Nový závodní simulátor to dnes na videoherním trhu rozhodně nemá lehké. A to i přesto, že do nebe vychvalovaná série Gran Turismo ještě nezamířila na PlayStation 4, Driveclub nebyla taková pecka, jak se očekávalo a závodní sága Forza Motorsport vychází jen na Xbox One. Project CARS je multiformátová hra, která má šanci oslovit pouze jednu jedinou skupinu hráčů: pravověrné milovníky závodní simulace. Ale ani u nich nebude mít vyhráno.
Vyberte si, jak moc chcete pomoci
Podstatou hry je co nejvěrohodnější simulace. Jak už bývá v novém herním tisíciletí zvykem, zpočátku si můžete zvolit nastavení asistencí od toho pro závodní amatéry až po naprosté profíky. Hru, potažmo závodění to ovlivní v nejrůznějších pomocných nastaveních, od ABS či dobržďování až po vedoucí linku, která vám svou barevností ukazuje, zda na to máte šlápnout, nebo naopak ubrat. Pokud máte zájem o arkádu, tady své herní choutky neukojíte a budete jen prskat na to, že neustále končíte mimo vozovku.
Věrohodný jízdní model
Jízdní model je věc, před kterou se skláníme. Je sice nelítostný, ale jde o pravověrnou simulaci, u níž je znát, jak výkonné vozidlo jste vybrali, jak jsou nažhavené pneumatiky, v jakém stavu je vozovka či jaké je počasí.
Příjemný bonus zabudovaný v DualShocku 4Project CARS umně využívá reproduktoru v ovladači DualShock 4. Z boxu vám budou členové vašeho týmu hlásit, jak si vedete, kolikrát jste vyjeli z trati i další průšvihy. Jde o drobnost, ale ve skutečnosti ještě více umocňuje pocit z virtuálního závodění. |
Vývojáři z týmu Slightly Mad Studio, tvůrci Need for Speed: Shift a jeho pokračování, věnovali jízdě největší pozornost, což je znát již po několika vteřinách od chvíle, kdy poprvé na DualShocku 4 stisknete plyn. Tady nemůžete vyvádět a spoléhat na odrážení se od protijezdců jako v Gran Turismu, zde hrají roli i detaily v nastavení.
Nastavte si, co chcete, nastavování nás baví
A že si u vozu můžete nastavit ledacos, od tvrdosti pneumatik až po citlivost brzd. Jenže menu nastavení je vizuálně chudé jako NASCAR okruh. Je to čistě textové menu, které nudí a nezkušený virtuální závodník se v něm rozhodně nebude chtít pohybovat dlouho. Přitom je to škoda, protože na nabídku je naopak bohaté jako okruh Nürburgring na zatáčky.
Konkurence dávno ukázala, že všechna ta nastavení převodovek a brzdných pedálů lze zobrazit i vizuálně. Stále však nejde o takový průšvih, jako když se pokusíte svůj vůz vylepšit o nějakou novou součástku.
Nové součástky neexistují, vylepšování chybí
Narazíte totiž jako Formule 1 do mantinelu při smyku. To, co přinesly Gran Turismo a Forza Motorsport již před několika lety, zde není možné. Tvůrci se nás snaží opít benzinem a na webu hry tvrdí, že vozy mají ty nejlepší součástky a že si máme pohrát s nastavením.
Všichni ale víme, že jde o hloupost a možnost vylepšovat vozy citelně chybí. Stejně jako pořádný režim kariéry, systém odměn a odemykání nového obsahu. Zde máte téměř vše přístupné od začátku, což je v době zpropadených mikrotransakcí a dodatečného stahovatelného obsahu úplné zjevení.
Odměny se nedočkáte
Na začátku hry si můžete zvolit v kariéře libovolnou třídu závodění. Jenže člověk by po vyhrané sérii očekával pořádnou odměnu a zde se jí nedočká. Ani většího množství vozů, euforického haleluja, prostě něčeho, co uspokojí vaše soutěživé já. Tady máte smůlu, tohle je simulace přízemnosti.
Na druhou stranu můžete od začátku jezdit s jakýmikoliv vozy chcete a kdy chcete. Kariéra je zpracována formou závodního kalendáře, v němž si můžete vybrat jakýkoliv závod. Trochu chudá možnost, ale dostačující.
Umělá inteligence je umělá
Dále nechybí ani samostatná jízda, což je ale z režimů, ve kterých prověříte umělou inteligenci protijezdců, vše. Zbývá už jen on-line multiplayer. Vývojáři jim dali do vínku umělou inteligenci plnou dětských nemocí. Většinou virtuální závodníci jedou jako podle učebnice, po předem dané trase, jen občas vidíte nějaké předjíždění, drama nebo pošťuchování za zvuků skřípajícího plechu.
Jenže někdy, když umělá inteligence vyjede ze stop vyjetých programátory, je chování hry neférové. Jezdci pak do vás bezmyšlenkovitě vrážejí a nejednou máte při přejíždění pocit, že jim hra pomáhá ve váš neprospěch.
Radost na závody pohledět
Při pohledu na hru však žádné problémy mít nebudete. Je totiž nádherná. Modely vozů jsou detailní a s jejich modelováním si vývojáři dali hodně záležet. I tratě jsou parádní, slunce žhaví asfalt, který ve Full HD září detaily.
Pěkné je i poškození, které má však k závodnímu realismu blízko asi jako WipEout. Jednou narazíte ve více než stokilometrové rychlosti do mantinelů a akorát je odřete, zatímco příště vám z tohoto dramatického setkání odpadne kolo. Jak je to možné, to se nedozvíte. Celkově to však působí nedodělaným a nefér dojmem.
Okruhová extratřída
Co se vozového parku týče, je zajímavý. Najdeme tu kolem osmdesátky vozů. Od motokár, přes supervozy, GT vozy až po formule nebo Le Mans prototypy. Rozdílnost vozů je až zarážející, samozřejmě v tom pozitivním slova smyslu.
Bohužel jich je ve hře právě jen necelých osmdesát, což oproti konkurenci, která se vytahuje stovkami aut, není nic moc. To však neplatí o tratích, kterých je kolem třiceti. A to včetně všech povinných okruhů jako Nürburgring, Silverstone, Laguna Seca Raceway nebo pro našince Brno. Okruhy jsou zpracovány s citem pro detail a nic jim nebudeme ani nechceme vytýkat.
O pár kol pozadu…
On-line závodění je fajn, pobavíte se u něj a své dovednosti prověříte ve věrohodné simulaci, která svými úskalími potrápí i ostatní hráče z jiných kontinentů. V závodech po síti zaujme nastavení před každou jízdou, kterým můžete změnit tempo každého závodu. Na síti však stále nehraje tento titul tolik lidí, aby se mohli shlukovat v nějakých závodních týmech. Navíc je ostuda, že není přítomen multiplayer v podobě rozdělené obrazovky, výsada konzolových her.
U Project CARS musíme vypíchnout skvělý jízdní model, pěknou grafiku, ale v žádném případě nelze přehlédnout, že konkurence je ne o jedno, ale minimálně o dvě kola napřed a nabízí toho podstatně více.