Golf skutečně pro každého: Everybody's Golf 2

Nenechte se zmást roztomlými postavičkami, tento golf umí být krutější než rozzuřený Phil Mickelson.

Everybody's Golf 2

Golfové tituly jsou na herní scéně svým způsobem ojedinělými jevy. Ačkoliv totiž sledovat golf v televizi představuje pro značnou většinu hráčstva nebetyčnou nudu, golfové videohry bývají značně oblíbené a svou zásluhu na tom bezpochyby nese i série Everybody's Golf od Sony, jejíž druhý díl je aktuálně možné zahrát si na PSP.

I když s tím druhým dílem je to tak trochu nejisté, protože to není tak dávno, co se na PlayStation 3 objevil již díl pátý s podtitulem World Tour, nicméně obecně se to bere tak, že na PS3 a PSP jde o separátní řady, přestože se tedy jmenují stejně. Ale na PSP to není nic zase až tak zvláštního – jmenujme například sérii arkádových závodů Ridge Racer, jenž na PSP zaznamenal rovněž dva díly, ale na PS3 se vyskytuje již díl sedmý.

Stejně jako v předchozích dílech to všechno zkrátka opět funguje a skvěle motivuje.

Ridge Racer se tu ovšem neobjevuje jen tak náhodou. Everybody's Golf 2 je totiž v naprosto stejné pozici jako Ridge Racer 2 na PSP – oproti svému předchůdci toho moc nového nepřináší. I když abychom byli spravedliví, tak u druhého Everybody's Golfu se nějaké ty alespoň dílčí a kosmetické změny konají. Nic to ale nemění na skutečnosti, že pokud vás první díl za srdce nechytil, bude vám díl druhý zcela volný. A naopak, pokud jste si roztomilé golfíky od Sony, respektive studia Clap Hanz oblíbili, pak není co řešit.

Hlavním režimem je opět jakási „kariéra“, která je představována sérií různých turnajů, které je potřeba vyhrát, ideálně úplně všechny. To ale nebude zase až tak snadné, protože stejně jako ve všech předchozích hrách z rodiny Everybody's Golf obtížnost postupně přituhuje až na úroveň, která bez mrknutí oka zahání všechny potenciální úvahy, že vzhledem k barevné grafice se bude jednat o nějakou blbůstku pro nejmenší.

Vedle nových turnajů zde ale odemykáte i spoustu dalších věcí, jako jsou hole, míčky, nové postavičky a nebo kusy golfového ošacení či třeba účesy. To se děje jak prostřednictvím úspěchů v turnajích, tak třeba budováním vztahu se svou oblíbenou postavičkou – čím více s ní hrajete, tím vyšší je vaše vzájemná loajalita, která při přechodu na vyšší úroveň znamená odemknutí dalších věcí. Jedná se tedy o schéma klasické nejen v rámci série Everybody's Golf, ale stejně jako v předchozích dílech to všechno zkrátka opět funguje a skvěle motivuje.

Herní mechanismy, co se týče samotného pohybu po fairwayích, se také nijak nezměnily, a tak tu máme opět výbornou golfovou hru, která pod zdánlivě infantilní slupkou skrývá až překvapivě realistický, ale zároveň i značně zábavný golfový zážitek. Zkraje do toho budete řezat víceméně naslepo, ale nebude to trvat dlouho a budete najednou před každým úderem pečlivě zkoumat zvlnění faiwaye i greenu, rozmístění bunkerů a pochopitelně i sílu větru. V tuto chvíli již budete hrou téměř zcela pohlceni, a tak vám rozhodování o volbě hole a umístění a provedení úderu budou připadat jako jedna z nejtěžších ve vašem životě.

Na vícejamkových greenech mají různé jamky různou bodovou hodnotu.

Je ale otázkou, nakolik tato hra dokáže vtáhnout a oslovit úplné nováčky. Ve srovnání s již zmíněným pátým dílem na PS3, který se mimo jiné vyznačoval velmi přátelskou a pozvolna rostoucí křivkou obtížnosti. Everybody's Golf 2 na PSP vás ale hned v úvodních turnajích začne stavět na jamky, respetive do situací, kde okolní bunkery, vodní překážky a roughy nejsou jen pro okrasu a vítr se rozhodně nedá označit za příjemný neškodný vánek. A i greeny začnou vcelku brzy připomínat mírnější střechy z vlnitého plechu.

