Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PlayStation Vita je nedoceněná konzole do kapsy. Dojmy po roce hraní

aktualizováno 
V prosinci je to rok, co jsem si pořídil kapesní konzoli PlayStation Vita. Ačkoliv je na trhu v pozici otloukánka, skvělých her je na ní k dispozici víc než dost. A potěší i fandy retra.

PS Vita 2000 | foto: Sony

PlayStation Vita to nemá zrovna jednoduché. Konzole do kapsy jsou vytlačovány mobilními telefony a ti nadšenci, kteří se ještě rozhodnou podobný „luxus“ pořídit, sahají buď po méně výkonném Nintendu 3DS, nebo vyčkávají na chystanou konzoli Switch od stejného výrobce. Sony boj s mobily a Nintendem vzdala zbytečně rychle a existenci Vity připomene v rámci svých konferencí jen zřídka.

Mě samotného k nákupu nepřesvědčila ani šťavnatá exkluzivita, ani portfolio dostupných her. To jsem si zjišťoval až dodatečně. Tím hlavním tahákem pro mě byla skutečnost, že na Vitě lze hrát spoustu titulů z éry prvního PlayStationu, handheldu Playstation Portable, plus hezkou řádku HD remaků z PlayStationu 2. Navíc se to všechno prodává za velmi sympatické ceny, které pravidelně padají v rámci masivních slevových akcí. Jak se Vitu dívám rok po jejím nákupu?

Rayman Origins

Rayman Origins

Shovel Knight

Shovel Knight

LittleBigPlanet Vita

LittleBigPlanet Vita

Domovina skákaček


PlayStation Vita se brzy ukázala být perfektním zařízením na hraní klasických skákaček, chcete-li plošinovek. Moje volba padla na hry Rayman Origins, Rogue Legacy a Shovel Knight. Zatímco Rayman nadchnul parádní HD grafikou, další zmíněné hry v pixelové retro grafice zase bavily díky skvělému ovládání. Raymana jsem měl možnost vyzkoušet i na PC, Shovel Knighta a Rogue Legacy také na PlayStationu 4. Můžu přitom s klidným svědomím potvrdit, že na Vitě se mi hrály suverénně nejlépe.

Samozřejmě jsem si nemohl nechat ujít ani exkluzivní tituly, které Sony propagovala brzy po uvedení Vity na trh. Uncharted: Golden Abyss je asi nejhorší hra, kterou jsem za ten rok na Vitě dokázal dohrát. Oproti svým slavným sourozencům je výrazně horší ve všech ohledech a vlastně nabízí jen střílení a šplhání bez jakýchkoliv zajímavých momentů.

Uncharted: Golden Abyss
Uncharted: Golden Abyss

Uncharted: Golden Abyss

Jediné pozitivum, které mi utkvělo v paměti, bylo luštění hádanky za použití světla. Hlavní hrdina potřeboval odkrýt skrytou informaci na staré listině, a to tak, že ji vystaví ostrému světlu. Od hráče bylo vyžadováno, aby přiblížil konzoli například k rozsvícené žárovce, což zaznamenala zadní kamerka, která potřebná data odeslala přímo do hry. Na listině ve hře se pak objevila indicie potřebná k postupu hrou. Paráda.

Kdykoliv některá hra podobným způsobem využívala možnosti konzole, zážitek z hraní jako by se násobil. Bohužel titulů, které by možnosti Vity naplno využívaly, není mnoho. Skvělá byla LittleBigPlanet Vita, kde jsem při hraní často používal jak přední, tak zadní dotykový displej, nebo pohybový senzor konzole. Tou zdaleka největší peckou však byla nenápadná hra jménem Tearaway.

Tearaway
Tearaway
Tearaway

Tearaway

Tearaway a Persona 4: Golden

Tearaway je na první pohled klasická 3D skákačka od tvůrců LittleBigPlanet. Celý svět hry se všemi obyvateli je jakoby vystřižený z barevných papírů, se kterými jste si možná hráli jako děti. Hra ždímá z hardwaru Vity naprosté maximum, a dokonale se jí daří strhnout bariéru mezi hráčem a herním světem.

