S vypuknutím druhé světové války spěchají do Anglie dobrovolníci z celého světa, aby společně bojovali proti Třetí říši. Jedním z nich je i americký pilot James Chase, který se ukáže býti skutečně výraznou posilou, přičemž později zasáhne i do dění na dalších důležitých místech výše zmíněného válečného konfliktu, na nichž pak oceníte jeho mimořádné schopnosti. James Chase zde totiž vystupuje jako takový brouk Pytlík, jemuž není žádný stroj cizí a skvěle se adaptuje na řízení Spitfiru stejně jako P-38 či Swordfishe. Výběr je skutečně úctyhodný, dostane se na řadu známých typů amerických, britských, ruských, ale i německých a japonských letadel, přičemž nebylo zapomenuto ani na některé zajímavé prototypy. Díry v historické akurátnosti některých souvislostí již byly zmíněny v PC recenzi, dále připomenu skutečnost, že se jedná ve všech možných ohledech o ryzí arkádu, proti níž je i série Ace Combat, potažmo zatím poslední díl vydaný na PS2, celkem propracovaným simulátorem. Ve vzduchu totiž dokážete s libovolným strojem dělat naprosto neuvěřitelné kousky, svižné otočky a piruety v nejvyšších rychlostech, nechybí však ani prolétávání skrze stromy, odrážení se od střech budov či při střetu s proti vám letícím letadlem a takovým bonbónkem nakonec je
skutečnost, že postupné poškozování vašeho letounu (vizuálně připomenuté třeba kouřem či přímo plameny) nijak neovlivňuje jeho letové vlastnosti. Podobně jako v Ace Combat 4 unese vybrané letadlo tunu přídavné munice, přičemž vedle primárního kulometu lze mít ještě sekundárního pomocníka, kde se nabídka postupně rozrůstá o bomby, rakety, torpéda či mnohamilimetrové kanóny, s nimiž dokážete potopit loď či ponorku a rozstřílet na cucky tank.
Budete bojovat proti velké spoustě nepřátelských sil, kam patří rozličná stacionární kulometná hnízda či mobilní bojové prostředky, kde vedle tanku lze spatřit i lodě různých velikostí (např. torpédoborec) a samozřejmě letadla všech možných typů a velikostí. Zářezů s koncem hry byste měli mít na triku tolik, že pokud by vás oceňovali medailemi jako v sérii MoH, neunesla by vás ani létající pevnost B-17. Nicméně navzdory uvedenému hra s oceněními docela škudlí a třeba po takovém nervy drásajícím maratónu, jakým je bezpochyby bitva o Midway, bych čekal mnohem větší ovace shora, než se mi nakonec dostalo. Na druhou stranu, o medailích to rozhodně není.
Secret Weapons Over Normandy (SWON) vás hned zkraje určitě osloví zajímavým námětem a určitou rozmanitostí "příběhových" misí, vedle nichž tu je ke hraní ještě něco nepovinných úseků a v neposlední řadě také multiplayer, který si můžete střihnout versus a taktéž v kooperaci. Tento sice nesleduje hlavní příběhový režim, ale to nevadí, protože spolupráce ve splitscreenu je rozhodně vždy navýsost přitažlivá záležitost. Životnost singleplayeru výrazně prodlužuje fakt, že se lze k již dokončeným misím vrátit a zkusit si v nich třeba poradit s nepřítelem a požadovanými úkoly lépe než napoprvé, za což budete pravidelně odměněni novými letadly pro využití, potažmo body pro možný několikastupňový upgrade vybraného stroje (lepší manévrovatelnost, rychlost, atp). Vizuální zpracování vás - vyjma celkem pěkně zvládnutého replaye posledních patnácti sekund vašeho života či momentálního úseku vašeho letu - nijak zvlášť nezaujme, to audio složka je na tom o poznání lépe. Vedle orchestrální hudební kompozice se o to postará i autentické ozvučení jednotlivých strojů, o čemž se tedy dle mého trochu zbytečně dozvídáme skrzevá bonusové filmečky, kde nás pro jistotu hned na několika přesvědčují, že ozvučení bylo svědomitě převzato z ještě
létajících veteránů. Atmosféru skvělým způsobem dokonává vaše rádio, v němž během dogfightů zazní také tvrdá němčina stejně jako řízná japonština. Pakliže máte dojem, že vám během střetu něco důležitého uniklo, vždy lze zapauzovat dění a v menu se podívat, co že v éteru zaznělo za hlášky.
