Quake 2 - jeho výsost přichází i na PSX

Mnoho lidí se v poslední době zabývá problémem násilí a agresivity v počítačových hrách. Násilí se samozřejmě musí předcházet, agresivita se musí vybít. Třeba tak, že si vezmeme bezvadnou 3D akční hru a prvnímu, na koho narazíme, ustřelíme šišku...
Quake 2

John Carmack patří ke géniům herního světa. Wolfenstein 3D, Doom i Quake znamenali revoluci v herním průmyslu a dodnes jim patří zasloužené místečko v síni slávy. Jenomže 3D akce (rozuměj akce z pohledu vlastních očí) jsou spíše PC záležitostí a konzolový svět musí na každou takovou hru hodně dlouho čekat. Vše se ale začíná obracet k lepšímu, protože přichází jeho výsost Quake II.

Jakožto vesmírný mariňák jste vysláni na planetu obývanou Stroggy. Jak už to tak ovšem bývá, technik zřejmě nasával a mastil karty, než aby se věnoval kontrole stroje, a tak se vaše přistání určitě nedá nazvat hladkým. Zbytek výsadku je někde v nedohlednu, holt se musíte probíjet sami. Trošku otřeseni, určitě hladový, s jednou jedinou zbraní, vztekem, navíc se vám chce čůrat (no, to už kecám). Naštěstí se všude kolem povaluje spousta zbraní a munice, čímž se život stane hned veselejším. Quake II se ale rozhodně nehraje kvůli příběhu. Je to čistá akce, naplněná adrenalinem, s naprosto boží grafikou.

Quake 2

Id software jsou známí tím, že jejich hry posunou hranice grafiky o řád dopředu. Nebylo by nic divného, kdybych teď tvrdil, že se jim to podařilo i tady. Pravda by to však byla jen z poloviny. Technické zpracování je opravdu unikátní, ale není to zásluhou id software, nýbrž (mně zcela neznámému) týmu Hammerhead. I kdyby Quake II byl jejich jedinou hrou (což nepředpokládám; kdyby měli chlapci vlastní akcie, stál bych ve frontě na prvních místech), zůstanou určitě na věky zaznamenáni v pamětních knihách se zlatým logem Playstation.

Problémem podobných her bývala omezená viditelnost mlhou nebo rozpixelovaní protivnicí při pohledu zblízka. Tak přesně to tu nenajdete. Po mlze není ani památky. Na větších prostranstvích vidíte nádherně z jednoho konce na druhý a žádný protivník, náhle se odněkud zepředu vynořivší, se tady nekoná. Protivníkům můžete koukat přímo do tváří, ale stejně budou mít obličej (alespoň do doby, než je spřátelíte se "suprbrokovnicí") a ne rozšlapanou hlávku zelí. Neuvěřitelná je i rychlost, kterou se to vše hýbe, protože by dal krk za to, že pod 30 obrázků za vteřinu to jde jen zřídkakdy.

Quake 2

Inteligence nepřátel. Jó, to je něco, co se téhle hře dost velikým obloukem vyhnulo. Pokud někdo z vás hrál některý z prvních dvou dílu na PC, tak asi ví. Pokud nehrál, tak má smůlu:-).

Představte si situaci, kdy prolétnete venkovní prostranství, zahučíte do jediné chodby, zahnete za roh a tam na vás čeká protivník-idiot, který, když vás zblejskne, začne utíkat směrem k vám (což, stojí-li tři metry od vás, působí dost komicky). To, že stojíte přímo před ním a míříte na něj "chaingunem" mu zřejmě nevadí, a tak utíká a utíká (na místě) a vy máte spoustu času se připravit, v pohodě namířit, jít si udělat palačinky (zase už kecám) a bum, makovice v nedohlednu.

Na druhou stranu, u Quakea mi to vždycky připadalo spíš jako klad. Podobných pitomostí si totiž přestanete všímat ve chvíli, kdy začnete hrát pravým "kvejkovským" způsobem - nezastavovat, střílet, úroveň pod tři minuty. Protivníku ve hře najdete habaděj. Dokonce se Hammerhead rozhodli doprogramovat některé nové, i když často vycházejí z původních a modely jsou jen různě upravené.

Quake 2

Tomu často ale bránilo ovládání, protože myš plus klávesnice je prostě nepřekonatelná kombinace. Naštěstí Plastation má DualShock a mohu vás ubezpečit, že takhle bezvadné ovládání 3D akční hry jste na Plastationa ještě neviděli. V defaultním ovládání slouží levá páčka k rozhlížení, čudlíky k chůzi a k úkrokům, postraní tlačítka pak ke skoku, střelbě a výměně zbraní. Je potřeba si na to sice chvíli zvykat, ale výsledek se až nebezpečně blíží tradiční PC kombinaci. Dokonce by měla jít hra ovládat myší společně s padem, jak to funguje bohužel nevím.

Design úrovní je přejat z PC verze. Jediným rozdílem jsou drobné úpravy mezi jednotlivými místnostmi, malé chodby, ve kterých hra nahrává data. Je jich tu možná až příliš, zvláště pokud hrajete už zmiňovaným rychlozpůsobem. Nahrávání však netrvá dlouho a vzhledem k rychlosti a kvalitě grafiky se nad tím dá přimhouřit oko.

Pokud si ale dobře vzpomínám, v PC Quakeovi II byla hudba dost strohá, a ačkoliv nebyla vůbec špatná, skoro vůbec jste si jí nevšimli. Tady je komplet předělaná, drsnější a zřetelnější. Vím, že u doomovek není hudba pro většinu hráčů nikterak důležitá, dokáže však celkem úspěšně přispět k vytvoření té správné atmosféry, právě jako v tomto případě. Takže i tady je vidět, jakou si autoři dali s PS verzí práci. Díky.

Quake 2

Alfou a Omegou 3D her je určitě multiplayer. Deathmatch, Teamplay, Versus (nebo-li poslední přežije), to všechno tu samozřejmě najdete. Pro dva až čtyři hráče, takže, pokud máte ve svém okolí stejně postižené spoluobčany, směle do toho. Jenom si je pozorně vybírejte, protože i ti nejlepší přátelé se mohou mávnutím kouzelného pařátu proměnit v nenávidící bestie (pokud prohráváte vy, tak opačně). Sranda taky je, když si pohrajete s gravitací.

Hru můžete hrát už tradičně ve třech obtížnostech. V Easy (pro úplné zelenáče v žánru), Normal (klasika) a Hard (jen pro Masňáky). Podle toho, v jaké obtížnosti hru dohrajete, se vám na konci otevřou různé chaty (pozor! Tím myslím čity, triky, takže notoričtí pokecáři a vykradači nemovitostí mají smůlu.), např. "One hit kill" - vystřelit a jde se dál, "Weapons stay" - samé zbraně apod. Pochopitelně si musíte ukončenou hru uložit.

Konverze Quake II se holt povedla. Myslím, že je tou nejlepší 3D akční hrou, kterou Playstation momentálně má. Mušek by se našlo opravdu jen hodně málo a to ještě dosti sporných. Sám jsem před touto konverzí hrál na PC jak jedničku, tak i dvojku a trojku, ale přesto jsem se u Playstation Quakea II bavil. I když 3D hry nejsou úplně moje krevní skupina. Tahle hra je vážně dobrá.


Témata: software, Wolfenstein