Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praetorians – za císaře!

  12:00aktualizováno  23. března 9:56
Realtimová strategie od tvůrců legendárních Commandos a atraktivní prostředí starověkého Říma, plné krvavých střetů legionářů proti barbarům a Egypťanům. Dobrý základ pro skvělou hru. Nebo snad ne?
75

Praetorians

Platforma: PC
Výrobce: Pyro Studios

Herní karta

PraetoriansRealtimová strategie Praetorians patřila bezesporu k nejočekávanějším titulům svého žánru, o čemž vypovídá i článek z loňské výstavy E3 a pozdější nadšené dojmy z demoverze. Není taky nic tajného, že hru vyvíjeli Španělé z Pyro Studios, známí svým hitem Commandos. Jejich zkušenosti a zajímavý námět starověkých bojů dávají dohromady pestrou kombinaci, která dobře vypadá a dobře se i hraje, jenže se od ní očekávalo trochu víc.

Děj je zasazen do dob římských vzestupů a pádů pár desítek let před naším letopočtem. Stále se rozpínající říše hltá nová území, a navíc musí čelit mnoha útokům zvenčí i zevnitř. Mocná císařská vojska se vypravují za hranice barbarských kmenů, do vyprahlého Egypta a na území samotného Říma, zmítaného neklidnými rebeliemi. Třebaže některá data a místa vůbec nekorespondují s historicky podloženou realitou a hra nemá se skutečnými Pretoriány vůbec nic společného (původně elitní garda, bezprostředně chránící císaře a s právem kdykoliv vkročit do Říma), atmosféra člověka přímo vtahuje o dva tisíce let zpátky.

PraetoriansUž od prvního úkolu bude mít leckdo pocit, že se na římských kulisách odehrává vynikající přestavení. Pěkné filmečky a profesionálně pojaté brífinky s poměrně originálním pojetím dělají svoje a člověk si ani neuvědomí, že jednotlivých dvacet misí nepojí vlastně žádná výraznější dějová linka. U RTS se ale hlavně cení originalita a únik od obyčejné plytkosti „vybudovat základnu, vycvičit padesát chlapů s největšími štíty a jde se vraždit“. Praetorians na to jde jinak, uvolňuje z jakéhokoliv stavění nebo těžení a soustředí se hlavně na taktiku. Do misí vstupuje určitý počet oddílů, sem tam se nabízí možnost obsadit nějakou vesničku a naverbovat z ní nové síly, nicméně taktika stohlavého davu hozeného do chumelenice dlouho nevydrží. Zásoba vlastních mužů a rekrutů totiž při špatném postupu padne během chvilky a posily přijdou zřídkakdy.

Nezbytnou součást vojska tvoří vojevůdci a centurioni, kteří jako jediní umí v obsazené vesničce zjednat pořádek a vycvičit z místních tvrdé vojáky. Jediným limitem je počet obyvatel a zkušenost. K vytrénování těch nejlepších pěšáků se ještě musí přidat pár zkušeností z bojů, a tak se nedá hned ze začátku pustit do Praetoriansnepřítele se třemi legiemi plnými elitních bojovníků, jako jsou pretoriáni nebo gladiátoři, schopní své protivníky spoutat do sítě. Strategicky důležitý prvek představuje prostupnost lesů a bohatě strukturovaný terén. Pěší jednotky se mohou kdykoliv vydat do hustého porostu, překvapit nepřítele a třeba skupinka lučištníků schovaná mezi stromy a na vyšší úrovni, než na jaké se hýbe cíl, může proto za pár sekund nadělat slušnou porci mrtvol, aniž by ji někdo spatřil. Jedinou nápovědou jsou průzkumníci s vlkem nebo s jestřábem a ptáci, kteří se při hluku v lese vyplaší.