To sice svým způsobem alespoň částečně popírá výše uvedené tvrzení, že do toho v úvodu můžete mlátit málem se zavázanýma očima, ale celkově je potřeba zdůraznit, že hratelnost je velmi příjemná, přátelská a zároveň se jeví i docela dost vyváženě. Různé statisttiky různých postaviček se při hraní skutečně projevují a po několika úvodních turnajích začnete i vcelku zkušeně odhadovat sílu větru a sklon hřiště. A dokonce zde lze i vypozorovat údajný trend ve skutečném golfu, kdy má prý výhodu hráč s dobrými (dlouhými) drivy a puttováním oproti golfistovi, jenž k dobrým puttům může nabídnout kratší drivy, ale lepší přesnost a techniku.

Za zmínku určitě stojí i zdejší minihra. Ačkoliv všechna hřiště jsou čirým výplodem fantazie tvůrců hry, minihra se odehrává na ještě divočejších kursech, které mají více jamek na jednom greenu. Cílem pak je dostat míček do jamky jediným úderem, k čemuž napomáhá skutečnost, že jsou jamky umístěny v kuželových prohlubních, takže stačí trefit relativně velkou oblast k tomu, aby se míček do jamky dokutálel.

Golfový handicap

Schopnosti každého golfisty lze vyjádřit číslem kterému se říká handicap, přičemž čím nižší handicap je, tím lepší je daný hráč. Když vyrazíte na golfové hřiště poprvé, budete mít handicap 54. Výpočet se provádí poměrně složitým způsobem, kdy se počítají rány na jednotlivých jamkách a v potaz se bere i aktuální handicap hráče, par jamky a její obtížnost. Do hry navíc vstupují ještě takzvané Stablefordovy body (taky vůbec netušíme, co to vlastně je) a navíc se ve světě používají tři handicapové standardy. Ještě že Everybody's Golf naštěstí hodnotí vaše golfové umění klasickými levely, které dokážeme pochopit i my hráči videoher. Ostatně, v profesionálním golfu nemají handicapy žádný význam, protože se tam vůbec nepoužívají.

Na vícejamkových greenech pak mají různé jamky různou bodovou hodnotu, přičemž ty více honorované se nacházejí na hůře dostupném místě nebo je průměr kuželové jámy menší a podobně, takže je zkrátka obtížnější je trefit. Na první pohled to sice může vypadat jako téměř zoufalý pokus, jak hru oživit, ale ve skutečnosti se jedná o dost chytlavou záležitost. Ostatně hole-in-one nedává člověk každý den a někteří se ho nedočkají ani za celý svůj golfový život.

Grafické zpracování si drží svůj typický rozveselený styl, ale přestože se zde objevují postavičky s velkými hlavami v kostýmech, v nichž by je do golfového klubu rozhodně nepustili, tak grafika disponuje i dostatečnou technickou úrovní. Je ale poněkud ošidné, že pokud jste hráli Everybody's Golf World Tour na PS3, tak vám grafika na PSP přijde viditelně horší, což je sice vzhledem k možnostem handheldu zcela pochopitelné, ale mohlo by vás to při prvním spuštění trošku zaskočit. Tak bacha na to.

Celkové hodnocení tak je víceméně jednoznačné. Everybody's Golf 2 je další velmi povedenou golfovou hrou, která vám nebude jen zpříjemňovat cesty, ale s velkou pravděpodobností si ji pustíte i doma v křesle. Víceméně jedinou vadou tak je, že pokud jste hráli pátý díl na PS3, pak na PSP dostanete prakticky to samé, akorát ve „zmenšené podobě“. Záleží tedy na vašich osobních preferencích, zda vám fenomén Everybody's Golf přirostl k srdci natolik, že vám bude mít co nabídnout i nejnovější PSP počin.