V Electronic Arts se letos opravdu pořádně plácli přes kapsu, a tak vedle hokeje zde letos máme plně lokalizovaný i každoroční fotbal. Termínem „plně lokalizovaný“ máme samozřejmě na mysli včetně komentáře. Zatímco u letošního NHL se, v kostce řečeno, jednalo víceméně o jeden ze dvou důvodů, proč si letošní ročník pořídit (tím druhým je samozřejmě přítomnost české nejvyšší soutěže), u nové FIFY najdeme pozitiv rozhodně více, a to i přesto, že česká rybářsko-ovocná liga zde chybí.
Přestože ale pozornost zaslouží i jiné aspekty hry, největší pozornost samozřejmě budí čeština. Co se týče nejrůznějších menu, zpráv či nápisů, najdeme zde sice příležitostně nějaký ten ne zcela standardní výraz, ale v globálu je vše víceméně v naprostém pořádku a rozhodně se neopakuje situace z některého ze starších ročníků NHL, kde jsme se blahé paměti setkávali s termíny jako „píchání“ nebo třeba „čekování“. Slušný výkon podávají i oba komentátoři. Větší porci zápasu odkomentuje Jaromír Bosák, ale Petr Svěcený zde není tak vyloženě do počtu jako je Petr Vichnar v „sousedním“ NHL, a svými komentáři se při zápasech tedy projevuje více. Při prvním hraní vám
komentář ve srovnání s letošním NHL bude připadat jasně horší, ale je opět potřeba uvědomit si dvě věci.
Pochvalu si tvůrci zaslouží nejen za češtinu, ale v prvé řadě za provedení samotné hry.
Tou první je skutečnost, že fotbal není ani zdaleka tak rychlou hrou jako hokej, a tak je zde prostor k delším a obsáhlejším větám, z čehož ale holt pramení to, že občas ještě Svěcený vysvětluje obtížnost střely zpoza hráče, zatímco by už měl Bosák glosovat likvidační faul ve středu hřiště. Zadruhé je pak potřeba zohlednit fakt, že celý český komentář byl tvořen na základě anglického programového kódu, takže když naši komentátoři řeknou něco pozdě nebo v nepatřičné situaci, rozhodně to není tím, že by Bosák se Svěceným neuměli mluvit do mikrofonu. Na druhou stranu ale faktem zůstává, že výsledek rozhodně nepůsobí dojmem televizního přenosu, už jen proto, že hra velmi málo pracuje se jmény hráčů a klubů, takže kdybyste se nedívali na obrazovku a jen poslouchali, po většinu času nebudete mít absolutně tušení, kdo že to vlastně vystřelil, kdo koho
obral o míč nebo kdo koho fauloval. Nadabovány jsou totiž jen ty největší hvězdy jako třeba Rooney, Giggs či třeba Henry. Stejně jako v případě NHL ale platí, že anglická verze je na tom úplně stejně, akorát že angličtinu našinec nevnímá tak okamžitě
jako češtinu a spíš ji bere jen jako nějaké doprovodné anglické bláboly a nevěnuje pozornost obsahu právě řečených vět.
Pochvalu si ale tvůrci zaslouží nejen za češtinu, ale v prvé řadě za provedení samotné hry. Velmi rozumně totiž pokračují v trendu, jenž se částečně začal projevovat již v minulém ročníku a zejména pak v nedávném 2006 World Cup Germany. Nesnaží se totiž o žádné ultra-hyper funkce, které v minulosti akorát zastíraly skutečnost, že přístup k fotbalu jako takovému zůstával rok od roku stejný, a místo toho se soustředili na to, aby zdejší fotbal fungoval třeba pouze jen podle těch nejzákladnějších pravidel, ale aby tato funkčnost byla naprosto stoprocentní. A to se jim dle našeho názoru povedlo. FIFA 07 tak samozřejmě není tak komplexní jako konkurenční Pro Evo, ale rozhodně ji nelze odepsat ještě před výkopem druhé půle. Jasně, Pro Evo samozřejmě vítězí i v sestavě z minulého roku a
do prodloužení nebo k penaltám zápas nedospěje, ale rozhodně se jedná o zajímavý mač, kde bude na co koukat až do posledních minut.
Je zřejmé, že se letos tvůrci snažili o to, aby bez ohledu na konkurenci vytvořili zajímavou fotbalovou hru.