Vaším úkolem je dovést postavičku ke slunci, v kterém vidíte sami sebe. Na cestě narazíte kupříkladu na jelena, který vás poprosí o nový kožich. Abyste mu jej obstarali, je třeba Vitou něco vyfotit, čímž se vytvoří speciální textura. Ta je poté aplikována na všechny jeleny ve hře. Osobně jsem dilema vyřešil tak, že jsem si v reálu zavolal psa a nic netušícímu donátorovi vyfotil kožich. Jeleni byli nadšení.

Parádní byl i moment, kdy vás hra poprosí o nahrání nějakého strašidelného zvuku, kterým vás pak budou děsit všichni strašáci ve hře. Stačí třeba jen do mikrofonu zachrochat a je vymalováno. Podobných originálních nápadů je tu spousta. Hru přitom ovládáte chvíli klasicky, jindy pomocí touchpadů nebo třeba nakláněním konzole ze strany na stranu. Tearaway na Vitě je pro mě jednou z nejvíce nedoceněných her, na které jsem měl to štěstí za svou hráčskou kariéru narazit.

Persona 4: Golden
Persona 4: Golden

Persona 4: Golden

Druhou peckou pak pro mě byla japonská hra na hrdiny Persona 4: Golden, dostupná původně na PlayStation 2. Jelikož jsem žádnou z jejích předchůdkyň nehrál a orientoval jsem se pouze podle pochvalných recenzí pasující ji na nejlepší hru dostupnou pro Vitu, nebyl jsem si vůbec jistý, co mám od Persony čekat. Výsledek mě nadchnul. Hra je vlastně simulátorem středoškoláka, který kromě trávení času s ostatními studenty, studií a brigád podniká se svými přáteli výpravy do několikapatrových dungeonů, v nichž se v rámci tahových soubojů potýká s bizarními protivníky.

A že to jsou bitvy! Ty nejtěžší zaberou klidně i půl hodiny a díky nutnosti myslet v předstihu připomenou šachové partie. K tomu se hra pyšní fantasticky napsanými postavami, které budete po pár hodinách považovat za vlastní přátele. Po padesáti hodinách, které jsem s Personou dosud strávil, budu podle všeho tak v půli hry. Vita je přitom na japonské hry na hrdiny hodně bohaté zařízení.

A to mě ještě čekají hry jako Danganronpa, Legend of Heroes, Zero Escape a mnoho dalších. A paradoxně vůbec poprvé si zahraji klasiky Grim Fandango nebo Day of the Tentacle.

Tekken

Tekken

Klonoa: Door to Phantomile

Klonoa: Door to Phantomile

Golden Axe

Golden Axe

Retro hraní a Remote Play

Pak je tu samozřejmě ještě ten důvod, proč jsem si Vitu pořizoval na prvním místě. Mezi hry, které jsem si na ní za ten rok zahrál, patří původní Metal Gear Solid, Final Fantasy V, Klonoa: Door to Phantomile, Tekken nebo kolekce klasik ze staré Segy Mega Drive. Mezi nimi nechybí Golden Axe, Sonic nebo Shinobi. Vita toho v tomto ohledu nabízí spoustu.

Jsou tu však dvě ALE. Jednak hry nejsou jakkoliv remasterované, takže obraz nezaplňuje celou herní obrazovku. Pokud vám to nevyhovuje, je možné si jej roztáhnout, tím však dojde k deformaci zobrazení. U některých her podobné roztažení vadí více, u některých méně, osobně jsem preferoval menší displej. Druhou komplikaci představuje absence tlačítek L2 a R2. Jejich funkce jsou přiřazeny dvěma místům na zadním touchpadu či dotykové obrazovce. Je to samozřejmě nemotornější, ale pracovat se s tím dá. Oproti hraní na telefonu se Vita ovládá pohádkově.

Na výběr je každopádně ohromná spousta titulů a za sebe můžu říct, že kdyby na Vitu nevycházely opravdu žádné nové hry (což není pravda), ani by mi to tolik nevadilo.

