Vzpomínáte si ještě na nadšení, které panovalo kolem prvního SSX? A vzpomínáte si na poněkud rozpačitý dojem, který následně vyvolaly Sled Storm a Freekstyle, jež byly v podstatě pouze prachobyčejnými klony původní pecky? Nevzpomínáte? Ale vzpomínáte, nedělejte, že ne. Ani těmto následovníkům však nelze upřít zábavnosti. Ovšem co si budeme povídat. Trošku větší míra originality by rozhodně neškodila. Hra Shox se tedy konečně vydává trochu jiným směrem, bude ale stejně zábavná?
Tento titul jako první z produkce EA BIG nesází na hromady triků doplňujících boostmeter, i když o rychlou jízdu rozhodně nepřijdeme a když už jsme u toho, tak vlastně nepřijdeme ani o ten boost. To by si tvůrci notně rozhodili image. Vstoupili na pole nepoměrně konzervativnější, nežli jsou rádoby extrémní sporty typu snowboarding nebo motokros, konkrétně na pole rallye závodů. Ostatně rallye her není nikdy dost, jak se nám v poslední době snaží namluvit nejeden vývojový team. Co nás však může alespoň částečně uklidnit je vědomí, že bigové to snad nebudou brát zas až tak smrtelně vážně.
Naštěstí se tato předtucha vyplnila a my tak před sebou máme arkádu non plus ultra, která se tváří jakoby právě slezla z automatového kabinetu. V režimu pro jednoho hráče je přichystáno dvacet osm závodů, kteréžto jsou rozděleny do čtyř jakýchsi lig po šesti závodech plus čtyři
závěrečná klání jeden na jednoho. V první lize je účelem dojet závod s pěti oponenty alespoň na pátém místě, aby se odemkl závod další. Splněním posledního závodu dané ligy si otevřete vstup do ligy další, přičemž v ní jsou podmínky pro odemknutí samozřejmě o jednu pozici přísnější. Závody se odehrávají ve třech různých prostředích: poušť s prašnými tratěmi, blátivá džungle a promrzlá ledová koryta. Tratě sice fungují na způsob Ridge Racera, kde se i při různých trasách některé úseky opakují. Nelze ovšem říci, že by to v tomto případě bylo jakkoliv na škodu. Právě naopak, protože známé úseky, které již máte najeté z předchozích závodů, se vám budou setsakra hodit. Zejména v pozdějších fázích se jezdí skutečně plech na plech a není ani špetka času zdržovat se bouračkami. Soupeři jsou totiž dost rychlí, zejména tedy ti, kteří jedou na čele, a to ať již jste vepředu či na konci. Funguje zde velmi krutý arkádový model, kde se vás všichni drží jako klíště, samozřejmě jen do doby, kdy uděláte chybu. To se potom opravdu velmi rychle propadnete třeba až na chvost. Neskutečný nervák však začíná až v posledním kole (každý závod je vypsán na tři okruhy). V tom okamžiku totiž všichni vaši rivalové ještě zrychlí a navíc se celé startovní pole výrazně roztáhne. A věřte, že je potom budete dohánět jen s vypětím téměř všech sil, i když jak tvrdí jeden známý reklamní slogan, nic není nemožné. Hra vám totiž téměř až do konce dává šanci na vítězství anebo alespoň na nějaké slušné umístění, které je pochopitelně hodnoceno vyšší finanční odměnou. Musíte si ji ale samozřejmě náležitě zasloužit, holt, bez práce nejsou koláče.
Když už je řeč o penězích. Asi vás napadá, zdali si za ně lze koupit nová auta. A co byste řekli? Tedy … je to tak. Ceny za nové kousky jsou ale pekelně vysoké, takže se určitě raději uchýlíte k alternativě nový vozík vyhrát. Vložíte nepoměrně nižší částku do sázky a v identickém voze se utkáte s vyzvaným majitelem jeden na jednoho. Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, je vyzývatel již na startu poněkud zpožděn, takže musí předvést opravdu mistrovskou jízdu, aby do cíle často velmi nekřesťansky krátkého úseku dojel jako první. Navíc při neúspěšném pokusu o vložené peníze přijdete, jak jinak, jde o přeci o sázku, že? V prvních fázích hry tak budete v nepříjemné finanční tísni, ale jak říká vedoucí mé diplomové práce: Pane kolego, to je život.
