Doba kolem Vánoc patří mezi období, kdy nás prodejci zavalí všemožným zbožím, počítačovými komponenty nevyjímaje. Největší zmatek bývá obvykle v grafických kartách, letos se ovšem zbláznili i vývojáři procesorů, takže na trhu je pěkný přetlak a zmatek. Jaký procesor si vybrat a od čeho dát ruce pryč?
Technologie a vše okolo
V současné době jsou na trhu dva výrobci běžně používaných procesorů. Intel a AMD. Intel byl vždy technologickou velmocí a udával směr vývoje, zatímco AMD používalo osvědčené technologie a postupy. AMD ovšem jako první přineslo 64-bitové procesory do domácností a zatímco Intel nebyl této myšlence nekloněn, nyní si všiml, že jeho konkurent boduje a připravuje procesor podobný.
Intel si ovšem nechce nechat vzít pozici technologického lídra a tak používá nejnovější technologie, ovšem ne vždy ku prospěchu výkonu.
Mezi Intelovské novinky patří nový socket LGA 775 a čipsety pro něj určené. Určitě se k vám doneslo, že Intel svůj nový socket tak trochu obrátil. Zatímco doposud byly nožičky umístěny na procesoru, nyní je Intel umístil na základní desku. Podle Intelu to má mít vliv na lepší odvod tepla z procesoru do socketu a dosahování vyšších frekvencí. Zda to pravda je nebo ne, to nezjistíme, ovšem domyslíme si, že takové řešení není ideální, pokud procesor často měníte. Je zde totiž větší riziko, že se konektory polámou. Intel sice garantuje 10 vyměnění procesorů, ovšem nevím, jak se to bude řešit například v testovacích PC. Má-li recenzent udělat test 20 procesorů, bude si muset pořídit dvě nebo tři základní desky. Milá představa.
Další technologií kterou začal Intel u patice LGA 775 jsou operační paměti typu DDR2. Většina lidí se ze začátku myslela, že „dvojka“ je lepší než jednička. Obzvlášť, když má vyšší pracovní kmitočet a je dražší. Není to ovšem pravda. DDR2 jsou vlastně naleštěné klasické DDR. Sice mají vyšší pracovní frekvenci, ovšem aby na ní mohly pracovat, tak mají zvětšenou latenci, tj. reakční dobu. Takže ve výsledku dostanete DDR1 za mnohem více peněz. AMD se na to jen z povzdálí dívá a čeká na technologii DDR3, která konečně přinese obrovský výkonnostní nárůst.
Když už byl Intel v té modernizaci, tak začal ve svých nových čipsetech využívat nový standart PCI Express. Na něm není nic špatného, ovšem výrobci grafických karet ho v nejvyšších modelech protlačují taky a pokud si chcete pořídit novou grafickou kartu, budete muset vyměnit i základní desku a když budete v tom upgrade, tak si řeknete, že více paměti by taky nebylo na škodu. Takže další investice do půlky PC, když by teoreticky stačila pouze grafická karta. GOSH!
|
Pokud chcete nejvýkonnější procesor od Intelu pro běžné smrtelníky, sáhněte po Pentiu 4 Prescott. Je určeno pro čipsety Intel i915P/G a i925X. Když se začala prodávat tahle verze, zároveň byla z trhu stažena starší verze tohoto procesoru s jádrem Northwood. Jeho výkon byl ovšem na stejné frekvenci vyšší! Měl totiž lépe odladěnou pipelines. Co to vlastně je a jak se to projeví na výkonu, to najdete někde okolo v rámečku.
Jádro Prescott je ovšem silně neodladěné. Kromě nižšího výkonu má vyšší vyzářené teplo. Jádro je sice vyráběné 90nm technologií, která měla vyzařované teplo snížit, nestalo se tak. A tak výpočetní jádro o velikosti poštovní známky produkuje teplo 150W! Brzy si místo ústředního topení budeme pořizovat výkonné procesory.
Nesmíme také zapomenout na Intel Pentium Extreme Edition. Je to vlastně hodně vylepšené Pentium 4, které má navíc hodně paměti druhé úrovně. A taky je to znát na jeho ceně. Ovšem 2MB vyrovnávací paměti druhé úrovně udělají své.