Final Fantasy V

Final Fantasy V

Metal Gear Solid

Metal Gear Solid

K tomu tu je funkce Remote Play, díky které lze na Vitě streamovat hry z vaší PlayStation 4, a to buď přes domácí wi-fi, nebo internet. Wi-fi je v tomto ohledu samozřejmě mnohem spolehlivější. Obraz se sice nemůže rovnat tomu, co vidíte na kvalitní televizi a k chybějícím tlačítkům přibyly L3 a R3, přesto mě kvalita Remote Play překvapila. Osobně se k ní uchyluji v případě her, které už mám dostatečně „nakoukány“ nebo u kterých nepatří vizuální stránka mezi ty hlavní přednosti. Zatím největším oblíbencem je pro mě v tomto ohledu třetí Diablo.

Výběr z PS klasik hratelných na PlayStationu Vita

Final Fantasy I - X

Final Fantasy Tactics

Vagrant Story

Persona I - IV

Spyro The Dragon Trilogy

Blood Omen: Legacy of Kain

Legacy of Kain: Soul Reaver

Castlevania: Symphony of the Night

Syphon Filter I, III

Suikoden I, II

Crash Bandicoot I - III

Silent Hill

Metal Gear Solid I - III

Destruction Derby

Street Fighter Alpha 2

Tekken I, II

Ridge Racer (i RR Type4)

Resident Evil I, III

Cool Boarders I, II

Twisted Metal

Tomb Raider I - V

The Ratchet & Clank Trilogy

God of War I, II, Chains of Olympus, Ghost of Sparta

Jak and Dexter Trilogy

The Sly Trilogy

PlayStation Vita je zkrátka krutě nedoceněným zařízením. Kupříkladu stávající portfolio jasně ukazuje, že předělávky dalších PS2 her by se na ní hodily daleko více, než na moderní PlayStation 4, kde se porty mezi novým materiálem ztrácí.

Dva dotykové displeje, kamery, pohybový senzor a mikrofon na Vitě zůstaly trestuhodně nevyužívanými doplňky, jejichž potenciál je přitom obrovský. Přesto se pro mě Vita stala nerozlučným společníkem, který mi dovoluje hrát plno skvělých her. Ať už to jsou japonské hry na hrdiny, klasické skákačky, milované retro nebo hraní her skrze Remote Play. Na nedostatek herního materiálu si v případě Vity stěžovat prostě nelze.





Nejčtenější

Ryse: Son of Rome
Dubnové hry zdarma s Xbox Live Gold: akce Ryse a seriál Walking Dead 2

V dubnu se majitelé s aktivním předplatným Xbox Live Gold mohou zdarma vydat ve hře Ryse: Son of Rome v kůži římského generála zabíjet barbary. Ale i zbylé hry...  celý článek

Gears of War 4
Microsoft: Před uvedením nové konzole budeme mít několik exkluzivit

Skromně působící nabídka Microsoftu by se do zahájení prodeje konzole Scorpio měla zlepšit. Společnost si prý uvědomuje význam exkluzivních titulů, a chce jim...  celý článek

Kingsway
Hra vypadá jako operační systém, na který byste rádi zapomněli

Pomalé načítání, otravná vyskakující okna či zastaralé uživatelské rozhraní. Kingsway sice připomíná staré operační systémy, ve skutečnosti je to ovšem hra na...  celý článek

Československo 38-89: Atentát
Hra českých vědců o atentátu na Heydricha bojuje o přízeň ve světě

Vylepšená verze edukativní hry Československo 38-89: Atentát se pod novým jménem Attentat 1942 uchází o přízeň hráčů na digitální distribuci Steam v rámci...  celý článek

Šéf vývojářské společnosti InXile Entertainment, kterým je Brian Fargo.
Brian Fargo vedl vývoj Wastelandu i Falloutu. Pracuje na poslední hře

Ostřílený návrhář s více než 35 lety zkušeností plánuje svůj odchod ze světa videoher. Nejprve však dokončí Wasteland 3, jehož vydání je naplánované na rok...  celý článek

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.