Naštěstí nejste zase až tak zcela odkázáni na pouhá umístění v závodech. Pořádná finanční injekce přijde v okamžiku, kdy celkově vyhrajete nějakou ligu. Nefungují zde ovšem nějaké body a průběžné tabulky, ale poměrně motivující systém průměrného umístění. Prostě odjedete všechny závody daného šampionátu a hra z vašich výsledků vypočítá průměr. A až dosáhnete průměru jedna, stáváte se vítězi. Jak jednoduché. Další finanční bombou jsou takzvané Shoxwaves. Na trati jsou tři význačné úseky, zvané překvapivě Shoxzones. Když do takovéto zóny vjedete, začne se odpočítávat čas a podle toho, jak rychle z ní zase vyjedete, budete ohodnoceni, nejen finančně. Pokud se vám v rámci jednoho závodu zadaří a zajedete
na zlato, odpálí se právě ona šokující vlna, která se valí před vámi a účelem je přirozeně ji dohnat. Následně se celý obraz rozmlží a nevidíte téměř nic, zato vám ale po celou dobu naskakují na účet nekřesťanské peníze. A jestli se vám tento kousek podaří ve voze, který vám sama hra určí, získáváte hodnocení platinum a navíc se odemkne jeden ze tří bonusových vozů přítomných v každé z lig.
Po hratelnostní stránce nelze hře nic vyčíst. Sice se nejedná o nic světoborného, ale dokáže vás zvláštním způsobem udržet. Asi jste již někdy zažili onu památnou situaci „ještě jednou to zkusím, jé to už jsou dvě ráno?“. Tak přesně o tohle tu jde. Prostě jsem se od hraní Shoxu nemohl odtrhnout a se spolubydlícím na koleji jsme do noci vymýšleli strategie, jak vyhrát ten který závod nebo se jakým vozem dosáhnout lepšího výsledku v těžkém závodě. Prostě super. Jízda je dynamická, rychlá a plná napětí. Jízdní model je podle očekávání poněkud pokřivený, ale je naprosto rovný a dá se s ním perfektně sžít. Záhy se tedy naučíte jezdit na všech površích a vidina platina vás donutí osvojit si i drtivou většinu modelů, takže po nějakém čase budete jezdit jako Tommi Makkinen.
Grafika a zvuky jsou rovněž na úrovni a rozhodně nikoho nezklamou. Autíčka jsou barevná, hudba hlasitá, efektů dostatek, prostě rozhodně si není nač stěžovat, i když i zde platí, že je
vše bráno s nadhledem, takže čekat realismus by bylo asi bláhové. Možná mohl být poněkud nápaditěji vyřešen multiplayer, protože zůstalo pouze u standardního závodění a jakési jízdy v arénách, která se ovšem ukázala pouze jako výkřik do tmy.
Jedinou chybkou je poněkud hodně nereálný kolizní model. Funguje zde totiž stará známá finta, kdy při kolizi se soupeřem vy končíte v nekonečných hodinách, zatímco on si to vesele štráduje dál. Tato věc mě relativně dlouho štvala, ale postupem času jsem ji přijal jako určitou arkádovou výzvu: arkády přece nikdy nebyly jednoduché a jejich pokořitelé museli vždy vyvinout značné úsilí. Takže je nakonec dobře, že zde tento prvek je a diletantsky jej přidávám ke kladům. Jediným skutečným záporem tak zůstává poměrně krátká délka hry, která sice není na dvě odpoledne, ale přeci jen by se pár závodů navíc hodilo. Ovšem na druhou stranu, Gran Turismo už na PS2 máme.
Celkově se tedy jedná o překvapivě vynikající arkádové závody, které jsou navíc příjemným zpestřením nudné rallye scény. Poskytují opravdu hodně zábavy a napětí. Až budete ke smyku nasazovat dvacet metrů před zatáčkou a tu pak řezat na centimetry přesně po vnitřním okraji, určitě si na má slova vzpomenete. Dovolím si nyní citovat mého kolegu Robina: „jedná se o důstojnou poctu arkádovému velikánu Sega Rallye“. A mně nezbývá, než s ním stoprocentně souhlasit. Děkuji za pozornost.
| Shox | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
