Quest for Infamy vsází především na úderný humor, nostalgii a sebereflexi, přičemž se otevřeně hlásí ke kultovním hrám kdysi slavného studia Sierra On-Line. Quest for Infamy je dílem nadšenců z nezávislého studia Infamous Quests. Adventury je natolik poznamenaly, že se rozhodli svým vzorům vzdát hold.
Hra zároveň dobře demonstruje potenciál nezávislé herní scény a alternativního financování, jelikož velkou část rozpočtu určeného na vývoj tvůrci získali od fanoušků pomocí serveru Kickstarter.
Království bez příběhu
Na první pohled zaujme Quest for Infamy stylovou retro grafikou. Estetika rozháraných čtverečků a kostrbatých hran i dnes dovoluje vykreslit herní svět velmi jemně a detailně. Lokace jsou pestré a zbytečně se neopakují, zachována je i logika perspektivy. Postavy jsou namluveny a zvuková stopa je poměrně bohatá, hudební podkres příjemný a nevtíravý, byť neskrývá inspiraci repetitivními melodiemi klasických adventur.
Quest for Infamy
Hlavním hrdinou v pohádkovém království je Roehm, chlapík rozličných chutí a rozmarů, jenž prchá před Baronem, který ho přistihl se svou dcerou. Roehm nachází útočiště v městečku Volksville, kde dobrodružství začíná. V rozlehlém království se nachází spousta stereotypizovaných postaviček, které potřebují něco donést, zařídit, ukrást nebo někoho zamordovat a Roehm se těchto úkolů rád ujímá.
Odkazuje na klasiky
Hra nejvýrazněji čerpá ze série od Lori Ann Cole Quest for Glory (původně Hero’s Quest), která kombinovala adventuru s prvky her na hrdiny a vyznačovala se humorem, hratelností a poutavým příběhem. Tato série byla společně s King’s Questy Roberty Williams vlajkovou lodí výpravných fantasy adventur pozdních osmdesátých a raných devadesátých let. Celkem vyšlo pět dílů. |
Podobně jako u Quest for Glory, je i zde možnost zvolit jedno ze tří "povolaní" - zbojník, pobuda a čaroděj. Tato volba ale nemá na vývoj děje zásadní vliv, liší se pouze průběh některých úkolů.
Quest for Infamy
Hra zachovává důvěrně známý herní mechanismus zahrnující sbírání předmětů a zpovídání postav, lineární úkoly i poněkud kostrbaté souboje. Na rozdíl od klasik je kontroverzní (anti)hrdina vyloženě padouch (pozn.: ve srovnání s King’s Questy a Quest for Glory, jinak se napříč žánrem objevuje samozřejmě řada rozporuplných hrdinů).
Dění kolem něj glosuje vševědoucí vypravěč, který radí, upozorňuje, tlachá a jeho průpovídky jsou hlavním zdrojem humoru. Problém je, že hře chybí nějaký zásadní nosný příběh.
Vrací se (ne)logika adventur
Z dobrodružné výpravy se tak stává putování po skutečně rozsáhlém herním světě, ve kterém, pokud jste milovníky klasických adventur, vám bude připadat každá druhá lokace důvěrně známá či mile povědomá. Puzzly jsou místy rozkošně nelogické a mechanické, někdy se hloupým zásekům nelze vyhnout.
Quest for Infamy
Jako za starých časů se hromady předmětů kupí v inventáři, ale jejich použití je striktně omezené na jeden jediný účel, konkrétní místo a dobu, což může být v roce 2014 pro mnoho hráčů značně frustrující. Nutno však podotknout, že Quest for Infamy jednoznačně cílí na hráče obeznámené s úskalími klasické adventury.
Herní svět, ve kterém se snažíte budovat nechvalnou reputaci, k tomu sice předkládá spoustu podpůrných (a přesně nalajnovaných) aktivit, ale nelze se vyhnout matoucímu dojmu a rozčarování, který vyvolává v adventuře klasického střihu absence zásadního dějového rámce. Často se tak stane, že poté, co prozkoumáte lokace, začnete bezcílně bloumat.
Ocení jen zasvěcení
Quest for Infamy je stylizovaná retro adventura vyvolávající vzpomínky na bezstarostné dětství u titulů, které byly později přikládány k herním časopisům. Nabízí sice rozsáhlý svět, který je plný hříček a odkazů na kultovní hry, současné filmy a seriály, nicméně pro hraní je nutné obrnit se trpělivostí.
Bezcílné bloudění, absence mapy, otravný systém soubojů a zběsilé hledání důležitého předmětu v záplavě pixelů jsou dnes už překonané, stejně jako strnulý herní mechanismus a linearita klasické point’n‘click adventury.
I proto je Quest for Infamy (homepage) určena výhradně pro milovníky a znalce časem zapomenutých "klenotů" tohoto žánru, kteří si chtějí nostalgicky zavzpomínat, pro případné nové hráče je bohužel méně přívětivý a vstup do svého rozkostičkovaného království jim vůbec neusnadňuje.
