bychom, že se jedná o něco mezi Tetrisem, piškvorkami a kreslením nejrůznějších obrázků jedním tahem, což samo o sobě možná nezní ještě tak podivně, jako když se k tomu dodá, že grafika je v podstatě pouze dvoubarevná a drtivá většina vizuální stránky hry je tvořena dvoubarevnými
K úspěšnému hraní je totiž potřeba brát obě barvy kostiček jako naprosto rovnocenné.
čtverečky. Pokud jste náhodou zmateni přiloženými obrázky, pak vězte, že byly vybírány s tím, aby byly co nejméně fádní. Za nevýraznou prezentací ale stojí poměrně velmi zajímavá myšlenka.
budete přemýšlet až moc dlouho nad tím, kterak otočit co nejvíce políček, dostanete se do problémů rovněž. Druhým faktorem pak je skutečnost, že přes každý kachlík můžete přejet jen jednou, takže vyložená improvizace zde místo nemá, čímž se dostáváme ke smrtonosné nutnosti myslet dobře a rychle.
Naštěstí zde ale není pouze tento režim, který dokáže odradit dost spolehlivě během několika málo pokusů. Vedle tutorialu je tu i cvičný režim, v němž na vás hra čeká tak dlouho, dokud pro další várku kostiček nevytvoříte místo, ale zejména režim Puzzle, který se pravděpodobně stane stěžejním pro všechny, kteří s touto hrou teprve začínají. Jde v něm o to, že máte pevně daný obrazec, ve kterém musíte jedním tahem nakreslit takovou čáru, aby každá řada byla tvořena čtverečky stejné barvy, a obrazec tak mohl zmizet úplně celý. Těchto libůstek je zde na vás připravena celá stovka (a kdyby vám to bylo málo, pak zde na vás čeká slušný editor, v němž si můžete tvořit hádanky vlastní) a věřte, že vám vydrží na více než jen pár odpolední. Zvláště když se vám docela často po neúspěšném řešení a následném restartu úrovně zobrazí daný vzor inverzně, tedy co bylo předtím
černé, je nyní bílé a naopak. Občas vám to sice pomůže a inverzní obrazec vás tak nějak lépe praští do očí, ale mnohdy vám tato operace přinese docela slušné zmatení.
Celkově je tedy Polarium titulem, který až nečekaně hodně prověří vaše mozkové závity.
S tím souvisí i další zajímavá věc. K úspěšnému hraní je totiž potřeba brát obě barvy kostiček jako naprosto rovnocenné, což je zpočátku docela problém a člověk má podvědomě tendenci brát jednu z barev jako jakési pozadí a zabývá se „odstraňováním“ těch druhých. To je ale zásadní chyba, kterou si ale uvědomíte právě v režimu Puzzle, kdy na vás hra velice záhy vyrukuje s úkoly, kde otáčet pouze políčka jedné barvy prostě nelze (typicky třeba v situaci, kdy leží na diagonále, „chodit“ totiž můžete pouze vpravo-vlevo a nahoru-dolů). Naštěstí je zde ale k dispozici jakýsi pomocný rámeček tvořený okrajem z neutrálních šedivých kostek, díky němuž můžete vyjet i mimo obrazec a po tomto okraji dojet třeba až na opačný konec zadání, aniž byste otočili jedinou kostku. Šedivé kostičky se totiž neotáčejí, ale přes každou z nich můžete projet rovněž pouze jednou.
|
Celkově je tedy Polarium titulem, který až nečekaně hodně prověří vaše mozkové závity a představivost, ovšem je již na sympatiích jednoho každého hráče, zdali to pro něj bude dobře nebo špatně. Osobně jsem byl takovýmto hrám s jednoduchým konceptem vždy nakloněn, ale Polarium se mi trefilo do noty, ale pokud někdo nedá dopustit na akční hry všeho druhu, asi by o této hře neměl ani uvažovat. Velmi pravděpodobně se pro něj totiž bude jednat o velmi nezáživnou záležitost, na čemž nic nezmění ani slušný multiplayer, kdy se dá hrát i jen s jednou cartridgí. Na druhou stranu ale asi bude zdejší mulťáček poněkud neatraktivní, jelikož když vyzvete někoho, kdo tuto hru v životě neviděl, budou pro něj vaše předchozí zkušenosti velmi demotivující. Co se týče řešení stovky puzzlů, jedná se v mém případě o ideální záležitost na cesty, kde nějaké občasné kodrcání vlaku po výhybkách není vážným problémem. Vzhledem k náročnosti hlavního režimu, hodí se tento spíše na nějaká „seismicky klidnější“ místa.
| Polarium | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
