Na letošní Milia Trade Show 2002 ve francuzském Cannes měla svůj stánek i čínská herní společnost E-Pie Entertainment, která zde představovala sci-fi realtimovou strategii War & Peace a podivuhodnou FPS Qin Warrior. O prvním zmiňovaném titulu jsme vás již na našich stránkách informovali a nyní nadešel správný okamžik, kdy vám po úspěšném odehrání beta verze můžeme sdělit, jestli je avizovaná netradičnost druhé zmiňované hry na škodu či naopak.
Psal se rok 221 před Kristem a Čína se konečně stala sjednocenou říší. K moci se dostal první císař Qin Shihuang, který založil dynastii Qin. Během své vlády dosáhl úžasných úspěchů a získal nepředstavitelnou moc. Vytvořil 5000 kilometrů dlouhou Velkou čínskou zeď, zázračně porazil xiongnuské barbary, nařídil pálení knih a zabíjení vzdělanců, kteří se opovážili oponovat jeho způsobu vlády. Dále postavil vysoce vyvinutý systém zavlažování, bezvadně fungující přes neuvěřitelných 2000 let, a zkonstruoval soukromou zahradu o rozloze 10 čtverečních kilometrů. Za připomenutí též stojí jeho expedice za hledáním elixíru nesmrtelnosti a vlastní hrobka, která je tou největší v celé čínské historii. Jak mohl všechno tohle a spoustu dalších věcí dokázat jediný člověk, jehož vládá netrvala déle než krátkých 20 let? Lidové báje vyprávějí o velkých bojovnících (Great Qin Warriors), kteří byli sesláni z budoucnosti samotným Bohem, aby císaři Shihuangovi propůjčili svoji moc. I dnes je spousta lidí přesvědčena, že v tajemné hrobce slavného vládce se skrývají i tito božští válečníci...
Jistě mi dáte za pravdu, že příběh hry je velmi zajímavý. Tím však téměř všechny podstatné klady bohužel končí a v roli nešťastného hráče se vrháme vstříc drsné realitě. Qin Warrior nabízí jak hru pro jednoho hráče, tak i multiplayer, přičemž je koncipován jako například známé tituly Quake 3: Arena či Unreal Tournament. Nutno však podotknout, že v otázce kvality se s nimi nedá srovnávat, ani kdybychom přivřeli obě oči. Na začátku hry si vyberete postavu, kterou posadíte do velkého bojového robota, poskládaného z různých částí. Výběr jednotlivých dílů záleží též na vašem vkusu, a tak se zde do sytosti vyřádíte. Na výběr máte různé typy pancéřování, zaměřovací systémy a zbraně, od obyčejného kulometu, přes raketomet, samostříl výbušných šípů a kuši se zmrazovacím krystalem, až po různé druhy laserů, plasmometů atp. Podotýkám, že v této fázi hry jsem byl ještě v mezích možností spokojen. Sice jsem si bájné bojovníky nepředstavoval jako roboty (Mechy) pod kontrolou obyčejných lidí, ale budiž. Skládání vlastních bojových strojů podle hráčova gusta je dobrý nápad a nestrádá ani v množství různých částí. Na sestavení bojového stroje by pak ve hře měla záviset jeho rychlost, pohyblivost a odolnost. Pokud se zaměříte na lehčí zbraně a slabé pancéřování, měli byste být rychlejší, lépe protivníkovi utečete a uhýbání před dalekonosným střelám by mělo být o poznání jednodušší. Jestliže však naopak zvolíte taktiku bojového kolosu, měli byste se plazit krokem, zato však nějakou ránu vydržet a brutálně útočit. Jakmile však vstoupíte do samotné hry, nastane VELKÉ zklamání.
První bolestivou ránu vám uštědří vizuální zpracování, o kterém si asi nejlepší představu uděláte ze screenshotů. 
Abych autorům nekřivdil, musím pochválit pěknou oblohu a sluneční paprsky. Na druhou stranu však musím totálně pohřbít vše ostatní, což dělám velice rád, neboť jsem si u hry vytrpěl svých několik poctivých hodin, abych vás předem varoval. Společně s dalšími bojovníky jsem byl vržen do arény, kde začal boj na život a na smrt. Různých prostředí je celkem dost (klášter Šaolin, Zapomenuté Město atp.), ale co naplat, když autoři zaspali dobu. Rozmazané textury, stále stejné zdi, všechno neuvěřitelně monotónní a hnusně hranaté. Když jsem se konečně rozkoukal a donutil se do nějaké akce, zjistil jsem, že mé počáteční piplání s vyvážením robota vyšlo vniveč. Pohyb byl celkově nemotorný, i když jsem si zvolil lehce naložený stroj, a realistické pohyby robota byly nahrazeny nepříjemným sekáním. Jakmile jsem se dostal do křížku s ostatními, neubránil jsem se hysterickému smíchu. Jejich pohyb připomínal nekoordinované pohyby opilých spartakiádních cvičenců, až nezdravě často doplňované výskoky do vzduchu, obohacené o roztahování nohou ve stylu divadelních kašpárků. Než jsem se dostatečně vzpamatoval a nechal hovořit své zbraně, roztříštil se můj robot na tisíc kousků jako zrcadlo. Já však přežil a pobíhal jsem pod nohama nepřátel jako zběsilý, dokud mě někdo z nich neusmažil nebo neskončil osmnáctisekundový časový limit, který mě opět přemístil zpět do mého zrekonstruovaného bojového stroje. Tak se to opakovalo několik hodin, než jsem si nakonec definitivně ověřil, že už to lepší nebude a ani zbraně se při hře neovládají tak, jak by se dalo očekávat.
Podtrženo a sečteno, Qin Warrior vás zcela jistě zaujme při tvorbě robota, dokud však nezjistíte, že je vám vynaložené úsilí na nic. Potom se možná ještě pokocháte nad úvodní obrazovkou, která má nádherné pozadí. Samotná hra je však natolik nepovedená a uhozená, že jí můžu s klidem v duši doporučit pouze masochistům, kteří takové mučení ve svém volném čase jistě uvítají a se sponkami v očích pro rozšířenou perspektivu její "kvality" jistě ocení. :-) Jsem si vědom toho, že v preview bych ještě neměl pronášet ukvapené závěry, když se toho může de facto ještě tolik opravit. Ale věřte mi, že tady se už nic podstatného nezmění, neboť hra by měla vyjít již na jaře tohoto roku. Zachraň se, kdo můžeš!