Věčný nezmar Intel Celeron
Celeron je věčný procesor. První se objevil s jádrem Covington, které bylo ve skutečnosti jádro Pentium II, ovšem zbavené veškeré cache druhé úrovně. Díky tomu podávalo mizerné výsledky a Intel proto uvedl na trh Celeron s jádrem Mendocino, které obsahovalo 128 kB L2 paměti. Poté následovalo jádro Coppermine, které bylo určeno do socketu 370 a obsahovalo 128 kB L2 cache a navíc SSE instrukce. Jádro bylo původně navržené na 533 MHz, ovšem dostalo se až na krásných 1000 MHz. Poté následovalo jádro Tualatin se 256 kB cache druhé úrovně, které na čas ukončilo dotud slavnou éru Celeronu. Poté Celeron přesedlává na architekturu P4 zvanou NetBurst s jádrem Willamette. Bohužel ovšem od vývojářů dostává pouhých 128 kB L2 a to je pro architekturu Netburst málo. Poté se ještě Intel snaží starý dobrý Celeron oživit jádrem Northwood. Ovšem ani to mu nepomáhá protože má opět jen 128 kB cache L2. Z Celeronu se tak pomalu stává procesor pro kancelářské využití.
Z prachu má Celeron vytáhnou přídomek „D“, který znamená nové jádro Prescott. Oproti starším Celeronům také běží na frekvenci 533MHz FSB, má konečně 256 kB cache L2 a navíc jako bonus sadu instrukcí SSE3. To je již dostačující výbava na to, aby se popral v low-end třídě s Athlony XP a Semprony. Je určen pro dva sockety, starší 478 i nový LGA-775.
AMD Sempron
V dávných dobách kraloval low-endovým procesorům AMD Duron. Ten je ovšem nenávratně pryč a tak AMD vytasila nástupce se jménem Sempron. Ovšem nic není ideální a tak Sempron existuje ve dvou verzích.
Starší verze je založená na jádru Thorton nebo Thoroughbred-B, což je vlastně nízko taktovaný Athlon XP+. Tento procesor je určen do socketu A a obsahuje 256 kB chache L2 na frekvenci FSB 333MHz.
Druhý typ Sempronu je založen na jádru procesoru Athlon 64, má ovšem vypnuté 64bitové instrukce a oproti plnohodnotnému Athlonu 64 má polovinu cache L2, tedy 256 kB. Pro nákup je ovšem zajímavý, protože obsahuje nové jádro a také proto, že je určen do socketu 754. Pokud tedy budete chtít v budoucnu upgradovat na 64bitové instrukce, stačí vyměnit pouze procesor. Navíc jádro obsahuje i vlastní paměťový řadič, který se ve výsledku znamená lepší přístup do operační paměti.
AMD Athlon 64
Pokud chcete nejlepší poměr cena/výkon, sáhněte po procesoru AMD Athlon 64. Jádra procesorů obsahují kromě 64bitových instrukcí i 512 kB cache L2 a jsou určena do socketu 754. Nejvyšší model 3700+ má dokonce rovný 1 MB paměti L2. A na výkonu je to znát.
Procesory mají vlastní paměťový jednokanálový řadič, takže do desky nemusíte cpát drahé dual-channel operační paměti. Dále zde najdeme podporu instrukcí SSE2 a technologie 3D Now.
AMD navíc slibuje, že socket 754 bude minimálně dva roky podporovat, takže budoucnost tohoto procesoru vypadá růžově.
AMD a socket 939
Platforma socketu 939 vychází ze socketu 940, který se používá hlavně v serverových řešeních. Jeho hlavní nevýhodou byla nutnost využívat registrované paměťové moduly, které jsou nehorázně drahé. Ovšem situace se mění a socket 939 si vystačí s klasickými pamětmi. A to z něj dělá nejlepší platformu současnosti.
Pokud totiž takovou desku osadíte procesorem AMD FX-55, stane se z počítače brutální stroj, před kterým se rozklepe a do kolen padne i Pentium 4 Extreme Edition. A to vše při vyzářeném tepelném výkonu 88W. To se nedá srovnat s Pentiem Prescott, které při nižším výkonu produkuje přes 100W ztrátového tepla.
AMD 939 je v současné době to nejlepší, co si můžete pořídit. A budoucnost má také světlou. Takže není co řešit. Za své tvrdě vydělané/vyžebrané peníze dostanete to nejlepší.
