Mít v současné době ve vývoji akční RPG není záviděníhodný úděl. Nedávno ohlášené Diablo 3 na sebe definitivně strhlo veškerou pozornost, kterou jsou fanoušci tohoto žánru schopni poskytnout a další tituly tak mohou jen paběrkovat. Nebo snad ne?
Německé studio Ascaron si takové problémy rozhodně nepřipouští a popravdě ani nemá proč. Jeho Sacred 2 na první pohled vypadá větší a hezčí než Diablo 3. Jenže bude také lepší? Aspoň trochu nám napověděl čas, který jsme měli možnost strávit s ranou verzí hry u českého distributora Cenegy.
Sacred 2 se odehrává dva tisíce let před událostmi jedničky. Oproti předchůdci se nyní scénáristé pod vedením legendy Boba Batese (např. Shannara) činili. Ancaria je na pokraji občanské války, protože mezi vládnoucí elfy je vražen klín v podobě rozdílných názorů na úlohu prapůvodní energie.
Zda ji využívat jako surovinu k rozvoji, magickým hrátkám či s její pomocí vyhladit všechny ostatní rasy. Konflikt eskaluje a divili bychom se, kdyby se do něj hráč za jednu ze šestice postav (dryáda, seraphimka, strážce chrámu, stínový válečník, inkvizitor a vznešená elfka) nepřimíchal hodně natěsno.Už na začátku vás čeká první z oněch zásadních rozhodnutí. Budete se muset přidat k jedné z frakcí – světlé či stínové. Od výběru se pak odvíjí motivy, cíle, úkoly a samozřejmě i závěr. Již v prvním questu narazíte na rozdíly. Premisa, tedy nalezení výzkumné skupiny, která se vydala nalézt zdroj energie, je stejná.
Zatímco kladný hrdina poté přiloží ruku k dílu a pomůže se ziskem vzácné esence, bude se padouch snažit celou operaci sabotovat. Pravda, je to docela průhledné a třeba v Jade Empire byly jednotlivé cesty ducha mnohem více zastřené, v ryze akčních RPG jde ale přeci jen o osvěžující novum.
Video
První, co vás po spuštění hry trkne, je obrovská rozloha světa Arcanie. Ta se může směle rovnat takovým velikánům, jako je Gothic 3 či Oblivion a možná je ještě větší. Rozhodně jsme se ale necítili ztraceni. Ať už zvolíte jakoukoliv postavu, probudíte se a nedaleko vás stojí tajuplný mág, jenž vám oznámí pár nepříliš jasných slov v tom smyslu, že jste opět byli přivedeni k životu a čeká vás zásadní úkol. Příjemné je, že každý z charakterů začíná na zcela odlišném místě mapy a dostává se tak k událostem z poněkud odlišné strany. Přestože je Arcanie obrovská, nemusíte se bát toho, že byste se cítili ztracení. Vůbec ne. Již v alfaverzi hra dokázala účinně vést za ruku. Za pár desítek minut nashromáždíte hned několik vedlejších úkolů a je jen na vás, zda se je vrhnete plnit po rozlehlém okolí, kam vás přehledně navádí šipky na minimapě, nebo dáte přednost postupu v hlavním questu.
Pokud se na veškerou vedlejší činnost vykašlete, počítejte s tím, že uvidíte pouze čtvrtinu toho, co si na vás autoři připravili. A to by byla škoda. Přeci nenecháte ležet ladem na osm stovek dalších questů, které navíc – aspoň podle našich drobných zkušeností – nejsou tak generické jako v jiných akčních RPG. Jistě, točí se kolem shánění předmětů, pobíjení nepřátel či eskortování důležitých osob, na druhou stranu jsou ale velmi dobře zakomponovány do běhu zdejšího fantasy světa.Sacred 2 je v zásadě tradičním akčním RPG, kdy jde především o pobíjení nejrůznější havěti, sbírání kořisti a samozřejmě levelování. To bylo na prvních úrovních příjemně svižné a úrovně přibývaly přesně tak, abychom se toužili dostávat stále výš a výš. To je velmi důležité a zdá se, že s vyvážeností hra problémy mít nebude.
Postavy se od sebe diametrálně liší. Nejen bojovými styly a schopnostmi, jichž není na první pohled takové množství, ovšem takřka všechny jsou opravdu použitelné, ale také vlastními příběhy. Třeba stínového válečníka trápí bezmála hamletovské otázky: Kdo jsem? Odkud pocházím? A především: proč jsem mrtvý? Odpovědi naleznete v několika desítkách speciálně vytvořených questů a poté se buď vydáte za krvavou pomstou, nebo…ale to už se nechte překvapit.Po Ancarii se lze vůbec pohybovat ještě dlouho poté, co si odškrtnete poslední povinný quest. A zdaleka nemusíte být sami – vedle spíše bezvýznamných AI poskoků si můžete přímo do své hry přizvat až patnáct dalších přátel, kteří se tu budou volně pohybovat. Se čtyřmi z nich se dá vytvořit parta, která se vydá na lov těch nejcennějších skalpů. Ty však lze získat i sólo – obtížnost se vždy přizpůsobí aktuálním poměrům. Pro zkrácení dlouhé chvíle pak dobře poslouží deathmatche.
Každý, kdo někdy hrál akční RPG, jistě bude souhlasit s tím, že pro úspěch takového titulu je zcela zásadní pocit z boje. Buď je záživný a bude vás jakýmsi nepopsatelným způsobem uspokojovat i po zabití tisícího monstra, nebo je plytký a bude vás od začátku nudit. V případě Sacred 2 není proč se bát, vše funguje tak jak má a bitky, přestože vlastně probíhají jen pomocí klikání, respektive držení tlačítka myši, rychle utíkají a ani vám nepřijde, že stále opakujete tu samou činnost.
Nepřátelé navíc po finálním úderu fyzikálně trochu přestřeleně odlétávají, což uspokojení napomáhá ještě více. Nehledě na to, že se podařilo namíchat slušný mix v podobě řadových, trochu lepších, ještě lepších a vůdcovských nepřátel. Bossové jsou potom velcí jako barák.
Po grafické stránce má Sacred 2 rozhodně co nabídnout. Oproti svému předchůdci je plně 3D a je tak možné natáčet či přibližovat kameru. Pro postup hrou to možná není tak důležité, ale pro ten pocit uvěřitelného světa zcela určitě.A vězte, že se z krásy prostředí budete těšit hodně dlouho. Stromy a tráva se hýbají ve větru. Samotný denní cyklus je potom zážitek, když se pomalu stmívá a pak zase rozednívá. Sacred 2 tak ani omylem není strnulým titulem, naopak se brzy pohroužíte do zdejšího světa, který žije a budete se snažit zbavit ho nepříjemné hrozby.
Z toho, co jsme si mohli vyzkoušet, nemůžeme dělat kdovíjaké závěry. Ty si schováme až na recenzi. Jednoznačně ale můžeme prohlásit, že Sacred 2 má pořádný potenciál a je na nejlepší cestě ho využít. Už první díl zaznamenal velký úspěch – nikoliv neoprávněně.
Ascaron tedy ví, jak se dělají akční RPG a své know-how chce nyní ukázat světu v plné kráse. Na tomhle projektu totiž ani trochu nešetří a jeho snažení místy hraničí až s megalomanstvím. Pokud se podaří udržet v jistých hranicích, je to pro hráče jen dobře.