Římané mají oproti nepřátelským dvěma civilizacím (barbaři a Egypťané) výhodu v tom, že se jejich jednotky sami srovnávají do formací, jež se dají libovolně přeskupovat a upravovat. V boji se ovšem rozdíl mezi zformovanou a chaoticky seřazenou skupinou nepozná a ostatně i diference mezi jednotlivými stranami jsou minimální. Římané ovládají pár speciálních schopností navrch (například legionáři se bleskurychle zabalují do slavné želvy, v níž se ze všech stran chrání před palebným krupobitím). Nicméně počet typů jednotek není nijak slavný – celkem něco kolem dvanácti kusů za každou civilizaci, přičemž dobrá polovina má stejné schopnosti, využití a liší se jen v názvu.

PraetoriansI když ve hře nejsou klasické budovy, nejzákladnější pěchota dokáže bez nároků na suroviny postavit těžké zbraně (balista, beranidlo atp.), obrannou věž nebo přistavět k vesnici pevnost, čímž začíná možnost rekrutovat vojáky. Pokud lehká pěchota během bojů pomře, není problém si ji z nějaké jiné jednotky udělat tím, že se jí odebere hodnost, a tím se přemění právě na pěchotu. Autoři trochu uletěli při vyvažování zbraní a takový katapult, mimochodem velmi přesně střílející katapult, sejme jednou ranou dokonce VŠECH třicet chlapů v jednom oddílu. Naštěstí se vojáci kromě běžného vycházkového tempa dají popohnat k rychlejšímu klusu (než jim ale klesne výdrž úplně na nulu), čímž mnohokrát stačí před palbou utéct.

Náplň misí se střídá od základních úkolů „vyvraždit všechno“, přes eskortovaní důležitých jednotek, až po dobývání a bránění pevností. Tady Praetorians ukazuje svou největší sílu: vydržet pod náporem nepřítele a zachránit si život v ne moc rozsáhlém opevnění bývá to nejnapínavější a taky nejzábavnější. Útočníci se hrnou v obrovských kvantech, beranidla drtí hradby, žebříky hladově šplhají nahoru a jízda čeká, až bude moct vtrhnout dovnitř. Někdy se role prohodí a římská armáda má za úkol se zmocnit cizí tvrze. Vyváženost misí Praetoriansovšem není nijak slavná – obtížnost kolísá od dětinsky lehoučkých úkolů až po ty skoro nesplnitelné. Nikdo si nedal práci s tím, že by se náročnost postupně zvyšovala. A například zatímco jde jedna z posledních misí splnit za nenáročnou půlhodinku, zhruba v druhé čtvrtině kampaně začíná fantastické a místy neprostupné peklo.

Síla hry je ale především v multiplayeru a skirmishi, kde naplno vyniknou originální nápady a herní systém. Honba za prázdnými vesnicemi, pochodující legie a čekání na vycvičení těch nejsilnější mužů je něco nového a svěžího, co Praetorians odlišuje od zbytku současných RTS. Protože síly jednotlivých stran nejsou kumulovány v nějakých základnách, bojuje se po celé mapě, pořád se něco děje a hra nutí k rychlým rozhodnutím. Vojska se rozlézají do všech koutů a hlavními místy střetů jsou roztroušené vesničky, představující jediný zdroj nových sil. Ztráta dvou tří dědin může být rozhodující a v tom se Praetorians přibližuje legendární hře Z, která byla postavena na potyčkách o klíčová území s továrnami, v nichž se vyráběly jednotky.

PraetoriansUmělá inteligence v kampani a ve skirmish módu jsou dva rozdílné pojmy. Zatímco v misích s konkrétními úkoly nepříteli vůbec nevadí, že osádka opuštěného katapultu zrovna dostává na zadek nebo že se přes nechráněnou část pevnosti valí jeden útok za druhým, ve skirmishi si drze stojí za svým a nenechá se jen tak porazit. Při nastavení nejtěžší obtížnosti se rozbíhá válka o každý metr a každou volnou vesnici. Nepřítel se rychle rozprchne po celé mapě a brzy postaví početně silnější armádu. Zde už opravdu nezbývá nic jiného, než se pustit do plánování a naplno využít strategických variant, které poskytují formace a prostupnost lesů.