FIFA 07 tak staví na základních jednoduchých principech, jejichž kombinací ale dostáváme až překvapivě zajímavý celek. Počítačem ovládaní hráči se totiž chovají dost logicky na to, aby člověk zvládl i s pomocí pouze základních fotbalových technik hrát pohledný fotbal, z něhož bude mít radost a jenž bude vypadat velmi slušně. Když k tomu připočteme slušnou fyziku míče a pár nových animací pro různá zpracování a další fotbalové dovednosti, vychází nám skutečně dost slušný produkt. Do kolonky plusů je potřeba připočítat i veskrze rozumné zahrávání standardních situací, kdy na jednu stranu není potřeba trefovat se do nějakých zběsilých ukazatelů, ale na stranu druhou není potřeba jejich tréninkem strávit půl života, než se vám z nich
povede dát gól, a tak jejich zahrávání skutečně již od prvních zápasů znamená skutečné ohrožení branky a ne jen povinnost, kterou je potřeba splnit, aby zápas mohl běžet dál.
Přestože jsme fyziku míče v předchozím odstavci pochválili, máme k němu zároveň i jednu výtku. Chvála byla směřována k tomu, jak se míč chová při různých odrazech od kopeček, brankových konstrukcí nebo těl hráčů ve skrumážích. S trochou snahy tak lze třeba v tísni u pomezní či vlastní brakové čáry tak říkajíc „vytlouct bloky“, a získat tím odkop od brány nebo autové vhazování. Do očí bijící jsou však situace, kdy se míč kutálí delší dobu bez toho, aby ho měl někdo pod kontrolou. V takových případech se chová, jako kdyby byl trávník pokryt jednou velkou kaluží, a tak se třeba i po dost prudké přihrávce zastaví kousek za autovou či brankovou čárou, jelikož jeho zpomalení bývá v některých momentech vskutku rapidní.
|
Je zřejmé, že se letos tvůrci snažili o to, aby bez ohledu na konkurenci vytvořili zajímavou fotbalovou hru. To se jim povedlo, ovšem je zřejmé, že v některých momentech přeci jen tak trochu opisovali od vedle. Nejmarkantnější je to v případě zdejšího manažerského módu, jenž sice funguje velice dobře, ale člověk se neubrání podezření, zda tomu tak není proto, že se se docela dost podobá režimu Master League z PESu. Vedle hraní zápasů se tak zde musíte starat i o chod celého klubu, zejména pak samozřejmě o nákupy posil, prodeje hráčů které již nepotřebujete, sestavování taktiky a další a další záležitosti.
Na výběr je zde opravdu hutné množství klubů ze všech zdejších ligových soutěží, takže samozřejmě můžete začít rovnou s Arsenalem, ale opravdovou výzvu představuje nástup k některému z klubů ze třetí ligy, který se pokusíte systematickou prací a poctivou hrou dovést až k vítězství v nejvyšší soutěži. Celá agenda vedení klubu je navíc řešena vcelku přehledně, takže zde budete během několika zápasů jako doma, takže se jedná o skutečně velmi příjemnou záležitost.
O tom, že se autoři letos soustředili především na fotbal jako takový ovšem svědčí i zpracování a prezentace letošní
FIFY. Nejedná se ani tak o již tradičně vynikající grafiku, která letos v některých momentech vypadá vskutku skvěle, ale o celkové pojetí. Již dříve tvůrci tvůrci avizovali, že tentokráte to bude hodně o emocích a měli pravdu. Týká se to v prvé řadě atmosféry na stadionech, kde je domácí mužstvo vždy bouřlivě podporováno a pokud hraje dobře, tak i oslavováno, zatímco hostující mužstva to nemají moc lehké. Různé loadingové či menu obrazovky jsou navíc ztvárněny pomocí až téměř uměleckých fotografií z fotbalového prostředí, na nichž ale nevidíme žádné hvězdy světového formátu, ale třeba hráče kdovíjakého přeboru na hřištích
různých kvalit, fanoušky nebo třeba jen prázdné sedačky. Rozhodně se samozřejmě nejedná o aspekt, s nímž by hra stála a padala, ale člověk si vcelku brzy tak nějak uvědomí, že tyto fotky nebere jen jako nějaké pozadí, ale že se vlastně i dívá, co že to na nich vlastně je.
|
Koncentrace na samotné základy fotbalu
V češtině jsou chyby v komentáři okamžitě slyšet| FIFA 07 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