Potěší rozličné náhledy na akci, mezi nimiž nechybí ani first person a pak zajímavý pohled seshora určený pro bombardování pozemních cílů. Bohužel chybí oblíbený a stylový výhled z kokpitu ověnčený budíky, který by místy opravdu výtečnou atmosféru ještě více podtrhl. Na herní obrazovce je spousta důležitých údajů o rychlosti, výšce, stupni poškození vašeho stroje a také radar, zohledňující okolo vás kroužící hrozby, které si můžete připomenout pohledem dozadu, jakož i skrze speciální ikony informující o postavení a vzdálenosti nejbližších protivníků. Navrch tu je velice vstřícná indikace při zaměřování a dále jedinečný prvek zpomalení akce (takže máte šanci to přesně nasypat do zacíleného soupeře) či naopak jejího zrychlení (pokud přelétáváte nějaký mrtvý úsek), což je rozhodně prima nápad. Svým způsobem nejsou špatné ani pravidelné
checkpointy, ale pak bych uvítal možnost vlastního výběru mezi jednotlivými checkpointy v dané misi, ten poslední totiž už nemusí nabízet váš stroj ve zrovna optimální formě a opakovat kvůli tomu celou misi je někdy docela frustrující tím spíše, že je tady pár úseků, které jsou vysloveně na dlouho. Svým způsobem mi to připomnělo vrtulníkový Soviet Strike z PSX (série EA, započavši svou existenci na 16-ti bitech), kde jste také byli na všechno víceméně sami a museli jste chvílemi sakra dobře naplánovat, kterým směrem povedete první atak, na koho zaútočíte posléze, atd. Ve SWONu tomu je totiž zrovna tak. Občas nekončící příliv nepřátelských sil, občas jejich masivní rozložení na vodu, souš i vzduch ve vás vzbuzují doslova fantas, neboť nejednou nevíte, kam se vrtnout dříve, a třebaže si lze rámcově pomoci skrze tři jednoduché příkazy pro zbytek vaší letky (pokud tam z nich někdo je) - Defend Me, Attack my Target, Target at Will - znovu platí, že povětšinou tu největší práci musí odvést právě vaše maličkost.
SWON má pohříchu přes všechna možná nastavení zbytečně zjednodušený arkádový projev, na druhou stranu disponuje nezanedbatelnou životností
vyživovanou hrátkami pro dva hráče a třebaže grafická stránka rozhodně není z nezapomenutelných, budete se u toho poměrně dlouho a poměrně dobře bavit. Pravda, chvílemi snad trochu stereotypní a zbytečně účelové, ale najdete tu spoustu prima momentů (obtížnost je do jisté míry snížena občasnou možností návštěvy letiště, kde vás v cuku letu spraví a doplní munici), kam může patřit i poměrně pohodové sestřelování nepřátelských stíhaček či bombardérů na postu střelce u protiletadlového kanónu.
Takže abych to konečně uzavřel. Ani SWON sice nepřekoná mnou tolik oblíbený Eagle One: Harrier Attack z 32 bitů, ale nabízí skutečně víc než jen slušnou porci zábavy, dlouhou životnost a naposledy něco málo zajímavých bonusů - ovšem nabídka rozličných letadel není až takovou výhrou, jak se zprvu může zdát, neboť se ovládají prakticky identicky...
| Secret Weapons Over Normandy | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