Po stránce technického zpracování a ovládání je Praetorians podařený kousek. Sympatická hudba a zvuky mečů, odrážejících se od výzbroje, doplňují atraktivní grafiku, plnou sněhových nebo písečných bouří, padajícího deště a reálně vypadajícího světa s ptáky, lesními stezkami i obrovskými pevnostmi. Někdy by se hodilo zatočit s kamerou a změnit jeden ze tří předdefinovaných pohledů, nicméně přehlednost zůstává zachována i při kompletním 3D zpracování. PraetoriansOstatně přestože je ve hře spousta různých funkcí, ovládání se podařilo vymyslet co nejjednodušeji.

Praetorians spadá stejně jako například hra Impossible Creatures do kategorie strategií, na kterých si primárně pošušňají lidí, kteří podobné hry nehrají. Oproti současné realtimové špičce vyniká Praetorians v nápaditém pojetí, ale příběh, singleplayer, odlišnosti mezi rasami a mnoho dalšího jasně zaostává. V souvislosti s formacemi a omezenou možností rekrutovat nové síly je třeba připomenou hru Warhammer: Shadow of the Horned Rat, která v daleko lepší atmosféře a v mnohokrát propracovanějších bojích nabízela úplně to samé už před sedmi lety. Hra Praetorians rozhodně stojí za vyzkoušení, navíc se u nás bude prodávat s českými texty, leč nic převratného by od ní raději nikdo čekat neměl.

Praetorians
Minimum: procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 16 MB 3D karta, 600 MB HDD
Optimum: procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 32 MB 3D karta
Multiplayer: ano
Další informace: demo / screenshoty / in-game video
Výrobce/distributor: Pyro Studios / Eidos Interactive
Distributor v ČR: Cenega
Oficiální stránka: Homepage
Verdikt: Zábavná a pěkně vypadající RTS. Jinak nic převratného.
Hodnocení: 75%
Autor:


Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

89 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 704 čtenářů

Témata: Hluk


Nejčtenější

Obal prvního Dooma je nezapomenutelný
Tajemství odhaleno. Předlohou „Doomguye“ je samotný John Romero

Slavný vývojář John Romero se na svém blogu pochlubil tím, že právě on se stal předlohou slavného „Doomguye“, který zdobil obal prvního dílu kultovního Doomu.  celý článek

Shadow Warrior (PS4)
Stáhněte si nového Shadow Warriora zdarma. Ale pospěšte si, čas běží

Nabídka, která se neodmítá. Vynikající akční hra z roku 2013 je po omezenou dobu k mání zdarma v internetovém obchodě Humble Bundle. Nepromeškejte tuto...  celý článek

Albion
RETRO: V Albionu se herní doba nepočítala na hodiny, ale na měsíce

Připomeňte si s námi fantastickou hru na hrdiny, kterou u nás hrál snad každý, kdo měl v půli devadesátých let počítač.  celý článek

Destiny 2
Beta sci-fi Destiny 2 nabízí epickou filmovou podívanou. První dojmy

V právě probíhající betě k chystané sci-fi střílečce Destiny 2 si hráči mohou vyzkoušet příběhovou kampaň, kooperativní misi, nebo bojování v arénách. Hra...  celý článek

Valve Steam
Názvy her jsou stále kratší, ukázal průzkum na Steamu

Jaký je nejdelší název hry na Steamu? Která barva převládá v propagačních obrázcích? Na tyto a mnohé další zásadní otázky našel odpověď nezávislý vývojář Tim...  celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Kona
RECENZE: Na tajuplnou detektivku Kona jen tak nezapomenete

Soukromý detektiv Carl Faubert přijíždí do bezútěšného severního Quebecku, aby řešil případ, na který do smrti nezapomene. A vy, pokud máte rádi netradiční...  celý článek

Bulgur s petrželkou a citronem
Bulgur s petrželkou a citronem

Lehké jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.